Transcript Smluvní ujednání

Nový Občanský zákoník (NOZ)
Ustanovení týkající se podnikání a
smluvní vztahy
89/2012 Sb. Občanský zákoník
Dvojkolejnost smluvního/závazkového práva
obchodního a neobchodního odstraněna
• Základní změnou je sjednocení úpravy
jednotlivých smluvních typů do jediného
právního předpisu Občanský zákoník (dosud
dvoukolejně jak v Občanském tak Obchodním
zákoníku – ten byl zrušen).
Okamžikem účinnosti nového Občanského
zákoníku (NOZ) tak dojde k odstranění věcně
nezdůvodnitelné duplicitě.
Podnikatel
• § 420: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a
odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo
obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za
účelem dosažení zisku, je považován za podnikatele“.
• Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do
obchodního rejstříku, tj. název, který musí obsahovat označení
její právní formy (např. Delta Třinec, spol. s.r.o.). Název nesmí
být klamavý.
• Jméno podnikatele (FO), který není zapsaný v obch.r. je
vlastní jméno. Připojí-li k němu dodatky charakterizující blíže
jeho osobu, nesmí být klamavé (např. „Jan Sekyra – tesařství“.
• Právnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém
zájmu.
Písemná forma a náležitosti obchodní
listiny (faktury, smlouvy ….)
• Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném
elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími
zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
• K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje
podpis jednajícího. Platný i elektronický podpis.
Nezbytné náležitosti uváděné na obchodních listinách a na informacích na
Internetu:
- Jméno a sídlo
- Číslo zápisu v obchodním rejstříku nebo u podnikatelů fyzických osob číslo
zápisu v živnostenském rejstříku, zapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj
o svém zápisu do jiné evidence (např. soudní znalci….).
• IČ (IČ – identifikační číslo přidělené statistickým úřadem).
Veřejný rejstřík – eviduje osoby
Bude upraveno speciálním zákonem: Zákon o veřejných
rejstřících právnických a fyzických osob.
Veřejný rejstřík se rozumí:
• spolkový rejstřík,
• nadační rejstřík,
• rejstřík ústavů,
• rejstřík společenství vlastníků jednotek,
• rejstřík obecně prospěšných společností.
• obchodní rejstřík, do něj se zapisují
a) obchodní společnosti a družstva ("obchodní korporace"),
b) fyzické osoby dobrovolně nebo pokud obrat přesáhne za
dvě po sobě následující účetní období částku sto dvacet milionů korun
c) organizační složky zahraničních společností.
Veřejné rejstříky je třeba odlišit od veřejných seznamů,
ve kterých se neevidují osoby, ale věci.
Veřejný seznam – eviduje věci, veřejná
listina
• Veřejné seznamy zajišťují publicitu věcných práv.
• Do seznamu může každý volně nahlížet (např. katastr
nemovitostí, patentový rejstřík, rejstřík průmyslových
vzorů).
• Veřejná listina – je listina vydaná orgánem veřejné
moci v mezích jeho pravomoci (občanský průkaz,
cestovní pas, řidičský průkaz, zbrojní průkaz, rodný
list…, vysokoškolský diplom) nebo listina, kterou za
veřejnou listinu prohlásí zákon (např. notářský zápis –
společenská smlouva při založení společnosti).
• Padělání nebo pozměňování veřejné listiny je v České
republice samo o sobě trestným činem.
Ustanovení o smluvním právu jsou
zásadně dispozitivní
• Pokud stranám zákonná úprava nevyhovuje,
mohou se rozhodnout pro odchylné a jim více
vyhovující vymezení práv a povinností.
Zákonné znění jim slouží pouze jako inspirační
zdroj.
• Nepsat rozsáhlé smlouvy, vždyť platí
ustanovení v zákoně, do smlouvy dát hlavně
to, co chci odlišně upravit!!!!
Předsmluvní odpovědnost – postihuje
nepoctivé jednání při uzavírání smlouvy
Předstíraný úmysl uzavřít smlouvu – „jednání na oko“
• Ten, kdo z vlastni iniciativy zahájil jednání o smlouvě, nebo v takovém jednání pokračuje, aniž
má v úmyslu smlouvu skutečně uzavřít, je odpovědny za škodu vzniklou druhé straně v
důsledku toho, že ke vzniku závazku nedošlo. Nárok vzniká za předpokladu, že jednání stran
již dospělo do takové fáze, kdy se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. Výše
náhrady odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Přitom není nutné
ztrátu prokázat.
