Transcript 02 Logisticke systemy

2 LOGISTICKÉ SYSTÉMY
Servisní logistika
prof. Ing. Václav Legát, DrSc.
Technická fakulta ČZU v Praze
Katedra jakosti a spolehlivosti strojů
[email protected]
1
2 Logistické systémy
Logistický článek, řetězec a systém
Logistický článek - představuje vždy jednu z činností nebo s ní spojené
zařízení a pracovníky
Logistický řetězec - tvořen posloupností jednotlivých logistických článků
(podsystémů a prvků), které vyžadují nebo zabezpečují (jimiž procházejí)
hmotné a informační toky, počínaje v nejobecnějším pojetí těžbou
suroviny a konče uspokojením požadavků zákazníka včetně ekologické
likvidace dříve dodaného finálního výrobku
Logistický systém - představuje účelně uspořádané množiny
(subsystémy) všech logistických aktivních a pasivních prvků (např.
technických prostředků, zařízení, budov, cest, pracovníků aj.) podílejících
se na uskutečňování logistických řetězců s cílem uspokojit požadavky
zákazníků
Rozhodující je výkon odevzdaný na konci řetězce - v posledním
článku
2
Synergický efekt - celkový efekt systému vznikající
vzájemným působením částí systému; je větší nebo
(zejména) kvalitativně odlišný než efekt, který by vznikl
pouhým součtem dílčích efektů částí systému
Příklady synergického efektu:
odstranění duplicity činností a zásob
snížení manipulačních nákladů
zavedení jednotných formulářů a dokladů
usnadnění a urychlení přenosu informací
3
FINÁLNÍ VÝROBCI
(konstrukce a výroba)
SUBDODAVATELÉ
TĚŽBA SUROVIN
ZPRACOVATELÉ
CENTRÁLNÍ
DODAVATELÉ
ÚZEMNÍ
DODAVATELÉ
A SERVISY
ZÁKAZNÍCI
(uživatelé,
provozní péče)
(konstrukce a výroba)
motory
T1
S1
kabiny
T2
traktory
S2
hydraulika
T3
S3
T4
pneu
S4
T5
plasty
S5
T6
automobily
nápravy
S6
T7
ÚDS
Z
ÚDS
Z
ÚDS
Z
ÚDS
Z
ÚDS
Z
výfuky
T8
S7
T9
S8
elektrovýzbroj
doprava
doprava
doprava
doprava
doprava
D1
D2
D3
D4
D5
Příklad logistických článků, řetězců a systému (upraveno podle Pernici)
4
Logistická místa styku - vznikají na hranicích mezi články
řetězce v důsledku rozdílnosti jednotlivých článků
Příklady rozdílnosti jednotlivých článků:
 právní (samostatné podniky, státy apod.)
 ekonomické (útvary, závody, divize apod.)
 organizační (hranice odpovědnosti jednotlivých
pracovníků, útvarů či funkcí)
 informační (hardware, software, datová základna
informačních či komunikačních systémů)
 fyzický (technické prvky nebo parametry výrobních,
skladovacích či dopravních systémů)
Logistická místa styku:
kladou materiálovému a informačnímu toku odpor
mohou vznikat vícenáklady a prostoje:
 mezi jednotlivými útvary podniku
 mezi podnikem a jinými organizacemi
5
Metody snižování odporu
v místech styku:
snaha o hladké překonávání míst styku
slaďováním jednotlivých článků cestou
 technickou
 ekonomickou
 organizační
 právní
jde o ladění u materiálových toků např.:
 přepravní, manipulační a skladovací jednotky
s expedičními obaly
 manipulační, dopravní, skladovací a balicí
technologie
 výrobní prostředky a zařízení
6
U informačních toků jde o koordinaci:
• datových základen
• jednotná definice údajů
• způsob uložení a aktualizace dat
• sjednocení obsahu formulářů
• zabezpečení kompatibility
výpočetní a komunikační techniky v
celém informačním systému
• přizpůsobování logistických
systémů různých organizací
• standardizace a unifikace
7
Podniková logistika - řeší účelově použité
logistické řetězce, které vycházejí z potřeb a
zájmů určitého podniku
V podniku se většinou uplatňuje klasický ekonomický
způsob řízení podniku, který je orientován vertikálně a je
zaměřen na zajišťování:



