Transcript prezentaci k mé první přednášce o zbrojní politice

NEJMODERNĚJŠÍ TRENDY
VE ZBROJNÍM PRŮMYSLU
Lukáš Visingr
BSS 151 Zbrojní politika
Obsah
1. Network a C4ISTAR
2. Nové principy zbraní
3. Obtížná zjistitelnost
4. Prostředky bez osádky
5. Vize války v roce 2050
1. Network a C4ISTAR
• Network: perfektní spojení a provázání (horizontální i vertikální)
všech spojeneckých jednotek na bojišti a vytvoření synergické
„soustavy vyššího řádu“ neboli „systému systémů“ podle hesla
„celek je více než součet částí“
• NCW = Network-Centric Warfare (USA)
• NEC = Network-Enabled Capability (Evropa)
• C4ISTAR: Command, Control, Communications, Computers,
Intelligence, Surveillance, Target Acquisition, Reconnaissance
• Převaha nikoli v palebné síle, ale v informacích, ve schopnosti
získávat a analyzovat data, přijímat rozhodnutí, vydávat přesné
povely a plnit je rychle a efektivně
1. Network a C4ISTAR
• Konkrétní technické provedení: Každá jednotka je vybavena
špičkovými senzory a komunikačními systémy, takže existuje
dokonalé informační spojení mezi všemi úrovněmi
• Velení zpracovává a distribuuje veškerá potřebná data a ihned
vydává rozkazy kterékoli podřízené jednotce
• Maximální efektivita, nasazení spíše menších sil, protože často
není ani možné nasadit rozsáhlejší kapacity (počítá se zejména
s rychlými expedičními operacemi v zahraničí)
• Nové typy zbraní mohou mít menší „papírovou“ destrukční sílu,
ovšem díky informační nadvládě a přesnému navádění mohou
nepříteli způsobit daleko větší škody
1. Network a C4ISTAR
Americký projekt Future Combat System
1. Network a C4ISTAR
• Vybudování „sítě“ je vysoce náročné, náskok západních států
(především USA) v tomto sektoru je pořád obrovský a nedá se
předpokládat, že by velmoci jako Rusko nebo Čína mohly brzy
dosáhnout srovnatelné úrovně
• Network představuje „polity“ (formálně-technická dimenze)
• C4ISTAR představuje „policy“ (obsahová dimenze)
• Co je v tom případě „politics“ (procesně-funkční dimenze)?
• Informační válka, válka třetí vlny, „hyperválka“
• Výsledkem je nejen změna techniky, ale změna celého chápání
vedení boje – kvalitativně nová éra válčení
2. Nové principy zbraní
• Především energetické zbraně (Directed Energy Weapons)
• Prognózy zastaralosti a konce „klasických“ zbraní s pevnými
střelami jsou nereálně optimistické
• Energetické zbraně mají řadu výhod a v některých oborech se
stanou vysoce významnými, zároveň však mají i některé jasné
nevýhody, které jejich šíření brání
• Výhody: vysoká ničivost, rychlost zásahu, mnohdy nastavitelný
účinek (mohou být i nesmrticí)
• Primární nevýhoda: enormní energetická náročnost
• Jestliže nedojde ke zcela fundamentálnímu zvratu v energetice,
pak nelze předpokládat, že by se DEW mohly v dohledné době
stát celkově dominantním typem výzbroje
2. Nové principy zbraní
• Lasery: systémy na principu odrážení a zesilování světla (Light
Amplification by Stimulated Emission of Radiation)
• Mnoho typů podle tzv. aktivního prostředí (krystalové, plynové,
chemické…), výkony od stovek wattů po megawatty
• Nejslabší slouží k oslepování osob či senzorů, nejsilnější jsou
schopné zničit balistickou raketu nebo družici
Protivzdušný laser THEL
Stíhač F-35 Lightning II s laserem
Laserová puška PHaSR
2. Nové principy zbraní
• Mikrovlnné zbraně (HPM, High-Power Microwave): frekvence v
megahertzích až gigahertzích
• Převážně nesmrtící efekty: ničí elektronické obvody, ale dají se
účinně nasadit i proti živé síle
• Příbuzné jsou tzv. zbraně elektromagnetického impulsu (EMP),
které se rovněž používají proti elektronice
Nesmrticí mikrovlnná zbraň ADS
Mikrovlnný „kanon“ Ranec-E
Elektromagnetická pulsní bomba
2. Nové principy zbraní
• Plasmové zbraně: využití „čtvrtého skupenství hmoty“, např. lze
vytvořit „umělý kulový blesk“
• Akustické zbraně: aplikace ultrazvuku či infrazvuku
• Elektromagnetické zbraně: nejedná se o DEW v pravém slova
smyslu, protože využívají pevné projektily urychlované pomocí
EMG sil (principy „railgun“ či „coilgun“)
Plasmová zbraň MEDUSA
Akustická zbraň LRAD
Pokusný námořní „railgun“
3. Obtížná zjistitelnost
• Správně „low observability“, slangově „stealth“ či „neviditelnost“
• „Nezjistitelnost“ není z fyzikální podstaty možná, každá metoda
obtížné zjistitelnosti je omezená a lze ji překonat
• Reálným cílem je snížení vzdálenosti, na kterou může nepřítel
vůbec něco zjistit, resp. zmenšení účinnosti naváděných zbraní,
které mohou mít problém něco zaměřit
Obtížná
zjistitelnost…
…se nesmí
přeceňovat!