Neuzavření smlouvy "za pět minut dvanáct„
• Nárok na náhradu škody straně poškozené v důsledku bezdůvodného neuzavření smlouvy.
Nárok vznikne za předpokladu, že již jednání stran dospělo do takové fáze, kdy se uzavření
smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné
Nesplnění informační povinnosti
• Pokud smluvní partner ví, že druha strana uzavřením smlouvy sleduje určitý cil, ale přesto ji
zamlčí určité údaje, o nichž ví nebo musí vědět, že by ji od založeni závazku odradily, nejedná
poctivě. Vznikne-li v důsledku toho druhé straně škoda, je povinen k její náhradě.
Porušení tajemství
• Jestliže některá ze stran prozradí či zneužije důvěrné informace, o nichž se dozvěděla při
jednání o smlouvě, musí smluvnímu partnerovi vydat to, oč se tímto jednáním obohatila.
Poškozené straně lze přiznat i nárok na náhradu újmy.
Změna okolností – platí pro všechny
typy smluv
• Dojde-li po uzavření smlouvy k podstatné změně okolností,
která působí hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran,
zakládají (§ 1765 a násl.) dotčené straně právo domáhat se
vůči druhé straně toho, aby bylo obnoveno jednání o smlouvě
za účelem její změny. (Dotčená strana však musí prokázat, že změnu
okolností nemohla v době uzavření smlouvy rozumně předpokládat ani ovlivnit).
• Za hrubý nepoměr zákon považuje znevýhodnění jedné strany
buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo
neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění. Uplatnění
práva dotčenou stranu neopravňuje k tomu, aby odložila
plnění.
• Pokud se strany v přiměřené lhůtě nedohodnou na změně smlouvy, může
se kterákoli z nich obrátit na soud a požadovat, aby závazek změnil či zrušil.
Uplatnění tohoto práva je časově omezeno na dva měsíce.
Omyl, lest
• Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v
omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.
• Týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany
neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale
osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na
přiměřenou náhradu.
• Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní
jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší
okolnosti.
• Je žádoucí ve smlouvě určit, které okolnosti jsou pro
strany rozhodující, ostatní pak jsou vedlejší okolností!!!
• Pokud je uvedení kohokoliv v omyl dokázáno (platí pro
právnické i fyzické osoby (podnikatele i veřejný
sektor), pak soud zruší platnost jakékoliv smlouvy.
Ochrana slabší smluvní strany –
podnikatel nesmí zneužít svého
postavení „odborníka“
• Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v
hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své
hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití
závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné
nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.
• Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba nepodnikatel.
• Jsou to:
Smlouvy uzavírané adhezním způsobem
Neúměrné zkrácení
Lichva
Smlouvy uzavírané adhezním
způsobem
• Pokud smlouva není výsledkem vyjednávání obou stran
o jejím obsahu, ale vznikla tak, že jedna strana předložila
druhé již hotový text smlouvy, který druhá strana mohla
buď přijmout, či odmítnout, existuje riziko, že dojde
k určité nerovnováze v právech a povinnostech stran.
• Obsahuje-li např. smlouva uzavřená adhezním způsobem
ujednání (doložku), které lze přečíst jen se zvláštními
obtížemi, nebo které je pro osobu průměrného rozumu 
nesrozumitelné, je takové ujednání platné pouze
za předpokladu, že slabší smluvní straně nepůsobí újmu,
nebo prokáže-li druhá strana, že význam doložky slabšímu
partnerovi dostatečně vysvětlila (§ 1800).
• Od těchto pravidel se není možné odchýlit, což však neplatí
pro podnikatele !!!!! (§ 1801).
Neúměrné zkrácení
• Kdo se ve smlouvě zavázal k plnění, které je v hrubém nepoměru
k tomu, co poskytla protistrana, má právo se domáhat zrušení
smlouvy a navrácení všeho do původního stavu. Podmínkou
nároku je, že zkrácená strana si nepoměru vzájemných plnění
nebyla vědoma a naopak druhá strana o něm věděla nebo při
nejmenším vědět musela. (Např. Prezentační prodejní akce pro
důchodce…)
• K uplatnění nároku je lhůta jednoho roku od uzavření smlouvy.
