Transcript 04_SPK_asertivita

SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE
ASERTIVNÍ KOMUNIKACE
Centrum pro virtuální a moderní
metody a formy vzdělávání na
Obchodní akademii T.G. Masaryka,
Kostelec nad Orlicí
Mgr. Eva Šreibrová 2010
CO JE ASERTIVITA
= způsob komunikace a jednání, kterým člověk
vyjadřuje a prosazuje upřímně, otevřeně a přiměřeně
své myšlenky, city, názory a postoje jak pozitivní, tak
i negativní podoby.
• Vyžaduje, aby se člověk rozhodoval sám za sebe a
za svá rozhodnutí nesl odpovědnost.
• Být asertivní znamená umět si prosadit svoje
požadavky, ale současně respektovat skutečnost, že
i druzí mají své názory a požadavky.
+
CO JE ASERTIVITA
• K hovoru i k životu tak lze přistupovat jako k prostoru pro
spolupráci, ne k bitvě ani k útěku, jak si ukážeme v
následující části:
• Víme, že mohou při prezentaci našeho názoru existovat tři
druhy toho, „jak se chovat“:
· dorozumět se dohodou (dohoda komunikací)
· nechat se potlačit (únik)
· vyboxovat si své (boj).
• V oblasti teorie asertivity tomu odpovídají tři základní
pojmy:
· asertivita
· pasivita
· agresivita.
+
CO JE ASERTIVITA
AGRESIVITA
• Za agresivní chování je považováno takové jednání,
které je prováděno se záměrem ublížit nějaké osobě
nebo ji přimět k tomu, aby vyhověla.
• Jedinec, který se chová agresivně, nedbá na práva
druhých, naopak je ponižuje a obviňuje v případě svého
neúspěchu, že za to mohou.
• To v ostatních vyvolává buď agresivní nebo pasivní
reakci, každopádně je cesta k otevřenému hledání
řešení uzavřena.
• K projevům takového chování patří nejen hlasitý projev,
hrubá slova či moralizování, ale také zastrašování, ironie
a znehodnocování.
+
CO JE ASERTIVITA
PASIVITA
• Při pasivním jednání člověk ustupuje, dává najevo svou
podřízenost a závislost, pociťuje ztrátu vlastní hodnoty a
sebeúcty.
• Znamená to také nemluvit o svých emocích a přáních,
upřednostňovat přání druhých na svůj úkor.
• Pasivně vystupující člověk vyvolává ve druhých jednak
agresivní reakci („leze svým chováním ostatním na
nervy“), ale i snahu ho ochránit, plnit jeho „nevyřčená“
přání, čímž se opět ztrácí kouzlo příjemné, otevřené
komunikace pro všechny zúčastněné.
+
CO JE ASERTIVITA
ASERTIVITA
• Asertivním chováním se obvykle rozumí snaha přimět
ostatní, aby připustili, že každý jedinec (nezávisle na
všech okolnostech) má právo se rozhodnout, jak bude
myslet a jednat.
• Asertivní jednání je interaktivní, předpokládá možnost
vyjádřit myšlenky, pocity a potřeby u všech, kteří se
komunikace zúčastňují (to předešlé typy jednání
neumožňují).
• Člověk jednající asertivně respektuje sebe i druhé, umí
přistoupit na kompromis a vytvořit ho.
• Umí se včas rozhodnout, otevřeně říká, jak vidí situaci i
co si o ní myslí.
+
CO JE ASERTIVITA
ASERTIVITA
• Pomocí tohoto typu jednání je lehčí rozeznat a zastavit
manipulaci, ustát si své požadavky a domluvit se na
jiných možnostech vzájemného kontaktu s takto jednající
osobou.
• Dříve však, než se rozhodneme chovat asertivně,
zvažme především:
▫ KDY asertivitu použít
▫ vůči KOMU ji použít
▫ jakou FORMU použít
▫ jaké to bude mít NÁSLEDKY.
