Transcript HUSITSTVI

HUSITSTVÍ
EVROPA A ZEMĚ KORUNY ČESKÉ
NA PŘELOMU 14. A 15. STOLETÍ
• hluboká společenská krize
morové epidemie
stoletá válka mezi Anglií a Francií
(1337 – 1453)
všeobecný úpadek církve
papežské schizma
REFORMNÍ HNUTÍ
• projevovalo se především kritikou církve:




hromadila velký majetek - patřila jí třetina veškeré půdy v zemi
od poddaných vybírala tzv. desátek (desetinu úrody a dobytka)
vybírala poplatky za služby věřícím (křty, svatby, zpověď, pohřby)
prodej odpustků – odpuštění trestu i za nejtěžší hříchy
• už za Karla IV. se objevili první kazatelé požadující
nápravu poměrů v církvi i ve vztazích mezi lidmi
(Jan Milíč z Kroměříže, Konrád Waldhauser)
• za Václava IV. se hlavním mluvčím se stává reformní
proud na Univerzitě Karlově, posílený roku 1409
Dekretem kutnohorským
• uznávaným představitelem reformátorů byl Mistr Jan
Hus (Jeroným Pražský, Jakoubek ze Stříbra)
Mistr Jan Hus
(1369/70 - 1415)
• nejznámější kazatel v době vlády Václava IV.
• získal vzdělání na Pražské univerzitě
• stal se mistrem (profesorem) a později
rektorem
• byl vysvěcen na kněze
• od 1402 káže v Kapli Betlémské
• jeho kázání přitahovalo mnoho věřících,
mimo jiné i proto, že kázal v českém jazyce
JAN HUS – REFORMÁTOR
CÍRKVE
• požadoval, aby věřící a hlavně
duchovní žili podle zásad Svatého
písma
• církev neměla lpět na majetku a měla
se věnovat výhradně službě věřícím
• roku 1412 se otevřeně postavil proti
odpustkům
• roku 1412 vypukly v Praze
demonstrace proti odpustkům
• papež uvrhl Jana Husa do klatby
a nad Prahou vyhlásil církevní trest
(interdikt)
• Hus se uchýlil na venkov, dále kázal
a psal svá díla
• byl povolán do Kostnice, aby před
církevním koncilem své učení obhájil
• byl uvězněn, neměl možnost se hájit,
pouze své učení odvolat
• protože tak neučinil,
byl 6. července roku
1415 v Kostnici jako
kacíř upálen
• smrt Jana Husa
vzbudila v Čechách
všeobecné pobouření
• po jeho smrti si
stoupenci jeho učení
začali říkat kališníci
JAN HUS V DATECH
•
•
•
•
1385 – příchod na studia do Prahy
1396 – jako Mistr přednáší na Pražské univerzitě
1402 – počátek kázání v kapli Betlémské
1409 – podíl na vydání Dekretu
Kutnohorském, rektorem univerzity
• 1412 – vystoupení proti prodeji odpustků,
nucený odchod z Prahy
• 1415 – povolán do Kostnice
• 6. 7. 1415 - upálen
Z myšlenek Mistra Jana Husa
z Husova rozloučení v dopise z Kostnice
• …je záměrem naší strany, aby duchovenstvo
žilo poctivě, podle evangelia Ježíše Krista a
zavrhlo okázalou nádheru, lakotu, zhýralost…
• …zlem nazývám pálení knih, kteréž žádného
hříchu ze srdce lidí neodstranilo…
• …také prosím, abyste se milovali, dobrých
násilím tlačiti nedali a pravdy každému
přáli…
JAN HUS – JAZYKOVÝ
REFORMÁTOR
• péče o český jazyk
• kázání v českém jazyce
• podíl na jazykové reformě
• zavedení diakritických znamének
NĚKTERÁ DÍLA JANA HUSA
• Psal především traktáty, ale i rozsáhlejší díla.
Pro církev psal latinsky, pro prostý lid česky.
Husova díla jsou charakteristická přístupným
jazykem, jasnou kompozicí.
• Husovy listy – psány ve vězení 10.6.1415. Byly
určeny jeho přátelům v Čechách.
• O církvi (latinsky, De ecclesia)
• Proti bule papežské (latinsky)
• O českém pravopise – (latinsky, De
orthographia Bohemica)
• Dcerka
• Výklad Viery, Desatera a Páteře (česky)
• Knížky o svatokupectví
• Postila (česky)
• O šesti bludiech
PRVNÍ PRAŽSKÁ
DEFENESTRACE
• Václav IV. nejprve s Husem
souhlasil
• na nátlak církve svůj postoj
změnil
• do městské rady jmenoval
odpůrce husitského hnutí
• pobouření husité přepadli 30.
7. 1419 pod vedením Jana
Želivského Novoměstskou
radnici
a 15 konšelů
vyhodili z oken
• tato událost označovaná jako
první pražská defenestrace,
byla počátkem husitské
revoluce
HUSITSKÁ REVOLUCE
(1419 – 1436)
• hodlala změnit poměry ve společnosti a prosadit
Husovy myšlenky
• k husitské revoluci se však v Čechách nepřidali
všichni
• část české šlechty zůstala věrna katolické víře
• Morava a ostatní země Koruny české husitství
nepřijaly
• v evropských zemích se k husitům rovněž nikdo
nepřidal
HLAVNÍ HUSITSKÉ SMĚRY
• sami husité nebyli ve svých názorech
jednotní
• umírněnější část
 požadovala odebrání majetku církvi
• radikální část
 požadovala rovnost všech lidí
TÁBORITÉ
• roku 1420 si radikální husité vybudovali město
Tábor
• podle názvu města se jim říkalo táborité
• zpočátku se v něm snažili žít podle zásad rovnosti
• po příchodu do města odevzdávali lidé veškerý svůj
majetek do velkých kádí
• ten se stal jejich společným vlastnictvím
• brzy se ukázalo, že absolutní rovnost mezi lidmi
není možná
• proto táborité od tohoto způsobu života pozvolna
upouštěli
ČTYŘI PRAŽSKÉ ARTIKULY
• husité se po dlouhých diskuzích shodli
roku 1420 v Praze na společném
programu - čtyři články neboli artikuly
pražské
KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY PROTI
HUSITŮM
• papež za podpory krále Zikmunda
Lucemburského vypravil v letech 1420 – 1433
proti husitům v Čechách pět křížových výprav
• husité však dokázali díky vojenské taktice
všechny křížové výpravy porazit
• hlavní zásluhu na úspěchu vojenských vojsk měl
Jan Žižka z Trocnova
• po jeho smrti při tažení na Moravu se vedení ujal
táborský kněz Prokop Holý
HUSITSKÉ BITVY





