Transcript Ústavní systém




1. vztahy mezi nejvyššími státnimi orgány a
jejich činnost
2. vztahy mezi občanem a státem (t.j.
demokraticka úprava lidských a občanských
práv)
3. vztahy mezi ústavně kvalifikovanými celky
územního uspořádání (vztahy mezi centrem a
státem, v státech s federalistickou nebo
spolkovou formou uspořádání)


4. volební systém
5. zásadní úprava činnosti politických strán
◦ Rozdíl mezi USA a západoevropskými zeměmi
◦ Podla ústavního práva USA politické strany nejsou součástí úpravy
ústavního systému, podle západoevropské úpravy tomu tak jest,
včetně nepsané britské ústavy
„constitutional conventions“
• tvoří onu nepsanou část
ústavy
• nejsou právem vynutitelné
◦ Ústavní zvyklosti určují základní ústavní prodedúry

6. úprava samosprávy
◦ Hlavně ústavy přijaté po 2SV
◦ Starší ústavy samosprávě nevěnují pozornost




Ústavní systém:
Systém ústavou definovaných státních orgánů
Politický systém:
Zahrnuje všechny instituce a organizace,
včetně nestátních, které napomáhájí
uskutečňovat činnost státním orgánům
2 hlediská
struktúra
ústavního systému
vztahy mezi
nejvyššími státními
orgány


Státy unitární
Státy složené ze suverénních státních celků
část právomoci státu je přenesená
na federace, spolky a pod.




Není suverénny stát
Není nositelem suverenity
Schvalování zákonů podléha souhlasu ve
včech státech konfederace
Jedná se o přechodní polostátní útvar;
směřuje k zániku státnosti nebo vzniku
federace

Rozlišujeme:

1. federace vzniklé zdola
◦ Na základě smlouvy mezi jednotlivými členskými státy
◦ Ústavní zakotvení výlučné právomoci federace v
taxatívně vymezených případech – jinak mají
kompetence státy nebo lid
◦ USA

2. federace vzniklé zhora
◦ Celtrální státní moc
◦ Historická tradice státnosti
◦ SRN

Je typická pro federace vzniklé zhora

1. výlučná kompetence federální
2. výlučná kompetence členských států
3. konkurující právomoc federace a států

Cílem je upevnění státní federální moci



Jedná se o modelové pojetí fungováni orgánu
státní moci
Nejde o dílčí vztahy mezi orgány státní moci
Je to koncepční přístup

Západoevropská právní kultúra:

1. monarchie



2. republiky

Je to tradiční třídení
Ustupuje tradiční monarchie
Monarchie je jen symbol státnosti

Americká politická kultúra:




Silne protimonarchistická
V 19. století byli USA ůtočištěm uprchlíků z
evropských absolutistických monorchií





1. ústavní systém shromáždění
2. ústavní systém parlamentní
3.ústavní systmém direktoriální
4. ústavní systém prezidentský
5. ústavní systém neoprezidentský





Vycházel z Rosseauova pojetí suverenity lidu jako
vrcholné, nezcizitelné a nedělitelné moci
První model: Francie, 1793,
Ústava 1. republiky
Moc zákonodárna i výkonná náležela nedílně
zastupitelskému orgánu
Zákonodárna moc náležela zastupitelskému
zákonodárnimu sboru jako celku
Výkonná moc – výkonná rada, která byla volená a
plně odpovědná zákonodárnemu sboru




Tento ústavní systém byl pokusem o
nastolení demokratického konstitucionalismu
V důsledku revoluce se plně nerealizoval
Předpokláda se, že kdyby byl realizován, tak
by se ochýlil od svých prvotních ídey a
rozhodujíci moc v státě by přešla do rukou
výkonné rady
Hlavním nedostatkem tohoto systému byla
absence dělby moci



Tradiční model:
Horizontální – zákonnodárna a výkonna moc
(Lock)
- soudní
(Montesquieu)
Brzd a diktatúry


Limity dělby moci – úkolem je mít funkční
systém
Systém brzd a vyvážení (check and ballances)



Až později, s rozvojem samosprávy (selfgovernment)
Charakteristické pro angloamerický a
švýcarský konstitucionalismus
Moc se dělila mezi stát a jeho útvary po
vertikální línii

Nejstarší ústavní systém (Anglie)
Typický pro západoevropský konstitucionalismus

Vycházel z anglického ústavního prototypu 19.


století
Vlyv: skandinávske krajiny, Belgie, Lucembursko,
Francie (zejména v roce 1875....Duverger: Francie
transformovala britský parlamentní systém do
republikánskeho rámce), Rakousko a Nemecko
(po 1SV), Itálie






Nejvyšší státni moc náleží parlamentu
Suverenita parlamentu
Vláda je koncipována jako výbor parlamentu
Vládu tvoří poslanci
Vláda je odpovědná parlamentu
Vláda pro svou činnost potřebuje důveru
parlamentu

Vladu na návrh předsedy vlády formálně menuje
hlava státu
předseda vítězné politické strany


Vláda předstupuje před parlament a žáda o
vyslovení důvěry
vyslovení nedůvěry – vláda odstupuje




Vrcholním arbitrem při konfliktech mezi
vládou a parlamentem je hlava státu
Příjme demisii vlády a pověří jinou osobu
zestavením nové vlády
nebo
Demisi nepříjme , rozpustí parlament a
oznámi konání nových voleb

Král, prezident
Podle původní parlamentní koncepce je hlava
státu zásadně neodpovědná za své ústavní
jednání jinému státnímu orgánu

Formálně se požaduje kontrasignace zákonů

V Anglii: „Královna panuje ale nevládne!“


Ústavní odpovědnost za jednání hlavy státu tak
nese ministerský předseda, nebo jiný člen vlády



Tento ústavní model vyžaduje spolupráci
vlády a parlamentu
Výkon funkce vlády je podmíněn důvěrou a
podporou parlamentu
Moc vlády je odvozená od moci parlamentu –
to je původní britská koncepce vlady jako
výboru parlamentu



Originální model
Uplatnil se pouze ve Švýcarsku
Vychází z ústavního systému parlamentního,
ale výrazně se liší v prosazovaní zásad příme
demokracie (parlamentní systém –
zastupitelská demokracie) - 1. rozdíl







Lid rozhoduje o obsazení zastupitelských
orgánů
Od místní správy až po nejvyšší orgány státu
Suverenitu lide garantuje ústava
Formálně se uskutečňuje referendem
Referendum:
1. akceptuje zákonodárnou právomoc
zastupitelského sboru
2. koriguje zákonodárnou právomoc
zastupitelského sboru



Vláda je volená ... 2. rozdíl
Švýcarská vláda, t.j. Federální rada je volená
Federálním shromážděním (t.j. nejvyšším
zastupitelským sborem)
Pozice ministrá je neobvyklé stabilní – není
možné ho odvolat ze strany předsedy vlády,
prezidenta nebo zákonodárního sboru

Dělba moci se efektívně uplatňuje
Činnost vlády je separováná od činnosti
parlamentu

A to, i když je vláda volená !!!

3. rozdíl




Příště:
Ústavní systém prezidentský
Ústavní systém neoprezidentský