Interkulturní a intrakulturní komunikace sluchově postižených studentů středních škol

Mgr. Filipcová Věra

Teoretická východiska výzkumu

cesty, kterými chceme dospět ke stejnému cíli, tj. k dobré komunikaci a k optimálnímu rozvoji osobnosti, jsou odlišné při dorozumívání se SP setkáváme se dvěma základními komunikačními systémy reprezentovanými mluveným jazykem majoritní slyšící společnosti systémem vizuálně motorickým - zastoupeným především znakovým jazykem, znakovaným jazykem a prstovými abecedami

Formulace cílů a výzkumných otázek

Dominantní cíl: analýza užívání audioorálních a vizuálně motorických komunikačních systémů u SP studentů na SŠ v ČR při komunikaci se svým okolím, se zřetelem na předchozí výchovu a vzdělávání v rodině, škole, speciálně pedagogickém centru a jiných zařízeních, na znalosti komunikačních systémů a osobních zkušeností neslyšících jedinců.

Parciální cíle: analýza využívání jednotlivého druhu prstové abecedy studenty středních škol pro sluchově postižené zjistit užívání audioorálních a vizuálně pohybových komunikačních systémů u sluchově postižených jedinců při komunikačním styku se slyšícími a sluchově postiženými jedinci procentuální zjištění využívání typu tlumočníka a tlumočnických služeb žáky středních škol pro sluchově postižené v závislosti na jejich věku analýza vlivu orální výchovy v rodině sluchově postiženého studenta na volbu komunikační formy v kontaktu se slyšící osobou

Metodologie výzkumného šetření

empirické šetření kvantitativní výběrového charakteru za použití techniky: obsahové analýzy komparace informačních zdrojů dotazníku výsledky výzkumu zapsány do souhrnných tabulek a údaje graficky zpracovány použita bivariační analýza

Vymezení analytické jednotky

studenti SP, kteří se připravují na budoucí povolání základní soubor studenti SŠ se SP a výběrový soubor - N = 85 – náhodný výběr z pěti středních škol celkem dotazovaných bylo 85: 42 mužů a 43 žen věkové rozložení: • 16 – 19 let = 63 žáků • 20 – 25 let = 22 žáků ve městě bydlelo – 67 SP a na vesnici – 18 SP studentů krajové rozložení - z hlavního města Prahy, tj. 43 osob, z Královéhradeckého kraje 38, z Olomouckého kraje 3 a z Jihočeského kraje 1 sluchově postižený

H1: Čím více znají a ovládají sluchově postižení studenti komunikačních systémů, tím více preferují při komunikaci se slyšícím mluvenou řeč.

Graf 1: Používání komunikačních systémů sluchově postiženými studenty

ZJ PRSTOVÁ ABECEDA MŘ GESTA M IM IKA ODEZÍRÁNÍ PAPÍR TUŽKA 60 40 20 0 MUŽ ŽENA SP při komunikaci se slyš.osobou používají a znají kom.systém Muži: mluvenou řeč – 59,5%, odezírání – 14,3%, znakový jazyk, prstová abeceda, písemná forma komunikace zaujímají stejné procentuální vyjádření – 7,1% Ženy: mluvenou řeč – 25,6%, písemnou formu komunikace – 23,2%, odezírání – 20,9%, znakový jazyk - 11,6%, gesta s mimikou 13,9%, prstovou abecedu – 4,8%

Závislost znalosti a užívání MŘ mezi SP a slyšícím: orální způsob komunikace 58,9% znakový jazyk 35,3%, prst. abecedu 5,8% První hypotéza se

potvrdila

.

H2: Sluchově postižený vychovávaný orální metodou, upřednostňuje v kontaktu se slyšícím mluvenou řeč před znakovým jazykem.

Graf 3: Komunikace rodičů se SP

M Ř ZJ DAKTYLOTIKA ODEZÍRÁNÍ 80 60 40 20 0 31 let a více 0 – 15 let 16 – 19 let 20 – 25 let 26 – 30 let Mladší studenti (16 – 19) komunikují s rodiči mluvenou řečí – 36,5%, odezíráním 20,6%, znakovým jazykem – 36,5%, daktylotikou – 6,4% Starší studenti (20 – 25) komunikují s rodiči znakovým jazykem – 36,4%, mluvenou řečí – 31,8%, odezíráním – 27,2% prstovou abecedou – 4,6%

49 oslovených SP žáků komunikuje v domácím prostředí orálním způsobem z toho 30 SP studentů při dorozumívání s rodiči užívá

mluvenou řeč – 35%, odezírání – 22,4%, prstovou abecedu – 6,1% znakový jazyk – 36,5%

ROZHODNĚ ANO

Graf 4: Užití orálního způsobu řeči

SPÍŠE ANO SPÍŠE NE ROZHODNĚ NE 80 60 40 20 0 0 – 15 let 16 – 19 let 20 – 25 let 26 – 30 let 31 let a více Při komunikačním styku se slyšícími lidmi užívají mluvenou řeč: rozhodně ano 42,4% a spíše ano 15,3%, tj. celkem 57,7% spíše nekomunikuje MŘ 20% a rozhodně nekomunikuje 22,3%, tj. celkem 42,3%

H3: Čím starší student se sluchovým postižením, tím častěji využívá tlumočnických služeb.

