Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí III
Download
Report
Transcript Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí III
Mezi třicetiletou
válkou a
francouzskou
revolucí III
Francie
Vybudování absolutistické
monarchie ve Francii
Francie za Ludvíka XIV.
Anotace
Materiál tvoří 14 slidů, v nichž jsou zachycen nástin vývoje
nejdůležitějších etap dějin 18. století v Evropě
cílová skupina: 8. roč.
Autor: Mgr. Tomáš Kozák
očekávaný výstup: žák se seznámí s dějinami Francie za
vlády Ludvíka XIV.
použitý materiál: učebnice SPN pro 8. roč. a Prodos pro 8.
ročník, Wikipedia
průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a
provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek
na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do
sešitu
Dějiny významných evropských států – Francie
Vybudování absolutistické monarchie ve Francii
v době 30leté války panuje ve Francii Ludvík XIII., syn Jindřicha IV.
po jeho smrti před koncem války nastává regentská vláda - za nezletilého krále
vládne jeho matka Anna Rakouská s prvním ministrem kardinálem Mazarinem
Mazarinova vláda vyvolává odpor, především proto, že se pokoušeli o
absolutistickou vládu a navíc jak královna, tak Mazarin byli cizinci
v roce 1648 propuká proti regentství povstání
v první fázi bojoval proti královně a Mazarinovi parlament
po zprávách o popravě anglického krále Karla I. se parlament zalekl, protože
nechtěl situaci nechat zajít tak daleko, a byl ochoten se
s Mazarinem
dohodnout
k povstání se přidává i vysoká šlechta – princové, které však Mazarin postupně
pomocí úplatků získává na svou stranu dochází tak k posílení panovnické moci
a položení základů k absolutistické vládě
Jules Mazarin
Jules kardinál Mazarin (výslovnost: žil mazaren,
italsky Giulio Mazzarini; 14. července 1602 –
9. března 1661) byl původem italský politik a
diplomat, který od roku 1642 až do své smrti
působil jako první ministr Francie. V letech 1642–
1661 byl nejvlivnějším a nejmocnějším mužem
francouzské politiky. Od roku 1641 měl současně
titul kardinála.
Anna Rakouská
Anna Rakouská (22. září 1601 Madrid – 20.
ledna 1666 Paříž), rozená španělská
infantka Doña Ana María Mauricia, byla
od roku 1615 francouzskou královnou a
mezi lety 1643 až 1651 francouzskou
regentkou.
Dějiny významných evropských států – Francie
Francie za Ludvíka XIV. (1661-1715)
Ludvík se ujímá samostatné vlády v roce 1661
sídlo přesouvá z Paříže do Versailles, kde buduje nádherné sídlo a
vydržuje obrovský dvůr
díky Jean-Babtistu Colbertovi si to může dovolit
vynikající ekonom a ministr financí
autor teorie merkantilismu
podpora vývozu, omezování dovozu
zakládání manufaktur – výroba především luxusního zboží
po Colbertově smrti dochází k prudkému zhoršování situace
Ludvík se snaží i o posílení mocenské pozice Francie, což nešlo jinak než
vojenskou cestou
vedl mnoho válek, ale postupně přišel o všechna získaná území o o část kolonií
investované náklady se nevrátily zůstaly obrovské dluhy
1685 – Ludvík ruší edikt nantský – končí náboženská svoboda pro hugenoty ti
začínají Francii opouštět další hospodářská ztráta v důsledku odchodu
pracovitých řemeslníků
Ludvík XIV.
Ludvík XIV. (řečený Král Slunce – le roi du soleil; 5.
září 1638 Saint-Germain-en-Laye – 1. září 1715
Versailles) byl francouzský král z rodu Bourbonů
vládnoucí v letech 1643–1715. Jeho otcem byl král
Ludvík XIII., matkou Anna Rakouská ze španělské
linie Habsburků. Ludvík XIV. panoval plných
sedmdesát dva let, nejdéle ve francouzské historii.
