Transcript kulturní zdroje, kulturní kapitál, životní styl

FHS UK,Historická sociologie
Stratifikační výzkum, ZS 2012, 2013, 2014
Relační perspektiva sociální stratifikace I. :
Role kultury při utváření
sociálních nerovností
(kulturní zdroje, kulturní kapitál, životní styl)
Jiří Šafr
FHS UK
Historická sociologie
poslední aktualizace 1/4/2014
Obsah
1. Úvod: Přístupy ke studiu sociální stratifikace:
konvenční / kulturalistický
2. Role kultury při utváření sociálních nerovností
(„reprodukce sociálního prostoru)
→ kulturní obrat
• Symbolické hranice
• Kulturní kapitál a jeho typy, kulturní zdroje
• Teoretické modely vztahu kultury a stratifikace:
– Homologie
– Individualizace
– Kulturní všežroustství (Omnivore-Univore)
•
Internetové zdroje
•
Na tuto přednášku navazuje presentace „Relační perspektiva
stratifikace II. : Sociální distance“
2
Přístupy ke studiu sociální stratifikace
1. Konvenční vs. 2. kulturalistický (sociálně distanční)
přístup k třídní analýze
Definice sociální třídy (vymezení stejnorodosti třídních kategorií):
• 1. pomocí tržní situace (v neo/marxistické perspektivě
na základě vykořisťování)
pozice na trhu práce/ postavení v zaměstnání
přístupy založené na ekonomickém zájmu
→ „kdo dostává kolik a jak ?“
• 2. třída jako o „životních podmínky“
přístupy odvozené ze společné/ sdílené žité zkušenosti.
→ „kdo dělá co a proč ?“
• Konvenční stratifikační paradigma sleduje pozice
v profesní struktuře (mobilita, riziko nezaměstnanosti,
třídní vědomí, …)
3
Stratifikační systém
• Klasický přístup:
systém odlišeného přístupu k a vzácným
společensky ceněným zdrojům v podobě
statusových symbolů (vzdělání, prestiž, příjem,
majetek)
• Relačně /sociálně-distančně/ interakční
přístup: systém sociálních distancí
systém norem sociální distance určujících
statusově rovnocenné kontakty, které následně
definují a reprodukují nerovnosti - hierarchie a
nerovnosti jsou rutinně reprodukovány v rámci
sociálních interakcí
- vzorce sdružování (homogenita přátelských
vazeb / manželská heterogamie)
4
Kulturalistický přístup k třídní analýze
• výzkum reprodukce hierarchií a nerovností skrze
kulturu
• Relační pojetí
• weberiánská perspektiva stratifikace: hranice mezi
statusovými skupinami určují symbolické prostředky a
interakce
• třídní pozice vymezuje symbolické umisťování podle
životního stylu (Warner)
• třídy jako „diferencované latentní struktury“ vymezené
asociacemi rovnocenných statusů (Laumann)
• nominalistický přístup: „třídy na papíře“ (Bourdieu)
empirické shluky na základě podobného způsobu
života
5
Weber: status vs. třída
Statusy (Stände)
• pozice vymezené ne objektivně na základě ekonomického postavení na
pracovním trhu (sociální třída) ale
subjektivně v hodnocení druhých na základě prestiže.
• produkt interakce svázaný s různými životními styly.
hodnocení dle: životního způsobu, vzdělání, prestiž daná původem
nebo povoláním.“
• Weberův koncept statusové kultury klade důraz na roli interakce mezi
členy a vlastnictví kulturních zdrojů při utváření vnitřní solidarity určité
statusové skupiny a její schopnosti udržovat si odstup od ostatních
skupin.
Sociální třídy
vymezeny ekonomicky na základě zdroje příjmu a vysokou mírou
sociální uzavřenosti.
• Určeny jsou buď majetkem, původem a nebo povoláním.
• O třídách lze hovořit, je-li „určité skupině lidí společná příčinná
komponenta jejich životních šancí“
6
L. Warner – koncepce sociálních
tříd v USA (komunitní studie)
7
L. Warner – koncepce sociálních
tříd v USA
8
• Sociálně distanční a sociálně interakční –
multidimenzionální sociální prostor, stratifikace
jako prostor sociálních vztahů: vzorce
přátelských a partnerských vztahů a kulturní
podobnosti
Princip diferencovaného sdružování určuje
distance uvnitř sociálního prostoru → sociální
sítě, sdílený kulturní vkus a životní styly
sloužící jako identifikace sociální podobnosti”
[Bottero 2005]
→ relační pohled - zakotvenost nerovností v
sociálních sítích
9
Konvenční vs. sociálně distanční přístup
• Konvenční přístup definuje hierarchicky
uspořádané skupiny a pak sleduje vztahy
mezi nimi.