produktivity
rentability
hospodárnosti
FINANCE
PERSONALISTIKA
LOGISTIKA
MATERIÁL
INFORMACE
V
Ý
Z
K
U
M
A
V
Ý
V
O
J
N
Á
K
U
P
V
Ý
R
O
B
A
Postavení podnikové logistiky
P
R
O
D
E
J
8
Podstata logistického integrálního
řízení
• sledování všeho, co se
děje kolem zakázky
horizontálním
způsobem,
• od okamžiku přijetí
objednávky do
okamžiku dodání
hotového výrobku
• s cílem pohotově
dodávat a snižovat
kapitálovou vázanost při
uplatnění koordinace
jednotlivých vertikálních
struktur řízení
Objednávka
zákazníka
9
Pasivní a aktivní a logistické prvky
Pasivní prvky (jsou objektem pohybu):






suroviny
základní a pomocný materiál
nedokončené a hotové výrobky
obaly a přepravní prostředky
odpady
informace apod.
Aktivní prvky (realizují logistické funkce):







dopravní systémy
manipulační systémy
balicí zařízení
naskladňovací a vyskladňovací systémy
nosiče informací
počítače aj.
lidská pracovní síla
Dále logistické prvky mohou být členěny na:



vstupní
transformační
výstupní
10
Logistické funkce, technologie a
metody
Logistická funkce - spočívá v přeměně objednávek hmotných
objektů a/nebo služeb v jejich dodání zákazníkovi a/nebo jejich
vykonání pro zákazníka
Úrovně logistických funkcí:




strategická – rozhodnutí o zdrojích, pravidlech a
postupech
dispoziční – rozhodování o způsobu uspokojení vzniklých
potřeb
administrativní – vydání dispozice čili příkazu a navazující
informatika
operativní – realizace hmotného toku
11
Příklady logistických funkcí (operací):

balení

tvorba manipulačních a přepravních jednotek

nakládka

přeprava

vykládka

uskladňování

vyskladňování

kompletace

konsolidace

kontrola

vystavování dokladů

fakturace aj.
12
Logistické technologie (postupy, techniky) - představují takové
pojetí sledu úkonů, operací, dílčích procesů a procesů, které
vede k minimalizaci nákladů na logistické řetězce při dosažení
požadované výkonnosti
Příklady logistických technologií:

centralizace skladů spojená s koncentrací

bezdokumentová výměna informací mezi výrobou, dopravou,
obchodem a zákazníkem

automatické sledování pohybu dopravních prostředků

automatizovaná a robotizovaná manipulace s materiály a výrobky

kontejnerizace, kontrejlerizace (železniční přeprava silničních
dopravních prostředků nebo výměnných nástaveb) apod.
13
Logistické metody - všechny metody, které uplatňuje logistik při
přípravě a praktické realizaci logistických technologií, jako formy
řízení toku materiálu
Příklady logistických metod:








metody sledování toku materiálu
metody pro využití a plánování technických prostředků a
pracovníků
metody Just in time (KANBAN)
metody prostorového rozmísťování technických prostředků a
skladů
metody operačního výzkumu (ABC analýza řízení zásob, řešení
dopravních problémů, hromadné obsluhy apod.)
metody hodnotové analýzy a hodnotového inženýrství
metody výpočtu nákladů
statistické metody zpracování informací aj.
14
Optimalizace logistických systémů a řetězců
Kritérium optimalizace - optimální bude takový logistický systém
a řetězce, které zabezpečí nejnižší náklady na pořízení (výrobu),
distribuci a provoz finálního výrobku
Podstatou tvorby nákladového kritéria je stanovení jednotlivých
nákladových položek v rozčlenění:
 časové posloupnosti (podle materiálového a informačního toku)
 podle místa vzniku (v jednotlivých článcích logistických řetězců)
 podle druhového členění (přímé a nepřímé, fixní a variabilní, skutečné a
rozpočtové)
 specifické logistické náklady - náklady na zásoby
 objednací náklady
 náklady spojené s držením zásob
 na úroky
 na prostor
 z rizika neprodejnosti či nepoužitelnosti
 náklady z vyčerpání zásoby
15
Definování logistického systému a řetězců
Hlavní nákladové články výrobkového logistického systému
a řetězců:
1.Koncepce a definování výrobku
2.Návrh (konstrukce) a vývoj výrobku
3.Výroba, expedice, doprava nebo instalace výrobku
4.Centrální dodavatel
5.Doprava
6.Územní dodavatel a servis
7.Doprava
8. Zákazník (uživatel) - nákup, provoz, obnova, prodej a/nebo
likvidace
1
2
3
4
5
6
7
8
16
Systémový přístup logistiky vyžaduje respektovat náklady
životního cyklu výrobku jako komplexní nákladové kritérium
optimalizace, přičemž logistické náklady jsou jeho součástí
Účelová funkce
N LS  N 1  N 2  N 3  N 4  N 5  N 6  N 7  N 8
kde:
NLS- náklady logistického systému a řetězců připadající na jeden výrobek za určitou
dobu jeho používání nebo provozu
N1 - náklady na tvorbu koncepce a definování výrobku připadající na jeden výrobek
N2 - náklady na návrh a vývoj výrobku připadající na jeden výrobek
N3 - náklady na výrobu, expedici, dopravu a instalaci výrobku připadající na jeden
výrobek
N4 - náklady centrálního dodavatele připadající na jeden výrobek
N5 - náklady na dopravu mezi centrálním a územním dodavatelem připadající na
jeden výrobek
N6 - náklady územního dodavatele a servisu připadající na jeden výrobek
N7 - náklady na dopravu mezi územním dodavatelem a zákazníkem připadající na
jeden výrobek
N8 - náklady na provoz, obnovu a likvidaci připadající na jeden výrobek za určitou
dobu jeho používání nebo provozu
17
Integrální ukazatel jakosti logistického systému
a řetězců:
K LS
ELS

N LS
kde:
KLS - integrální ukazatel jakosti logistického systému a řetězců
ELS - ekonomický efekt (přínos) používání finálního výrobku v
provozu za určitou dobu jeho používání nebo provozu
NLS - náklady logistického systému a řetězců připadající na jeden
výrobek za určitou dobu jeho používání nebo provozu
18
Integrální ukazatel jakosti logistického systému a
řetězců jako funkce řady konstrukčních, výrobních,
logistických a provozních činitelů
K LS
E LS ( x 1 , x 2 , ... x n )

N LS ( x 1 , x 2 , ... x n )
kde: xi, i=1, 2, 3,...n jsou ukazatele (znaky) jakosti
konstrukčního a výrobního provedení výrobku, logistiky a
používání výrobku
19
Příklady optimalizovaných veličin


















dodací lhůta
úroveň služeb a spolehlivost dodávky
objednací množství a pojistná zásoba
pravděpodobnost neprodejnosti či nepoužitelnosti
výkon
střední užitečný život
střední doba provozu mezi poruchami
součinitel pohotovosti
střední hodnota emise škodlivin
spotřeba materiálu a energie
distribuční síť
reklama
servis
druhy dopravy
provozní podmínky
využití
režim údržby
způsob likvidace apod.
20
Optimální hodnota integrálního ukazatele
jakosti logistického systému a řetězců se získá
tímto postupem:




zjistí se jednotlivé nákladové položky a jejich
funkční závislosti (pokud existují) na definovaných
optimalizovaných veličinách
odhadne se optimální řešení pomocí tabulárního a
grafického vyjádření funkčních závislostí
při spojitém vyjádření funkčních závislostí lze úlohu
řešit analyticky
při nespojitém vyjádření se využije metoda
variantního řešení
21
KLS
E LS / xi
N LS / xi
xio
E LS
N LS
xi
Princip stanovení maximální hodnoty integrálního
ukazatele jakosti logistického systému a řetězců
22
Postup při modelování a optimalizaci
logistických systémů