• Právo nevzniká tehdy, vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a
prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní
obliby  (že by se důchodci líbil ten hrnec za 5 tisíc korun?), anebo
souhlasila-li s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění byla
nebo musela být známa.
• Má-li druhá strana zájem o zachování závazku, může jeho zrušení
zabránit tím způsobem, že zkrácené straně doplní, oč byla zkrácena
(se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy).
• Neplatí pro podnikatele - Podnikatel nemá právo požadovat
zrušení smlouvy
Lichva
• Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo
zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové
slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé
strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout
plnění, jehož majetková hodnota je k
vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
• Podnikatel nemá právo požadovat zrušení
takové smlouvy.
Závdavek – zcela nový pojem
Jedná se o plnění poskytnuté před nebo popř. při
uzavření smlouvy, kterým strana, která jej dala,
poskytuje jistotu, že dluh splní (má význam
zejména u smluv uzavřených ústně).
Závdavek tedy slouží hlavně jako důkaz o uzavření
smlouvy.
Pokud strana, která závdavek poskytla, poruší
smlouvu, může si druhá strana závdavek ponechat
nebo může požadovat vrácení dvojitého závdavku a
smlouva se nerealizuje.
Další některé nové pojmy
• Půjčka se změní na zápůjčku. (Úvěr poskytuje banka v penězích a
zápůjčkou je třeba auto nebo peníze od známého.) Zápůjčka má dvě
podoby:
- Výpůjčka - půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc
(např. obraz, prsten) a zavazuje se mu umožnit její bezplatné
dočasné
užívání.
- Výprosa - od výpůjčky se liší tím, že není dohodnuta doba,
po
kterou může výprosník půjčitelem poskytnutou věc
užívat (Zahrádkář půjčí druhému sekačku, aniž by řekl, kdy
ho chce vrátit. Může pak kdykoli přijít a chtít sekačku zpátky.)
• Nájem bude mít stejně jako výpůjčka dvě podoby:
– nájem a
– pacht.
• Fundace se rozděluje na nadace, nadační fondy a ústav (dnešní
obecně prospěšné společnosti).
• Pojem občanská sdružení se nově mění na spolky.
Počítání času
• Nabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v
určitý den a připadne-li poslední den lhůty na
sobotu, neděli nebo svátek, je posledním
dnem lhůty pracovní den nejblíže následující
(např. lhůta pro podání daňového přiznání je
31.3., pokud je tento den So, Ne nebo svátek,
lhůta se přesouvá na Pondělí.)
Promlčecí lhůta závazků nebo
pohledávek trvá tři roky
• Základní délka promlčecí lhůty stanovena na tři roky.
• Promlčení je institutem, který motivuje věřitele k tomu, aby
neotálel s uplatněním svých práv a domáhal se jich v době,
kdy „ještě nevychladla důkazní stopa“.
• Zároveň brání dlužníka, aby nad ním po nepřiměřeně dlouhou
dobu visel Damoklův meč povinnosti plnit dluh.
• Následkem promlčení (tedy marného uplynutí promlčecí
lhůty) je zánik povinnosti dlužníka plnit, tedy ztráta
vymahatelnosti pohledávky soudní cestou.
• Novinkou je možnost sjednat si promlčecí lhůtu kratší i delší,
a to v rozmezí 1 až 15 let. Takové ujednání však nemůže být
na újmu slabší straně. (Bude tak vždy důležité posoudit, zda je slabší
strana v postavení dlužníka (pak je nepřípustné sjednání delší lhůty), nebo
na straně věřitele (pak je v neprospěch sjednání kratší lhůty).
U práv z náhrady škody platí jiná
promlčecí lhůta
• Je tzv. subjektivní a objektivní promlčecí lhůta
• Právo na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se
poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (tzv.
subjektivní promlčecí doba).
• Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, činí promlčecí lhůta
deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla
(objektivní promlčecí doba).
• U bezdůvodného obohacení, které bylo nabyto úmyslně,
promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode
dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.
