Transcript 09._Český_stát_za_Lucemburků

Český stát za Lucemburků
1311 - 1437
• Václav III.,
poslední člen
vládnoucího rodu
Přemyslovců
zemřel bezdětný
• český stát se po
více než čtyřech
staletích ocitl bez
krále
• Lucemburkové
panovali v
Čechách více než
127 let
více než 4 roky
trvaly boje
o český trůn
(1306 -1311)
česká šlechta
vyslovila souhlas
přenechat trůn
Jindřichu Korutanskému,
choti Anny Přemyslovny,
sestry zavražděného Václava III
Římský král Albrecht I.
udělil české království,
uvolněné říšské léno,
svému synovi Rudolfovi Habsburskému,
ten své postavení
zpečetil sňatkem s Eliškou Rejčkou,
vdovou po přemyslovském králi Václavu II.
• Rudolf brzy zemřel, proto se na krátký čas
dostal k moci Jindřich Korutanský
• ten však postrádal autoritu a za jeho vlády
se království ocitlo na prahu anarchie
• politicky uvažujícím představitelům šlechty
nebyl tento stav země lhostejný
• proto tajně začali uvažovat o novém
nositeli královské koruny
• ze zápasů o trůn vyšel vítězně Jan
Lucemburský, syn krále a později císaře
Svaté říše římské, Jindřicha VII.
Lucemburského
Jan Lucemburský
(vládl 1311 – 1346)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
sňatek s dcerou Václava II. Eliškou Přemyslovnou
roku 1311 v Praze korunován na krále
Boj o trůn s Jindřichem Korutanským o trůn
neshody s českou šlechtou, její moc narostla po vymření
přemyslovců
více pobýval v západní Evropě, nejčastěji ve Francii a
Lucemburku – přezdívka „král cizinec“
v cizině však získal pověst výborného válečníka a
diplomata - díky tomu také rostla vážnost českého
státu
území státu rozšířil o Chebsko, Horní Lužici a Velkou
část Slezska
padl roku 1346 v bitvě u Kresčaku (nedaleko Paříže)
v tzv. stoleté válce mezi Anglií a Francií
syn Václav (Karel IV.)
Karel IV.
(vládl 1346 – 1378)
• původně křtěný jako Václav
• ve Francii získal vzdělání
• za otcova života se stal moravským
markrabětem
• po otcově smrti byl Karel roku 1347 korunován
českým králem
• ještě za života Jana Lucemburského se Karel
stal králem Svaté říše Římské
• roku 1355 byl v Římě korunován císařem Svaté
říše Římské
• dosáhl tak nejvyšších možných poct
• Českému království zajistil mimořádně
významné postavení v Evropě
• za jeho vlády nastal v zemi klid a bezpečí,
vzkvétala řemesla a obchod
• všechna území pod jeho vládou dostali
nový název – země Koruny české.
• zemřel 1378 ve věku 62 let
• pohřben je v katedrále sv. Víta pod
hlavním oltářem
• je nazývám Otcem vlasti
korunovační klenoty
•
•
•
•
•
•
pro příležitost korunovace na
českého krále nechal zhotovit
nádhernou korunu
na počest patrona země sv.
Václava nazývanou
svatováclavská
byla používaná při korunovacích
celých 489 let, na hlavě ji mělo 22
českých králů
váže se k ní legenda, že kdokoliv
si ji neoprávněně nasadí na hlavu,
do roka zemře
je uložena ve speciální místnosti
v katedrále sv. Víta, která je
opatřena 7 zámky
klíče od nich vlastní důležité
osobnosti státu, jako prezident,
předseda vlády, pražský
arcibiskup….)
stavební památky
• založil Nové Město pražské
• započal stavbu gotické katedrály sv. Víta
• na místě starého Juditina mostu, který
strhla povodeň, nechal zbudovat nový
kamenný most – Karlův
• nechal budovat opevnění včetně tzv.
Hladové zdi
• pro uložení korunovačních klenotů Svaté
říše římské nechal zbudovat hrad Karlštejn
kaple sv. kříže
karolinum
• velice vážil vzdělání
• sám byl na tehdejší dobu
velmi vzdělaný, hovořil
několika jazyky
(německy, francouzsky,
latinsky)
• dobře věděl, jak
existence univerzity
povznese mezinárodní
vážnost města
• roku 1348 založil v Praze
první univerzitu ve střední
Evropě – dnešní Karlovu
univerzitu
Václav IV.
(vládl 1378 – 1419)
•
•
•
•
•
nejstarší syn Karla IV.
už ve dvou letech korunová na českého krále
Neměl schopnosti panovníka jako jeho otec
Měl přídomek „líný král“
neshody s představiteli vysoké šlechty – ta se pokoušela
znovu omezit královskou moc a zasahovali co nejvíce do
jeho rozhodování
• Václav dvakrát zajat a vězněn – spor s českými pány a
bratrem Zikmundem
• spor s pražským arcibiskupem (neutrální postoj v tzv.
boji o investituru)
• umučení Jana z Pomuku (později světce Jana
Nepomuckého)
černá smrt
• V první polovině 14. století
se v důsledku rozvoje italských
měst a jejich obchodu
s asijskými oblastmi dostává
do Evropy mor
• první vlně morové epidemie se
české země vyhnuly, ale roku
1380 zachvátila tzv. černá smrt
i země Koruny české
• tato epidemie měla vážné
důsledky:
• pokles počtu obyvatel vedl
k úpadku řemesel, obchodu
a zemědělství
• středověcí lidé spatřovali
v moru boží trest
církev a Jan Hus
• za viníka morové epidemie byla označována katolická
církev:
 vzdalovala se původnímu poslání – službě věřícím a
skromnému životu
 hromadila majetek
 nežila podle křesťanských zásad
• už za Karla IV. se v Čechách objevili kazatelé, požadující
nápravu poměrů v církvi i ve vztazích mezi lidmi
• nejznámějším kazatelem za Václava IV. byl mistr Jan Hus
• za své kázání byl povolán do Kostnice, aby před církevním
sněmem své učení obhájil
• byl uvězněn, své učení však neodvolal
• 6. července roku 1415 byl jako kacíř upálen
• Václav IV. zprvu s Husem souhlasil
• na nátlak církve však svůj postoj změnil
• do své rady jmenoval odpůrce husitského
hnutí
• pobouření husité přepadli v létě 1419
Novoměstskou radnici a 15 konšelů
vyhodili z oken
• tato událost, označována jako první
česká defenestrace, byla počátkem
husitské revoluce
• Král Václav IV. umírá téhož roku 1419
Zikmund Lucemburský
(vládl 1420, 1436 – 1437)
• právoplatným nástupcem Václav IV. byl jeho
bratr Zikmund Lucemburský
• dvakrát korunován na českého krále
• 1420 - husité však jeho korunovaci neuznali
• české země tak v období husitské revoluce
postrádaly krále
• 1436 - byl Zikmund znovu korunován a přijat
jako český král
• rok na to však zemřel
• 1437 končí vláda rodu Lucemburků v našich
zemích