• Sociálně distanční-interakční přístup
určuje pomocí vzorců sociálních vztahů
povahu stratifikace → odlišná míra
sdružování určuje distance v sociálním
prostoru
• („postmoderní“ paradigma - kulturní
hierarchie jsou rozostřené)
10
Kulturní a relační obrat při studiu
sociálních nerovností
Alternativní přístup ke konvenční analýze sociální stratifikace nabízí:
Kulturní obrat
• Zdůrazňuje kulturní dimenzi ekonomických a sociálních procesů
utváření nerovností
• Sociální nerovnosti místo pouze profesně odvozené stratifikace
(provázanost nerovností etnických, genderových a dal.)
• Zkoumají se kolektivní identity a konstrukce hranic → význam, který lidé
nerovnostem přikládají, kam sebe a druhé zařazují a konkrétní praktiky,
v nichž nerovnost vzniká a reprodukuje se.
Relační obrat
• Důraz na sociální interakci, relace (spíše než na esence), sítě (než
struktury), fluiditu (než stálost), sféry (než předem dané kategorie)
• Ovlivněn kulturním a lingvistickým obratem, rozvojem analýzy
sociálních sítí (SNA)
11
Relace v sociální struktuře
substancialistická perspektiva - jednotka analýzy substance jako „statické
entity" (věci)
relační myšlení sleduje dynamiku procesů a vztahů mezi těmito entitami
K relacím v sociální struktuře odkazují dva
mechanismy:
• princip homogenity
příslušníci stejné třídy či její frakce mají
podobné životní styly
• princip homologie
struktura prostoru životních stylů souzní s
prostorem sociálních pozic.
12
1. Role kultury při utváření
sociálních nerovností
„re-produkce sociálního prostoru“
1. Ustavování symbolických hranic
(skupinová identita)
2. Mezigenerační reprodukce
společenské pozice
Culture in focus
of stratification
„Culture“ and group identity
• Shared values, norms, tastes, language
• network of relations and cooperation which
forms group identity in which social relations and
knowledge is controlled by habits and
ritualization
→ How to Know What to Know Whom to Know
• In late modernity world there is not one
homogenous culture however cultural canon
still prevails.
15
Symbolical boundaries
• cultural and moral distinctions that people draw
between more and less worthy individuals.
Cultural approach to class analysis:
• Weberian perspective of stratification, views
the boundaries between status groups as
essentially symbolic (Warner)
• concept of ‘classes on paper’: class = group of
actors that occupy a similar position in the social
space and have similar resources and common
interests and habits (Bourdieu)
16
Symbolické hranice
•
•
•
•
•
•
•
•
Tradice: Durkheim, Douglas, Goffman
V každodenním životě neustále pojmenováváme a klasifikujeme věci i druhé
lidi. Opozice: (vysoký / nízký, mužský / ženský, přírodní / kulturní atd.)
Klasifikace - myšlenkový akt, individuální stanovujeme hranici mezi
oblíbenými knihami a neoblíbenými, nudným a zábavným atd., ale i
sociálním → linie mezi tím co považujeme za klasickou hudbu a co
populární sdílíme s ostatními
Symbolické hranice vznikají jako pojmové rozlišování sloužící ke
kategorizaci objektů, lidí, jejich praktik a dokonce i času a prostoru [Lamont,
Molnar 2002].
Dávají odpověď na otázku, kdo jsme „my“ a kdo jsou „oni“.
Tři typy symbolických hranic: morální, socioekonomické a kulturní
SH často odůvodňují sociální hranice - používání kulturních znaků a
praktik při vymezování a reprodukci třídních rozdílů. Např. určení umění
(hudebního stylu) jednou skupinou jako vysoká nebo naopak nízká kultura.
Sociální hranice odkazují k ekonomickým, materiálním a politickým pozicím.
Zhmotněné formy sociálních rozdílů projevující se v nerovném přístupu a
distribuci zdrojů i příležitostí. → stabilní vzorce společenského jednání při
sdružování (např. manželská homogamie), sociální exkluze nebo rasová
segregace.
