Slide 1

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192


Slide 2

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192


Slide 3

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192


Slide 4

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192


Slide 5

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192


Slide 6

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192


Slide 7

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192


Slide 8

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192


Slide 9

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192


Slide 10

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192


Slide 11

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192


Slide 12

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192


Slide 13

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín

Adaptace žáků při přechodu
ze ZŠ na SŠ
Mgr. Věra Žilová
vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

pracoviště Valašské Meziříčí

Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002

Co je adaptace
adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům
prostředí
proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí
neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí
adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám
života
její míra se mění:
s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích
s trvalou výbavou člověka
může se zhoršovat s věkem člověka
někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí
trvale lépe než jiní

Důležité mezníky
První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením.
Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti
se změnou organizace režimu dne
s novými lidmi
s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu
s nutností začlenit se do kolektivu třídy
se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru
Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ)
pubescence (11 - 15 let)
nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny
Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná
unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti.
Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům.
nové vyučovací předměty
noví učitelé s jiným způsobem výuky

.

Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední
Adolescence (15 - 20 let)
žák vystaven tlaku na profesionální orientaci
závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází
tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností
myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově
důraz na abstraktní myšlení
období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání
období mezi dětstvím a dospělostí

 Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá
kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem
(nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné)
poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický
 V adolescenci - vrchol hledání a budování identity
 Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon

Žáci zdravotně postižení:
Tělesné postižení – (TP)
Zrakové postižení – (ZP)
Sluchové postižení – (SP)
Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O)
(ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo
hypoaktivity…)

Žáci zdravotně znevýhodnění
Žáci sociálně znevýhodnění
-právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich
vzdělávacím potřebám a možnostem
-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání
umožní
-na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při
přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající
jejich potřebám.

Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ

Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ:
Osobě se zdravotním postižením
Osobě se zdravotním znevýhodněním
Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávají
předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném
rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují
speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s
SPU a SPCH
Při volbě střední školy hraje roli více faktorů:
úroveň schopností a dovedností žáka
zájmy žáka
požadavky rodičů
školní prospěch
výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření
finanční náročnost studia
pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy
možnost dalšího uplatnění
Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí
Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné
uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.)
dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání
respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí
zvolit vhodný způsob zkoušení
navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch
je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení
povzbudit a projevit sympatii
nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků
naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci,
na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary
Důležitá je spolupráce s rodiči:
zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy
dítěte posilovat
někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo
k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly
obavy z jejich náročnosti

Domácí příprava
Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci
mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je
schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických
pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně
vyjadřovat písemně ani ústně.
V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je
v dalším učení demotivuje.
Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do
školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT.
Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst.
Stanovit si:
kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum)
jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.)
s kým
Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování:

Projevy maladaptace mohou být rozmanité:
tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při
vyučování, častá nemocnost aj.)
patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce
apod.)
psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní
fobie apod.)
Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka
požadavkům školy.

.

Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může
setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho
kognitivních, sociálních a výkonových potřeb.
Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti –
neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti
žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat
všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem.

Správný způsob pedagogické práce by měl respektovat problémy a
omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele
je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny
potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně
korigovat.

Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák
dosáhnout.

Děkuji za pozornost.
Kontakty:
www.ppporzl.cz
E-mail: [email protected]
Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192