Transcript Národní obrození

Národní
obrození
Anotace






Materiál tvoří 19 slidů, v nichž je zachyceno období
Národního obrození
Autor: Mgr. Tomáš Kozák
očekávaný výstup: žák se seznámí s jednou nejdůležitějších
etap vývoje moderního českého národa
použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník,
Wikipedia
průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a
provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek
následuje možnost zápisu do sešitu
Počátky národního obrození




NO = snaha o emancipaci národa v českých
zemích
začátek už před VFBR
bylo umožněno především díky Tolerančnímu
patentu a Patentu o zrušení nevolnictví
národní obrození dělíme do dvou fází:


I. fáze - 1781 – 1815
II. fáze - 1815 – 1848
I. fáze národního obrození








1781 – 1815
období „učeneckého zájmu“
zprvu bylo pouze několik učenců, kteří se zabývali vývojem
a mluvnicí
studium starých literárních památek
sestavování česko-německých slovníků
zájem o kulturu, minulost národa, lidové umění a tradice
učenci jsou vedeni také láskou k vlasti
většina spisů je však napsána německy, protože:
I. fáze národního obrození
důvody, proč byly rané spisy obrozenců psány
německy:
 sami autoři neumí dobře česky
 čeština má nedostatek odborných výrazů, protože se
využívá pouze jako hovorový jazyk a to pouze na
vesnici, v měšťanských rodinách se hovoří více
německy
 autoři chtějí, aby jejich díla četlo co nejvíce
odborníků jak v habsburské monarchii, tak i mimo ni –
tito odborníci pochopitelně neumí česky
Představitelé českého
národního obrození – I. fáze

Josef Dobrovský


učenec, jazykovědec
Václav Matěj Kramerius


nakladatel, založil nakladatelství Česká
expedice, vydával české knihy nebo knihy do
češtiny přeložené
vydával první české noviny – C. a K. Pražské
poštovské noviny
Josef Dobrovský
(17. srpna 1753 Ďarmoty, nyní
Balassagyarmat, Maďarsko – 6. ledna
1829 Brno) byl kněz, jezuita, český filolog,
historik a zakladatel slavistiky v českých
zemích. Je považován za vzor kriticky
důsledného, racionálního osvícenského
vědce. Někdy bývá také považován za
představitele tzv. 1. obrozenecké
generace. Ačkoli nepsal česky a nevěřil v
budoucnost českého jazyka, bývá řazen
do české literatury, protože se na
záchraně českého jazyka svými
filologickými pracemi výrazně podílel.
Někdy je mu přezdíváno "modrý abbé".
Jako jeden z prvních evropských lingvistů
rozpoznal existenci indoevropské jazykové
rodiny a příslušnosti slovanských jazyků k
ní, a dokumentoval ji pravidelnými
podobnostmi.
Václav Matěj
Kramerius
Václav Matěj Kramerius (9. února 1753
Klatovy – 22. března 1808 Praha) byl český
spisovatel, nakladatel a novinář. Pokřtěn
byl jako Matěj Valentin, jméno Václav
přijal později jako vlastenecké. Sám své
příjmení psal většinou bratrským
pravopisem jako Kraméryus
Krameriovy noviny – titulní strana
Václav Thám
Jan Šimon Václav Thám (26. října
1765 Praha – okolo 1816 Halič) byl
český básník, dramatik,
překladatel, herec a režisér.
I. fáze národního obrození






velký význam českého divadla
kočovné společnosti – Václav Thám, Karel Ignác Thám
hrají se původní české hry i hry známých autorů přeložené
do češtiny
české divadelní hry přispívají k šíření češtiny a budování
národní hrdosti a sebevědomí
divadlo hrálo stejnou úlohu, jako dnes hraje televize nebo
film, oslovovalo mnohem více lidí než literatura (mnoho lidí
neumělo stále číst)
většina knih navíc vychází v němčině
II. fáze národního obrození





1815 – 1848
po roce 1815 národní hnutí zesiluje
národní tradice a kultura se šíří i mimo učenecké
vrstvy
vznikají vlastenecké spolky, ve kterých se hovoří
česky, česky se zde naučil i jeden z
nejvýznamnějších obrozenců Josef Jungmann
Jungmann se spolu s Františkem Palackým stal
nejvýznamnějším učencem této fáze NO
Josef Jungmann
Josef Jungmann, někdy také Josef
Jakub Jungmann, (16. července
1773 Hudlice – 14. listopadu 1847
Praha) byl český filolog, lexikograf,
spisovatel a překladatel.
Josef Jungmann





pracoval na povznesení češtiny na úroveň
ostatních jazyků
překládal významná díla evropských i
antických autorů
obohacoval slovní zásobu pomocí oživování
starých slov i vymýšlením slov nových
stál tedy u zrodu moderního jazyka
stál u zrodu Matice české
František Palacký



historik, politik, jazykovědec
autor knihy Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě
založení druhého nejstaršího muzea na našem území –
Národní muzeum v Praze 1818


Slezské zemské muzeum v Opavě (1814)
vlastenci zatím neuvažují o založení samostatného státu,
jde jim o zrovnoprávnění jazyka českého s německým a o
zavedení češtiny jako úředního jazyka

tato snaha pak trvá celou druhou polovinu 19. století
František Palacký
(14. června 1798 Hodslavice – 26. května
1876 Praha) byl český historik, politik,
spisovatel a organizátor veřejného
kulturního a vědeckého života v soudobé
Praze. Je považován za zakladatele
moderního českého dějepisectví, má
přezdívku otec národa.
Národní obrození – zápis
NO = snaha o emancipaci národa
2 fáze: 1781-1815 a 1815 – 1848
I. fáze = období učeneckého zájmu
 zájem o historii, tradice, staré památky, láska k vlasti
 J. Dobrovský, V. M. Kramerius, V. Thám
 odborná díla v němčině
 kočovné divadlo šíří češtinu a budují národní hrdost
II. fáze = období rozšiřování češtiny
 vznik vlasteneckých spolků
 J. Jungmann – Česko-německý slovník (5 dílů), Fr. Palacký – Dějiny národu českého v
Čechách i v Moravě
 snaha povznést češtinu na evropskou úroveň
 obohacování slovní zásoby
 zrod moderního jazyka
 založení Národního muzea v Praze – 1818, Slezského zemského muzea v Opavě – 1814
 zatím nejde o snahu obrozenců o samostatný český stát, ale o zrovnoprávnění češtiny s
němčinou a zavedení češtiny jako úředního jazyka
Národní obrození - shrnutí








Proč říkáme počátkům NO §období učeneckého zájmu“?
Čím se zabývali učenci v počátcích NO? Jakým jazykem
svá díla psali a proč?
Proč byly pro šíření češtiny důležité noviny a divadlo?
Které události z českých dějin byly pro obrozence
nejzajímavější?
Čím se mohly zabývat vlastenecké spolky?
Jak je možné, že řada českých vlastenců se musela česky
učit?
Čím přispěli k NO Jungmann a Palacký?
Oč usilovali čeští vlastenci v první polovině 19. stol.?