17
Kulturní kapitál
• Koncept kulturního kapitálu → kultura jako forma investice zajišťující
návratnost v podobě akumulace zdrojů, předává se v rodině a
vzdělávacím systémem.
• Kulturní kapitál je nejčastěji definován jako obeznámenost a zběhlost
v dominantních kulturních kódech a praktikách (ve způsobu mluvy,
estetických zálibách, způsobech interakce). Je legitimním a cenným
„platidlem“ na celospolečenském „trhu“, proto je aktivně nasazován
při zaujímání pozice v rámci hierarchické sociální struktury.
• Kulturní kapitál = „institucionalizované široce sdílené kulturní
signály (postoje, preference, formální vědění, jednání, statky,
oprávnění) používané jako nástroje sociální a kulturní exkluze“
[Lamont, Lareau 1988: 156].
• Kritika Bourdieuho přístupu: vtělený kulturní kapitál příliš zdůrazňuje
význam jemností a kulturních signálů tzv. vysoké kultury, opomíjí
praktické individuální schopnosti a význam hodnot při utváření
sociální identity.
• → třeba rozlišovat mezi [DiMaggio]:
– kulturními zdroji napomáhajícím lidem ke společenskému
úspěchu
– institucionalizovanými formami kulturního kapitálu obecnější
povahy (orientace ve vysokém umění)
18
Pozornost zaměřená na kulturní
zdroje (praktiky a vědění)
• V pozdně moderních, na spotřebu orientovaných
společnostech představují (jak poukázali P. Bourdieu a
R. Collins) cenné zdroje při dosahování pozice ve
stratifikačním systému vedle ekonomických výhod i
kulturní kompetence a vzdělanostní oprávnění.
Souhrnně je lze označit jako kulturní kapitál, který je
převoditelný na jiné formy kapitálu. Lidé do kulturního
kapitálu investují, aby získali kapitál ekonomický, a
naopak.
• V kulturalistickém přístupu k třídní analýze
sledujeme, jak se investice do vzdělání a kulturních
kompetencí stávají klíčovou strategií ve vzájemném
třídním soupeření [Bottero 2005].
19
Diferenciace kultury – životního stylu: vazba
na sociální postavení (SES, třídní pozice)
•
•
•
•
1. „Běžný“ ekonomizující přístup k analýze životního stylu: Profese
přináší příjmy, ty spolu s dalšími faktory (hodnotová orientace, fáze života
atd.) diferencují životní způsob. Životní způsob, zejména chápeme-li ho
jako spotřebitelské chování, je pouze důsledkem dostupných příjmů. →
konvenční přístup k třídní analýze.
Model ekonomicky determinovaného životního stylu [Zablocki,
Kanterová 1976]: socioekonomický status působí souběžně jak na životní
styl (operacionalizován jako široce definovaná spotřeba), tak na vkus,
přičemž životní způsob (exogenní proměnná) paralelně ovlivňuje vkus. V
tomto modelu ale vkus a potažmo životní styl zpětně neutváří statusové
postavení.
2. „kultura jako producent nerovností” sociologický pohled po
kulturním obratu
Konvenční teorie a empirické přístupy ke studiu sociálních tříd vždy
tvrdily, že existuje spojení mezi ekonomicky třídním postavením a
životním stylem, ale → kulutralistický přístup ke stratifikaci/ třídní
analýze → pozornost významu spotřeby a životního stylu
kořeny leží již v předválečných komunitních studiích W. L. Warnera, v
nichž byly třídy vymezeny na základě životního stylu (sociální participace
a statusová reputace). Hlavní vliv má dílo P. Bourdieuho a s francouzská
sociologickou tradice; dnes M. Lamont a dal. → studium kulturní
formace třídní identity → role kulturního kapitálu a kulturních zdrojů
20
v procesech re-produkce sociálních nerovností
Kulturní kapitál a kulturní zdroje
Rozlišení [DiMaggio 1991]:
• kulturní kapitál (cultural capital): dovednosti při
spotřebovávání statků (např. cit pro okázalou
spotřebu) a schopnosti rozmlouvat o obecně
prestižních tj. institucionálně kontrolovaných a
uznaných kulturních statcích
• kulturní zdroje (cultural resources) - komunikační
kompetencí, tj. způsobu vedení diskursu (včetně
neverbálních signálů, přízvuku, tempa řeči apod.)
