Transcript proliferaci dalších druhů ZHN

PROLIFERACE DALŠÍCH DRUHŮ
ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ
Lukáš Visingr
BSS 158 Proliferace ZHN
Obsah
1. Vymezení dalších druhů ZHN
2. Typologie dalších druhů ZHN
3. Mimořádně silné výbušné zbraně
4. Kinetické zbraně
5. Energetické zbraně
6. Elektromagnetické pulsní bomby
7. Geofyzikální válka
8. Politika proti proliferaci dalších ZHN
9. Případová studie: Ussuri, 1969
1. Vymezení dalších druhů ZHN
• Problematické a nejasné už vlastně proto, že neexistuje žádná
zcela exaktní a závazná definice ZHN
• Zbraně, které způsobují škody podobné síly nebo rozsahu jako
ZHN, popř. mají i podobný psychologický (odstrašující) účinek,
ale nepatří do „klasické trojice“ ZHN (tj. ABC)
• Vznikl pojem „konvenční ZHN“, který zahrnuje zbraně, jež mají
účinky řádově srovnatelné se ZHN, ovšem svým principem jsou
příbuzné konvenčním zbraním
• „Weapons of mass disruption“ („zbraně hromadného rozvratu“)
jsou „nesmrtící ZHN“; mají rozsah působení na úrovni ZHN, ale
působí buďto jen proti materiálním statkům, nebo mají na živou
sílu nesmrtící efekt (problém je však v tom, že mezi ně lze řadit i
nesmrtící chemické a biologické zbraně)
2. Typologie dalších druhů ZHN
• Vzhledem k nejasnosti definice je nejasná i typologie
• Členění podle fyzikálního principu samotné zbraně: může jít mj.
o výbušné, kinetické či energetické
• Členění podle účinku v širším slova smyslu: lze rozlišit zbraně,
které působí na cíl „přímo“ (např. zásahem nebo výbuchem), a
zbraně, jež působí prostřednictvím nějakého řízení či ovlivnění
přírodních sil (geofyzikální válka)
• Členění na smrtící a nesmrtící („zbraně hromadného rozvratu“);
zůstává ale otázkou, jaký rozsah či intenzitu musí mít nesmrtící
zbraň, aby šlo o „hromadný“ účinek
• „Extenzivní“ pojetí dalších ZHN může zahrnout i např. rozsáhlé
kybernetické útoky či psychologické kampaně
3. Mimořádně silné výbušné zbraně
• Nabízí se možnost vyrobit mimořádně velké konvenční zbraně,
typicky gigantické letecké pumy („zemětřesné“)
• Úspěšně nasazeny během II. světové války, např. britské pumy
Tallboy (5,5 tuny) a Grand Slam (11 tun), vůbec nejtěžší byla
poválečná americká puma T12 (téměř 20 tun)
• V současnosti americká GBU-43/B MOAB (Massive Ordnance
Air Blast, Mother Of All Bombs, 10,3 tuny)
Grand Slam
GBU-43/B MOAB
3. Mimořádně silné výbušné zbraně
• Pokročilejší přístup reprezentují zbraně termobarické, známé i
jako FAE (Fuel-Air Explosives) či objemově-detonující
• Počátek ve II. světové válce, dnes jsou značně rozšířeny
• Klasické výbušniny fungují na bázi objemově poměrně malého
množství explozivní látky, zatímco zbraně termobarické pracují
„dvoufázově“: nejprve se uvolní množství kapaliny nebo prášku,
které po smísení s okolním vzduchem vytvoří velký aerosolový
„výbušný oblak“, který je poté odpálen
• Mimořádně silné tlakové vlny (oběma směry) a vysoká teplota,
spálení atmosférického kyslíku („vakuová bomba“)
• Nejsilnější termobarické zbraně mají účinek až desetkrát větší
než podobné množství klasické výbušniny, mohou se dokonce
vyrovnat malým jaderným hlavicím
3. Mimořádně silné výbušné zbraně
• Termobarické hlavice existují pro velice široké spektrum zbraní
od pěchotních pancéřovek po obří letecké bomby
• Nejvíce se využívají právě jako letecké pumy, dále jako náplně
