Transcript Vzdělanost, literatura a hudba 18. století

Vzdělanost,
literatura a
hudba 18. stol.
Vzdělanost a literatura v
Evropě
Anotace






Materiál tvoří 14 slidů, v nichž je zachycena doba 18. století
co se týče vzdělanosti, literatury a hudby té doby
Autor: Mgr. Tomáš Kozák
očekávaný výstup: žák se seznámí s částí kulturních dějin
18. století obecně i v našich zemích
použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník,
Wikipedia
průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a
provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek
následuje možnost zápisu do sešitu
Vzdělanost, věda a technika



v první polovině 18. století úroveň vzdělanosti spíše
stagnovala, než aby se nějak výrazně zvyšovala
ke změně došlo až po polovině století, kdy mnozí
panovníci nařizovali povinné vzdělávání pro
všechny své poddané (Marie Terezie a o něco
dříve i pruský král Fridrich II.)
většina Evropy však i nadále zůstává negramotná
Vzdělanost, věda a technika






18. stol. bylo ale i obdobím mohutného rozvoje různých
vědních oborů
pokračuje průzkum zámořských oblastí a dochází k novým
zámořským objevům (Austrálie – James Cook)
obrovské množství nových poznatků nutně musí vést ke
specializaci vědních oborů
vědci se věnují už pouze části oboru, protože už jej nejsou
schopni obsáhnout celý
klade se velký důraz na rozumové poznání světa, což
vyžaduje jeho důkladné prozkoumání
roste zájem např. o fyziku a chemii
Vzdělanost, věda a technika
Přírodopis
botanika
zoologie
entomologie
geologie
a další
Vzdělanost, věda a technika –
vynikající objevy





Carl Linné – roztřídění všech živých tvorů a
rostlin do přehledných skupin
Antoine Laurent Lavoisier – chemická
terminologie
Isaak Newton – gravitační zákon
James Watt – parní stroj
bratři Montgonlfierové – první let
horkovzdušným balónem
Carl Linné
Antoine-Laurent
de Lavoisier
(26. srpna 1743, Paříž – 8. května
1794, Paříž) byl francouzský
šlechtic, chemik, ekonom,
právník a daňový úředník
Isaac Newton
4. ledna 1643 – 31. března 1727 v
Londýně) byl anglický fyzik, matematik,
astronom, přírodní filosof, alchymista a
teolog, jenž bývá často považován za
jednu z nejvlivnějších osob v dějinách
lidstva
James Watt
(19. ledna 1736 Greenock, Skotsko –
19. srpna 1819 Handsworth, Anglie)
byl skotský mechanik, vynálezce a
fyzik – samouk, známý především
skrze své vynálezy a vylepšení
parních strojů.
Joseph-Michel
Montgolfier
Joseph-Michel Montgolfier (1740 –
1810) byl francouzský vynálezce,
který žil v Lyonu. Se svým bratrem
Jacques Étienne Montgolfierem
sestrojil papírový horkovzdušný
balón.
Vzdělanost, věda a technika –
Encyklopedie


mnoho učenců se domnívá, že učení a
věda je to nejcennější, co lidstvo má
francouzští učenci a filozofové sestavují
Encyklopedii umění věd a řemesel
 měla
shrnout všechny vědomosti ze všech
oborů, kterých lidstvo do té doby dosáhlo
 Denis Diderot, Voltaire, Jean Jacques
Rousseau a další
Denis Diderot
(5. října 1713 Langres, Champagne
– 31. července 1784 Paříž) byl
francouzský osvícenecký spisovatel
a filozof. Zabýval se mnoha vědními
obory – filosofií, estetikou, teologií,
matematikou, fyzikou.
Voltaire
Voltaire, vlastním jménem François
Marie Arouet (21. listopadu 1694 v
Paříži - 30. května 1778 v Paříži) byl
osvícenský francouzský filozof,
básník a spisovatel.
Jean-Jacques
Rousseau
(28. června 1712, Ženeva – 2. července 1778,
Ermenonville, Francie) byl francouzský filozof a
preromantický spisovatel švýcarského původu. Jeho
dílo ovlivnilo Velkou francouzskou revoluci i následující
vývoj kolektivistických teorií. Podstatou jeho učení bylo,
že lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti.
Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti, kterou
spatřoval v absenci novodobých dějin, jež člověka
uvrhly do okovů konvencí a nesmyslných řádů.
Literatura