Tyto zdroje dále zahrnují symbolické znalosti
použitelné ve specifických relačních kontextech, tzv.
interakčních rituálech [Collins 2004].
akční rádius člověka kulturně – společenské kompetence jako rozsah
životního stylu, zahrnuje kulturní, sociální, politický i lidský kapitál [Šmídová
1992]
21
Příklad „budoucnost pšenice / závod aut“ → kulturní zdroj ale ne dominantní kultura
P. Bourdieu: formy kulturního kapitálu
• vtělený (jak se umíme pohybovat
v sociálním prostoru – vkus, preference,
distinkce)
• objektivizovaný (kulturní předměty hmotné
povahy)
• institucionalizovaný (vzdělání, zejména
v podobě titulů); „scholastic capital“ =
oprávnění (credentials)
22
Role kulturního kapitálu v
re-produkci nerovností
• Ustavování symbolických hranic (kulturním
praktiky, vkus, zvyky) → distinktivní odlišování
se, vymezování se v symbolickém sociálním
prostoru: My vs. Oni (Bourdieu, Lamont, Warner, DiMaggio)
• Zvýhodnění v procesu mezigenerační
reprodukce sociálního (třídního) postavení →
prostředek třídní reprodukce (kulturní znalosti
a kompetence oceňované ale zároveň
předpokládané školou, nestejný objem dle
rodiny původu) → kulturní model sociální
mobility/ dosahování statusu (Bourdieu, De Graaf, Ganzeboom)
23
Typologie kulturního kapitálu
na základě jeho funkcí
[Šafr 2008]
1. Vysoko-kulturní (kultivační)
kulturní kapitál
• Vysoko-kulturní či kultivační kulturní
kapitál → kulturní a sociální inkluzi/exkluze
na základě znalosti a schopnosti ovládat
symboly dominantní kultury (participace na
vysokém umění a estetické preference ale
i praktiky jako způsob mluvy a interakce
(Bourdieu).
• „obecný kulturní kapitál“ určený sdílenou
dominantní kulturou vyšších tříd [Collins
2004].
25
2. Kognitivní (kulturní schopnosti)
kulturní kapitál
• Kognitivní kulturní schopnosti předávané rodiči svým
dětem, např. čtení s dětmi podporující kognitivní
jednání [De Graaf et al. 2000].
• Děti z odlišných sociálních tříd si v rodině osvojují
rozdílné používání jazyka (kódy a formy řeči) a tím i
schopnost verbalizovat své myšlenky → nestejná
výbava pro úspěch ve škole
• Význam má „poznatkového zázemí“ rodiny, které
jsou rodiče schopni poskytnout svým dětem. Nejde jen
o knihy (objektivizovaný kulturní kapitál) či samotné
znalosti ale také o věnovaný čas a emocionální
podporu. → mezigenerační západka (forma sociálního
kapitálu v rodině či komunitě) [Coleman]
26
3. Kompetenční (kulturní zdroje)
kulturní kapitál
• Kompetenční – kulturní zdroje: praktické
schopnosti podporující mobilitu a úspěch („get
ahead“ cultural capital) [DiMaggio 2001] ale i
způsobilost komunikace při interakci s druhými.
• tzv. zásoba členských symbolů, které cirkulují
v sociální síti daného člověka a vytváří jeho
emocionální energii, která je
v mikrosociologické perspektivě základem
nerovností mezi lidmi [Collins 2004].
27
Typologie kulturního kapitálu z hlediska jeho
funkcí
definice
příklady indikátorů
vědomá spotřeba
(kultivační – distinktivní) dominantní kultury, vkus
vysoké kultury
návštěva galerií, koncertů
Kognitivní (kulturní
schopnosti)
kognitivní schopnosti
dítěte rozvíjené rodiči při
výchově
výchovné praktiky jako
čtení s dětmi, výchova ke
specifickým činnostem
Kompetenční (kulturní
zdroje)
schopnost rozmlouvat o
prestižních statcích
orientace ve společensky
zajímavých tématech
pohyblivost v kulturní
diverzitě vysoké-nízké
kultury
(multikulturní kapitál)
omnivorní znalost a vkus
Vysoko-kulturní
Typy KK se navzájem nevylučují, naopak jsou navzájem provázané.