raket pro dělostřelecké salvové raketomety
• Nejznámější: americká letecká puma BLU-82/B Daisy Cutter a
ruský dělostřelecký raketomet TOS-1 Buratino
• Ruský „Otec všech bomb“ je zřejmě „hybridní“ zbraň, ve které
je zkombinována klasická a termobarická výbušnina
BLU-82/B Daisy Cutter
TOS-1 Buratino
Exploze „Otce všech bomb“
4. Kinetické zbraně
• Těžké a rychle se pohybující těleso nese obrovskou kinetickou
energii, jejíž změna v teplo při nárazu může mít extrémní ničivé
účinky (analogie s dopadem meteoritu)
• Předpokládá se využití v sektoru kosmických zbraní, zejména v
podobě shazování těles ze žáruvzdorné hmoty (např. wolframu
či keramiky) z oběžné dráhy na povrch Země
• Americký projekt God’s Rods (Boží
hole): těleso o váze půl tuny, které
na povrch Země dopadne rychlostí
10 000 m/s, bude mít efekt zhruba
jako exploze 6 tun TNT!
5. Energetické zbraně
• Anglicky DEW, Directed Energy Weapons
• Široké spektrum často ne příliš příbuzných fyzikálních principů
• Laserové zbraně (Light Amplification by Stimulated Emission
of Radiation): soustředěné světelné záření
• Mikrovlnné zbraně: EMG vlny s délkou od 1 mm do 1 m, resp.
s frekvencí od 300 MHz do 300 GHz
• Nízkofrekvenční zbraně: EMG vlny s délkou řádově tisíců km,
resp. s frekvencí v jednotkách až stovkách Hz
• Částicové zbraně: např. urychlovače neutronů či pozitronů
• Plasmové zbraně: 4. skupenství hmoty („umělý kulový blesk“)
• Akustické zbraně: soustředěné zvukové vlny
5. Energetické zbraně
• Energetické zbraně dnes vlastní většina vyspělých zemí, nejsou
zřejmě ani mimo možnosti určitých nestátních skupin
• Často nesmrtící účinky, řazení mezi ZHN je velmi sporné
• Energetické zbraně lze řadit mezi „ZHN“ patrně jen tehdy, mají-li
opravdu vysoké výkony (řádově nejméně megawatty)
• Základní problém: obrovská náročnost na dodávky elektřiny
• Informace o nejvýkonnějších energetických zbraních jsou často
spekulativní až konspirační povahy, vedle přímého ničení mluví
o geofyzikální válce či ovlivňování mysli
• Nejznámějším příkladem je americký program HAARP, ruským
protějškem má být systém Sura, svého času se hovořilo také o
schopnostech amerického radaru XBR v Brdech
5. Energetické zbraně
• HAARP (High-frequency Active Auroral Research Program)
• Pole 180 vysílačů na základně US Air Force u Gakonu na Aljašce
• Pulsy o výkonu 3,6 MW v pásmu 2,8 až 10 MHz vysílané do ionosféry
• Oficiálně vědecké zařízení, neoficiálně se hovoří o vojenském využití
včetně vyvolávání zemětřesení či ovlivňování počasí
6. Elektromagnetické pulsní bomby
• Elektromagnetický puls (EMP) je vedlejší efekt jaderné exploze,
existují však i konvenční metody jeho vytvoření
• EMP je krátký, ale extrémně výkonný (až terawatty) puls EMG
záření, který může mít ničivé účinky na elektroniku s polovodiči,
protože je de facto „propálí“ a změní ve vodiče
• Konvenční EMP bomba je zřejmě nejlepším příkladem „zbraně
hromadného rozvratu“, protože masivně ničí hmotné statky, ale
lidem nemůže ublížit (tedy aspoň ne přímo)
• Fyzikálně jde o jakýsi přechod mezi výbušnými a energetickými
zbraněmi, protože základem je exploze klasické výbušniny, jejíž
energie je poté elektrotechnickými součástkami přeměněna na
příslušně směrovaný puls EMG záření
6. Elektromagnetické pulsní bomby