v 18. století se objevují první „národní literatury“
vzniká stále se zvyšující počet děl v národních
jazycích
dosud se nejčastěji vědecká pojednání psala v
latině, poezie ve francouzštině bez ohledu na
spisovatelovu národnost
nejznámější knihy té doby:


Daniel Defoe – Robinson Crusoe
Jonathan Swift – Gulliverovy cesty
Daniel Defoe
(rozený Daniel Foe;1660 – 24.
dubna 1731) byl anglický
spisovatel a novinář,
představitel novoklasicismu.
Jonathan Swift
(30. listopadu 1667 – 19. října 1745)
byl anglický spisovatel, satirik,
pamfletista, básník a anglikánský
kněz, autor slavného fantastického
cestopisu Gulliverovy cesty.
Vzdělanost a literatura v českých
zemích - literatura








česká národní literatura vzniká ve stejné době jako „zahraniční“ národní literatury
pozice češtiny však nebyla jednoduchá
 viz OZZ, doba Temna
chyběla slovní zásoba nebo byla velice zastaralá
čeština se v oficiální komunikaci nepoužívala (studovat střední školu bez znalosti
němčiny nebylo umožněno)
čeští vzdělanci se snažili dokázat, že čeština je na stejné úrovni jako ostatní jazyky
 vznikají spisy, zabývající se gramatikou, dějinami a vývojem jazyka i literatury
v čele snah o národní obrození stojí Josef Dobrovský
vycházejí česky C. a K. Pražské poštovské noviny, které v nakladatelství Česká
expedice vydává Václav Matěj Kramerius
hrají se české nebo do češtiny přeložené divadelní hry
Josef Dobrovský
(17. srpna 1753 Ďarmoty, nyní Balassagyarmat, Maďarsko – 6. ledna
1829 Brno) byl kněz, jezuita, český filolog, historik a zakladatel slavistiky v
českých zemích. Je považován za vzor kriticky důsledného, racionálního
osvícenského vědce. Někdy bývá také považován za představitele tzv.
1. obrozenecké generace. Ačkoli nepsal česky a nevěřil v budoucnost
českého jazyka, bývá řazen do české literatury, protože se na záchraně
českého jazyka svými filologickými pracemi výrazně podílel. Někdy je
mu přezdíváno "modrý abbé". Jako jeden z prvních evropských lingvistů
rozpoznal existenci indoevropské jazykové rodiny a příslušnosti
slovanských jazyků k ní, a dokumentoval ji pravidelnými podobnostmi.
Václav Matěj
Kramerius
(9. února 1753 Klatovy – 22. března 1808
Praha) byl český spisovatel, nakladatel a
novinář. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin,
jméno Václav přijal později jako
vlastenecké. Sám své příjmení psal
většinou bratrským pravopisem jako
Kraméryus
Vzdělanost a literatura v českých
zemích - hudba








