Transcript Průmysl

Sekundér (Druhovýroba)
▪ Průmysl (průmyslová výroba)
složka SES, vedoucí odvětví materiální výroby (výrobní; 70 % produkce; pracuje přes
350 mil. lidí) = sekundární sektor
• průmyslová revoluce:
první průmyslová revoluce (2. polovina 18. století, Anglie)
- vynálezy a užití prvních pracovních strojů, parní stroj jako pohonná
síla
druhá průmyslová revoluce (19./20. století)
- užití elektřiny, spalovacích motorů, pokroky v přenosu informací
vědeckotechnická revoluce (od 60. let 20. století, probíhá)
- rozvoj přírodních a technických věd, aplikovaného výzkumu,
informačních technologií a jejich rychlý přenos do výrobní a
společenské praxe
= automatizace, robotizace, elektronizace, využití počítačů,
biotechnologií
věda:
geografie průmyslu - vědní obor SE geografie
- rozmístění, územní struktura, objektivní zákonitosti, specifické
zvláštnosti
• dělení: 3 základní výrobní odvětví
- těžební průmysl = primér
- výroba elektrické energie = sekundér
- zpracovatelský průmysl (9 odvětvových skupin - 29 jednotlivých
průmyslových odvětví)
• rozmístění ovlivňují lokalizační faktory (soubor činitelů):
a/ přírodní (dříve)
zdroje nerostných surovin a paliv
voda
velikost území
klimatické poměry
morfologie terénu
- vznikly a existují nezávisle na lidech, uplatňují se jako podmínky
rozmístění
- vliv relativně klesá × těžební průmysl, voda - chemický, hutnický,
potravinářský
b/ socioekonomické
později:
trh (struktura, objem, poloha, rozloha) - činitel spotřeby
pracovní síla - kvalifikovaná = činitel i podmínka rozmístění
doprava
dnes:
věda, vědecká základna
kapitálová síla
vojenskostrategická hlediska
vliv výroby na ŽP
- vědeckovýzkumné komplexy (technologické parky) = laboratoře,
výzkum, vývoj - blízko univerzit (Silikonové údolí u San Franciska =
Stanfordova univerzita; Údolí Isaru - Mnichovská univerzita)
- projevují se jako činitelé i jako podmínky rozmístění, vliv u většiny
průmyslových odvětví rozhodující
- bodový (střediskový) charakter
průmyslový závod (základní jednotka)
- průmyslový komplex (spojovaly se):
kamenouhelné a metalurgické
hnědouhelné a energochemické
nověji:
energochemické (ropa, zemní plyn)
strojírenské (tradice, kvalifikované pracovní síly)
v přístavech (dovoz surovin a paliv + funkce dopravní –
energochemické zpracování ropy)
• průmyslové oblasti (regiony)
hustá síť průmyslových závodů a průmyslových komplexů s dokonalou
Dopravou
„póly rozvoje“ světového hospodářského vývoje (80 % světové průmyslové
produkce)
SV USA (Velká jezera - pobřeží Atlantiku)
západní Evropa (střední Anglie - Benelux - severní Francie - Porúří,
Porýní - Švýcarsko - sever Itálie)
Japonsko (Honšú, Kjúšú)
pokles Rusko, Ukrajina
vzestup NIZ:
jv. Asie (Korejská republika - Taiwan - Singapur; Malajsie - Thajsko –
Indonésie - Filipíny; Čína)
Ameriky (Argentina - Brazílie - Chile - Mexiko)
Těžební průmysl
• základna průmyslu, jeho podíl na celkovém objemu průmyslu se snižuje
(8 %; vědecko - technický pokrok) × roste množství vytěžených surovin
• závisí na:
výskytu, zásobách a kvalitě nerostných surovin
hospodářském vývoji ve světě (strukturální změny, rozvoji
technologií a inovací)
stavu ŽP
• surovinové zdroje: → nevyčerpatelné (sluneční energie - atmosféra hydrosféra - tepelná energie Země)
→ vyčerpatelné
- obnovitelné (pedosféra - biosféra)
- neobnovitelné (NS: paliva - rudy - nerudy)
- současné tempo těžby nerostných surovin = brzy vyčerpaná ložiska 
VZ: přechod na jiná paliva, zdroje energie
dovoz z RZ
nové technologie - využití i chudších surovin
druhotné suroviny
bohatství oceánů
• typy areálů
- zvláštnosti těžby, charakter rozmístění:
◦ pánevního (pánve) - železné rudy, uhlí, ropa, zemní plyn
◦ ohniskového - neželezné kovy, chemické a nerudné suroviny