+
ASERTIVITA VE VERBÁLNÍ
KOMUNIKACI
• Dvě důležité věci, které umožňují zahájení a
rozvíjení rozhovoru, jsou:
• tzv. volné informace a tzv. sebeotevření.
• Volné informace vymezíme jako sdělování takových
údajů druhé osobě, jež jí umožní pokračovat v
rozhovoru. Nebude-li tomu tak, dostáváme sebe nebo
druhého do role vyšetřované osoby, která nám nic
nesdělí. To, co se potom dostaví, je silně nepříjemný
pocit u obou osob a následuje snaha z toho "utéct".
+
ASERTIVITA VE VERBÁLNÍ
KOMUNIKACI
• Sebeotevření je druhá důležitá podmínka pro fungování
konverzace. Tímto pojmem budeme chápat vše to,
co souvisí se sdělováním osobního vztahu k něčemu,
někomu, svých pocitů, názorů a myšlenek.
• Při nácviku asertivních reakcí nestačí naučit se jen
správným slovům, ale celkovému stylu a tónu
komunikace.
• Podmínkou asertivity je slušnost.
+
ASERTIVITA V NEVERBÁLNÍ
KOMUNIKACI
• Základem zde jsou tzv. neverbální projevy, které hrají
významnou roli ve správném pochopení všech
poskytovaných informací v dialogu s druhou osobou.
Dvě základní dominanty jsou:
▫ schopnost udržet kontakt očima a postoj a držení těla.
• Tyto fyzické aktivity znamenají důležitý informační kanál,
kterým mohou jít ke člověku významné informace.
Nevzdávejme se ho!
• Neverbální komunikace je vývojově starší způsob
dorozumívání. Její význam je podtržen faktem, že není
možno nekomunikovat.
+
ASERTIVITA V NEVERBÁLNÍ
KOMUNIKACI
• Schopnost udržet kontakt očima - důležitost udržení
očního kontaktu s druhým člověkem je podtržena
zažitým schématem vnímání a interpretace chování lidí,
kteří ho neumějí udržet. Těm jsou často připisovány
negativní charakterové vlastnosti nebo úmysly.
Nesmíme zapomenout na to, že oblast obličeje je v
sociálním kontaktu spojena se silnými emočními
prožitky.
+
ASERTIVITA V NEVERBÁLNÍ
KOMUNIKACI
• Postoj a držení těla - tzv. body-language - velmi často
se stává, že si lidé neuvědomují vlastní napětí v těle a
při otázce, zda se cítili při rozhovoru volně, odpovídají
ano. Přitom ostatní lidé vidí, že tomu tak není. Kdo tuto
část asertivity zanedbává, vystavuje se nebezpečí, že
jeho neverbální projev nebude v souladu s tím, co říká.
+
ASERTIVNÍ PRÁVA
1. Mám právo sám(a) posuzovat své vlastní jednání,
myšlenky a pocity a být si za ně a jejich důsledky sám
zodpovědný(á).
• Manipulativní pověra – „Neměl(a) bys nezávisle na
jiných posuzovat sebe a své jednání, musíš být
posuzován(a) a hodnocen(a) autoritou danými pravidly,
které jsou moudřejší než ty sám/sama.“
• Hodnocení toho, co je nebo není správné, je velice
relativní a je dobré si to uvědomit, mluvíme-li s někým,
kdo nám říká, co se má a co se nemá.
• I my sami se takové manipulace dopouštíme z pozice
rodiče nebo učitele – i v takových případech se nám
všem zúčastněným vyplatí více respektu k faktu, že
druhý vidí situaci jinak a má na to právo.
+
ASERTIVNÍ PRÁVA
2. Mám právo nenabízet žádné vysvětlení, výmluvy ani
omluvy svého jednání.
