Transcript PPT - Strategie vzdělávání 2020

Strategie vzdělávací politiky
České republiky do roku 2020
Jiří Nantl
1. náměstek ministra školství,
mládeže a tělovýchovy
Zahajovací konference k přípravě Strategie vzdělávací politiky do roku 2020
17. 1. 2013, Praha
1
1. Vývoj vzdělávací politiky
v ČR (1990 – 2012)
2
Milníky národní politiky: legislativa
Regionální školství
Další vzdělávání
76/1978 (o škol. zařízeních)
29/1984 Sb. (školský zákon)
89/1980 Sb. (zákon o VŠ)
172/1990 Sb.
(zákon o VŠ)
novelizace
561/2004 Sb.
(školský zákon)
563/2004 Sb.
(o pedag. prac.)
Vysoké školství
novelizace
111/1998 Sb.
(zákon o VŠ)
179/2006 Sb.
(o uznávání
výsledků dal. vzděl.)
novelizace
3
Milníky národní politiky: koncepční dokumenty (I)
• 1991: První pokus o vzdělávací koncepci: 5 návrhů (MŠMT, PdF
UK, NEMES, IDEA, JČMF)
vedlo pouze k novelizaci
školského zákona
• 1994: dokument Kvalita a odpovědnost – program rozvoje
vzdělávací soustavy ČR (kurikulární rámec, reformní opatření)
• 1999: Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy
(reflexe 1994)
• 1999: České vzdělávání a Evropa: strategie rozvoje lidských
zdrojů v ČR při vstupu do EU („Zelená kniha“) (mezinárodní
perspektiva)
4
Milníky národní politiky: koncepční dokumenty (II)
2001: Národní program rozvoje vzdělávání (Bílá kniha)
Dlouhodobé záměry rozvoje
vzdělávací soustavy
Dlouhodobé záměry pro oblast
vysokých škol
2002-2005
2005-2007
2007-2011
2011-2015
2000-2005
2006-2010
2011-2015
5
Milníky národní politiky: fragmentace strategií
Rozštěpení strategického řízení - vznik dílčích koncepcí:
Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj (2008 - 2015)
Akční plán podpory odborného vzdělávání (2008 - 2015)
Koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání (2009 - 2013)
Strategie celoživotního učení (2009 - 2013)
Škola pro 21. století – Akční plán pro realizaci Koncepce ICT ve
vzdělávání (2009 - 2013)
Národní strategie podpory klíčových gramotností v zákl. vzdělávání
(2012 - 2017)
…
6
Milníky národní politiky: průřezové strategie
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR
Cíl: Dostat do roku 2020 ČR mezi 20 nejvíce konkurenceschopných
zemí světa
Národní inovační strategie
Cíl: Posílit význam inovací a využívání špičkových technologií jako
zdroje konkurenceschopnosti ČR
Národní program reforem
Plán ČR na přispění ke společným cílům EU ve strategii Evropa 2020
7
Milníky národní politiky: hlavní strukturální změny
• Decentralizace a odstraňování státního monopolu
ve vzdělávací politice
• Europeizace vzdělávací politiky
8
Decentralizace vzdělávací politiky
1990
•umožněn vznik soukromých a církevních škol
•posílení významu obcí ve školství
•posílení samosprávy vysokých škol
1998
•odstátnění vysokého školství (veřejné vysoké školy)
•umožněn vznik soukromých vysokých škol
2001
•reforma veřejné správy – odstátnění regionálního školství
2004
•rozšíření autonomie škol (kurikulum)
9
Europeizace vzdělávací politiky: boloňský proces
Vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání
1999
Boloňská deklarace – ČR mezi prvními signatáři
2010
ČR součástí Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání
Vliv na národní vysokoškolskou politiku:
•strukturované studium
•kreditový systém
•podpora mobilit
10
Europeizace vzdělávací politiky: spolupráce v EU
• vstupem do EU (2004) se ČR přidala ke společné evropské
vzdělávací politice – společné cíle a účast ČR na jejich
naplňování vs. možnost prosadit vlastní návrhy a priority
• spolupráce dobrovolná a nezávazná – vzdělávání nespadá do
sféry úzké koordinace členů EU