v 18. století zůstává obliba mší, oper a koncertů
roste i zájem o skladby pro menší počet nástrojů – dua, tria, kvarteta, kvintety
šlechta si po vzoru panovníků vydržuje na svých dvorech orchestry
skládají se symfonie
skladatelé pracují se silou zvuku = dynymikou – Jan Stamic, Josef Mysliveček
na Stamice a Myslivečka navázal především Wolfgang Amadeus Mozart , Ludwig
van Beethoven
hudebníci spolupracují i se spisovateli – Beethoven do 9. symfonie vložil pasáž pro
sbor – Óda na radost od Fridricha Schillera
objevuje se i nový hudební nástroj – klavír, který umožnuje silou úderu měnit sílu
tónu, což dosud používané cembalo neumožňovalo
Jan Václav
Stamic
(19. června 1717 Německý Brod/Deutschbrod – 27. března 1757
Mannheim) byl český skladatel a houslista světového významu. Ten tkví
v objevu klasické cyklické sonátové hudební formy, podílu na výstavbě
čtyřvěté symfonie a rozšíření nástrojového obsazení orchestru. Díky
svému novátorskému přístupu předešel dobu a stal se spolutvůrcem
nově vznikajícího klasicistního hudebního slohu. Barvitost jeho hudby,
svěží a odvážné nápady obdivoval i Wolfgang Amadeus Mozart. Byl
považován též za nejlepšího dirigenta své doby. Zpočátku se proslavil
převážně jako houslový virtuóz. Založil tzv. "mannheimskou školu", z níž
vyšli další skladatelé klasicismu.
Josef Mysliveček
(9. března 1737 Praha – 4.
února 1781 Řím) byl významný
český hudební skladatel
období klasicismu.
Wolfgang Amadeus
Mozart
(27. ledna 1756, Salzburg – 5. prosince 1791, Vídeň) byl klasicistní
hudební skladatel a klavírní virtuos; geniální hudebník, který za svého
života vytvořil 626 děl světského i duchovního charakteru – opery,
operety, symfonie, koncerty, komorní hudbu, mše a chorály.
Ačkoli ve svém dětství koncertoval po celé Evropě, nakonec nenalezl
ani vhodné místo k uplatnění svého obrovského díla. Provinil se tím, že už
nechtěl sloužit jako lokaj aristokratické společnosti a stal se svobodným
umělcem. Mezi jeho nejproslulejší díla se řadí opery (zvláště Figarova
svatba a Don Giovanni) a Rekviem.
Ludwig van
Beethoven
(pravděpodobně 16. prosince 1770, Bonn –
26. března 1827, Vídeň) byl významný německý
hudební skladatel, dovršitel vídeňského klasicismu.
V průběhu svého života rozvinul klasicistní slohové
a formové prostředky do svého individuálního
hudebního stylu a otevřel tak dveře nové hudební
epoše – romantismu.
Fridrich Schiller
Johann Christoph Friedrich von
Schiller (10. listopadu 1759 Marbach
am Neckar – 9. května 1805 Výmar)
byl německý spisovatel, básník,
dramatik a překladatel.
Zápis - Vzdělanost, věda a technika







1. pol. 18. století = stagnace vzdělanosti
pokrok přináší povinná školní docházka
některé vědní obory se začínají rychle rozvíjet
pokračuje průzkum a objevování nových zámořských
krajin
vědní obory se specializují
vynikající vědci: Linné, Lavoisier, Newton, Watt
encyklopedisté: Voltraire, Diderot, Rousseau,

snaha zachytit veškeré lidské poznatky pro budoucnost
Zápis - Vzdělanost, věda a technika
Literatura
 vznik národních literatur
 nutnost povznést češtinu na úroveň ostatních jazyků –
Dobrovský, Kramerius
Hudba
 obliba mší, oper, koncertů i menších děl
 začíná se používat dynamika – Stamic, Mysliveček
 Wolfgang Amadeus Mozart
 Ludwig van Beethoven – symfonie, pěvecký sbor
 nový nástroj - klavír
Shrnutí:










Jaká byla v 18. století obecná úroveň vzdělanosti v Evropě?
Co je specializace vědních oborů?
Proč došlo k rozvoji vědy?
Co je to zoologická a botanická systematika?
Které významné vědce a vynálezce té doby znáte?
Co je to encyklopedie?
Proč došlo k úpadku češtiny?
Proč bylo důležité vydávat české noviny a hrát české hry?
Porovnej slohy 17. a 18. století. K jakým změnám došlo a proč?
Která literární a hudební díla v této době vznikla?