• Manipulativní pověra - „Za své chování jsi odpovědný(á)
druhým lidem, máš jim skládat účty a měl(a) bys
všechno, co děláš, zdůvodnit a omluvit.“
• Podstatou tohoto práva je možnost nepoužívat přehnané
vysvětlování a omlouvání svého chování, pokud se tak
rozhodneme.
• Důležité je si ale uvědomit, že pokud se do výmluv a
omluv pustíme, často tím druhým ukazujeme, že si
vlastně nejsme jisti správností našeho chování nebo
máme pocity viny – je-li tomu tak, je férovější si tyto
pocity přiznat, než je maskovat výše uvedenými postupy.
+
ASERTIVNÍ PRÁVA
3. Mám právo posoudit, zda a nakolik jsem odpovědný(á)
za řešení problémů druhých lidí.
• Manipulativní pověra – „Vůči některým institucím a lidem
máš větší závazky než vůči sobě, máš tedy obětovat
vlastní hodnoty a přizpůsobit se.“
• Toto právo je reakcí na pojetí výchovy, která se řídí
obavami typu: „Co tomu řeknou lidi…, …aby sis
nerozhněval(a) ostatní, pana učitele…“
• Jde tu v zásadě o to, pracovat se svými často až
nutkavými tendencemi řešit vše za ostatní a také se,
když už se nám povede to neudělat, zbavit pocitů viny.
+
ASERTIVNÍ PRÁVA
4. Mám právo změnit názor.
• Manipulativní pověra –„Jakmile sis už jednou udělal(a)
určitý názor, nikdy bys ho neměl(a) měnit! Musel(a) by
ses omluvit nebo přiznat omyl, což znamená, že jsi
nezodpovědný(á) a že jsi neschopný(á) se sám/sama
rozhodovat.“
• Toto právo je velice důležité např. pro vychovatele i děti,
studenty i žáky.
• Jde tu o princip, že když se naučí přiznávat chybu
dospělí, budou to přirozeně učit i děti.
• Změnu vlastního názoru můžeme doplnit vysvětlením.
• Je samozřejmě nutné opět respektovat i tempo a
okolnosti, v jakých si názor, resp. jeho změnu utváříme a
i vzhledem k vlastní sebeúctě tak nečinit několikrát za
den.
+
ASERTIVNÍ PRÁVA
5. Mám právo dělat chyby a být za ně zodpovědný(á).
• Manipulativní pověra – „Nesmíš dělat chyby, jakmile je
děláš, musíš mít pocit viny! Ostatní by v takovém
případě měli kontrolovat tvoje rozhodnutí i chování!“
• Toto právo souvisí s 2. asertivním právem a pomáhá
nám si uvědomit, že není nutné být na sebe příliš
přísný(á), že se po každé chybě nemusíme dlouho kát a
mít pocit, že teď proto nemůžeme nic žádat ani chtít,
jelikož toho nejsme hodni.
• Mnohem jednodušší je v případě chyby stručně sdělit:
„Máš pravdu, udělal(a) jsem chybu…“, „Chápu tvé
naštvání, opravdu se mi to nepovedlo…“ Důležitá je v
takových případech i snaha problém konstruktivně řešit.
+
ASERTIVNÍ PRÁVA
6. Mám právo říct: „Já nevím.“
• Manipulativní pověra – „Měl bys znát odpověď na
každou otázku, pokud to nedokážeš, jsi nezodpovědný a
špatný.“
• Mnohokrát jsme se v dospělosti dostali do situace, kdy
najednou nevíme, co dál, co odpovědět, a mnohokrát
jsme byli v takové situaci jako děti.
• A přitom si stačí jednoduše uvědomit, že opravdu máme
právo nerozumět všemu, a také ho v tomto smyslu
využít, pokud tak v dané situaci odpovědět chceme.
• Tím se zároveň nenecháme zahnat do pocitů
méněcennosti.