vymezení logistického systému, stanovení požadavků a cílů
posouzení současného stavu systému
návrh a definování možných variant logistického systému
tvorba souboru typových logistických operací
modelování jednotlivých variant logistických systémů s
využitím typových operací
optimalizace logistických systémů s využitím simulačních
modelů
stanovení spotřeby času a nákladů na jednotlivé typové
operace
výpočet celkových nákladů pro každou možnou variantu
logistického systému
stanovení dalších kritérií pro hodnocení navržených variant
výběr nejvhodnější varianty logistického systému
realizace optimální varianty logistického systému
23
Horizontální struktura logistického
řízení
Rozumí se rozdělení materiálového toku na část
řízenou:
A) podle nezávislé poptávky (podle objednávek
zákazníků )
B) podle závislé poptávky (na základě predikce
potřeby a plánování)
Bod rozpojení
BR
Dodavatelé
B
Zákazník
A
24
Bod rozpojení objednávkou
zákazníka
tvoří hranici mezi A a B
leží v místě zásoby, z něhož je
uspokojována poptávka zákazníků
určuje, jak hluboko vnikají objednávky
zákazníků proti materiálovému toku
mění nezávislou poptávku na závislou
25
Mění způsob řízení:
•
•
•
•
po proudu (směrem od bodu rozpojení k
zákazníkovi) jsou činnosti řízeny na
základě přijatých objednávek zákazníků
proti proudu (směrem od bodu rozpojení
k dodavatelům) je řízení založeno na
predikcích poptávky a na plánech z nich
odvozených
po proudu za bodem rozpojení by
neměly existovat žádné volné zásoby
proti proudu od bodu rozpojení zpravidla
existují zásoby
26
PREDIKCE
OBJEDNÁVKY
PLÁNOVÁNÍ
VÝROBA
DODÁVKY
MATERIÁLOVÝ TOK
VÝROBA
(MONTÁŽ)
DODAVATELÉ
DISTRIBUCE
ZÁKAZNÍK
BR
ZÁVISLÁ POPTÁVKA
NEZÁVISLÁ POPTÁVKA
ČINNOSTI ZALOŽENÉ
NA PLÁNOVÁNÍ
ČINNOSTI PODLE
OBJEDNÁVKY ZÁKAZNÍKA
B
BOD ROZPOJENÍ
A
B
Bod rozpojení objednávkou zákazníka
27
Efekty pohybu bodu rozpojení:
posunutí bodu proti proudu
snižuje zásoby
zhoršuje úroveň služeb
posunutí bodu po proudu
zvyšuje zásoby
zlepšuje úroveň služeb
28
Určení optimální polohy bodu rozpojení
je třeba určit pro každou skupinu výrobků
kritérium ekonomické:
náklady na zásoby a riziko neprodejnosti
náklady na přestavění a z rizika ztráty
zákazníka v důsledku délky dodacích lhůt a
spolehlivosti dodávky
optimalizované veličiny
dodací lhůta
spolehlivost dodávky
náklady na zásoby
riziko neprodejnosti či nepoužitelnosti
29
Omezující faktory BR
•
•
•
•
•
•
•
cena výrobku
průběžná doba ve výrobě
počet variant výrobku
stupeň obtížnosti predikování poptávky
(malé trhy)
přestavovací náklady
špatná ovladatelnost a nejistota ve
výrobním procesu
spolehlivost a nahraditelnost dodavatelů
30
Sklady subdodavatelů
Distribuční
sklad
Náklady
Sklad surovin a nakupovaných dílů
Sklad hotových výrobků
•na přestavění
Sklad
podsestav


dodavatelé
•riziko ztráty
zákazníka
–dodací lhůta
na zásoby
riziko neprodejnosti
–spolehlivost
dodávky
BR (DP)
zákazníci
Určení optimální polohy bodu rozpojení
31
Zmírnění omezujících faktorů k
bodu rozpojení
• VÝROBEK - modulární
uspořádání, lepší
logistická ovladatelnost
• PROCES - zkrácení
průběžné doby a
přestavovacích časů
• TRH - vyjednat delší
dodací lhůty,
strategické partnerství
32