◦ rozptýleného (disperzního) - vzácné, drahé kovy; grafit, mastek,
azbest
• nejvýznamnější komplexní oblasti těžby:
◦ USA (horská oblast na západě - uhlí, barevné kovy, železná ruda, chemické suroviny)
◦ pobřeží Mexického zálivu (Texas → Florida: ropa, zemní plyn, síra, fosfority)
◦ Rusko (Sibiř, paliva, rudy, nerudy)
◦ Čína (SV, JV: ropa, uhlí, železná ruda)
◦ Austrálie (S, Z: železná ruda, bauxit, mangan, diamanty)
◦ oblast Perského zálivu (ropa, zemní plyn)
◦ RJA (železná ruda, barevné kovy, diamanty, zlato)
◦ Evropa (uhlí, zemní plyn, železná ruda)
◦ státy: USA - Austrálie - Kanada - RJA - Čína - Rusko
• nerostné suroviny - 3 skupiny:
• paliva (energetické suroviny; strategické; fosilní)
→ pevná (uhlí, rašelina, hořlavé břidlice)
uhlí - hlavně mírný pás severní polokoule
- lépe dostupné zdroje (7 x oproti ropě) - průmyslové komplexy
- zásoby vydrží asi 200 let
- poměr černé : hnědé = 63 : 37
→ kapalná (ropa)
ropa - snadnější těžba (↑ polovina 20. století po 70. léta = ropná krize),
levnější doprava, mnohostrannější využití (oproti uhlí)
- zásoby vydrží asi 50 let
- většinou šellf: Perský záliv, SA (Mexický záliv), Severní moře,
severní Afrika; Rusko (Západosibiřská nížina)
OPEC (Organizace států vyvážejících ropu = bohaté RZ)
→ plynná (plyn)
zemní plyn - s ropou, samostatně
- zásoby vydrží asi 70 let
• rudy - nerosty obsahující určitý podíl kovu
→ černých kovů (železná, manganová, chromová)
→ barevných kovů (bauxitu, mědi, olova, zinku, cínu)
→ vzácných kovů (zlato, stříbro, platina)
→ uranová
• nerudné suroviny (neobsahují kov)
→ stavební (vápenec, písky, cihlářské hlíny, stavební kámen,
žula) → sklářské (sklářské písky), keramické (kaolin, keramické hlíny)
→ chemické (síra, soli, fosfáty)
◦ Těžba NS
= většinou RZ - vývoz × Austrálie, Kanada, Rusko
◦ Spotřeba NS = většinou VZ - dovoz (USA, Japonsko, západní Evropa)
Energetický průmysl
• těžba a úprava energetických surovin a jejich zpracování na energetické
produkty (elektrická energie - koks - topné oleje)
• zdroje energie: dlouho svalová síla - větrná a vodní energie
• primární energetické zdroje (PEZ)
◦ neobnovitelné:
klasické (uhlí černé, hnědé, lignit = 23 % - ropa =
40 % - zemní plyn = 25 % - uran = 7 %)
alternativní (syntetická paliva - zkapalňování,
zplynování uhlí)
◦ obnovitelné:
klasické (vodní energie = 19 % - akumulační,
průtočné a přečerpávací vodní elektrárny - biomasa = dřevo)
alternativní (vodní energie: přílivová, příbojová,
rozdíly teplot vod - biomasa = bionafta - větrná, sluneční, geotermální
energie)
• sekundární energetické zdroje (SEZ)
- vznikají úpravou PEZ (elektrická energie, ropné deriváty, koks, svítiplyn,
teplo, pára)
▪ Výroba elektrické energie
• spotřebuje ⅓ všech vytěžených energetických surovin
• spotřeba prudce stoupá, v roce 2007: 19 250 TWh
• druhy elektráren (podle zdroje energie)
◦ tepelné
◦ jaderné (USA, Francie, Japonsko, VB, Rusko)
◦ vodní (hydroelektrárny; Norsko, Rakousko, Rusko, Brazílie, USA,
Čína)
největší (instalovaný výkon, MW)
Tři soutěsky (Chang Jiang, Čína; 18 200)
Itaipu (Paraná, Paraguay, Brazílie; 12 600)
Grand Coulee (Columbia, USA; 11 000)
◦ využívající alternativní zdroje energie
Poměr tepelné : vodní : jaderné = 60 : 19 : 20
- velké regionální rozdíly:
absolutní výroba a spotřeba elektrické energie
podíl druhů elektráren
- výroba a spotřeba = ukazatel hospodářské vyspělosti
VZ = 80 % světové produkce:
USA - Japonsko - Čína - Rusko - Kanada - SRN - Francie
vysoká, v nejvyspělejších se nezvyšuje
NIZ - zvyšuje se
nejchudší RZ - nízká
Zpracovatelský průmysl
• Druhy výrobní činnosti zabývající se zpracováním surovin a polotovarů
(zemědělských i průmyslových), výstavbou a kompletací výrobních linek,
údržbou a opravou výrobků a zařízení.