•
v posledních letech těsnější provázání národních reformních
opatření s unijní spoluprací ve vzdělávání i v obecné spolupráci
(Národní program reforem, strategie Evropa 2020, Evropský
semestr) a v oblasti kohezní politiky (prostředky ESF a ERDF)
11
Evropská spolupráce ve vzdělávání – hlavní cíle
• strategický rámec Education & Training 2020 (2009,
předsednictví ČR v Radě EU) a strategie Evropa 2020
– ČR se přihlásila k naplnění společných cílů
Strategické cíle:
• celoživotní učení
• zvýšení kvality a efektivity
• spravedlivost a aktivní občanství
• kreativita a inovace
12
Evropská spolupráce ve vzdělávání – benchmarky
Společné benchmarky pro rok 2020 (úrovně průměrných výsledků,
každý členský stát EU podle svých možností a podmínek):
účast dospělých na celoživotním učení (15 %)
současné hodnoty: ČR (2010) 12,9 %, EU (2011) 15,1%
žáci s problémy v základních dovednostech (pod 15%)
současné hodnoty – PISA 2009, čtenářská gramotnost: ČR 23,1 %
dosažené terciární vzdělání (40 %) – převzato do Evropy 2020 (cíl ČR: 32 %)
současné hodnoty: ČR (2011) 23,8 %, EU (2011) 34,6 %
předčasné odchody (pod 10 %) – převzato do Evropy 2020 (cíl ČR: 5,5 %)
současné hodnoty: ČR (2011) 4,9 %, EU (2011) 13,5 %
13
Evropská spolupráce ve vzdělávání – benchmarky
Společné benchmarky pro rok 2020 (úrovně průměrných výsledků,
každý členský stát EU podle svých možností a podmínek):
vzdělávání v raném věku (95 %)
současné hodnoty: ČR (2010) 88,7 %, EU (2010) 92,4 %
mobilita (20 % ve VŠ vzdělávání, 6 % v odborném)
současné hodnoty nejsou k dispozici, odhadovaná hodnota za ČR 5,5 %
zaměstnanost absolventů (82 %)
současné hodnoty nejsou k dispozici, data dosud nebyla publikována
studium cizích jazyků – návrh 2013
14
Shrnutí:
strukturální problémy české vzdělávací politiky
• vzdělávací politika často zaměňována s dokumenty a
legislativními akty
• malá pozornost sdíleným principům a hodnotám, ale také
implementační kapacitě
• hledání ucelené vzdělávací koncepce vystřídáno érou
partikulárních strategií
• vytrácí se vědomí souvislostí vzdělávací soustavy jako celku
- vzrůstá vliv zájmových skupin, přijímána izolovaná řešení
(často s vysokými náklady)
15
2. Východiska Strategie
vzdělávací politiky 2020
16
Východiska
Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání (2001)
+ nezávislé vyhodnocení naplňování Bílé knihy (2009)
Ostatní strategické dokumenty ČR a resortu
• 24 současně platných dokumentů
Mezinárodní hodnocení a doporučení pro ČR & výsledky
mezinárodních srovnávacích studií ve vzdělávání
Nezávislá zpráva McKinsey & Company „Klesající výsledky
základního a středního školství: fakta a řešení (2010)
Analýzy a studie prováděné MŠMT a jeho organizacemi
• více než 300 zpráv, analýz a studií za období 2009 - 2012
17
Bílá kniha (2001): návaznost a poučení
Návaznost hlavních směrů Strategie 2020 na Bílou knihu:
role školy – rozvoj klíčových kompetencí, postojů a hodno
slabá místa vzdělávacího systému – posílení významu
předškolního vzdělávání
standardy a jejich ověřování – systematické hodnocení
výsledků pro zajištění kvality a efektivity
role učitelů – posílení kvality, kariérní systém
řízení systému a budování kapacit – MŠMT jako
strategické centrum
18
Bílá kniha (2001): návaznost a poučení
Analýza z roku 2009 – několik slabin Bílé knihy:
• nestabilita vládnutí a slabá politická podpora
• nesplnění základní úlohy zastřešující strategie
• nedostatečná konkretizace cílů
• chybějící ukazatele nebo jejich nedostatečný monitoring
• přílišná komplexnost opatření a jejich míšení s nástroji
19