Splatnost peněžitého závazku 30 dnů
• Neujednají-li si smluvní strany dobu splatnosti, platí
zákonná lhůta 30 dnů ode dne, kdy byla dlužníku
doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy,
anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho,
který z těchto dnů nastal později.
• Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší
šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli
hrubě nespravedlivé.
• Smluvní strana má právo dovolat se neúčinnosti
ujednání o času plnění odchylujícího se od tohoto
ustanovení nebo ujednání odchylujícího se od zákonné
výše úroku z prodlení, pokud jsou taková ujednání vůči
věřiteli hrubě nespravedlivá.
Zákonná výše úroků z prodlení se
splacením peněžitého závazku
• Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením
peněžitého dluhu, může věřitel požadovat
zaplacení úroku z prodlení.
• Výši úroku z prodlení stanovuje vláda nařízením;
neujednají-li strany výši úroku z prodlení,
považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
• Věřitel má právo na náhradu škody vzniklé
nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li
kryta úroky z prodlení (např. věřitel přišel o
výhodnou koupi z důvodu neobržené paltby a
nemožnosti zaplatit).
Zákonné Úroky z prodlení a poplatek z
prodlení – nařízení vlády
• Výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby
stanovené ČNB zvýšené o osm procentních bodů
(Aktuální sazba úroků z prodlení činí 8,05 % =
2Trepo sazba činí již od 2. 11. 2012 0,05% plus 8).
• Výše poplatku z prodlení činí za každý den
prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však
25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.
• Na 30 dní se stanovuje i maximální doba pro
přejímku zboží nebo služeb (mezi podnikateli),
aby firmy ustanovení o splatnosti neobcházely
(např. že nechtějí řádně zaplatit, tak nepřevezmou
dodávku, aby nezačala běžet lhůta splatnosti).
Porušení smlouvy podstatným způsobem
– nezbytné ve smlouvě přesně definovat!
• (1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem,
může druhá strana bez zbytečného odkladu od
smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení
povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při
uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by
druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto
porušení předvídala; v ostatních případech se má za to,
že porušení podstatné není.
• (2) Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného
odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně
vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a
nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.
Smluvní pokuta vymahatelná, i když druhá strana
porušení smluvních povinností nezavinila
• Možnost sjednat smluvní pokutu i ve formě
jiného, než peněžitého plnění.
• Dlužníkovi vznikne povinnost k zaplacení pokuty
i tehdy, když porušení smluvní povinnosti
nezavinil. (To však nebrání ujednání stran vázat
vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty výlučně
na zaviněné porušení.)
• Dlužník má právo požadovat u soudu snížení
nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty. (Pokuta
neslouží k obohacení druhé strany, ale na úhradu vzniklé
škody.)
Zajištění dluhu
Podstata zajištění spočívá v možnosti věřitele, který se nedočkal
plnění od dlužníka, uspokojit svou pohledávku jiným způsobem.
• Ručení - Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník
svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem - vyžaduje
písemnou formu.
• Finanční záruka - prohlášení výstavce v záruční listině, že
uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li
dlužník věřiteli určitý dluh – často se jedná o bankovní záruku.
• Zajišťovací převod práva zajišťuje dlužník dluh tím, že věřiteli
dočasně převede své právo. Například převedením práva věci
zapsané ve veřejném seznamu (např. akcie).
• Zástavní právo - vlastnické (věřitel je oprávněn mít věc u sebe)
• Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů.
Kupní smlouva
• Kupní smlouvou se prodávající zavazuje,
že kupujícímu odevzdá věc, která je
předmětem koupě, a umožní mu nabýt
vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje,
že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní
cenu.
Smlouva o dílo
• Zhotovitel se zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele
dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
• Dílem se rozumí zhotovení určité věci a dále údržba, oprava nebo úprava
věci, nebo činnost s jiným výsledkem.
• Cena může být určena pevnou částkou, odkazem na rozpočet nebo
i odhadem
• Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která
dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení
rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení
smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají .
• Objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy,
požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10 % ceny podle rozpočtu
• Je pravidlem, že zhotovitel při provádění díla příkazům objednatele
nepodléhá, proto zákon vyhrazuje objednateli právo kontroly nad
prováděním díla.
• Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
• Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.