Transcript ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI

ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI
Literatura na přelomu 19. a 20.
století
Základní znaky:
• básníci zaujímají kritický postoj ke všemu
starému
• vliv anarchismu (neomezená svoboda
člověka, odmítnutí autority státu)
• antimilitarismus (odmítají válku)
• civilismus (oslava moderní techniky a
civilizace)
• vitalismus (oslava života, přírody, radost,
citové a smyslové prožitky)
• pesimismus, buřičství
Základní znaky
• Anarchistická skupina spisovatelů se
soustředila kolem časopisu Nový kult
(1897- 1905) – vedl ho S. K. Neumann
• mnozí žijí bohémským životem
• navenek se jejich radikalismus projevil v
hnutí tzv. Omladiny (krutě potlačeno,
někteří básníci vězněni)
Viktor Dyk (1877 -1931) - poezie
• básník, dramatik, prozaik, politik
• první sbírky jsou ovlivněny
symbolismem a dekadencí (A porta
inferi, Síla života, Marnosti) – ironie,
sarkasmus
• anarchismus – Milá sedmi loupežníků
(baladický příběh plný zla a vášně;
dívka, jíž loupežníci zavraždili přítele,
zrazuje své druhy a přivádí je na
šibenici, aby se pomstila)
• Válečná tetralogie (Lehké a těžké
kroky, Anebo, Okno, Poslední rok) – http://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Dyk
politická poezie, inspirován 1. sv. v.,
protirakousky laděná; b. Země mluví
sb. Okno
b. Země mluví
Tvrdá matka byla jsem tobě.
Těžce chléb jísti dala.
Nehýčkala jsem robě,
muže jsem zraňovala.
Když prohlédly po prvé tvé oči vyjevené,
smutný se obzor před tebou šířil.
Mluvila jsem o ráně zasazené,
Neoslyš slova varující:
které čas neusmířil…
Neprodej úděl za čočovici.
Třeba mne opustíš,
nezahynu.
Ale víš,
kolik sem přijde stínů?
Kolikrát pěst bude potomek
zatínat
a syn tvůj kolikrát bude tě
proklínat?
b. Země mluví
Nezahynu, věčna jsem,
Ale žít budu s trapným úžasem:
Kterak jsi zapomněl dědičný na díl?
Kterak jsi váhal a kterak jsi zradil?
Jak možno kletý čin provésti vědomky?
Sebe jsi zradit moh. Ale své potomky?
Dokaváď dýchal jsi, proč ses vzdal?
Čeho ses bál?
Smrt znamená jít ke mně.
Co je to smrt?
Tvá matka země
otvírá náruč: možno, bys jí zhrd?
Pojď, poznáš, jak je země náruč měkká
pro toho, který splnil, co čeká.
Prosím tě, matka tvá;braň si mne synu!
Jdi, třeba k smrti těžko jdeš.
Opustíš-li mne, nezahynu.
Opustíš-li mne, zahyneš.
SOCHROVÁ, Marie. Čítanka III. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0188-3.
•
•
•
•
•
Základní myšlenky básně Země mluví
lidstvo je dítě matky země
zachycen těžký osud lidí (války, katastrofy)
lhostejnost lidí vůči tomu, co se děje
člověk se nemá vzdávat, má bojovat
když opustíme zemi, ona nezahyne, ale my
ano (jsme na ní závislí)
• člověk má myslet na další generace
• spojuje zradu člověka se zradou celého
národa
• různé typy vět (zvolací, tázací), personifikace,
přirovnání, anafora (opakování slov)
Viktor Dyk - próza
• Krysař - novela; podle německé pověsti o
krysaři - zachránil město Hammeln od krys,
ale nedostal slíbenou odměnu; zavedl
obyvatele do propasti (zvukem píšťaly) –
pomsta za lakotu; neštěstí přežil jen blázen
a nemluvně – symbol (dítě ještě nemá
rozum, blázen ho ztratil)
Viktor Dyk - drama
• Zmoudření dona Quijota - vliv symbolismu;
parafráze Cervantesova románu; rytíř –
obraz lidské touhy po kráse a ušlechtilosti,
umírá ( nemůže bez nich žít)
František Gellner (1881 -1914)
•
•
•
•
básník, prozaik a výtvarník
bohémský způsob života
1. sv. v. – zmizel na haličské frontě
Po nás ať přijde potopa! Radosti života
– syrový záznam zkušeností bohéma,
pijáka a nepřizpůsobivého umělce;
básně se odehrávají v kabaretech,
hospodách; sexuální zážitky; básně se
podobají písním, jsou krátké a
jednoduché, nejsou obrazná
pojmenování, pojmenovává přímo,
pravidelný rým; b. Přetékající pohár –
symbol srdce, čeká na lásku, pohár
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gellner1.jpg
plný citu
sb. Po nás ať přijde potopa!
