Transcript Regulace emocí

Emoční regulace
1. Emoce=komplexní děj  komplex cest
jak regulovat
2. Emoční regulace jako duální proces
3. Emoční regulace jako rozvíjející se proces
1. Emoce=komplexní děj  komplex cest jak
regulovat
Emoce
•
nadřazené programy koordinující dílčí kognitivní a
fyziologické aktivity (např. vnímání, pozornost,
rozhodování, interpretaci sociálních klíčů apod.) (Cosmides,
Tooby, 1994)
•
Složky emocí
– subjektivní prožitek, obsahující jak afektivní (libé-nelibé)
tak kognitivní hodnocení (významu situace a vlastních
možností ji zvládat),
– tělesné změny (spojené se změnami v autonomní a
neurální aktivaci),
– emocionální výraz,
– připravenost k jednání (jako stav aktivace i tendence ke
specifickému jednání).
Emoce jako komplexní děj
Kognitivní složka
Behaviorální
složka
Neurofxyziologická
složka
Regulace jedné složky znamená ovlivnění celého „trojúhelníku“ emoce
Zajímavé (a užitečné důsledky)
• (příklady z výzkumu)
–
–
–
–
Léčba bolesti z odmítnutí běžnými léky na tišení bolesti
Pozitivní zkreslení v prospektivní představivosti
Emoce rozpoznáváme čichem (i když si toho nejsme vědomi)
Emoce a zdraví – emoce vysvětlují 46% variance subjektivního
posouzení vlastního zdraví, víc než hlad, to že není kde bydlet,
ohrožení bezpečí (142 zemí, včetně těch méně rozvinutých, kde
tyto potřeby nejsou plošně uspokojovány)
– Deprese je spojena s menší diferenciací (nejen negativních)
emocí; rozdíl přetrvává i pokud se odečte efekt intenzity a
variability emocí
– Vášnivá láska – aktivace reward mechanismu podobná při
závislosti na drozenevyhnutelnost cravingu, obsese a
zoufalství při „nedostatku objektu“ – je kulturně nespecifické
2. Emoční regulace jako duální proces
Emoční regulace – duální model
• Emoce mohou být regulovány překvapivě
mnoha způsoby (výzkum dosud hlavně
explicitní regulace)
• Implicitní (automatické) procesy regulace
• Pro subjektivní pohodu jsou nezbytné obě
úrovně regulace
• Explicitní regulace E – vědomé úsilí, alespoň určitá úroveň
monitorování, předpokládá vhled a uvědomění si emočních
procesů
• Implicitní regulace E – automatická, bez monitorování,
může nastat bez vhledu a uvědomění si emočních procesů
• Explicitní – v situacích, které jsou výzvou, není něčím, co
bychom mohli dělat stále  pro naši každodenní pohodu
jsou důležitější automatické procesy regulace
• implicitní a explicitní regulace nejsou ostře odlišené
procesy - „porézní“ hranice ((Gyurak, Gross, Etkin, 2011) –
prostupnost oběma směry (v čase, v různých situacích)
Implicitní procesy - příklad
Přečtěte si tato čísla:
4263, 9362,1730, 6513, 2395, 3074, 3517, 9342,
4513,7342, 8739
Které z čísel jste viděli?