3. Obtížná zjistitelnost
• Dnes nejvýznamnější je obtížná zjistitelnost pro radiolokátory a
infračervené (tepelné) senzory
• Radarová: tvary zajišťující odklon paprsků „špatným“ směrem
(mohou to být rovné fazety nebo speciální křivky), radiolokační
absorpční materiály (RAM), aktivní potlačení
• Infračervená: stínění, pohlcování, aktivní chlazení, maskování
Bojové letouny F-22 Raptor
Průzkumné vozidlo Shadow RST-V
Torpédoborec DDG-21 Zumwalt
3. Obtížná zjistitelnost
• „Neviditelnost“ v původním doslovném smyslu, tedy pro lidský
zrak a umělé senzory pracující ve viditelném spektru, je patrně
mnohem dál, než se obvykle soudí
• Pokročilé typy kamufláží, např. digitální složená z „pixelů“
• Systémy měnící barvu povrchu (aktivní či adaptivní kamufláže)
prokazatelně existují a možná se již omezeně používají
MiG-29AS s digitální kamufláží
X-47B Pegasus
Koncept Future Protected Vehicle
3. Obtížná zjistitelnost
• Poslední kategorií je akustická (zvuková) obtížná zjistitelnost
• V podstatě prvními „stealth-prostředky“ byly ponorky, u kterých
jde o maximálně tichý provoz, aby je nezjistily sonary, ovšem v
současnosti je snaha „ztišit“ i letadla a vozidla
• Budoucnost: hyperspektrální stealth, tedy integrovaná soustava
zajišťující obtížnou zjistitelnost v celém rozsahu
Dieselelektrická ponorka Projekt 877 Kilo
„Neviditelný“ vrtulník UH-60X Silent Hawk
4. Prostředky bez osádky
• Unmanned Vehicles: nejrozšířenější jsou dnes vzdušné (UAV,
Aerial), ale existují i pozemní (UGV, Ground), hladinové (USV,
Surface) a podvodní (UUV, Underwater)
• První dálkově ovládaná letadla již v první světové válce, velký
rozmach ale až od 80. let 20. století
• Nejvýznamnější jsou bezpilotní letadla, která zpočátku sloužila
jen pro průzkum, ale v současnosti již běžně plní i bojové úkoly
(UCAV, Unmanned Combat Aerial Vehicles) a nejnovější mají
také např. zásobovací poslání
• Pozemní vozidla a námořní lodě bez osádky slouží k průzkumu,
hlídkování, hledání a ničení min apod.
4. Prostředky bez osádky
Bezpilotní bojový letoun MQ-1 Predator
Víceúčelové vozidlo bez osádky MULE
Bezpilotní bojový letoun BAE Taranis
Hlídkový člun bez osádky Protector
4. Prostředky bez osádky
• Základní výhoda: úplná nezávislost na fyzických schopnostech
člověka, takže lze konstruovat jinak
• Ideální pro rizikové nebo zdlouhavé operace, jako je hloubkový
průzkum, dlouhé hlídkování nad mořem, umlčování nepřátelské
PVO či operace v zamořeném terénu
• Základní nevýhoda: ani ty nejvyspělejší komunikační systémy
nedokážou zajistit „situation awareness“ („povědomí o situaci“)
na dálku tak jako v případě osádky na palubě
• Navíc etické dilema použití zbraní bez osádky: na jednu stranu
nulové ohrožení vlastních vojáků, na druhou stranu „odlidštění“
války a morální riziko „zabíjení na dálku“
4. Prostředky bez osádky
• Časté předpovědi, že zbraně s lidskou osádkou na palubě jsou
již zastaralé a budoucnost patří jen těm bez osádky
• Problém: To se tvrdí už od 60. let 20. století!
• Zbraně bez osádky jsou opravdu vhodné či ideální pro některé
úkoly nebo obory, avšak kompletní náhrada je v dohledné době
prakticky nereálná; ani optimistické prognózy vývoje technologií
nepředpokládají, že by soudobá bojová letadla mohly za dvacet
let stoprocentně nahradit bezpilotní stroje
• Budoucnost patří „mixu“ systémů, z nichž část bude mít lidskou
osádku a část nikoliv, případně půjde o OPV (Optionally Piloted
Vehicles) schopné fungovat s osádkou i bez ní
5. Vize války v roce 2050
• Pěšáci budou mít „skafandry“ či „brnění“, díky kterým bude mít
jeden voják potenciál na úrovni dnešního tanku
• Ve vzduchu budou operovat letouny s hypersonickou rychlostí
(více než Mach 5), které budou schopné během několika hodin
zasáhnout cíl kdekoli na Zemi
• Plnohodnotnou součástí války bude kosmický prostor, v němž
budou umístěny nejrůznější typy zbraní
• Všechny jednotky budou dokonale propojené, část bude řízena
dálkově či umělou inteligencí, ovšem základním faktorem bude
vždy ČLOVĚK a jeho schopnosti!
• Inspirace: Friedman, G.: Příštích sto let (Dokořán a Argo 2010)
Děkuji za pozornost
„…a nějaké otázky na mé odpovědi?“
(Henry Kissinger)