Mezinárodní hodnocení a doporučení: OECD
1997: Transition from Initial Education to Working Life
1999: Alternative Approaches to Financing Lifelong
Learning
2006: Thematic Review of Tertiary Education (Background
Report & Country Note)
2007: Recognising Non-formal and Informal Learning
2009: Expert Response to Czech Republic Ministry of
Education January 2009 White Paper on Tertiary
Education
2010: Learning for Jobs - OECD Review of Vocational
Education and Training
2012: OECD Reviews of Evaluation and Assessment in
Education: Czech Republic
20
Zapojení ČR do klíčových mezinárodních projektů
OECD:
INES (Indicators of Education System) – ČR od 1992
PISA (Programme for International Student Achievement) – ČR od
1998
PIAAC (Programme for the International Assessment of Adult
Competencies) – ČR od 2008
TALIS (Teaching and Learning International Survey) – ČR od 2010
IEA:
TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study)
PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study)
ICILS (International Computer and Information Literacy Study)
21
Poznatky z hlavních mezinárodních hodnocení
22
Klesající výsledky českého školství: Fakta a řešení
(McKinsey & Company, 2010)
Klesající výsledky českých žáků ohrožují nejen budoucnosti žáků, ale i
prosperitu ČR
Nikoli další organizační změny ani prosté navyšování financí, ale
systematické zlepšování kvality výuky:
● rozvojem dovedností učitelů
● uvolněním času ředitelům pro práci na kvalitě výuky
● definováním standardů pro výsledky vzdělávání
● pečlivým plánováním realizace opatření/řízením systému
Zkušenosti úspěšných vzdělávacích systémů obecně:
● omezený počet reformních priorit
● projektový přístup a využití profesionálů
● změna postojů a chování aktérů
23
Klíčové závěry: dlouhodobé negativní trendy v
českém vzdělávání
Výsledky českého vzdělávání jsou průměrné, školství vykazuje
klesající a nerovnoměrné výsledky
• PISA, TIMMS, PIRLS – vysoký podíl žáků, kteří nedosahují ani základních
dovedností, velké rozdíly ve výsledcích mezi jednotlivými kraji, mezi
jednotlivými školami a mezi jednotlivými
Vzdělávací systém ČR zaostává za nejlepšími v oblasti řízení
(podpora učitelů, ředitelů, standardy a hodnocení)
Vzdělávací systém je relativně hodně selektivní na nižších
vzdělávacích stupních, méně však na stupních vyšších
24
Funkce Strategie vzdělávací politiky do roku 2020
1) Strategický rámec vzdělávací politiky
•Mandát pro dlouhodobé záměry vzdělávací soustavy/vysokých škol
(§ 9 školského zákona, § 21 zákona o vysokých školách)
•Základ strategického řízení vzdělávacího systému
Vymezení směrů politiky sdílených ministerstvem a ostatními aktéry
•Ukotvení vzdělávací politiky vůči jiným veřejným politikám
Vyváženě reflektovat hlavní cíle vzdělávání: udržování a rozvoj kultury,
osobnostní rozvoj, příprava na aktivní občanství, příprava na
podnikatelství a pracovní uplatnění
25
Funkce Strategie vzdělávací politiky do roku 2020
2) Koncepční východisko soustavy kurikulárních dokumentů
•Národní program vzdělávání & navazující vzdělávací programy
•Národní kvalifikační rámec vysokého školství & vysokoškolské
studijní programy
•Národní soustava kvalifikací
Strategie jako politický dokument má formulovat společenské nároky
na vzdělávání a vzdělávací systém, nemá řešit detaily obsahu, forem
a metod vzdělávání
26
Funkce Strategie vzdělávací politiky do roku 2020
3) Formování veřejné debaty o vzdělávání
•Široce srozumitelná strategie vzdělávací politiky je důležitá i pro
rozvoj ve společnosti sdílených pojmů a představ o funkcích rozvoji
vzdělávání.
