Transcript Teorie mezinárodního obchodu

Mezinárodní
politická ekonomie
Mgr. MARTIN TOMÁNEK
BLOK II: MEZINÁRODNÍ OBCHOD
Struktura bloku
• Teorie mezinárodního obchodu
• Obchodní politika státu, překážky obchodu
• Světová obchodní organizace
• Databáze mezinárodního obchodu
• Globalizace (seminární četba)
Teorie mezinárodního obchodu
Merkantilisté
• Nevytvořili ucelenou školu ekonomického myšlení
• Západní Evropa od konce 16.století do druhé pol. 18.století, vznik
merkantilismu souvisel s tehdejší koloniální expanzí evropských
velmocí
• Základní myšlenka: aktivní obchodní bilance vede k čistému přílivu
drahých kovů do domácí ekonomiky a přispívá tím ke zvyšování
bohatství národa
• Národ může bohatnout na úkor ostatních národů, panovník by měl
podporovat vývoz a omezovat dovoz
• Thomas Mun
 Stát nemusí mít aktivní obchodní bilanci se všemi státy, stačí mít
celkovou aktivní obchodní bilanci
 Zdůrazňoval výhodnost reexportů
Merkantilismus
• Vyvrácen Davidem Humem a definitivně pak Adamem Smithem v
jeho knize Bohatství národů z roku 1776
• Praktické provádění – Francie za vlády Ludvíka XIV.
Chyby v merkantilistickém myšlení:
• Peníze ve formě rezerv samy o sobě nezvyšují bohatství národa
• Obchod není hra s nulovým součtem
 Merkantilisté nepochopili podstatu mezinárodní dělby práce a její
význam pro tvorbu bohatství
• Čistý příliv drahých kovů vede k růstu cenové hladiny!
 Růst cenové hladiny vede postupně ke snižování cenové
konkurenceschopnosti (Španělsko 16.století)
Merkantilismus
„Zkušenost ukazuje, že ve Francii, kde je méně peněz než ve
Španělsku, jsou chleba, látky i pracovní síla mnohem levnější, a že v
samotném Španělsku byly v době, kdy tam bylo méně peněz, zboží a
lidská práce nabízeny za menší cenu než po objevení Indie, od kdy byly
kryty zlatem a stříbrem.“
---------- Martin de Azpilcueta (1556) ----------
• Většina vlád tím, že podporuje vývoz a omezuje dovoz, praktikuje
v podstatě merkantilismus. Důsledné dodržování merkantilistických
myšlenek by nutně vedlo k významnému omezení mezinárodního
obchodu.
Klasická politická ekonomie a mezinárodní obchod
• Zakladatel skotský filozof Adam Smith
 Pojednání o podstatě a původu bohatství národů
• Další významní představitelé: Thomas Robert Malthus, Jean
Baptiste Say, David Ricardo, Nassau William Senior, John Stuart
Mill
• Za myšlenky obsažené v díle Smith vděčil svým předchůdcům
(např. David Hume), nicméně myšlenky systematizoval a provedl
syntézu v logický celek
David Hume a teorie mezinárodního obchodu
• V eseji „O penězích“ formuloval principy tzv. kvantitativní teorie
peněz:
 Růst množství peněz v ekonomice v důsledku aktivní obchodní
bilance povede zároveň k růstu cen, a tedy ke zhoršení cenové
konkurenceschopnosti domácích podnikatelů. Výsledkem
bude snižování salda obchodní bilance.
Další eseje:
• Zahraniční obchod může být výhodný pro obě zúčastněné země.
• Země bránící se dovozu poškozuje zejména sama sebe.
 Hume nepřímo formuloval princip absolutní výhody
Princip absolutní výhody
• Za autora je všeobecně považován zakladatel klasické politické
ekonomie Adam Smith (1723-1790)
• Obchod probíhající na základě svobodné vůle zúčastněných je
prospěšný pro všechny.
• Nejvýznamnějším příspěvkem k teorii mezinárodního obchodu –
princip absolutních výhod
 Země by se měla specializovat na výrobu těch výrobků, které je
schopna vyrábět levněji (za použití menšího množství práce) než
ostatní země
 Zjednodušující předpoklady: svobodný obchod mezi zeměmi,
nulové transakční náklady (dopravní náklady), pracovní teorie
hodnoty,..
 Princip absolutní výhody bývá demonstrován na jednoduchém
příkladu dvou zemí a dvou výrobků
A co rozvojová země, která nemusí disponovat žádnou absolutní
výhodou v produkci zboží?
Princip komparativní výhody (David Ricardo)
• Situace, kdy země není schopna vyrábět žádný výrobek levněji než
ostatní země, přesto se jí vyplatí, když se zapojí do mezinárodní
dělby práce
• Princip komparativní výhody vyjadřuje, že každé zboží by mělo
být produkováno v té zemi, která má nižší náklady obětované
příležitosti (opportunity cost) v produkci dané komodity.
Př. US i japonský pracovník vyprodukují jeden automobil měsíčně. Na
druhou stranu, USA mají více úrodné půdy, americký pracovník
vyprodukuje dvě tuny potravin měsíčně, japonský pouze tunu.
