Transcript 11._Husitství

Husitství
Evropa a země Koruny české na
přelomu 14. a 15. století
• hluboká společenská krize ve
společnosti
morové epidemie
stoletá válka mezi Anglií a Francií
(1337 – 1453)
všeobecný úpadek církve
papežské schizma
Reformní hnutí
• projevovalo se především kritikou církve:




hromadila velký majetek - patřila jí třetina veškeré půdy v zemi
od poddaných vybírala tzv. desátek (desetinu úrody a dobytka)
vybírala poplatky za služby věřícím (křty, svatby, zpověď, pohřby)
prodej odpustků – odpuštění trestu i za nejtěžší hříchy
• už za Karla IV. se objevili první kazatelé požadující
nápravu poměrů v církvi i ve vztazích mezi lidmi
(Jan Milíč z Kroměříže, Konrád Waldhauser)
• za Václava IV. se hlavním mluvčím se stává reformní
proud na Univerzitě Karlově, posílený roku 1409
Dekretem kutnohorským
• uznávaným představitelem reformátorů byl Mistr Jan
Hus (Jeroným Pražský, Jakoubek ze Stříbra)
Mistr Jan Hus
(1369/70 - 1415)
• nejznámější kazatel v době vlády Václava IV.
• získal vzdělání na Karlově Univerzitě
• stal se Mistrem (profesorem) a později
rektorem na UK
• byl vysvěcen na kněze
• od 1402 káže v Kapli Betlémské
• jeho kázání přitahovalo mnoho věřících,
mimo jiné i proto, že kázal v českém jazyce
Jan Hus – reformátor církve
• požadoval, aby věřící, hlavně
duchovní, žili podle zásad svatého
písma
• církev neměla lpět na majetku a měla
se věnovat výhradně službě věřícím
• roku 1212 se otevřeně stavěl proti
odpustkům
• roku 1412 vypukly v Praze
demonstrace proti odpustkům
• papež uvrhl Jana Husa do klatby a
nad Prahou vyhlásil církevní trest
(interdikt)
• Hus se uchýlil na venkov, dále kázal a
psal svá díla
• byl povolán do Kostnice, aby před
církevním koncilem své učení obhájil
• byl uvězněn, neměl možnost se hájit,
pouze své učení odvolat
• protože tak neučinil,
byl 6. července roku
1415 v Kostnici jako
kacíř upálen
• smrt Jana Husa
vzbudila v Čechách
všeobecné
pobouření
• po jeho smrti si
stoupenci jeho učení
začali říkat kališníci
Jan Hus v datech:
•
•
•
•
1385 – příchod na studia do Prahy
1396 – jako Mistr přednáší na KU
1402 – počátek kázání v kapli Betlémské
1409 – podíl na vydání Dekretu
Kutnohorském, rektor na KU
• 1412 – vystoupení proti prodeji odpustků,
nucený odchod z Prahy
• 1415 – povolán do Kostnice
• 6. 7. 1415 - upálen
Z myšlenek Mistra Jana Husa
z Husova rozloučení v dopise z Kostnice
• …je záměrem naší strany, aby duchovenstvo
žilo poctivě, podle evangelia Ježíše Krista a
zavrhlo okázalou nádheru, lakotu, zhýralost…
• …zlem nazývám pálení knih, kteréž žádného
hříchu ze srdce lidí neodstranilo…
• …také prosím, abyste se milovali, dobrých
násilím tlačiti nedali a pravdy každému
přáli…
Jan Hus – jazykový reformátor
•
•
•
•
•
péče o český jazyk
kázání v českém jazyce
podíl na jazykové reformě
zavedení jazykových znamének
díla:
Proti bule papežské
O českém pravopise
Knížky o svatokupectví
O šesti bludiech
První pražská defenestrace
• Václav IV. nejprve
s Husem souhlasil
• na nátlak církve svůj postoj
změnil
• do městské rady jmenoval
odpůrce husitského hnutí
• pobouření husité přepadli
30. 7. 1419 pod vedením
Jana Želivského
Novoměstskou radnici a
15 konšelů vyhodili z oken
• tato událost označovaná
jako první pražská
defenestrace, byla
počátkem husitské
revoluce
Husitská revoluce
(1419 – 1436)
• hodlala změnit poměry ve společnosti a prosadit
Husovi myšlenky
• k husitské revoluci se v Čechách nepřidali
všichni
• část české šlechty zůstala věrna katolické víře
• Morava a ostatní země Koruny české husitství
nepřijaly
• v evropských zemích se k husitům také nikdo
nepřidal
Hlavní husitské směry
• sami husité nebyli ve svých názorech
jednotní
• umírněnější část
 požadovala odebrání majetku církvi
• radikální část
 požadovala rovnost všech lidí
Táborité
• roku 1420 si radikální husité vybudovali město
Tábor
• podle názvu města se jim říkalo táborité
• zpočátku se vněm snažili žít podle zásady rovnosti
• po příchodu do města odevzdávali lidé veškerý svůj
majetek do velkých kádí
• ten se stal jejich společným vlastnictvím
• brzy se ukázalo, že absolutní rovnost mezi lidmi
není možná
• proto táborité od tohoto způsobu života pozvolna
upouštěli
Čtyři pražské artikuly
• husité se po dlouhých diskuzích shodli
roku 1420 v Praze na společném
programu, které shrnuli do čtyř článků
neboli artikulů
Křížové výpravy proti husitům
• papež za podpory krále Zikmunda
Lucemburského vypravil v letech 1420 – 1433
proti husitům v Čechách pět křížových výprav
• husité však dokázali díky vojenské taktice
všechny křížové výpravy porazit
• hlavní zásluhu na úspěchu vojenských vojsk měl
Jan Žižka z Trocnova
• po jeho smrti při tažení na Moravu se vedení ujal
táborský kněz Prokop Holý
Husitské bitvy