a) 4265 b)6513 c) 8769 d)4512
http://coglab.wadsworth.com/experiments/ImplicitLearning.shtml
Učení v emocích
• Implicitní (amygdala), explicitní (prefrontální kortex – informace
tady uložené samy o sobě emoční obsah nemají) – propojení v
pracovní paměti (Le Doux, 1998)
• Pokud jsme nevybavovali ze sémantické paměti věcnou informaci s
událostí spojenou (nebo stopa byla slabá, či nebyla zpevněna), může
přetrvávat emoční aktivace (z implicitní paměti) a my ji můžeme zažívat
jako iracionální, nepochopitelnou, obtěžující
Explicitní a implicitní regulace
Gyurak, Gross, Etkin, 2011
3. Emoční regulace jako rozvíjející se proces
Emoční inteligence (kompetence)
Emoční regulace
složky
• vnímání, vyhodnocování a vyjadřování emocí
• chápání a analyzování emocí, využívání emočních
znalostí
• emoční podpora myšlení
• reflektivní regulace emocí k podpoře emočního a
intelektuálního růstu
Procesuální model regulace emocí
výběr situace
čas
modifikace situace
situace
odklon pozornosti
pozornost
kognitivní změna
zhodnocení
modulace odpovědi
emoční reakce
Adaptivní regulace emocí
1. pauza
2. zaznamenání toho, co cítím
3. rozhodnutí o tom, zda je emoce a situace
kontrolovatelná
4. jednání ve shodě s vlastními dlouhodobými
cíli
---ad 3) když ne, tak všímavě zaznamenat, E vznikne a odezní, nebude apojena se sekundárními
emocemi
ad 4) možnost potlačit nevhodné nebo impulsivní jednání uolňuje prostor pro jednání ve shodě s
dlouhodobými cíli
Adaptivní versus maladaptivní regulace
• výběr situace
lidé predikují, jak se budou cítit, ale ne moc
přesně (nadhodnocování negativ)
- učit se to dělat adekvátněji
- expoziční terapie – fyziologická habituace,
trénink zvládání a zpochybnění dysfunkčních či
katastrofických přesvědčení
Adaptivní versus maladaptivní regulace
• modifikace situace
změna situace – změna emočního dopadu
převzetí aktivní role, humor, péče o druhé…
může být maladaptivní - když spotřebuji
všechny zdroje, když zvýším negat. pozornost
vůči sobě, přehnané sebepozorování atd.
Adaptivní versus maladaptivní regulace
• manipulace s pozorností
zaměření se na (méně iritující) detail nebo naopak
na kontext
odklon pozornosti
– když je častý a chronický - maladaptivní
(ruminace – „přemílání“, worry- kognitivní obavy,
katastrofické scénáře)
terapie – mindfulness – vnímavá pozornost,
focusing
Adaptivní versus maladaptivní regulace
• modulace odpovědi
1. potlačení projevů
– sníží prožitek pozitivních emocí, ale neovlivní
prožívání negativních
– zvýšení aktivace sympatilku
– časté potlačování vede k zvýšení negativního
prožívání (obsese, deprese, úzkost)
2. potlačení pocitů
– narušení sebeakceptace
– spojeno s řadou poruch nálady
Nevědomé potlačení pocitu:
Klady a zápory represe, aneb co za to
• na první pohled se to zdá velmi výhodná strategie
• možný resilienční faktor? – (zotavování se z IM, Ginzburg at al., 2002) x ale
Shaw et al. 1985 - represoři se naučili méně o IM během hospitalizace)
• represoři
– afektivně autonomní oddělení („bojí se, ale neví o tom“),
– přesvědčení o vlastní emocionální stabilitě,
– zvýšená autonomní aktivace
– zkreslení poznávacích procesů, podceňování pravděpodobnosti
negativních událostí,méně afektivních vzpomínek a delší latence ve
vybavování si jich
– nižší hodnoty sobě připisovaných negativních emocí
– v soukromí odklánění pozornosti od zpětné vazby
– nevědomě klamou sebe i když vysoké skóre sociální žádoucnosti
(Derakshan, Eysenck)
Emoce - reflexe
• Proč není znalost sebe přesná? (Carlson, 2012)
– Informační bariéra
•
•
•
•
•
nepřístupnost implicitních procesů, např. motivace;
chybí nám vizuální perspektiva, např. neverbální komunikace
vnitřní stavy vždy nedokážeme monitorovat (viz Davidson)
Rozptýlená pozornost (např. v sociální interakci)
Nejednoznačnost informací o sobě
– Motivační bariéra
• Ego-protektivní mechanismy
– Self potvrzení a self posílení (upřednostňovány oproti self
ohrožujícím informacím) – pozitivní zkreslení