 Opportunity cost automobilu v USA jsou dvě tuny potravin a
v Japonsku pouze 1 tuna potravin, Japonsko má komparativní
výhodu v produkci automobilů
Princip komparativní výhody (David Ricardo)
• Japonsko by tedy mělo produkovat více automobilů, než kolik
samo potřebuje, a exportovat určitou část do USA. Opačně USA
s potravinami – export do Japonska.
• Skrze specializaci a obchod mohou mít obě země více potravin a
automobilů.
MEZINÁRODNÍ OBCHOD TEDY NENÍ JAKO VÁLKA, VE KTERÉ NĚKTERÉ ZEMĚ VÍTĚZÍ,
A JINÉ PROHRÁVAJÍ. OBCHOD UMOŽŇUJE, ABY VŠECHNY ZEMĚ DOSÁHLY VYŠŠÍ
PROSPERITY.
Neoklasická ekonomie a mezinárodní obchod
• Zásadní změna oproti klasickým teoriím mezinárodního obchodu –
zahrnutí kapitálu do modelu (do té doby pouze jeden výrobní
faktor – práce)
HECKSCHERŮV A OHLINŮV MODEL
• Model vychází z myšlenky, že země se liší svou relativní
vybaveností výrobními faktory (práce, kapitál, ale i další – půda,
lidský kapitál)
• V zemi, která je relativně hojněji vybavena kapitálem, bude kapitál
relativně levnější, protože cena výrobních faktorů v zemi závisí
podle neoklasiků na jejich relativní nabídce.
• Tato země by se tedy měla zaměřit na kapitálově náročné výrobky
(budou relativně levnější). Země, která je naopak relativně lépe
vybavena prací, se zaměří na výrobu pracovně náročných výrobků.
Neoklasická ekonomie a mezinárodní obchod
HECKSCHERŮV A OHLINŮV MODEL
- KRITIKA
• Model v podstatě odsuzuje rozvojové země relativně lépe
vybavené prací k trvalé orientaci na pracovně náročné výrobky,
a tedy k trvalému zaostávání.
• Pro zemi s relativním nedostatkem kapitálu nemusí být
v podmínkách současné vysoké mobility kapitálu problém kapitál
dovézt.
Obchodní politika státu
Obchodní politika
= soubor nástrojů, kterými vláda dané země ovlivňuje svůj zahraniční
obchod
• Většina vlád se snaží podporovat vývoz a omezovat dovoz (de facto
merkantilismus)
• Podpora vývozu: exportní dotace, zvýhodněné úvěry a pojištění
(v ČR úvěrová pojišťovna EGAP)
• Omezování dovozu: cla a kvóty, často také dochází ke zneužívání
jiných nástrojů – technické a zdravotní normy, certifikáty jakosti
apod.
DOVOZNÍ CLO
= nepřímá daň uvalená na dovoz zboží do země
2 funkce:
• Fiskální (příjmy rozpočtu)
• Ochrannou (ochrana domácích výrobců před zahraniční
konkurencí)
2 základní typy cel:
Specifické clo
• pevná částka, kterou dovozce musí zaplatit za každou dovezenou
jednotku zboží
Valorické clo (ad valorem)
• je stanoveno jako určité procento z hodnoty zboží (hodnotou se
zpravidla rozumí tržní cena zboží)
VÝVOZNÍ CLO
• Vláda se prostřednictvím cla snaží získat část příjmů z vývozu dané
komodity (zejména suroviny).
• Občas uvalováno na zboží, jehož je na domácím trhu nedostatek a
hrozí tak růst ceny.
• Stupňování cel (tarriff escalation)
 Vývozní clo na zpracované zboží je nižší než clo na méně
opracovanou podobu (podnět k přidané hodnotě a inovacím).
Př. Argentina
 vývozní clo na slunečnicový olej 30 %
 clo pšenice 23 %
 nezpracované sojové boby 35 %
 bionafta 17,5 %
KVÓTY a další nástroje obchodní politiky
• Kvóta je kvantitativní omezení dovozu
• Vláda může podmínit dovoz určitého výrobku vydáním dovozní
licence. Ty pak vydává pouze v omezeném počtu, aby dovoz dané
komodity dosáhl předem stanovené hodnoty.
• Další nástroje OP: Exportní dotace, dobrovolná omezení vývozu,
certifikáty jakosti, technické a zdravotní normy atp.
 Všechny tyto nástroje snižují efektivitu fungování zahraničního
obchodu a poškozují spotřebitele
Důsledky zavedení cel a kvót
• Zavede-li ekonomika clo, projeví se to růstem ceny na domácím
trhu a poklesem spotřeby. Domácí výrobci si polepší, spotřebitelé
pohorší a zvýší se příjmy státního rozpočtu. Vybrané clo však ve
skutečnosti nese na svých bedrech plně domácí spotřebitel.
• Ekonomika jako celek na tom bude hůře. Velká ekonomika, která je
schopna ovlivnit světovou cenu dané komodity, si může zavedením
cla jako celek polepšit, protože clo částečně zaplatí dovozci. I velká
ekonomika však čelí riziku použití odvetných opatření jinými
zeměmi.