vítězné:
1420 u Sudoměře
1420 na Vítkově
1422 na Vyšehradu
1423 u Hořic
1424 u Malešova
(smrt Jana Žižky)
 1426 u Ústí nad Labem
 1427 u Tachova
 1431 u Domažlic
prohra:
 1434 u Lipan
(porážka husitů, smrt,Prokopa Holého)
 1437 dobití hradu Sion
(Jan Roháč z Dubé)
Basilejská jednání
(1431 – 1449)
• po porážce křižáckých vojsk začali papež
a Zikmund Lucemburský s husity jednat
• pozvali je na církevní sněm v Basileji
• při těchto jednání se opět ukázala
názorová nejednotnost husitů
• církevní sněm požadoval rozpuštění
husitský vojsk
• s tím nesouhlasila radikální část husitů
• sněm skončil neúspěšně
• proti radikálním husitům, kteří odmítli rozpustit
své vojsko a blokovali tak basilejská jednání, se
postavila umírněná část husitů spolu s katolíky
• vytvořili takzvanou panskou jednotu
• dne 30. května 1434 došlo k bitvě u Lipan
• vojsko radikálních husitů pod vedením Prokopa
Holého bylo panskou jednotou poraženo
• tato bitva však neznamenala konec husitství
• jednání v Basileji pokračovala
• 5. července 1436 byla v Jihlavě slavnostně
vyhlášena dohoda mezi husity a basilejským
koncilem – tzv. jihlavská kompaktáta
• ukončila husitskou revoluci
Jihlavská kompaktáta
• povolovala přijímání pod obojí
• každý se mohl svobodně rozhodnout,
zda se přihlásí ke kališnickému nebo
katolickému vyznání
• částečné odebrání majetku církvi
• husité na oplátku uznali Zikmunda
Lucemburského českým králem
Co se husitskou revolucí
změnilo?
• během husitské revoluce došlo v Českém království
k důležitým změnám
• vzrostla moc a bohatství vysoké i nižší šlechty a měst
• tyto skupiny obyvatel se rozdělily podle postavení na tři stavy
• stavové měli značnou moc - byli členy zemských sněmů,
které spravovali zemi
Výsledky husitské revoluce
• většina klášterů a
katolických kostelů byla
husitskými vojsky
vydrancována
• upadlo hospodářství,
kultura a vzdělání, které
husité považovali za zdroj
pýchy
• husitství zpřetrhalo
vztahy českého království
s okolními státy
• oslabena byla i
sounáležitost s ostatními
zeměmi Koruny české
• církev ztratila z velké
části majetek a moc
• byla prvním pokusem o
spravedlivé uspořádání
společnosti v Evropě
• ve větší míře se začal
používat český jazyk
• Co vedlo ke vzniku husitské revoluce?
• Kdo byl Mistr Jan Hus?
• Co rozumíme pod pojmem první pražská
defenestrace?
• Jaké byly hlavní husitské směry?
• Jaký cíl si revoluce kladla?
• Co byly čtyři pražské artikuly?
• Kdy husitská revoluce skončila?
• Co se revolucí změnilo?
Slovníček
• Betlémská kaple – založena 1391 pro česká
kázání
• dekret – nařízení, zákon
• husité – pozdější označení Husových
stoupenců, sami se mezi sebou nazývali bratry a
sestry
• kacíř – člověk zastávající názory, které se lišily
od závazného učení katolické církve
• klatba – trest, vylučující obec z účasti na
svátostech, bohoslužbách a církevním životě
• kalich – nádoba na víno při bohoslužbách,
později symbol husitů
• odpustky – písemné doklady o odpuštění
trestů za spáchané hříchy
• příjímání podobojí – chleba (hostie) jako
těla Kristova i vína jako krve Kristova, od
1215 přijímali pouze kněží sloužící mši
• reformátor – člověk usilující nebo
provádějící změny v různých oblastech
života