+
ASERTIVNÍ PRÁVA
7. Mám právo být nezávislý/á na dobré vůli jiných lidí.
• Manipulativní pověra – „Lidé, se kterými přicházíš do
styku, by k tobě měli mít kladný vztah. Druhé potřebuješ,
nedá se bez nich žít. Je velmi důležité, aby tě všichni měli
rádi.“
• V této pověře se schovává častá příčina našich potíží, jak
říci někomu ne. Přestože všichni víme, že nechceme-li se
vystavovat neustálému tlaku chovat se v rozporu s tím, co
doopravdy chceme, je logické, že se všem lidem prostě
nezavděčíme.
• A tak je snadnější ustát si tu chvíli nepohody nebo
nutného vysvětlování, proč určitou věc neuděláme nebo
nepřijmeme, než se vyčerpávat vymýšlením výmluv.
+
ASERTIVNÍ PRÁVA
8. Mám právo dělat nelogická rozhodnutí.
• Manipulativní pověra – „Máš se držet logiky, zdravého
rozumu, racionality a umět jimi zdůvodnit vše, co děláš.
Pokud něco logicky zdůvodnit nelze, prostě to nedělej!“
• Kdybychom vše dělali jen logicky a rozumně, ztrácela by
se tím určitě naše lidskost.
• Řada věcí v životě, včetně problémů, nejde uspořádat ani
logicky, ani rozumně. Daleko zralejší je přiznat, že naše
rozhodnutí výše uvedenou racionalitu postrádá, ale
přináší nám jiné „zisky“, které jsou v tu chvíli pro nás
prioritní.
• Z toho pak lze vycházet při společném vymýšlení
kompromisu pro tuto situaci a vyhneme se nepříjemným
pocitům i závěrečné situaci výhra - prohra. +
ASERTIVNÍ PRÁVA
9. Mám právo říct: „Já ti nerozumím.“
• Manipulativní pověra – „Musíš být vnímavý(á) a citlivý(á)
na potřeby blízkých lidí. Musíš chápat, co potřebují, i když
ti to jasně neřekli. Jestliže to nechápeš a neděláš, jsi
bezcitný(á) ignorant(ka) a nikdo tě nemůže mít rád.“
• Často zažíváme situace, kdy se na nás někdo tzv. tváří,
aniž bychom tušili, co se stalo.
• Není naší povinností mít telepatické schopnosti, a tak je
naše nezadatelné právo to druhým sdělit a sami
komunikovat jasně a srozumitelně pro druhé. Př. „Kdybys
mě měl(a) rád(a), víš přece, jak mi udělat radost!“ A
asertivní odpověď: „Nerozumím sice té souvislosti, ale
budu rád(a), když mi řekneš, co by sis přál(a).“
+
ASERTIVNÍ PRÁVA
10. Mám právo říci: „Je mi to jedno.“
• Manipulativní pověra – „Musíš se snažit být stále lepší,
dokonalejší. I když se ti to asi nepodaří, jsi povinen(na) se
o to snažit. Když ti někdo naznačí, že by ses mohl(a)
vylepšit, máš povinnost ho poslechnout. Když to neuděláš,
jsi líný(á), bezcenný(á) a nezasloužíš si úctu. Nemůžeš si
pak vážit ani sám(a) sebe.“
• V tomto právu se ukrývá naše možnost mít na různé věci
jiný názor a nebo také žádný názor.
• Na řadu podnětů k našemu zlepšení, které od okolí
dostáváme, můžeme reagovat dle vlastního uvážení.
• Máme přece právo nebýt ve všem perfektní a dokonalí pro
každého. Důležité je, jak to cítíme a chceme my. Co může
být dokonalé pro jednoho, může se jevit trapné druhému.
+
PROBLÉMOVÉ SITUACE
nutící člověka chovat se nepřirozeně, neprojevovat
své pocity:
•
•
•
•
•
•
vyjádření prostého ne, když chceme odmítnout,
vyjádření prostého ano, když něco potřebujeme,
přijímání a adresování kritiky,
přijímání a udělování ocenění, pochval,
přijímání a sdělování emocí, citů,
projevování přání, potřeb vhodným způsobem.