Graf 5: Využívání tlumočnických služeb sluchově postiženým studentem

ANO, ČASTO ANO, MÉNĚ ČASTO NE, VŮBEC 50 40 30 20 10 0 0 – 15 let 16 – 19 let 20 – 25 let 26 – 30 let 31 let a více Starší studenti 20 – 25 let: ano často - 9% a ano méně často - 27,2%. vůbec neužívají 63,8% Mladší studenti 16 – 19 let: častěji využívají tyto služby z 84,2% neužívají pouze z 15,8%

Využívání typu tlumočníka

Graf 6: Typy tlumočníků

ČESKÉHO ZJ ZNAKOVANÉ ČEŠTINY ORÁLNÍ TLUMOČENÍ 25 20 15 10 5 0 MĚSTO VESNICE českého znakového jazyka - 65,5% znakované češtiny - 31,2% orální tlumočení - 3,3%

Tlumočnické služby 50 40 30 20 10 0

Graf 7: Nejčastější tlumočnické služby

VYŘÍZENÍ OSOB. ZÁLEŽITOSTÍ U LÉKAŘE KUL. AKCE – KINO, DIVADLO ŠKOLA – ASISTENČNÍ TLUMOČENÍ JIHOČESKÝ P RAHA OLOMOUCKÝ KRÁLOVÉHRADECKÝ SP využívají tlumočnické služby: z 9,8% k vyřizování osobních záležitostí z 14,8% ke kulturním akcím (divadla, výstavy) z 22,9% k lékaři asistenční tlumočení ve škole z 52,5%

H4: Sluchově postižený používá při komunikaci ve své komunitě častěji znakový jazyk než mluvenou řeč.

Graf 9: Používání komunikačního systému mezi SP

ZNAKOVÝ JAZYK MLUVENÁ ŘEČ ODEZÍRÁNÍ MIMIKA GESTA PRSTOVÁ ABECEDA 30 20 10 0 0 – 15 let 16 – 19 let 20 – 25 let 26 – 30 let 31 let a více

Graf 8: Komunikace ZJ v komunitě SP

ZJ ZJ+ODEZÍRÁNÍ ZJ+DAKT YLOT IKA ZJ+MŘ 60 40 20 0 MUŽ ŽENA

Graf 12: Komunikace ZJ mezi SP spolužáky

SOU OU SOŠ, SŠ 40 20 0 NEUST ÁLE OBČAS NEPOUŽÍVÁ ZJ

Graf 11: Komunikace znakovým jazykem mezi SP kamarády

NE ANO 80 60 40 20 0 VESNICE MĚST O Čtvrtá hypotéza se

potvrdila.

• 21 mužů a 22 žen používá pouze ZJ při dorozumívání v komunitě neslyšících, tj. 51% • dalších 20 studentů užívají znakový jazyk s odezíráním – 23,5% , znakový jazyk s prstovou abecedou – 8,2% • pouze 15 osob komunikuje ZJ doplněnou MŘ – 17,3%

H5: Žáci střední školy se sluchovým postižením častěji používají v komunikaci dvouruční prstovou abecedu než jednoruční prstovou abecedu.

Graf 13: Znalost daktylotiky

ANO NE 50 0 MUŽ ŽENA Stanovená pátá hypotéza se ve výzkumném šetření

potvrdila

. daktylotiku umí 39 mužů a 42 žen pouze 3 muži a 1 žena nepoužívá při komunikaci daktylotiku

Graf 14: Druh daktylotiky

JEDNORUČNÍ OBOURUČNÍ KOMBINACE 50 0 MUŽ ŽENA SP studenti SŠ užívají: jednoruční prstovou abecedu z 22,1%, dvouruční prstovou abecedu z 40,8%, kombinaci jednoruční a dvouruční prstové abecedy z 37,1%.

Zhodnocení šetření – návrhy řešení

Spolupracovat s odborníky i jiných profesí, resortů a rodiči SP studentů, aby byla jedincům se sluchovým postižením poskytována komplexní péče podle jejich aktuálních potřeb.

Zvyšovat informovanost slyšící veřejnosti o problematice sluchového postižení a z toho vyplývajících odlišností v komunikaci.

V rámci výchovy a vzdělávání žáků s vadami sluchu, s ohledem na individuální schopnosti sluchově postiženého a rozdílnou hloubku sluchového postižení, volit takové metody a formy výuky, které u nich povedou k vytvoření plynulého komunikačního systému.

Povzbudit starší sluchově postižené studenty k vyššímu užívání tlumočnických služeb a zvýšit jejich informovanost o tom, jak si mohou tlumočnické služby zajistit.

Věnovat zvýšenou péči nepřetržitému vzdělávání učitelů a výchovných pracovníků žáků se sluchovým postižením. Seznamovat je s aktuální situací v nových metodách a formách práce v edukaci sluchově postižených dětí nejen u nás, ale i v zahraničí.