•Společenská podpora vzdělávání a vzdělávací politiky.
27
3. Hlavní směry Strategie 2020
28
Prestiž a relevance školy a školního vzdělávání
Školy všech druhů od mateřských po vysoké čelí nejen svým
specifickým problémům, ale na začátku 21. století se všechny
ocitly na významné křižovatce.
Hlavní zamýšlená opatření:
•Vymezit a podporovat nezastupitelné funkce škol
• Propojit výuku ve škole s procesy vzdělávání, které dnes
probíhají mimo školu
• Posilovat roli škol jako center podpory celoživotního učení
29
Odstranění slabých míst vzdělávacího systému
Součástí vize 2020+ je vytvořit takový systém, který umožní
každému žákovi a studentovi naplnit jeho potenciál.
Hlavní zamýšlená opatření:
•Posílit klíčové kompetence absolventů jednotlivých úrovní
vzdělávání s ohledem na všechny účely vzdělávání (osobnostní
rozvoj, pracovní uplatnění, aktivní občanství)
•Zvýšit dostupnost a význam předškolního vzdělávání
•Zvýšit prostupnost a relevanci odborného vzdělávání
•Posílit skutečnou diverzifikaci vysokoškolského vzdělávání
30
Standardy jako předpoklad kvality
Prostřednictvím hodnocení vztaženého k jasným standardům
získává systém zpětnou vazbu o tom, jakými znalostmi a
dovednostmi žáci a studenti skutečně disponují a jak účinně je
vedena jejich výuka.
Hlavní zamýšlená opatření:
•Zpracovat Národní program vzdělávání
•Vytvořit a periodicky aktualizovat respektované a srozumitelné
vzdělávací standardy
•Vytvořit monitorovací systém
31
Role a příprava učitele
Rychlý rozvoj v rozsahu lidského vědění a v možnostech jeho
zprostředkovávání si nezbytně vyžádá hlubší diskuzi o rolích a
práci učitelů na všech úrovních vzdělávání.
Hlavní zamýšlená opatření:
• V souladu s definovanými funkcemi školy zdůraznit roli
učitele jako pomáhající profese
• Vytvořit systém profesního rozvoje učitelů
• Podporovat pedagogickou přípravu a profesní rozvoj
vyučujících vysokých škol
32
Strategické řízení vzdělávacího systému
Kvalitní vzdělávací systém vyžaduje kontinuitu, předvídatelnost,
pozitivní prostředí a vzájemnou důvěru.
Hlavní zamýšlená opatření:
• Jednoznačně vymezit role, pravomoci a zodpovědnosti všech
aktérů
• Systematicky zvyšovat řídicí a implementační kapacity
jednotlivců i institucí
• Zlepšit veřejnou dostupnost dat o vzdělávacím systému a
nastavit pravidelnou evaluaci vzdělávací politiky
33
4. Veřejná konzultace
34
Role výchozího dokumentu
• Účelem veřejné konzultace je získat názory všech
relevantních aktérů a široké veřejnosti před vznikem
Strategie
• Vstupní materiál definuje východiska („hlavní směry“)
• Veřejná konzultace je otevřená
35
Plánovaný postup přípravy Strategie 2020
1-6/2013: veřejná konzultace k přípravě Strategie
•Zahajovací konference
•Kulaté stoly
•Portál www.vzdelavani2020.cz
7-10/2013: zhodnocení výsledků veřejné konzultace,
příprava Strategie a standardní připomínková řízení
11/2013: předložení návrhu Strategie vládě
36
Děkuji Vám za pozornost
a účast v debatě!
37