Transcript Formy státu
Formy státu
Státy se klasifikují podle různých
kritérií
Podle
povahy režimu (formy vlády)
Podle způsobu výběru nejvyšších
orgánů (typy státu), tedy podle toho,
kdo stojí v čele státu
Podle územně správního členění
Podle národnostního uspořádání
I. Forma vlády
Forma
vlády je způsob organizace
státní moci.
Zahrnuje složení nejvyšších orgánů
státu a jejich vztahy k nižším
orgánům a občanům
Forma vlády rozděluje státy na
demokratické a nedemokratické.
1. Demokracie
Demokracie
– z řeckého demos = lid,
kratos = vláda, tj. vláda lidu
Znaky:
– všeobecná účast občanů na správě státu
– vláda většiny nad menšinou
– respekt k právům menšin
– respekt k lidským právům a občanským
právům
Druhy demokracie
Podle
způsobu výkonu suverenity
lidu rozeznáváme dva typy
demokracie, a to demokracii přímou
a nepřímou (zastupitelskou)
A/ Přímá demokracie
Je
založena na přímé účasti občanů
na rozhodování o věcech veřejných
V čisté formě existovala pouze v
antickém Řecku
Je funkční v menších společenstvích
Soudobými formami přímé
demokracie jsou: referendum,
plebiscit, iniciativa občanů, odvolání
Referendum
Hlasování
oprávněných voličů o
významné politické otázce, např. o
vstupu do mezinárodní organizace,
schválení ústavního zákona, …
Možnost referenda je zakotvena v
Ústavě ČR.
Zákon o referendu na státní úrovni
neexistuje.
Referendum
Na
celostátní úrovni se konalo pouze
referendum o vstupu ČR do EU, které
bylo upraveno zvláštním ústavním
zákonem
K platnosti referenda je potřeba
účasti alespoň 25% oprávněných
voličů
Může se provádět na úrovni obcí a
krajů.
Plebiscit
Přímé
hlasování občanů na sporném
území
Zejména se týká osamostatnění se
od daného státu nebo připojení k
jinému státu
Jednorázové rozhodnutí nezakotvené
zákonem
Iniciativa
Právo
občanů iniciovat (podnítit)
nebo navrhovat zákony či vyhlášení
referenda
Občané musí sepsat petici a sesbírat
požadovaný počet podpisů
Odvolání reprezentantů
K
odvolání člena parlamentu nebo
vlády je v daném volebním obvodě
nutná petice určitého počtu lidí
Není možné u poslanců
Pokud je potřebný počet podpisů,
vypíší se ve volebním obvodě nové
volby
B/ Nepřímá demokracie
Občan
se účastní politického
rozhodování zprostředkovaně,
delegováním svého podílu moci na
své zvolené zástupce
Formou nepřímé demokracie jsou
pravidelné volby
V současnosti jsou všechny
demokracie nepřímé
2. Diktatura
Vládne
úzký okruh osob (jedinec,
strana, skupina důstojníků)
Vláda bez kontroly občanů
Potlačují opozici (i za použití násilí)
Cenzurují média, uznávají jediný
světový názor
Typy: despocie, tyranie
Krajním typem je totalita
Kontrolní otázky
1.
2.
3.
4.
5.
Co je demokracie?
Vysvětlete rozdíl mezi referendem a
plebiscitem.
Jak se realizuje nepřímá
demokracie?
Charakterizujte diktaturu.
Uveďte typy diktatury.
II. Typy státu
Dělení
podle způsobu výběru
nejvyšších orgánů
Druhy státního zřízení
Dělení podle toho, kdo stojí v čele
státu
V současné době rozlišujeme dva
typy, a to monarchii a republiku
1.Monarchie
Z
řeckého monos = jeden, archein =
vládnout, tj. vláda jednoho
Zaručuje dědičnou, doživotní vládu
jednoho panovníka
Dělení
– absolutní monarchie
– konstituční
– parlamentní
– stavovská
Absolutní monarchie
Neomezená
moc panovníka
Konstituční monarchie
Panovník
je omezen ústavou a
dalšími orgány, zejména
parlamentem
Parlamentní monarchie
Vláda
se zodpovídá parlamentu,
panovník má pouze symbolické a
reprezentační funkce
Většina dnešních evropských
monarchií
Stavovská monarchie
Faktickou
moc mají stavy – šlechta a
duchovenstvo
2. Republika
Z
latinského res publica = věc
veřejná
Typ státu, ve kterém neexistuje
dědičný panovnický úřad
Představitelé jsou voleni na určitou
dobu pouze na základě ústavy, a to
buď přímo, nebo nepřímo
(zákonodárným sborem)
Druhy republik
Parlamentní
republika – vedoucí
postavení parlamentu, prezident má
reprezentativní funkci, vláda se
zodpovídá parlamentu, např. ČR
Prezidentská republika – prezident je
volen přímo, vytváří vládu, která je
odpovědná jemu, např. USA
Semiprezidentská
(smíšená,
poloprezidetská) republika – vláda se
zodpovídá parlamentu, ale jmenuje ji
přímo zvolený prezident, který má
velké pravomoci, např. Francie
Kancléřská republika – silné
postavení předsedy vlády – kancléře,
např. Německo
Kontrolní otázky
1.
2.
3.
4.
5.
Vysvětlete původ slova republika.
Čím je omezena moc panovníka v
konstituční monarchii?
Uveďte druhy republik.
Jakou republikou je ČR? Vysvětlete.
Vysvětlete, co je semiprezidentská
republika.
III. Dělení států podle
územněsprávního členění
1. Unitární (jednotné) státy
Mají
jedinou vládu, politický a právní
systém
Samostatné celky jsou podřízeny
centru
Rozlišujeme centralizované a
decentralizované státy
Centralizované – jedno řídící centrum
Decentralizované – značná část
státní moci a správy je svěřena
samosprávným územním celkům (v ČR
– kraje).
Účelem decentralizace je přiblížení
výkonu státní moci a správy k
občanům.
2. Složené státy
federace
konfederace
Federace
Sdružení
států na základě společné
ústavy
Jednotlivé státy federace nejsou
subjektem mezinárodního práva
(nemohou vstupovat do právních
vztahů s jinými mezinárodně
uznávanými státy)
Konfederace
Volné
sdružení suverénních států
Spolupracují v určitých oblastech,
např. obrana, zahraniční politika,
obchod, …
Jednotlivé státy jsou subjektem
mezinárodního práva
Obvykle bývají mezistupněm mezi
rozpadem federace nebo integrací do
federace
IV. Dělení států podle
národnostního uspořádání
Národní
státy (tvoří je jeden národ)
Státy s národnostními menšinami
(převládá jeden národ, ale příslušníci
jiných národů tvoří významnou
odlišnou menšinu, která se podílí na
utváření charakteristických rysů
života ve státě, např. Slovensko)
Státy dvou a více národů (Belgie)
Občanské státy (původní národnost
občanů ustupuje do pozadí, např.
USA)
Kontrolní úkoly
1.
2.
3.
4.
5.
Vysvětlete, co je decentralizovaný
stát.
Vysvětlete rozdíl mezi federací a
konfederací.
Co je unitární stát?
Co je občanský stát?
Určete, jakým státem je ČR (podle
všech kritérií dělení států).