Transcript vy_32_inovace_ch9_04

Škola pro děti
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2673
Příjemce: Základní škola a Mateřská škola Větřní
Školní 232
382 11 Větřní
Téma hodiny: VY_32_INOVACE_CH9_04
Doporučeno pro: 9. ročník ZŠ
Předmět: Chemie
Autor: Mgr. Václava Ilkóová
Soli
• Mají rozsáhlé uplatnění v chemickém
průmyslu a dalších odvětvích průmyslu,
ve stavebnictví, zemědělství a
v každodenním životě člověka
• Jsou nezbytnou složkou výživy rostlin a
živočichů
1. Průmyslová hnojiva
•
Jsou průmyslově vyráběné látky, které se využívají
k obohacování zemědělské půdy živinami
nezbytnými pro růst rostlin
•
Dodávají rostlinám látky potřebné k jejich růstu a
vývinu, o které je půda při intenzivní zemědělské
výrobě ochuzována
•
Obsažené prvky: N, P, K, Ca, Mg, S…
•
Výhoda průmyslových hnojiv: možnost dávkování a
poskytování živin v žádaném poměru
POZOR!
• Při dlouhodobém a nadměrném používání těchto hnojiv
se však kvalita půdy snižuje – mění se nežádoucím
způsobem struktura půdy a její pH.
• Kromě toho se nezužitkovaná část hnojiv splavuje do
potoků, rybníků a řek, proniká do spodních vrstev půdy a
do podzemních vod a znečišťuje je.
• Proto se i u nás začínají zavádět postupy alternativního
zemědělství, při kterém se nepoužívají tato hnojiva ani
jiné chemické prostředky (ekologické zemědělství –
používání chlévského hnoje, kompostu).
Příklad rostlinného hnojiva
© Václava Ilkóová
© Václava Ilkóová
2. Stavební pojiva
Sádra
• Pálením rozemletého sádrovce (dihydrátu síranu
vápenatého CaSO4 . 2H2O) při teplotě do 170°C vzniká
rychle tuhnoucí sádra (hemihydrát síranu vápenatého
CaSO4 . ½ H2O). Po promíchání s vodou rychle tuhne a
mění se opět na CaSO4 . 2H2O
• POZOR! Při přípravě pojiva je nutné sypat sádru do
vody, nikoli opačně!
• Použití: upevňování elektrických vodičů, vyplňování děr
a prasklin v omítkách, zhotovování ozdob na stěny a
stropy památkových budov, odlitků soch.
Obr.1 Sádra
Cement
• Vyrábí se z vápence a jílu (zhruba v
poměru 5:1). Dalšími přísadami jsou slíny
a slinité vápence, křemičitý písek, kazivec
nebo železná ruda.
• Suroviny se dobře rozemelou, promíchají
a vypalují se při teplotě 1450°C na slínky.
Ty se po ochlazení rozemelou s příměsí
síranu vápenatého na jemnou moučku.
• Používá se k výrobě betonu.
Obr. 2 Cementárna – výroba cementu
Beton
• Beton se připravuje jako směs písku, cementu a
vody. Po ztuhnutí má vysokou pevnost v tlaku,
ale poměrně malou pevnost v tahu. Proto se do
forem, v nichž beton tvrdne, často vkládají
ocelové pruty nebo ocelové pletivo. Vzniká tak
železobeton.
• Beton tvrdne na vzduchu i pod vodou. Zhotovují
se z něj základy domů, mostní pilíře, přehradní
hráze.
Obr. 3 - vybouraná struktura železobetonu za stropního panelu
Keramika
jsou výrobky zhotovené vypalováním keramických směsí ze surovin
jako jsou jíly, hlíny a kaolin
Druhy keramiky:
• Hrubá – vyrábí se z cihlářských hlín nebo jílů vypalováním při teplotě
800 – 1000°C
- cihly, střešní tašky, květináče
• Obyčejná – vyrábí se z jílů, méně hodnotného kaolínu, živce a
křemene vypalováním při teplotě 1300°C.
- potrubí, dlaždice, vany, umývadla
• Jemná – má bílý nebo téměř bílý střep, výrobky se vypalují dvakrát
(po prvním vypálení se glazují)
- talíře, kachlíky, sošky, laboratorní nádoby
• Porcelán – je nejjakostnější keramikou, k jeho výrobě se používá
směs nejčistšího kaolínu, křemenného písku a živce v poměru 2:1:1.
Vypaluje se dvakrát, v případě, že je malovaný, vypaluje se po
nanesení barev ještě potřetí.
- nádobí, vázy, ozdobné předměty
Obr.4 Hrubá keramika – cihly
Obr.5 Kaolín
Obr.6 Jemná keramika - porcelán
Úkol
Hydrogenuhličitan sodný se průmyslově vyrábí tak, že do
koncentrovaného roztoku chloridu sodného se pod tlakem vhání
oxid uhličitý a amoniak. Z roztoku krystaluje méně rozpustný
hydrogenuhličitan sodný a v roztoku zůstává rozpuštěný chlorid
amonný.
Zahříváním hydrogenuhličitanu sodného se získává látka, která je
jednou ze základních chemikálií pro výrobu skla a mýdel (při
zahřívání látky se uvolňuje oxid uhličitý a vodní pára).
Zapište chemickými rovnicemi děje, které při popsané výrobě probíhají.
Řešení:
NaCl + CO2 + NH3 + H2O → NaHCO3 + NH4Cl
2NaHCO3 → Na2CO3 + CO2 + H2O
Metodické doporučení
• Prezentace pojednává o významu solí,
všímá si jejich rozšíření, použití a
významu pro člověka. V úkolu si žáci
procvičí zápis popisovaného chemického
děje rovnicí.
BENEŠ, Pavel a kol. Základy chemie. 1.díl. 3.vyd. Praha: Fortuna, 2005. 143 s.
ISBN 80-7168-720-0, s. 115 - 118
Obr. 1 – WALKER, Martin. [cit. 2011.08.19]. Dostupný pod licencí Wikimedia Commons na www:
<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a7/Calcium_sulfate_hemihydrate.jpg>
Obr. 2 – MABEL, Joe. [cit. 2011.08.19]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na
www:
< http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/Ash_Grove_Cement_factory_02.jpg >
Obr. 3 - PETR K. [cit. 2011.08.19]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www:
<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/%C5%BDelezobeton.jpg >
Obr. 4 – THEGREENJ. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www:
< http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7e/Brick_pile.jpg >
Obr. 5 - CHRIS 73. [cit. 2011.08.19]. Dostupný pod licencí Wikimedia Commons na www:
< http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/91/KaoliniteUSGOV.jpg >
Obr. 6 - WORLD IMAGING. [cit. 2011.08.19]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License
na www:
<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4f/Blue_and_white_vase_Jingdezhen_Ming_Yongl
e_1403_1424.jpg>