28
Kulturní kapitál
• institucionalizované, tj. široce sdílené,
vysoko statusové kulturní signály (1)
(postoje, preference, formální vědění, chování,
statky a oprávnění (credentials)) používané k
sociální and kulturní exkluzi (2)
• exkluze z
- pracovních pozic a zdrojů (1)
- vysoce postavených statusových skupin (2)
[Lamont, Lareau 1988]
29
1. Ustavování symbolických
hranic
Teoretické modely kultury a
stratifikace
Životní styl: kulturní a materiální
spotřeba
spotřeba:
• kulturní (vysoká vs. nízká)
• materiálně-kulturní (luxus vs. materiální
nezbytnost)
→ životní způsob
• význam pro utváření a reprodukci sociálních
nerovností (skupinové vymezování se,
symbolické hranice, habitus)
• homologies of social space (Bourdieu)
32
Teoretické modely kulturní spotřeby
z hlediska stratifikace:
• Třídní homologie (Bourdieu)
vysoká – nízká kultura (Herbert Gans)
• Postmoderní individualizace spotřeby
(Beck, Featherstone)
- sociální strukturace ale ne na základě
třídy
• Kulturní všežroutství: omnivore–univore
(Peterson)
33
Omnivore – Univore thesis
• Kulturní vkus a participace již není hierarchicky
stratifikovaná (od „snobů k povalečům“ či od
„elity k mase“) ale existuje spíše kontrast mezi
všežroutské a vyhraněné kulturní participaci
• Dolní třídy/vrstvy si uchovávají vkus nízké
kultury – zůstávají vyhraněnými (univores),
zatímco
• horní třídy/vrstvy si podržely svojí vysokou
kulturu a k ní přibraly jednak populární tak
dokonce i nízkou kulturu dříve vlastní pouze
nižším třídám – stávají se všežrouty
(omnivores) - kosmopolitní individualizace
34
Kulturní všežroutství a kulturní mobilita
• Status je získáván a udržován pomocí vědění a
participace ve všech kulturních formách (nebo alespoň
v co nejvíce z nich).
• Kulturní všežrouti konzumují velký rozsah kulturních
statků a jejich estetické preference překračují
konvenční hranice vkusu. „Znalost kulturních kódů,
které jsou náležité v různorodých sociálních
prostředích a schopnost „kulturního-přehazování
výhybky“ podle momentálních okolností se dnes stalo
mnohem užitečnější než znalost omezeného rozsahu
symbolů vysoké kultury“ [Ollivier, Fridman 2001].
• „kulturní varieta“ nahradila „Bourdieuho distinkci“
[Erikson 1996]. → moderní forma kulturního kapitálu
„multikulturní kapitál“ (kulturní tolerance a
obeznámenost s širokým rozsahem kulturních stylů)
• Schopnost manipulovat s kulturními symboly u vyšší
střední třídy (linguistic code switching) [DiMaggio]
• Otevřenost, flexibilita, 'social networking → ceněné 35
zdroje v soudobé společnosti [van Eijck, 2000]
Sociální status a kultura: homologie vs.
všežrouctví
vysoká kultura
nízká kultura
homologie třídy a kultury
kulturní všežrouctví
sociální status (třída)
kulturní spotřeba a vkus
36
Faktory, které přispěly k proměně vkusu od
elitního snobství ke kulturní všežravosti
1. Strukturální změny: rozšíření vzdělávání a prezentace umění
v médiích otevřely elitní estetiku masám, geografická a sociální
mobilita promíchala lidi s různými kulturními distinkcemi.
2. Hodnotová změna: historický trend směrem k větší toleranci
(genderových, etnických, náboženských a rasových rozdílů)
3. Změny ve světě umění: rozrušení elitní etiky, která byla uvedena
do pohybu tržními vztahy v umělecké spotřebě
4. Generační změna (generační politika): po boomu rokenrolu v 50.
letech výrazný úbytek Američanů s vysokým statusem oproti
předchozím generacím, kteří by upřednostňovali vysoké elitní
umění
5. Zájem statusových skupin (status-group politics): posun od
strategie definující populární kulturu jako něco nízkého,
nekultivovaného, něco čemu je třeba se vyhýbat ke kultivaci a
začleňování prvků populární kultury do dominantní kultury
statusově nejvyšších skupin.
