Transcript Petr Bezruč - Základní škola Koperníkova

Výukový materiál byl zpracován v rámci projektu
Číslo projektu
CZ.1.07/1.4.00/21.1825
Šablona klíčové aktivity
III/2
Sada
Český jazyk 9
Název
Petr_Bezruč
Klíčová slova
anarchističtí buřiči, sociální
a národnostní útlak ve
Slezsku
Pomůcky
PC, dataprojektor
Druh interaktivity
výklad, čtení a rozbor básní,
práce v malých skupinách
Stupeň a typ vzdělání
II. stupeň základní školy
Potřebný čas
1 vyučovací hodina
Velikost
4, 22 MB
Zdroje
viz Použité zdroje
Český jazyk 9
Petr Bezruč
Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy,
Teplice, Koperníkova 2592
Mgr. Renata Vostatková, 2011
Petr Bezruč
(1867 – 1958)
- (vlastním jménem Vladimír Vašek)
- český básník
- patří do generace tzv. anarchistických
buřičů
- jeho
verše jsou útočné
- všímají si sociálních a národnostních
problémů českých obyvatel Slezska
- verše nemají v české literatuře obdoby
(svým vznikem, stylem ani dalším
osudem)
Život Petra Bezruče
• * 15.9.1867 Opava
• narodil se v rodině spisovatele a gymnaziálního
profesora Antonína Vaška
• po ukončení gymnázia v Brně
odchází studovat do Prahy,
ale školu nedokončil
• vrací se do Brna,kde pracuje
jako poštovní úředník
• pak odchází do obce Místek,
kde pracuje 2 roky také jako
úředník na poště
Opava - budova Památníku Petra Bezruče v místě narození básníka
Pobyt v Místku – nejvýznamnější
tvůrčí období
• pobyt v Místku měl pro Bezruče velký význam
• ovlivnil jeho osobní i umělecký vývoj
• seznámil se zde s místním učitelem, divadelníkem a
vlastencem Ondřejem Boleslavem Petrem, který psal
také básně a seznamoval Bezruče (tehdy ještě Vaška)
s historií a problematikou tamějšího kraje
• oba psali tematicky blízké verše a na
dlouhých procházkách přírodou vedli
zanícené debaty o knihách, básních a
politice
• zde se stává z autora vášnivý zastánce
práv chudých slezských lidí
Návrat do Brna
• když jeho přítel umírá (r. 1893), vrací se zpět do Brna
• od r.1899 začínají vycházet jednotlivé básně
v časopisech
• jako sbírka vycházejí básně poprvé
r. 1903 (pod názvem Slezské číslo)
• jako „Slezské písně“ až r. 1909
• „Slezské písně“ vycházejí stále častěji
a básník se stává "národním" básníkem
Slezské písně
- sbírka stále patří k vrcholům naší poezie
- většina básní vznikala mezi lety 1898 až 1900
(některé dříve, některé později)
- v tuto dobu se autorovy osobní problémy spojily
s pocitem zodpovědnosti za rodné Slezsko
- ve většině básní poukazuje na bídu a národnostní
útlak tamějších lidí
- v mnoha básních vyjadřuje hněv za všechna
ponížení a ústrky lidí
Nejznámější básně ze sbírky
„Slezské písně“:
• intimní básně osobního charakteru:
• „Červený květ“ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho
vlastního nitra (symbolizuje jeho životní osamělost)
• básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak:
• „Ostrava“
• „Maryčka Magdónova“
• „Kantor Halfar“ - příběh učitele, který vzdoroval
tlaku odnárodňování a učil česky
Úkoly k následující básni
„Ostrava“:
Pozorně si přečti báseň a vypracuj následující úkoly:
1) Co vše ses dozvěděl o hlavní postavě této básně (jak vypadala, co
dělala, byla něčím výjimečná, jaký byl její život….?)
2) Jaké východisko ze své situace postava nachází?
3) Co znamená poslední verš básně?
4) Najdi v básni příklady těchto básnických prostředků:
a) hyperbola
b) metafora
c) metonymie
Slezské písně vydané k 70. výročí narození P. Bezruče
„Ostrava“
Sto roků v šachtě žil,mlčel jsem,
sto roků kopal jsem uhlí,
za sto let v rameni bezmasém
svaly mi v železo ztuhly.
Uhelný prach sed mi do očí,
rubíny ze rtů mi uhly,
ze vlasů, z vousů a z obočí
visí mi rampouchy uhlí.
Chléb s uhlím beru si do práce,
z roboty jdu na robotu,
při Dunaji strmí paláce,
z krve mé a z mého potu.
Sto roků v kopalně mlčel jsem,
kdo mi těch sto roků vrátí?
Když jsem jim pohrozil kladivem,
kdekdo se začal mi smáti.
Lehko se zasmát mi kdekdo moh,
ve Vídni, v ústraní tichém.