vítězné:
1420 u Sudoměře
1420 na Vítkově
1422 na Vyšehradu
1423 u Hořic
1424 u Malešova
(smrt Jana Žižky)
 1426 u Ústí nad Labem
 1427 u Tachova
 1431 u Domažlic
prohra:
 1434 u Lipan
(porážka husitů, smrt,Prokopa Holého)
 1437 dobití hradu Sion
(Jan Roháč z Dubé)
BASILEJSKÁ JEDNÁNÍ
(1431 – 1449)
• po porážce křižáckých vojsk začali papež
a Zikmund Lucemburský s husity jednat
• pozvali je na církevní sněm v Basileji
• při těchto jednání se opět ukázala
názorová nejednotnost husitů
• církevní sněm požadoval rozpuštění
husitských vojsk
• s tím nesouhlasila radikální část husitů
• sněm skončil neúspěšně
• proti radikálním husitům, kteří odmítli rozpustit
své vojsko a blokovali tak basilejská jednání, se
postavila umírněná část husitů spolu s katolíky
• vytvořili takzvanou panskou jednotu
• dne 30. května 1434 došlo k bitvě u Lipan
• vojsko radikálních husitů pod vedením Prokopa
Holého bylo panskou jednotou poraženo
• tato bitva však neznamenala konec husitství
• jednání v Basileji pokračovala
• 5. července 1436 byla v Jihlavě slavnostně
vyhlášena dohoda mezi husity a basilejským
koncilem – tzv. jihlavská kompaktáta
• ukončila husitskou revoluci
JIHLAVSKÁ KOMPAKTÁTA
• povolovala přijímání pod obojí
• každý se mohl svobodně rozhodnout,
zda se přihlásí ke kališnickému nebo
katolickému vyznání
• částečné odebrání majetku církvi
• husité na oplátku uznali Zikmunda
Lucemburského českým králem
CO SE HUSITSKOU REVOLUCÍ
ZMĚNILO?
• během husitské revoluce došlo v Českém království
k důležitým změnám
• vzrostla moc a bohatství vysoké i nižší šlechty a měst
• tyto skupiny obyvatel se rozdělily podle postavení na tři stavy
• stavové měli značnou moc - byli členy zemských sněmů,
které spravovaly zemi
VÝSLEDKY HUSITSKÉ REVOLUCE
• většina klášterů a
katolických kostelů byla
husitskými vojsky
vydrancována
• upadlo hospodářství,
kultura a vzdělání, které
husité považovali za zdroj
pýchy
• husitství zpřetrhalo vztahy
českého království
s okolními státy
• oslabena byla
i sounáležitost s ostatními
zeměmi Koruny české
• církev ztratila z velké
části majetek a moc
• byla prvním pokusem
o spravedlivé uspořádání
společnosti v Evropě
• ve větší míře se začal
používat český jazyk
• Co vedlo ke vzniku husitské revoluce?
• Kdo byl Mistr Jan Hus?
• Co rozumíme pod pojmem první pražská
defenestrace?
• Jaké byly hlavní husitské směry?
• Jaký cíl si revoluce kladla?
• Co byly čtyři pražské artikuly?
• Kdy husitská revoluce skončila?
• Co se revolucí změnilo?
SLOVNÍČEK
• Betlémská kaple – založena 1391 pro česká
kázání
• dekret – nařízení, zákon
• husité – pozdější označení Husových
stoupenců, sami se mezi sebou nazývali bratry
a sestrami
• kacíř – člověk zastávající názory, které se lišily
od závazného učení katolické církve
• klatba – trest, vylučující obec z účasti na
svátostech, bohoslužbách a církevním životě
• kalich – nádoba na víno při bohoslužbách,
později symbol husitů
• odpustky – písemné doklady o odpuštění
trestů za spáchané hříchy
• příjímání podobojí – chleba (hostie) jako
těla Kristova i vína jako krve Kristova, od
1215 přijímali pouze kněží sloužící mši
• reformátor – člověk usilující nebo
provádějící změny v různých oblastech
života