– v nich můžeme využít některé z následujících technik:
+
ASERTIVNÍ TECHNIKY
1. Schopnost žádat to, na co máme právo,
aneb
„Poškrábaná gramodeska“
• Používáme tam, kde chceme prosadit svůj oprávněný
požadavek (nárok) bez manipulace.
• Nárok = zákon, pracovní smlouva, předpisy, právní
normy, ústní dohoda, zvyklost.
▫ Jasně a jednoznačně definujeme svůj požadavek.
Např. Vyměňte mi, prosím, ty boty, praskly už po 14 dnech
nošení.
▫ Opakujeme stále dokola, tak jako jehla přeskakující na
poškozené desce.
▫ Jsme klidní a uvolnění (pozor na neverbální projevy
agresivity či pasivity).
+
ASERTIVNÍ TECHNIKY
2. Umění požádat o laskavost
aneb
„Konec strachu z odmítnutí“
• Východiskem je názor, že člověk nemá čekat, až mu jeho
přání ostatní přečtou z očí. Má umět poprosit a nemít
pocit, že si tím zbytečně zadává.
• Prosba může mít osobní charakter („Udělej to, prosím,
pro mne." „Buď tak hodný a udělej mi laskavost.") nebo
ich/já formu („Mohu tě požádat o laskavost?").
▫ Svá přání definujeme jasně a srozumitelně.
▫ Tón hlasu musí odpovídat prosbě, ne rozkazu nebo výčitce.
▫ Hovoříme v krátkých větách, dbáme na verbální a
neverbální symetrii.
▫ Není-li nám vyhověno, bereme to sportovně .
+
ASERTIVNÍ TECHNIKY
3. Odmítnutí
aneb
Umění říci „ne" bez pocitu viny
• Spoustě lidí dělá velké potíže komukoliv cokoliv
odmítnout.
• Máme právo nechtít něco udělat nebo přijmout.
▫ Jasně konstatujeme své ne (děkuji), nechci.
▫ Nevysvětlujeme důvody, nevymýšlíme si, neomlouváme se,
nechováme se nejistě a úzkostně.
▫ Dáváme najevo empatii.
▫ Nabídneme kompromis.
▫ Jasně opakujeme NE.
+
ASERTIVNÍ TECHNIKY
4. Vyjednávání
aneb
„Dbej na to, ať oba zvítězíte“
• Ve většině mezilidských situací je lépe se domluvit
k oboustranné spokojenosti než prosadit svou.
• V řadě sporných situací mají „svou pravdu" obě strany.
▫ Naslouchejme druhému, respektujme jeho oprávněné
požadavky.
▫ Pokusme se vymyslet třetí (pro obě strany výhodnější) verzi
řešení problému.
▫ Přistupme na nabídku kompromisu, nebo ho sami
navrhněme.
▫ Snažme se problém vyřešit, ne druhého porazit, prosadit se
za každou cenu.
+
ASERTIVNÍ TECHNIKY
5. Přijetí oprávněné kritiky
aneb
„Čestně, hrdě, bez vzdoru"
• Chybovat je lidské a chyba není nic víc a nic míň než
chyba.
• Na každé kritice je zrnko pravdy. Každý člověk je
kritizovatelný a každý člověk má právo dělat chyby.
▫
▫
▫
▫
▫
+
Souhlasme s oprávněnou kritikou a přiznejme chybu.
Nejlepší je přiznat chybu dříve, než nás druhý napadne.
Stručně se omluvme.
Můžeme popsat vlastní emoce („Jsem z toho nervózní").
Navrhněme a co nejdříve realizujme nápravu.