Když tomu panstvu smích nepomoh,
bodáky přišly za smíchem.
Abych měl rozum, šel v kopalnu zas,
pro pány dřel se jak prve –
máchl jsem kladivem - teklo to v ráz
na Polské Ostravě krve!
Všichni vy na Slezské, všichni vy,
dím,
nech je vám Petr neb Pavel,
mějž prs kryt krunýřem ocelovým,
tisícům k útoku zavel,
Všichni vy na Slezské, všichni vy,
dím,
hlubokých páni vy dolů,
přijde den, z dolů jde plamen a dým,
přijde den, zúčtujem spolu!
Srovnej se svými odpověďmi:
ad 1) – autor se ztotožňuje s hlavní postavou
- hl. postava je dlouho utlačovaná
- působí jako napůl fantastická bytost („sto roků v šachtě žil…“
„ze vlasů, z vousů a z obočí visí mi rampouchy uhlí“ )
- její život je velmi tvrdý, drsný, bezútěšný
ad 2) – východisko vidí ve vzpouře (boji) proti svým utlačovatelům
ad 3) – hrozba + výzva ke vzpouře
ad 4) – a) hyperbola (=literární nadsázka s cílem něco zdůraznit)
„sto roků v šachtě žil…“
b) metafora (=obrazné pojmenování, přenesení významu na
základě vnější podobnosti)
„chléb s uhlím beru si do práce“
c) metonymie (=obrazné pojmenování, přenesení významu na
základě vnitřní souvislosti) „bodáky přišly za smíchem“
Umíš do básně doplnit správná slova?
Sto roků v šachtě žil,mlčel jsem,
sto roků kopal jsem uhlí,
za sto let v ……. bezmasém
svaly mi v železo ztuhly.
lokti
rameni
koleni
……. prach sed mi do očí,
rubíny ze rtů mi uhly,
ze vlasů, z vousů a z obočí
visí mi rampouchy uhlí.
Uhelný
Stoletý
Černý
Chléb s uhlím beru si do práce,
z roboty jdu na robotu,
při ……. strmí paláce,
z krve mé a z mého potu.
Odře
Ostravici
Dunaji
Sto roků v ……. mlčel jsem,
kdo mi těch sto roků vrátí?
Když jsem jim pohrozil kladivem,
kdekdo se začal mi smáti.
kotelně
šachtě
kopalně
Lehko se zasmát mi kdekdo moh,
ve Vídni, v ústraní tichém.
Když tomu panstvu smích nepomoh,
……. přišly za smíchem.
bodáky
kladiva
krunýře
Abych měl rozum, šel v kopalnu zas,
pro pány dřel se jak prve –
máchl jsem kladivem - teklo to v ráz
na ……. Ostravě krve!
Polské
Slezské
Moravské
Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,
nech je vám Petr neb Pavel,
mějž prs kryt krunýřem …….,
tisícům k útoku zavel,
měděným
železným
ocelovým
Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,
hlubokých páni vy …….,
přijde den, z dolů jde plamen a dým,
přijde den, zúčtujem spolu!
dolů
lesů
roklin
Báseň „Maryčka Magdónova“
Šel starý Magdon z Ostravy domů,
v bartovské harendě večer se stavil,
s rozbitou lebkou do příkopy pad.
Plakala Maryčka Magdónova.
Vůz plný uhlí se v koleje zvrátil.
Pod vozem zhasla Magdonova vdova.
Na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot,
nejstarší Maryčka Magdónova
Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Budeš jim otcem a budeš jim matkou?
Myslíš, kdo doly má, má srdce taky
tak jak ty, Maryčko Magdonova?
Bez konce jsou lesy markýze Géra.
Otcové když v jeho robili dolech,
smí si vzít sirotek do klínu drva,
co pravíš, Maryčko Magdonova?
Maryčko, mrzne a není co jísti…….
Maryčko, na horách plno je dřeva...
Burmistr Hochfelder viděl tě sbírat,
má mlčet, Maryčko Magdonova?
Cos to za ženicha vybrala sobě?
Bodák má k rameni, na čapce peří,
drsné má čelo,ty jdeš s nim do Frydku,
půjdeš s ním, Maryčko Magdonova?
Cos to za nevěstu? Schýlená hlava,
fěrtoch máš na očích, do něho tekou
hořké a ohnivé krůpěje s lící,
co je ti, Maryčko Magdonova?
Frýdečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku
jízlivou budou se smáti ti řečí,
se síňky uzří tě Hochfelder žid.
Jak je ti, Maryčko Magdonova?
V mrazivé chýši tam ptáčata zbyla,
kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Nedbá pán bídných.Co znělo ti v srdci
po cestě, Maryčko Magdonova?
Maryčko, po straně ostré jsou skály,
podle nich kypí a utíká k Frydku
šumivá, divoká Ostravice.
Slyšíš ji, rozumíš, děvucho z hor?