37
[Peterson, Kern 1996]
Limitace a problematická místa
Omnivore-univore modelu
• Teze odvozena a testována na šíři kulturního vkusu
- preference spojených s estetickou apropriací,
nikoliv na jednání samotném (trávení volného času).
• Limitace časem: můžeme preferovat nekonečné
množství žánrů, při aktivitě samotné (trávení
volného času) jsme limitováni objemem volného
času →
• V modelu všežroutství s jeho statusově vymezující
funkci nejde o počet strávených hodin v různých
formách kulturních aktivit, ale o schopnost
pohybovat se co největším kulturním spektru, byť
povrchně a pouze účelově.
38
Testování Omnivore-univore modelu
• Hudební styly, poprvé ve studii „funkce hudby
jako hranici vymezujícího principu“ [Peterson,
Simkus 1992].
• Vkus: hudební, literární žánry, filmy, čtenost
novin, časopisů
• Kulturní participace (aktivity): volný čas, sporty,
dovolená
• tři druhy všekonzumentů [Emmison 2003]:
všežrouti vysoké kultury (highbrow omnivore)
vysoká kultura + jen částečně nízká
všežrouti nízké kultury (lowbrow omnivore)
převažuje nízká + částečně vysoká kultura
39
Kulturní všežroutství a sociální třída
Vkus vysoké kultury
Vkus nízké - populární kultury
•historie
•hudba / muzika
•kino / film
•tipy na volný čas
•umění / kultura
•vzdělání / jazyky
•kriminalita / černá kronika
•kutilství / ruční práce / opravy
•sex / erotika
•povídky / seriály / příběhy
•skandály / aféry / slavní lidé
•zahrada / zahrádka / pěstitelství
•zábava
40
Kulturní všežroutství:
Kulturní vkus – mediální témata a sociální třídy. ČR 2004
povídky/seriály/příběhy
E-nejnižší
D-niž. střední
B-vyš. střední
kino/film
0,2
kutilství/ruční práce/opravy
0,1
zahrada/zahrádka/pěstitelství
C-střední
zábava
umění/kultura
sex/erotika
hudba/muzika
-0,3
-0,2
-0,1
0,0
0,1
0,0
kriminalita/černá kronika
tipy na volný čas
0,2
0,3
-0,1
skandály/aféry/slavní lidé
historie
-0,2
A-nejvyšší
Zdroj: [Šafr2008]
-0,3
41
Kulturní vkus
v oblasti
mediální
spotřeby podle
sociální třídy a
věku
(průměry fakt.sk.),
populace ČR ve věku
20–69 let
Zdroj: [Šafr 2014]
42
Prostor sociálních pozice a životních stylů:
Francie 1967-1972
Zdroj: [Bourdieu 1997: 15],
zjednodušeno z [Bourdieu 1984]
43
8
Sociální prostor životních stylů ve vazbě na sociální třídy ABCDE. ČR 2004.
0,48
V televizi si vybírám pořady o umění.
Zajímám se o architekturu.
A-vyšší
Pro moji potřebu mi stačí několik málo oděvů.
Vyhledávám filmy významných českých a zahraničních
Nosím věci do roztrhání - nekupuji nové šaty dokud ty
režisérů.
Oblékám se často exkluzivně.
0,28
staré ještě slouží.
Pozitivní hodnocení pořadů TV-NOVA
Rád(a) kupuji luxusní zboží.
Zajímám se o vážnou hudbu.
Rád(a) jím cizokrajná jídla.
Rád(a) čtu poezii.
Rád(a) se oblékám nenápadně.
Dělám si opravy a údržbu sám protože nemáme dost
Šetřím se abych si nepoškodil(a) zdraví.
peněz.
Nakupuji co nejlevněji využívám slev.
0,08
Návštěva divadla mi vždy udělá radost.
Dávám přednost značkovému zboží.
Mám v oblibě světovou a domácí beletrii.
Každý správně zařízený byt má mít obývací stěnu aPři nákupu se řídím pouze druhem zboží nezáleží mi na
V oblékání mám velmi dobrý vkus.
-0,4
-0,2
E-nižší
V televizi s oblibou sleduji seriály.
správné výživy.
Zajímám se o umění a kulturu.
-0,6
Volný čas prožívám nejčastěji doma.
Dávám si pozor na to co jím snažím se dodrž. zásady
Snažím se vždy změnit místo své následující dovolené.
sedacísoupravu.
