Transcript Jan lucemburský

Jan
lucembruský
Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná
VY_32_Inovace/8_335
8. 6. 2012
Anotace:
Prezentace o počátku vlády Jana Lucemburského
Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si v závěru podstatné věci
zopakují a udělají zápis.
Jazyk:
Český jazyk
Očekávaný výstup:
žák se orientuje v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti
Speciální vzdělávací potřeby:
Žádné.
Klíčová slova:
Jan Lucemburský, Eliška Přemyslovna, Bitva u Kreščaku, Karel IV.
Druh učebního materiálu:
DUM - Prezentace doplněná výkladem
Cílová skupina:
Žák
Typická věková skupina:
10-12 let (4. ročník)
JAN LUCEMBURSKÝ
KRÁL CIZINEC
Česká šlechta se obrátila na římskoněmeckého
panovníka Jindřicha VII. s nabídkou, aby svého
jediného syna Jana oženil s princeznou Eliškou
Přemyslovnou. Jindřich VII. po dlouhém otálení
nakonec se sňatkem souhlasil. V roce 1310 se
konala svatba čtrnáctiletého Jana Lucemburského s
osmnáctiletou Eliškou Přemyslovnou.
Eliška Přemyslovna byla sestra
zavražděného Václava III. a tedy dcera
Václava II.
____________________
Měšťané pražští otevřeli městské brány a vpustili
mladistvého krále Jana Lucemburského
do Prahy roku 1310.
Jan Lucemburský zajistil jednáním
s okolními panovníky na dlouhé
roky pro český stát mír. V roce
1325 zavedl první zlaté peníze
u nás, tak zvané florény. Ty
nejprve napodobovaly mince
z Florencie, později se počeštily
českým lvem a jménem českého
krále.
Po nástupu na český trůn se Jan Lucemburský pokoušel zavést v zemi pořádek podle
svých představ. Narazil však na odpor české šlechty a výsledkem byla domácí válka.
Nakonec se král musel
dohodnout s českými šlechtici
na – pro něj nevýhodných –
mírových podmínkách. Později
zanevřel na České království
i na svou ženu Elišku. Většinu
času se zdržoval v cizině, kde
pobýval na evropských
panovnických dvorech. V zemi
byly nepořádky. V Čechách se
mu začalo říkat „Král cizinec“.
Zúčastnil se mnoha rytířských
soubojů a válek a do Čech se
vracel pouze pro peníze na
své výpravy.
Královně Elišce ovšem nelíbil se způsob života jejího manžela.
Všemožně bránila se kupčení se Českou zemí, kterou tak
milovala.
Zlí společníci namluvili králi, že ho chce manželka zbavit trůnu a
prohlásit místo něj tříletého Václava (později Karla) za krále. Jan
klevetám uvěřil a hned jel s družinou na hrad Loket, kde dosud
královna s dětmi přebývala. Tu zmocnil se hradu a dal královnu
odvézt na Mělník.
Jan Lucemburský, podezíraje královnu Elišku, že ho chce zbavit trůnu ve prospěch
syna Václava (pozdějšího císaře Karla IV.), dal dítě uvěznit a matku odvézt na Mělník.
BITVA U KREŠČAKU
Janovi se povedlo mimořádně zvýšit prestiž českých zemí v zahraničí a výrazně
rozšířit rozlohu Českého království o Horní Lužici, Chebsko, většinu Slezska
a samozřejmě o Lucembursko. Zahynul v bitvě u francouzského Kresčaku v roce
1346, když pomáhal francouzskému králi ve válce proti Anglii.
Bitva se odehrála 26. srpna 1346
severozápadně od Paříže, u Kresčaku.
Jan Lucemburský tu bojoval na straně
Francouzů proti Angličanům. Tato bitva
byla jedním ze střetnutí stoleté války,
která s různě dlouhými přestávkami
trvala od roku 1337 do roku 1453. Jan
Lucemburský v této bitvě ukázal
mimořádnou odvahu. Byl na obě oči
slepý, proto nechal připoutat svého
koně mezi dva jiné a vyjel mezi
nepřátelská vojska pro jistou smrt.
Pověstná jsou slova, která pronesl ke
své vojenské družině: „Toho bohdá
nebude, aby český král z boje utíkal.“
Král Jan v bitvě u Kresčaku 26. srpna 1346. Bitva byla ztracena. Francouzové prchali,
slepý král
Jan však rozkázal, aby ho vedli do boje, řka: „Toho bohdá nebude, aby český král z
boje utíkal!“
SHRNUTÍ
JAN LUC EMBURSKÝ – Král cizinec
Česká šlechta si po dlouhých sporech vybrala
za krále Jana Lucemburského a oženila ho s
princeznou Eliškou Přemyslovnou, sestrou
zavražděného Václava III.
Jan nerozuměl dobře ani českému jazyku ani zemi. Doma mnoho nepobýval, ale podaříio
Se mu získat pro Čehy další nová území. České království však za Janovy nepřítomnosti
Hodně upadalo, královská pokladna díky jeho nákladnému životu zela prázdnotou.
Jan Lucemburský padl v bitvě u Kreščaku
ve Francii, kde bojoval jako spojenec
francouzského krále.
„Toho
bohdá nebude, aby
český král z boje utíkal!“
POUŽITÉ ZDROJE:








Pražští měšťané otevírají brány Janu Lucemburskému. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Mathauser__Pra%C5%BE%C5%A1t%C3%AD_m%C4%9B%C5%A1%C5%A5an%C3%A9_otev%C3%ADraj%C3%AD_br%C3%A1ny_Janu_Lucembursk%C3%A9mu.jpg?us
elang=cs
Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Mathauser__Jan_Lucembursk%C3%BD_nech%C3%A1v%C3%A1_uv%C4%9Bznit_syna_V%C3%A1clava_a_odv%C3%A9zt_Eli%C5%A1ku_na_M%C4%9Bln%C3%ADk.j
pg
Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Blind.png
Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Luc.jpg
Bitva u Kreščaku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Mathauser_-_Kr%C3%A1l_Jan_v_bitv%C4%9B_u_Kres%C4%8Daku.jpg
Historie České republiky: Germáni a příchod Slovanů. Historie České republiky [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z:
http://cr.ic.cz/index.php?clanek=opasek&dir=slovani&menu=slovani
Lucemburkové: Jan Lucemburský. Historie České republiky [online]. [cit. 2012-06-07]. Dostupné z:
http://cr.ic.cz/index.php?clanek=janl&dir=lucemburk&menu=lucemburk
Lucemburkové: Bitva u Kreščaku. Historie České republiky [online]. [cit. 2012-06-07]. Dostupné z:
http://cr.ic.cz/index.php?clanek=krescak&dir=lucemburk&menu=lucemburk
Vlastivěda 4. Nová škola, 2005. Brno : Nová škola, 2006. 52 s. ISBN 80-7289-061-1