DĚJINY ČESKÝCH ZEMÍ A HABSBURSKÉ MONARCHIE

Download Report

Transcript DĚJINY ČESKÝCH ZEMÍ A HABSBURSKÉ MONARCHIE

DĚJINY ČESKÝCH ZEMÍ A
HABSBURSKÉ MONARCHIE
METTERNICHOVSKÝ ABSOLUTISMUS
NÁRODNÍ OBROZENÍ

Od roku 1792 vládl v habsburské monarchii
František I.; víme, že bojoval s Napoleonem,
musel mu dát za manželku svoji dceru. A v roce
1804 vyhlásil Rakousko císařstvím
Metternich byl rakouský kancléř, až do roku 1848
měl obrovský vliv na řízení státu; toto období se
nazývá: „metternichovský absolutismus“
 František I. předpokládal zánik Svaté říše
římské, proto v roce 1804 vyhlásil Rakousko
císařstvím a sebe po zániku Svaté říše římské v
roce 1806 rakouským císařem

František II.
Metternich
METTERNICHOVSKÝ ABSOLUTISMUS
habsburská říše byla součástí Německého spolku
(34 států)
 stát mnoha zemí a národů (viz následující mapa)
 snaha zachovat zpátečnické reakční pořádky
(Svatá aliance)

ZEMĚ HABSBURSKÉ MONARCHIE PO R.1815
KROK ZPĚT
František I. byl velmi konzervativní panovník,
který vládl absolutisticky
 opustil politiku osvícenských reforem
 Snažil se zachovat společenské vztahy z doby
před
VFR
a
dokonce
před
samotným
osvícenstvím
 Monarchie neměla ústavu, obyvatelé neměli
žádné volební právo
 Přesto vydal v roce 1812 nový občanský zákoník,
ten zaváděl rovnost před zákonem pro
příslušníky všech stavů

POLITIKA KANCLÉŘE METTERNICHA
zamezoval všem projevů vycházejících z
osvícenství a VFR
 zavedl policejní aparát a ostrou cenzuru
 důsledkem bylo zpomalení společenského vývoje
 Následovala opatření proti studentským spolkům
v německých zemích, došlo k propuštění
svobodomyslných univerzitních profesorů
 Českým studentům bylo zakázáno studovat v
zahraničích

OTÁZKY
A ÚKOLY
Co bylo podstatou metternichovského
absolutismu?
 Proč je František I. někdy uváděn jako
František II.?
 Jaký typ státu byla habsburská monarchie za
Františka I.?

NÁRODNÍ OBROZENÍ
POČÁTKY NÁRODNÍHO OBROZENÍ
Nazývá se jako
 Byli to někteří učenci, kdo se začali zabývat
vývojem a mluvnicí českého jazyka; studovali
staré české knihy; sestavovali česko-německé
slovníky; zajímali se o kulturu, lidové umění a
tradice českého národa

Jedná so o období, kdy čeština prakticky zanikla,
mluvilo se s ní pouze na vesnicích
 Chybělo mnoho českých odborných výrazů

PŘEDPOKLAD NÁRODNÍHO OBROZENÍ
VFR
 Reformy Josefa II.
 Osvícenecké myšlenky
 Průmyslová revoluce
 Národnostně osvobozenecký boj po
napoleonských válkách

CÍL A ZDROJ NÁRODNÍHO OBROZENÍ
byla obroda českého jazyka
•
•
•
•
•
:
Myšlenky slovanské vzájemnosti
Šíření českého jazyka, V.M.Kramerius vydával 1.
české noviny a do češtiny přeložené knihy
Lidové zábavné čtení
Činnost vlastenců na vesnicích, kočovné společnosti
(Václav Thám -autor český divadelních her)
České divadlo a české hry
NÁRODNÍ OBROZENÍ PO ROCE 1815

Vznikaly vlastenecké spolky – snaha oživit český
jazyk, ve spolcích se hovořilo pouze česky
– autor česko-německého
slovníku, překládal knihy do češtiny, obohacoval
slovní zásobu, vymýšlel i nová slova, stál u zrodu
moderního č.jazyka, spoluzakladatel Matici českou
Matice česká – sdružení pro vydávání a šíření českých
knih
 V roce 1818 založeno Národní muzeum v Praze
– spoluzakladatel Matice české,
dílo Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě,
historik český dějin, řídil řadu
časopisů

VÝSLEDKY
Čeština se stala moderním jazykem s bohatou slovní
zásobou
 Pozvednutí sebevědomí českého národa
 Uvědomění slavné historie
 Sounáležitost s ostatními slovanskými národy

SHRNUTÍ A OPAKOVÁNÍ

1. Přiřaď k následujícím osobnostem národního obrození jejich díla:

Josef Jungmann - ............................................................................

František Palacký - ........................................................................

Ján Kollár - .....................................................................................

Josef Dobrovský - .........................................................................

Karel Jaromír Erben - ....................................................................

František Ladislav Čelakovský - .................................................

Božena Němcová - .......................................................................

Alois Jirásek - ................................................................................

Slávy dcera, Divá Bára, Slovník česko-německý, Zevrubná mluvnice
jazyka českého, Kytice, F. L. Věk, Babička, Slovesnost, Dějiny
národu českého v Čechách i v Moravě, Ohlas písní českých
DOPLŇ LETOPOČTY ZALOŽENÍ
MUZEÍ:
Národní muzeum v Praze - ................................
Brno - .............................
Opava - .........................
SPRÁVNÉ ODPOVĚDI









Josef Jungmann – Česko-německý slovník, Slovesnost
František Palacký - Dějiny národu českého v Čechách i v
Moravě
Ján Kollár – Slávy dcera
Josef Dobrovský – Zevrubná mluvnice jazyka českého
Karel Jaromír Erben – Kytice
František Ladislav Čelakovský – Ohlas písních českých
Božena Němcová – Babička, Divá Bára
Alois Jirásek – F.L.Věk
Národní muzeum v Praze - 1818.
Brno – 1817 (Moravské zemské muzeum)
Opava – 1814 (Slezské zemské muzeum)
ZDROJE

http://monarchiemistorepubliky.blog.cz/1003/breznove-vyroci-rakouskycisar-frantisek-i-zemrel-2-brezna-1835

http://www.chinaembassy.at/det/gywm/dbde/t724858.htm

http://www.simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/6_8.htm

http://atanova-zasuvka.blog.cz/1005/dobra-ceska-trojka-pelcl-krameriusdobrovsky

http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Palack%C3%BD

http://www.fknizek.nazory.cz/kalendar/vyroci10.htm

V.Válková, Dějepis 8, novověk pro základní školy, SPN, Praha 2008, s.
82-86.