• vývoj:
1/ lehký (textilní, potravinářský) = mnoho pracovních sil
2/ těžký (hutnický, strojírenský) = vrcholná industrializace
3/ speciální obory (nízká spotřeba surovin, vysoký podíl vložené
práce, přidané hodnoty)
- mikroelektronika, technika na zpracování dat a informací,
telekomunikační technika, přesná mechanika a optika, malotonážní
chemie (kosmetika, léky)
• technopolis = centra vývoje, výroby, špičkových technologií (high - tech)
změny v odvětvové a územní struktuře:
• dekoncentrace (rozptyl) průmyslu
- omezování v tradičních oblastech (VZ se zbavují výrob s negativním
vlivem na ŽP)
- umístění do méně industrializovaných oblastí
Hutnictví (metalurgie)
• vysoká koncentrace výroby:
naleziště surovin (železná ruda, černé koksovatelné uhlí)
výhodná dopravní poloha (námořní přístavy)
levná elektrická energie
• oblasti:
Evropa (střední Anglie, Lotrinsko - Francie, Porúří - SRN, Horní
Slezsko - Polsko, východní Ukrajina, Ural - Rusko)
SA (u Velkých jezer - USA, Kanada)
Japonsko - jižní pobřeží ostrovů)
RZ - Čína (SV), Brazílie (JV)
• tendence:
přesun H. železa do RZ (rudy) - kovy
VZ - specializace: kvalitní ocel, složité válcovací materiály
• materiálová (surovinová) základna strojírenství, stavebnictví
• rozdělení:
H. železa a oceli (černá m.; 95 % H; milióny tun)
→ surové železo (vysoké pece) - Japonsko, Čína, Rusko, USA,
Ukrajina
→ ocel (ocelářské pece) - Čína, Japonsko, USA, (Rusko,
Ukrajina)
→ válcovací materiál (válcovny)
H. neželezných kovů (barevná m.; 5% H.; tisíce tun, koncentráty
- úpravny rud
- kovy, slitiny (96 %: hliník, měď, zinek , olovo)
USA, Kanada, Austrálie, Japonsko
obrovský význam: elektronika, kosmická a jaderná technika, zbraně,
letectví, stavebnictví)
H. primární = zpracování rud, koncentrátů
H. sekundární = zpracování kovového odpadu (EU, Japonsko)
Strojírenský průmysl
• hlavní průmyslové odvětví (objem výroby, počet pracujících)
• menší koncentrace výroby (velká rozmanitost výrobků)
- regiony:
severoamerický (USA, Kanada, Mexiko, Portoriko)
= ⅓ světové průmyslové výroby (70 % velkých počítačů,
¼ aut; ⅔ letadel)
západoevropský (EU) = 25-30 %
Asie (V, JV) - Japonsko = přes 20 %
• hlavní obory:
všeobecné - obráběcí stroje (Evropa 51,32 %; Asie 35,13 %)
Japonsko, SRN, USA, Itálie, Švýcarsko, Čína
- průmyslová (investiční) zařízení
- zemědělské stroje (RZ)
dopravní
- automobilový (35 mil. ks osobních, 11 mil. ks nákladních)
General Motors, Ford (USA) - Toyota (Japonsko) –
Volkswagen (SRN)
• závody:
se starou tradicí (kvalifikované pracovní síly, vývoj,
konstrukce, spotřeba) - USA, Japonsko, SRN, Francie, Británie,
Kanada, Itálie montážní (levná pracovní síla, zahraniční licence, roste
spotřeba) - Korejská republika, Španělsko, Brazílie, Čína
lodě (Japonsko 40 %; Korejská republika 33 %)
letadla (USA, Francie, SRN)
elektrotechnický, elektronický
- vojenskoprůmyslový = VZ
- spotřební = RZ + Korejská republika, Taiwan = VZ omezují
počítače
- předstih USA (kontrola obchodu)
- západní Evropa, Japonsko (licence USA)
zbraně = 10-15 % strojírenství
Chemický průmysl
• nejrychlejší rozvoj (se strojírenským) - měřítko vyspělosti státu
(ovlivňuje rozvoj a technický pokrok)
• suroviny: uhlí, ropa, zemní plyn, síra, pyrity, fosfáty, apatity, soli
(draselná, Glauberova)
• umístění chemických kombinátů (velké závody):
- suroviny (těžba - doprava: u ropovodů, v přístavech)
- voda (velké řeky Mississippi, Velká jezera, Porýní)
- elektrická energie
- kvalifikované pracovní síly
- spotřeba
• výrobky pro: zemědělství, stavebnictví, strojírenství, spotřební průmysl
hnojiva, postřiky,plasty, výbušniny, prací prostředky, fotografický
materiál, ...