C-střední
0
Snažím se jíst co nejvíce ovoce a zeleniny.
Za kvalitní zboží jsem ochoten zaplatit více.
Pečuji o své zdraví.
Dbám na správnou životosprávu.
Miluji obrazy.
Dělám hodně
pro své zdraví.
-0,12
0,2
značce.
0,4
0,6
0,8
D-niž.střední Chodíte Vy sám(a) rád(a) do hospody?
Být pěkně oblečen(a) je moje životní zásada.
Je pro mne důležité jak vypadám jak jsem oblečen(a).
Dávám přednost nákupu "zdravých" (bio/light) výrobků.
B-vyš.střední
Raději koupím dražší ale kvalitnější oblečení.
Rád(a) se pěkně oblékám chci být elegantní. -0,32
Vyznám se v umění.
Upřednostňuji dovolenou v České republice před
zahraničím.
-0,52
Rád(a) prožívám většinu volného času v hospodě.
44
Zdroj: [Šafr2008]
Ve volném čase často navštěvuji různé kulturní akce.
-0,72
Sociální prostor životního stylu a prostor
sociálních pozic (profesní kategorie), ČR 2011
Četba literatury
Návštěva divadel, koncertů vážné hudby, výstav
Sebevzdělávání
62-71
Vys. odborník
Procházky, výlety do přírody
VŠ
Seriózní' noviny - čtení novin
Stř. odborník
žena
0,125
56-61
Řídící prac./zaměstnavatel
Návštěva bohoslužeb, náboženských setkání
Četba časopisů
Administrativa (niž. úředníci)
Péče o sebe
Praha
OSVČ: Obchod
Sportování, cvičení
Muzikály
OSVČ: ostatní
46-55
SŠ
Péče o děti
Chození po obchodech, nakup.centrech
Vlastní umělecká činnost
Koncerty jazz, folk, blues
Provozní prac.- služby/obchod
Rukodělné práce
Setkávání s příbuznými
velká města (>90tis.)
36-45
Kina, multikina
města (<89 tis.)
-0,05
0,15
Sledování televize
vesnice (<2tis.)
Zábava na počítači, internetu
Mistr, vedoucí provozu
Poslech rádia
OSVČ: Živnostník-služby/řemesla
VY
26-35
Bulvární' noviny - čtení novin
Návštěva kaváren, vináren, restaurací
Poslouchání hudby
Pasivní odpočinek
-0,075
Koncerty populární hudby
Sledování filmů (DVD, video, PC)
Sport
muž
Polokval. prac./dělník
ZŠ
Setkávání s přáteli, známými
Návštěva sport. událostí jako divák
Kvalifik. dělník
Koncerty rockové hudby
Prac. bezpečnost. org. (ne vyšetř.)
Nekval. prac./dělník
Zemědělský prac./dělník/farmář
Chození do hospody
Návštěva diskoték, tanečních akcí
45
Zdroj: [Šafr2012]
do 25
Kritika Bourdieuho přístupu (J. Alexander, M. Lamont)
•
•
•
•
•
•
•
Rámec kultury → role v reprodukci nerovnosti (spíše než v inovaci)
Kultura působí skrze habitus, je spíše závislá než nezávislá proměnná
(„převodová skříň“ ne „motor“).
Stratifikační systém využívá kultur statusových skupin ve vzájemné soutěži v
různých polích, ale sémantický obsah těchto kultur má jen málo co dočinění s
tím, jak je organizována společnost jako celek. „Význam nemá širší dopad“.
Bourdieuho kulturní obsah je arbitrární. Podle něj vždy bude existovat stratifikační
systém definovaný třídně, pouze je důležité pro dominantní skupinu vlastnit
vlastní kulturní kód, který bude ostatními považována za legitimní.
Bourdieu je vágní, pokud jde o konkrétní podobu toho, jak se proces reprodukce
odehrává. „Lidé používají kulturu, ale nezdá se, že by se o to zajímali.
Habitus produkuje smysl pro styl, familiárnost, vkus. Ale k pochopení, jak tyto
faktory ovlivňují stratifikaci by bylo zapotřebí detailní studium konkrétních
podmínek, za nichž se rozhodnutí odehrávají. Potřebovali bychom vědět víc o
myšlení těch, kdo rozhodují/směrují „dveřníků“ (gatekeepers) – např. během
interview při ucházení se o práci nebo v nakladatelstvích při rozhodování o
publikování; logiku referencí (citací autorů); dopad třídní dynamiky na učení se.