• EMP zbraně mají dnes nepochybně USA, Rusko a Čína, patrně
i další země, je to ale lákavá zbraň i pro teroristy, protože může
zasáhnout Západ na velmi zranitelném místě
• Ochrana (tedy stínění proti EMP) je velice obtížná, u některých
druhů zařízení de facto nemožná
7. Geofyzikální válka
• Souhrnné označení pro vojenské využití určitých přírodních sil,
především atmosférických a geologických
• Pro mírové účely se celkem běžně podporuje tvorba mraků se
záměrem vyvolat déšť („cloud seeding“), ale vojenské metody
představují vysoce spekulativní téma
• Z hlediska fyzikální teorie je to patrně možné, avšak neexistují
důkazy, že by se to skutečně provádělo
• Atmosférické (klimatické) zbraně: záměrně vytvořené bouře či
hurikány, popř. naopak sucho, to vše zřejmě působením EMG
vln na atmosféru (ohřev, ionizace)
• Geologické (seismické, tektonické) zbraně: záměrně vytvořená
zemětřesení, vlny tsunami nebo výbuchy sopek, to vše zřejmě
působením EMG vln na geologické vrstvy a zlomy
8. Politika proti proliferaci dalších ZHN
• Vzhledem k neujasněné definici zatím není příliš rozvinutá, obvykle
se realizuje v rámci obecné politiky proti proliferaci ZHN či v rámci
širší bezpečnostní a protiteroristické politiky
• Úmluva o zákazu nebo použití některých konvenčních zbraní, které
mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky
(Convention on Prohibitions or Restrictions on the Use of Certain
Conventional Weapons Which May Be Deemed to Be Excessively
Injurious or to Have Indiscriminate Effects): její Protokol III omezuje
zápalné zbraně (to se týká i termobarických) a Protokol IV omezuje
oslepující laserové zbraně
• Úmluva o zákazu vojenského nebo jakéhokoliv jiného nepřátelského
použití prostředků měnících životní prostředí (Convention on the
Prohibition of Military or Any Other Hostile Use of Environmental
Modification Techniques)
• V posledních letech vyspělé země akcentují nebezpečí EMP zbraní
a objevují se snahy bránit jejich proliferaci
9. Případová studie: Ussuri, 1969
• V březnu 1969 došlo k ozbrojenému konfliktu SSSR a Číny na
řece Ussuri, resp. na sporném ostrově Damanskij (Zhenbao)
• Čínské jednotky vstoupily na území SSSR a sovětští vojáci byli
zatlačeni, následoval protiútok sovětské armády, který vyústil v
těžké ztráty a stažení čínských vojsk
• Jaká zbraň způsobila zničující porážku čínské armády?
• Oficiálně sovětská armáda poprvé bojově použila dělostřelecké
salvové raketomety BM-21 Grad
• Pokud střílely i zápalnou či termobarickou municí, pak ničivý i
psychologický účinek koncentrované palby na masu čínských
vojáků musel být skutečně strašlivý
• Více: Syruček, M.: Tajná zbraň na Ussuri, PVS a Epocha 2010
9. Případová studie: Ussuri, 1969
• Neoficiálně se stále spekuluje o „exotických“ zbraních, nejčastěji
o výkonných infračervených laserech, vyskytují se ale i tvrzení o
geofyzikálních prostředcích apod.
• Jako důkaz se uvádí nezávislá svědectví lidí, kteří v pozdějších
letech údajně viděli sovětské „laserové tanky“
• Vysvětlení je už známo: SSSR v 80. letech skutečně omezeně
zavedl do výzbroje vozidla s lasery, jejich výkon však stačil jen
na oslepování osob či optických přístrojů
Dělostřelecký raketomet BM-21 Grad
Laserový systém 1K11 Stilet
Laserový systém 1K17 Sžatije
Děkuji za pozornost
Dotazy?