• Světová ekonomika jako celek si v důsledku zavedení cla či kvóty
vždy pohorší, protože dochází ke ztrátám z neefektivnosti
světové výroby a spotřeby.
Světová obchodní organizace (WTO)
Světová obchodní organizace
• Vytvořena 1995, nástupce GATT (Všeobecná dohoda o clech a
obchodu, General Agreement on Tariffs and Trade)
 dohoda mezi západními tržními ekonomika na konci WW2
 Fórum pro vyjednávání s účelem snížení překážek obchodu
 GATT limitována pouze na obchod se zbožím, některé sektory
měly dokonce výjimku (zemědělství, textil, oděvy)
• Uruguay 1995 – vytvořena Světová obchodní organizace (dnes
157 členů, zatím nejnovější člen Ruská federace 2012)
• Smyslem WTO je zabránit takovému nastavení obchodní politiky
státu, které poškozuje další země.
• Expanze kompetencí, pokrývá nové oblasti
 Obchod se službami, celní tarify v zemědělství, ochrana duševního
vlastnictví (patenty, autorská práva, ochranné známky)
Dispute Settlement Mechanism (DSM)
• členský stát zastává názor, že jiný členský stát porušuje dohody
WTO --> „dispute“
 člen podávající stížnost předkládá „request for consultations“
GATT
Panel expertů  zpráva  jednomyslné přijetí zprávy všemi členy
GATT  požadavek na změnu chování a případně sankce
• Země mohly uplatnit veto!
WTO
• Vyžaduje se souhlas všech k zablokování zprávy
• DMS mnohem efektivnější k řešení sporů
WTO plní extrémně důležitý úkol, ale není perfektní..
• WTO udělala mnoho pro podporu mezinárodního obchodu, ale
není perfektní...
 případ „shrimp-turtle“ (zrušení národního zákona)
 některé oblasti nepokrývá – pracovní standardy a práva
 otázka transparentnosti
 některé NGOs pohlížejí na mechanismus fungování organizace jako
nedemokratický
 obavy z vlivu nadnárodních korporací, které mohou mít zájem na
určitém výsledku sporu
 Dominance velkých zemí nad WTO? Jsou adekvátně zastoupeny
malé a slabší země?
Přínos Světové obchodní organizace
• Bez pravidel WTO by:
1. Velké státy byly schopné provádět obchodní politiku na úkor
malých států.
2. Slabé vlády byly schopné prosazovat politiku, ze které by měly
užitek pouze ony a jejich „přátelé“.
WTO přes své nedostatky chrání slabé země před velkými a silnými
a rovněž slabé země před nimi samotnými.
Přestože design WTO byl vytvořen bohatými zeměmi a dokonce
korporacemi, největšími beneficienty mohou být právě
rozvíjející se země.
Databáze mezinárodního obchodu
Klasifikace zahraničního obchodu
• Harmonizovaný systém (HS)
•
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Standardní klasifikace mezinárodního obchodu (SITC):
Zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky
Suroviny nepoživatelné a minerální paliva
Chemické výrobky
Polotovary a materiály
Stroje a dopravní prostředky
Průmyslové spotřební zboží
Harmonizovaný systém (dvoumístné kódy)
01-05
06-15
16-24
25-27
28-38
39-40
41-43
44-49
50-63
64-67
68-71
72-83
84-85
86-89
90-97
98-99
Animal & Animal Products
Vegetable Products
Foodstuffs
Mineral Products
Chemicals & Allied Industries
Plastics / Rubbers
Raw Hides, Skins, Leather, & Furs
Wood & Wood Products
Textiles
Footwear / Headgear
Stone / Glass
Metals
Machinery / Electrical
Transportation
Miscellaneous
Service
Obchod Brazílie-Čína
Tabulka: Podíl deseti největších exportů Brazílie do Číny na celkových
exportech (2010)
Produkty (HS 2002, čtyřmístné kódy)
Podíl
Železná ruda a koncentráty
43,4
Sójové boby (i drcené)
23,2
Ropné oleje
13,2
Dřevná buničina
3,0
Sójový olej
2,6
Třtinový nebo řepný cukr
1,7
Letadla a satelity
1,2
Tabák nezpracovaný
1,1
Feroslitiny
1,1
Usně z hovězího dobytka, koní
0,7
Obchod Brazílie-Čína
Tabulka: Podíl deseti největších exportů Číny do Brazílie na celkových
exportech (2010)
Produkty (HS 2002, čtyřmístné kódy)
Podíl
Výrobky s tekutými krystaly, optické přístroje
6,1
Elektrické přístroje pro telefonii
4,1
Klimatizační stroje
3,4
Počítače (části), kancelářské stroje
2,8
Stroje na automatické zpracování dat
2,5
Kufry, tašky, obaly z usně, fólií,..
2,0
Antény a parabolické antény
1,8
El. integrované obvody, spínače,..
1,8
Majákové lodě, plovoucí bagry, jeřáby
1,8
Televizní přijímače
1,7