b. Přetékající pohár
Já držím pohár ve své dlani.
Je zpěněný a přetéká.
Já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.
Já držím pohár ve své dlani,
Jenž čeká na rty člověka.
Já držím pohár ve své dlani:
Své srdce, které přetéká.
Jenž čeká, zdali víno jeho
se do brázd vyschlých rozleje,
na snivých květech v jiných světech
zda zavěsí své krůpěje.
Jenž čeká, zda se sehnou květy
pod onou tíží ku zemi.
Jenž čeká, zdali jiné světy
rozzáří svými vůněmi.
SOCHROVÁ, Marie. Čítanka III. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0188-3
Karel Toman (1877 – 1946)
• vl. jménem Antonín Bernášek
• básník, redaktor Národních
listů, bohémský život, vliv
anarchismu
• Měsíce – 12 básní; popisuje
cyklus jednoho roku,
charakterizuje jednotlivé
měsíce; oslava domova a
lidské práce
http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=98141
b. Březen
Na naší studni ráno hvízdal kos.
Jde jaro, jde jaro.
A když jsem okno na sad otvíral,
šeptaly pukající pupeny:
Jde jaro, jde jaro.
Bez chvěje se a hrušně čekají.
Jde jaro, jde jaro.
Zas novým třpytem rozkvétá ti vlas
a nových kovů napil se tvůj smích.
Jde jaro, jde jaro.
Bože můj,
obnoviteli, obroditeli,
na srdce v sněhu pamatuj.
Bauer Alois. Čeština na dlani:Přehled české a světové literatury. Olomouc: Rubico, 2005. ISBN 80-7346-042-4
Fráňa Šrámek (1877 – 1952) - poezie
• básník, prozaik, dramatik
• narozen v Sobotce
• vězněn za antimilitaristické
postoje
• v díle zachycuje: přírodu, odpor k
válce, milostný vztah mladých lidí
• Života bído, přec tě mám rád
(anarchistický vzdor, vztah k
životu)
• Modrý a rudý – modrá –barva
uniforem rakouské armády, rudá
– barva anarchistů; vězněn; proti
rakouskému militarismu
• Splav – milostná lyrika, vztah
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Frana_Sramek_1926.jpg
člověka k přírodě, protiválečný
tón
sb. Modrý a rudý
b. Píšou mi psaní
Píšou mi psaní
vojenští páni,
a tam stojí psáno,
dvanáctého ráno
že já musím rukovat,
oh, rukovat.
Zdrávi vzkázali,
zdrávi napsali,
já jsem rezervista,
básník, anarchista,
zpívám si a proklínám,
oh, proklínám.
Voják je voják,
musí bojovat Vloží k líci pušku,
vezme si na mušku
třeba vlastní srdce své,
oh, srdce své.
Pomašíruju,
zpívat si budu:
modrý rezervista,
rudý anarchista,
v modré dálce rudý květ,
oh, rudý květ.