• dělení:
anorganická
- kyseliny, louhy, umělá hnojiva (dusíkatá přes ½;
fosforečná ¼; draselná ⅕; USA, Čína), pohonné hmoty
organická
- umělé hmoty (plasty - stavebnictví, obaly - USA,
Japonsko, SRN), umělá vlákna, kaučuk, kosmetika
- petrochemie = zpracování ropy, rafinérie
(benzín, olej, mazadla) - farmaceutický (léky)
- gumárenský (pneumatiky)
• hlavní producenti:
USA, Japonsko, státy západní Evropy, Rusko = ¾ světové CH.
- regiony:
západoevropský (⅓; převažuje petrochemie, dovoz ropy)
severoamerický (USA = ⅕ - Mexický záliv, petrochemie
–
Texas = největší na světě; SV)
Asie (V, JV; Japonsko - petrochemie v přístavech)
SNS (Rusko - velké zdroje surovin; hnojiva, amoniak,
výbušniny)
rychlý rozvoj v RZ (přebytky ropy, z. plynu - petrochemie = → vývoz)
Spotřební průmysl
• výroba spotřebních předmětů krátkodobé i dlouhodobé spotřeby
• obory hromadné výroby (levná produkce, méně kvalifikované pracovní
síly)
½ v RZ (textilní, obuvnický) + oděvní = vedoucí postavení
obory s drahými výrobky (klenoty, kožešiny, koberce, nábytek), rozvoj
po 2. sv. v.
kvalifikovaní pracovníci, vysoká technická úroveň = VZ
• Textilní průmysl
- soustředění:
Jihoatlanský region USA
VZ - v centrech těžkého průmyslu (využití volné ženské pracovní síly)
- hlavní obor = pletařství (USA, Japonsko, Čína)
RZ - velká města, přístavy
- bavlněné tkaniny
tkaniny:
bavlněné - dominuje (RZ)
z chemických vláken
hedvábné
vlněné
• Oděvní průmysl
původní malovýroba (domácká, dílenská) - velkovýroba (pásová, tovární)
VZ - zabezpečují domácí potřeby
- domy módy (formují ódní vkus)
- New York = největší světové středisko
- Paříž = nejnáročnější móda
- Řím = masová móda
• Obuvnický průmysl
přesun do oblastí s levnou pracovní silou (NIZ), stagnuje (Francie, SRN,
Británie)
hlavní producenti: USA, Itálie
export: Taiwan, Španělsko (kožená), Čína (lehká, domácí), Korejská
republika, Brazílie, Řecko, Portugalsko
• Kožešnický průmysl
VZ (náročný na lidskou práci, vysokou kvalifikaci, tradici) - USA, SRN,
Rusko
• Klenotnický průmysl
nároky na ruční práci, malá mechanizace
Indie (stříbro), Španělsko, Řecko, Itálie (zlato)
• Nábytkářství
VZ - USA, Evropa (SRN)
• Výroba hraček
rychlý rozvoj (velké továrny v Japonsku), centrum Hongkong (Čína),
USA, Británie, Francie
• Potravinářský průmysl
• mnoho oborů - upravují a zpracovávají zemědělské produkty
(rostlinné i živočišné)
• VZ - zastoupeny všechny obory, zpracovává se převážná část
zemědělské produkce, nadvýroba
• RZ - převládá řemeslné, nebo domácí zpracování, největší význam
má výroba pro export, nedostatek potravin - problém hladu (Afrika, Asie)
• oblasti:
státy s vhodnými přírodními podmínkami
- dlouhodobá tradice - specializace
Nový Zéland, Austrálie, Dánsko, Nizozemí, Švýcarsko, Francie
velká města + jejich zázemí
New York, Paříž, Moskva
přístavy- dovozní (zpracování dovážených surovin - balírny čaje,
kávy, kakaa, olejnaté plodiny)
Londýn, Hamburk, Brémy, Amsterdam
- vývozní (prvotní úprava a konzervace surovin - maso,
masné výrobky)
Buenos Aires, Montevideo