Jean-Baptiste
Colbert
Jean-Baptiste Colbert (29. srpna 1619,
Remeš – 6. září 1683, Paříž) byl nejprve
osobním sekretářem kardinála Mazarina a
po jeho smrti se stal francouzským
ministrem financí za vlády Ludvíka XIV. - v
letech 1665–1683.
Dějiny významných evropských států – Francie
Zhoršování situace za Ludvíka XV.
vnuk Ludvíka XIV.
velká řada neúspěšných válečných konfliktů ztráta kolonií v
Severní Americe a většiny držav v Indii velký problém pro
francouzský obchod
nedostatek financí panovník řeší vypisováním nových daní, které
dále ožebračují obyvatelstvo
daně navíc platí pouze měšťané a venkované, šlechta ani duchovní
daně neodvádějí
poplatníci platí daně nejen králi, ale i poplatky církvi a odvádějí i
robotní povinnosti
1789 – situace se stává neudržitelnou a dochází k revoluci
byť během vlády Ludvíka XV. docházelo k neustálému zhoršování
hospodářských poměrů, docházelo zároveň k nevídanému
rozvoji vědy a kultury
Ludvík XV.
Ludvík XV. (15. února 1710 Versailles – 10. května
1774 tamtéž) byl francouzský král z rodu Bourbonů
vládnoucí v letech 1715–1774. Byl pravnukem
„krále Slunce“ Ludvíka XIV. a po předčasné smrti
svého otce a děda se stal oficiálním následníkem
trůnu (ve dvou letech). Jeho vláda trvala bezmála
šedesát let.
Madame de
Pompadour
Jeanne-Antoinette Poisson, Marquise de
Pompadour (29. prosince 1721 – 15. dubna
1764). Markýza de Pompadour se narodila
jako Jeane-Antoinetta Poisson. Od svého
sňatku v roce 1741 známá jako madame
d´Etiolles. V roce 1745 jí francouzský král
Ludvík XV. udělil titul markýza de Pompadour.
Markýza de Pompadour byla v letech 1745 –
1750 milenkou krále Ludvíka XV., ale i poté,
co již s králem neudržovala milenecký poměr,
byla stále jeho blízkou a důvěrnou přítelkyní, a
to až do své smrti v roce 1764.
Zápis - Dějiny významných evropských států – Francie
Francie za Ludvíka XIV. (1661-1715)
Ludvík se ujímá samostatné vlády v roce 1661
sídlo přesouvá z Paříže do Versailles, kde buduje nádherné sídlo a vydržuje obrovský dvůr
Jean-Baptiste Colbert
vynikající ekonom, ministr financí
autor teorie merkanitilismu – podpora vývozu, omezování dovozu
Ludvík se snaží i o posílení mocenské pozice Francie, což nešlo jinak než vojenskou
cestou
vedl mnoho válek, ale postupně přišel o všechna získaná území o o část kolonií
investované náklady se nevrátily zůstaly obrovské dluhy
1685 – Ludvík ruší edikt nantský – končí náboženská svoboda pro hugenoty
Zhoršování situace za Ludvíka XV.
vnuk Ludvíka XIV.
velká řada neúspěšných válečných konfliktů ztráta kolonií v Severní Americe a většiny
držav v Indii velký problém pro francouzský obchod
nedostatek financí panovník řeší vypisováním nových daní, které dále ožebračují
obyvatelstvo
byť během vlády Ludvíka XV. docházelo k neustálému zhoršování hospodářských
poměrů, docházelo zároveň k nevídanému rozvoji vědy a kultury
Shrnutí:
Proč došlo ve Francii povstání?
Jak ovlivnily události v Anglii situaci ve Francii?
Proč se Mazarinovi podařilo posílit panovnickou moc
ve Francii?
Vysvětli pojem merkantilismus?
Za co Ludvík XIV. utrácel nejvíc peněz?
Jak se dařilo Francii ve válkách za doby Ludvíka XIV.
Proč Ludvík XIV. zrušil edikt nantský?
Proč vznikla v Anglii konstituční monarchie a ve
Francii absolutistická?
Vyvíjela se situace ve Francii jinak, kdyby nepřišla o
kolonie?