ASERTIVNÍ TECHNIKY
6. Reakce na neoprávněnou kritiku
aneb
Technika „otevřených dveří"
„Pamatujme si, že nespravedlivá kritika je často
zamaskovaná pochvala. Když vás zezadu kopají,
znamená to, že jste vpředu." (Carnegie, Dale)
▫ Souhlasme s každou pravdou, která je v tvrzení kritika
obsažena. Uznejme všechny argumenty, na kterých by
mohlo něco být. Kritik postupně ztrácí energii na hledání
dalších argumentů, jako by plnou silou zatlačil na dveře,
které nejsou zavřené.
+
ASERTIVNÍ TECHNIKY
▫ Používejme pomocné věty. („Občas se to stane.", „Jsou
chvíle, kdy bych si přála být inteligentnější.", „Co máš
konkrétně na mysli?")
▫ Přeformulujme kritikova slova. („Jsi fiflena." – „Ano, jsem
hezká.")
▫ Ohraďme se ve věcech, které nás ponižují. („Tím, co jsi mi
řekl, jsi mě naštval.") Můžeme popsat vlastní emoce
(„Jsem z toho nervózní").
▫ Aktivně se dotazujme na negativa: vyslechněme,
neútočme, nepoužívejme ironii, zrekapitulujme a ptejme se
na řešení.
+
ÚKOL
Přeformulujte slova do pozitivní formy:
VYZÁBLÝ/-Á
BLBÝ /-Á
PŘESLÁDLÝ /-Á
PODLÉZAVÝ /-Á
BORDELÁŘ /-KA
NESNÁŠENLIVÝ /-Á
KRITICKÝ /-Á
TRAPNÝ /-Á
OŠKLIVÝ /-Á
UJEČENÝ /-Á
+
UPJATÝ /-Á
PŘETRHDÍLO
LÍBIVÝ /-Á
DRZÝ /-Á
ZÁVISTIVÝ /-Á
ÚZKOSTNÝ /-Á
LÍNÝ /-Á
ZBRKLÝ /-Á
PANOVAČNÝ /-Á
LAKOMÝ /-Á
ASERTIVNÍ TECHNIKY - SHRNUTÍ
Situace
prosazuji svůj požadavek
Technika
„poškrábaná gramodeska",
požádání o laskavost
jsem kritizován(a)
souhlas s oprávněnou
kritikou,
„otevřené dveře"
odmítám
„poškrábaná gramodeska“
umění říct ne (s empatií)
usiluji o dohodu
+
přijatelný kompromis
ASERTIVNÍ ZÁSADY
• Učme se kontrolovat své emoce.
• Respektujme i osobní práva druhého.
• Stručně a upřímně vyjadřujme své pocity.
• Snažme se vidět sebe i druhého reálně.
• Pokusme se poznat i stanovisko druhého.
• Važme si názorů druhých.
• Nemějme navrch za každou cenu.
• Přiznejme omyl a napravme ho.
• Nacházejme kompromisy.
+
POZITIVA ASERTIVITY
• Asertivita preferuje nemanipulativní chování,
napomáhá
rozvíjet
zdravé
sebevědomí,
prohlubuje mezilidské vztahy, jejich otevřenost,
jasnost a přímost a hlavně umožňuje být sám
sebou.
• Jedním z nejzákladnějších asertivních práv je
to, že máme právo sami se rozhodnout, zda
budeme jednat asertivně nebo ne.
+
ASERTIVNÍ KOMUNIKACE
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na
Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kos
elec nad Orlicí
Použity následující materiály :
http://images.google.cz/images
http://www.sszdra-karvina.cz/aplikace/asertech/at2.htm
http://cs.wikibooks.org/wiki/Asertivita/Asertivn%C3%AD_komunika%C4%8Dn%C3%AD_techniky
http://cs.wikipedia.org/wiki/Asertivita
Bukovská Lucie: Asertivní komunikace, Vzdělávací institut ochrany dětí Praha 2006