Světové hospodářství

download report

Transcript Světové hospodářství

Světové hospodářství
• propojení národních ekonomik prostřednictvím mezinárodních
integrací
• předpoklady rozvoje:
světové ekonomické integrace
světové trhy a finance
mezinárodní dělba práce
• hospodářská činnost lidí (zaměstnanost 2007)
- 3-4 části (sektory → hospodářská odvětví)
I. sektor (primér, prvovýroba; 40,5 %; ↓)
- lov, rybolov, lesní a vodní hospodářství,
zemědělství, těžba surovin
II. sektor (sekundér, druhovýroba; 20,5 %; ↓ x RZ ↑)
- průmysl, stavebnictví, nákladní doprava)
III. sektor (terciér, služby; 39 %; ↑)
- osobní doprava, rekreace a cestovní ruch, školství,
zdravotnictví
u nejvyspělejších států světa vyčleňován:
IV. sektor (kvartér - služby placené z veřejných rozpočtů)
- věda, výzkum, vysoké školství
• VS x RZ
2 hlediska: I. zaměstnanost v sektorech NH
VS = převaha zaměstnanosti ve službách
(vysoká mechanizace a automatizace v Z a P)
x RZ = v Z
II. hrubý domácí produkt (HDP)
= celková hodnota vyrobeného zboží a služeb ve státě za rok
(v USD / 1 obyvatele)
(2008)
1. Lichtenštejnsko
2. Katar
3. Lucembursko
4. Bermudy
5. Kuvajt
6. Norsko
118 000
103 000 - ropa
81 000
69 900 - cest. ruch
57 400
55 000
1. Zimbabwe
200
2. DR Kongo
300
3. Burundi
400
4. Libérie
500
5. Somálsko
600
Guinea-Bissau 600
• jádrové oblasti
= hospodářsky nejrozvinutější území (vysoká koncentrace P., O.,
služeb a dopravy), hospodářská a politická moc
3 centra:
západní Evropa
USA
Japonsko
+ Izrael, RJA, Australský svaz = 70 % HDP (52 % průmyslu)
x 38 % rozlohy souše, 20 % obyvatel
- většinou na severní polokouli → „bohatý Sever“
• periferní oblasti
= oblasti s nízkou hospodářskou vyspělostí
území s nepříznivými přírodními podmínkami
Střední Amerika, Balkánský poloostrov, subsaharská Afrika
= „chudý Jih“ → 4. svět (nejchudší státy na jih od Sahary)
→ NIZ Asie, LA
ČR
→ Praha a okolí, Ostravsko
→ Podkrkonoší, kraj Vysočina
• 3 typy ekonomiky
I. zemědělská (agrární)
→ prvovýroba (samozásobitelské Z. - naturální)
II. průmyslová (industriální)
→ průmyslová revoluce (18.-19. stol.)
→ vědecko-technická revoluce (druhá polovina 20. stol.)
III. informační postindustriální
→ služby, věda, výzkum, vzdělání
Současné světové hospodářství má průmyslově-zemědělský
charakter.
• národní bohatství
přírodní zdroje - přírodní složky krajiny, využívané pro potřeby
lidí
→ obnovitelné (voda, sluneční záření, půda, rostlinstvo,
geotermální a větrná energie)
→ neobnovitelné (uhlí, ropa, rudy)
společenské zdroje - vytvořené prací lidí
→ hmotné (obydlí, vesnice a města, továrny, silnice,
železnice)
→ nehmotné (vzdělání, kulturní služby, zdravotnictví, věda
a výzkum, státní správa a samospráva)