Jeden skok nalevo, po všem je, po všem.
Černé tvé vlasy se na skále chytly,
bílé tvé ruce se zbarvily krví,
s Bohem buď, Maryčko Magdonova!
Na Starých Hamrech na hřbitově při zdi
bez křížů, bez kvítí krčí se hroby.
Tam leží bez víry samovrazi.
Tam leží Maryčka Magdonova.
Úkoly k básni
„Maryčka Magdónova“
1. Zkus převyprávět příběh Maryčky.
2. Dává autor najevo své sympatie k ní? Pokud ano, jak se to
projevuje?
3. Ke kterému žánru bys báseň zařadil?
(Zdůvodni.)
Pomník Maryčky Magdónové ve Starých Hamrech
Ověř si správnost svých
odpovědí:
ad 1)
ad 2)
ad 3)
- tragický příběh dívky, která ztratila oba rodiče
- sama se musí starat o své mladší sourozence
- byla přistižena při sbírání dřeva v panském lese
- je vedena do Frýdku
- svůj život končí raději sebevraždou
- autor s Maryčkou soucítí
- dává to najevo řečnickými otázkami na konci každé sloky,
ve kterých oslovuje Maryčku
- sociální balada
(Zopakuj si, co je BALADA)
Jaromír Nohavica – „Maryčka Magdónova“
Další - samostatná báseň:
„Stužkonoska modrá“
(druh vzácné můry)
- obsáhlejší, delší báseň
- autor vzpomíná na své mládí
- je životní zpovědí umělce – popisuje
těžký a smutný básníkův život
- současně vyjadřuje, že se básníku
ke konci života dostalo nejkrásnější
odměny, když mohl spatřit vzácného
motýla a dočkat se po letech i
svobody kraje a lidu, který měl tak rád
Stužkonoska modrá
Vyber správné odpovědi:
1.Vlastní jméno P. B. bylo:
a) Václav Vašek
b) Vladimír Vašek
c) Vlastislav Vašek
2. Pro jeho tvorbu je
nejvýznamnější pobyt ve městě:
a) Ostrava
b) Opava
c) Místek
3. P. B. patří do generace:
a) anarchistických buřičů
b) ruchovců
c) prokletých básníků
4. Ve svých verších poukazuje na:
(vyber správné odpovědi)
a) sociální problémy
b) národnostní problémy
c) důležitost vzdělání v životě
člověka
d) náboženskou problematiku
5. Nejvýznamnější básnická
sbírka P. B. se jmenuje:
a) Stužkonoska modrá
b) Maryčka Magdónova
c) Ostrava
d) Slezské písně
Zkontroluj si své odpovědi:
1 b)
2 c)
3 a)
4 a) b)
5 d)
Metodické poznámky
•
str. 1 – 2 úvodní strany, povinné údaje
•
str. 3 – 8 výklad učitele, možno použít i pro zápis do sešitu
•
str. 9 – 18 četba básní + jejich následný rozbor na základě zpracování
zadaných úkolů k těmto básním - práce v menších skupinkách
(např. dvojicích)
poslech básně Maryčka Magdónova v písňovém zpracování (J. Nohavica)
str. 19 – 20 další část výkladu + zápis do sešitů
•
•
str. 21 – 22 test z vědomostí, které si žáci z hodiny zapamatovali
(samostatná práce)
•
str. 23 – 24 metodické poznámky, zdroje
Použité zdroje:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Bezru%C4%8D
http://opavskeslezsko.webnode.cz/petr-bezruc/
http://www.ostrava2015.cz/web/structure/petr-bezruc-bard-cerneho-kraje75.html
http://basne.webzdarma.cz/bezruc_dva_svety.html
http://www.knihynainternetu.cz/antikvariat/narodopis-etnografie/50108Vladimir-Saur-Etymologie-slovanskych-pribuzenskych-terminu.html
http://www.antikopava.cz/kniha/slezske-pisne-4463
http://kultura.infocesko.cz/content/ostravsko-opavsko-poodri-kultura-muzeapamatnik-petra-bezruce-v-opave.aspx
http://www.esbirky.cz/cz/typu-sbirky/knihy-a-periodika/petr-bezruc-1937slezske-pisne-breclav-kucik-1937/
http://www.artbook.cz/detail.asp?ID=1768&OB=4
http://www.obrazky.cz/?step=20&filter=1&s=&size=any&sId=Q2jOrmRfweY
vc_9k9OSA&orientation=&q=mary%C4%8Dka+magdonova&from=19
http://zdeneksebesta.net/senov/img/marycka1.jpg
http://www.antikvariatmotyl.cz/antikvariat-knihy/poesie/petr-bezrucstuzkonoska-modra-il-m-svabinsky.html
http://www.wallstreet.sk/aq_titul.php?titul=30478-93-01
http://www.cojeco.cz/index.php?zal=2&id_desc=9421&s_lang=2&a_type=2