Bauer Alois. Čeština na dlani:Přehled české a světové literatury. Olomouc: Rubico, 2005. ISBN 80-7346-042-4
Próza
• hrdinové - společensky zavržení jedinci,
dostávají se do konfliktu s konvencemi
společnosti
• Stříbrný vítr – impresionistický román
(postavy nejsou přesně charakterizovány);
konflikty mladé a starší generace, konflikty
citové a milostné; zvuk „stříbrného větru“ –
symbol krásy, štěstí a svobody; Jan Ratkin
dospívá, prožívá krize, zklamání, milostné
zkušenosti a opravdovou lásku
Drama (divadelní hry)
• Léto – lyrická oslava mládí a lásky
• Měsíc nad řekou – svět dvou generací dětí
a rodičů; pocit rezignace stárnoucí
generace; sraz bývalých studentů, během
noci dochází ke vzplanutí mezi dětmi dvou
přátel (Slávka – starší, si uvědomí, že její
mládí je pryč)
Petr Bezruč (1867 – 1958)
• vl. Jménem Vladimír Vašek
• poštovní úředník
• motiv jeho tvorby – Slezsko
(rodný kraj – Opava)
• Slezské písně – sociální
balady, v některých básních
vystupuje sám, intimní
zážitky,revoluční básně (b.
Maryčka Magdonova, Kantor
Halfar, Ostrava, Labutinka…)
• prolínání lyriky, epiky, ironie,
útočnosti
• jazyk – nářeční prvky
• Stužkonoska modrá – touha
po vzácném exempláři motýla
http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Bezru%C4%8D
b. Ostrava
Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem,
sto roků kopal jsem uhlí,
za sto let v rameni bezmasém
svaly mi v železo ztuhly.
Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,
nech je vám Petr či Pavel,
mějž prs kryt krunýřem ocelovým,
tisícům k útoku zavel –
Uhelný prach sed mi do očí,
Rubíny ze rtů mi uhly,
Ze vlasů, z vousů a z obočí
Visí mi rampouchy uhlí.
všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,
hlubokých páni vy dolů;
přijde den, z dolů jde plamen a dým,
přijde den, zúčtujem spolu.
Chléb s uhlím beru si do práce,
z roboty jdu na robotu,
při Dunaji srmí paláce
z krve mého potu…
Bauer Alois. Čeština na dlani:Přehled české a světové literatury. Olomouc: Rubico, 2005. ISBN 80-7346-042-4
•
•
•
•
•
•
Rozbor básně:
autor se ztotožňuje s postavou
život postavy je tvrdý a drsný
je nutná vzpoura proti svým utlačovatelům
těžká práce horníka, bezmoc
vykořisťovaných dělníků, ale zároveň vzdor
proti pánům
dříve horník mlčel, nyní chce se svou situací
něco dělat
jazykové prostředky: metafora (rubíny ze rtů
mi uhly – červená barva), epiteton (rameno
bezmasé), hyperbola (sto roků v šachtě žil –
nadsázka), anafora (sto roků v šachtě žil,
sto roků kopal…- opakování slov)
Stanislav Kostka Neumann
(1875 – 1947)
• básník, prozaik, politik
• v 18 letech vězněn
(účastník Omladiny)
• složitý básnický vývoj –
dekadence, symbolismus,
anarchismus, civilismus,
poválečná avantgarda,
proletářská poezie,
protifašistické hnutí
• redaktor časopisu Nový
http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=64648&s_lang=2 kult (anarchisté), Červen
(proletářští básníci)
Dílo:
• Kniha mládí a vzdoru (Jsem apoštol
nového žití, Apostrofy hrdé a vášnivé,
Satanova sláva mezi námi…) –
symbolismus, dekadence, satanismus
(satan – symbol vzpoury utlačovaných,
touhy po svobodě)
• Kniha lesů, vod a strání – přírodní a
milostná lyrika, vliv vitalismu, odchod na
Moravu
• Nové zpěvy – oslava civilizace, techniky,
moderního života, volný verš, prolínání
přírodních a civilistních motivů (skřivan
jako pracující pilka)
Dílo:
• Rudé zpěvy – proletářská poezie,
revoluční hesla, politické výzvy,
komunistické přesvědčení
• Bezedný rok – reakce na Mnichov
Památník
S. K. Neumanna
http://cs.wikipedia.org/wiki/Stanislav_Kostka_Neumann
Zdroj:
• SOCHROVÁ, Marie. Literatura v kostce pro střední
školy. Havlíčkův Brod: Fragment. ISBN 80-85768-95-X.
• Bauer Alois. Čeština na dlani:Přehled české a světové
literatury. Olomouc: Rubico, 2005. ISBN 80-7346-042-4