Bez tohoto propojujícího článku nám sice zůstává teorie, která poukazuje na
homologii, ale která nemůže být „smoking gun“.
Kultura poskytuje strategické zdroje pro aktéry, jde o externí prostředí jednání,
spíše než Text, který by formoval svět v vnitřním slova smyslu.
J. Alexander proto označuje tento program za slabý program v kulturní teorii →
spíše sociologie kultury (sociology of culture) než kulturní sociologie (cultural46
sociology)
2. Mezigenerační reprodukce
statusového/ třídního postavení
Teorie kulturní reprodukce a mobility
• teorie kulturní reprodukce (Bourdieu)
preference, hodnoty, postoje a jednání dominantní u
vyšších tříd, které si jejich příslušníci osvojí během
socializace v ranném dětství, čímž získají oproti ostatním
nesmazatelný náskok, vzdělávací systémem oceňuje a
preferuje a tím napomáhá reprodukci sociálních
nerovností (→ vysoko-kulturní a kognitivní kulturní
kapitál).
Děti, které s ním do vzdělávacího procesu vstupují, ho
ve škole vstřebávají rychleji a snadněji a tak se nůžky
mezi dětmi z různých sociálních prostředí ještě více
rozevírají.
Naproti tomu
• teorie kulturní mobility (DiMaggio)
chápe kulturní kapitál (→ kompetenční a kognitivní typ)
jako cestu k vzestupné sociální mobilitě u dětí z nižších
vrstev. Podle této teorie neprodukuje kulturní kapitál již
další výhody pro děti z vyšších tříd.
48
Teorie sociální mobility/reprodukce
• Teorie kulturní reprodukce → vzdělání slouží pod
maskou demokratičnosti a zdánlivě výkonových kritérií
jen jako nástroj vyšších tříd k udržení privilegií a vylučuje
potomky z nižších tříd ze soutěže o vyšší pozice.
(Předpokládá, že vliv sociálního původu klesá v čase pouze na nižších stupních
vzdělání (demokratizace ZŠ/SŠ)) →
konfliktualistická teorie
Za její protiklad lze považovat
• Liberální – modernizační teorii → vliv sociálního
původu na status v moderních industriálních
společnostech klesá díky pokračující modernizaci. →
funkcionalistická koncepce
• teorie Kulturní mobility je komplementem ke kulturní
reprodukci
49
Kulturní reprodukce nerovností: role kulturních zdrojů a
výchovného prostředí v rodině původu (na dosažený status)
Socioekonomický status kohorty 30-letých: výzkum Distinkce a hodnoty 2008:
• Není ovlivněn sociálním kapitálem rodiny původu
• Distinktivní kulturní kapitál (vysoká kultura rodičů) a výchovné styly mají relativně
slabý vliv
• Nejsilněji na transmisi statusu působí (v pol. 90 let), vedle statusu rodičů a jejich
ekonomického kapitálu, rodičovský zájem/aktivita ve výchově (povzbuzování,
aspirace), výkon dítěte na ZŠ a kognitivní kulturní kapitál (čtenářství)
viz Šafr, J. a kol. Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností, Sociologické studie, Praha: SOU AV ČR. (v tisku)
Čtenářská gramotnost dětí: vliv sociálního postavení rodiny a
zprostředkujících mechanismů na čtenářství (děti ve 4. třídě, PIRLS 2001)
• Čtenářství rodičů a jejich výchovné aktivity má v porovnání s vlivem
socioekonomického statusu a kulturního kapitálu na čtenářskou gramotnost
dítěte výrazně slabší význam.
• Nepodařilo se prokázat, že by způsobem přenosu (školně) žádoucích aktivit a
dovedností, byly rozdílné socializační praktiky rodičů, resp. sociálně podmíněná
rozdílná míra kognitivního rozvíjení dítěte.
• Obecně u dětí převažuje nad vlivem kulturního kapitálu přímá nápodoba
čtenářství rodičů.
→ podrobněji v další přednášce o problematice sociální mobility a dosahování statusu
50
Reference a doporučená literatura
Alexander, J. A. 2003. The Meanings of Social Life: A Cultural Sociology. New York: Oxford
University Press.
Bennett, T., M. Savage, E. B. Silva, A. Warde, M. Gayo-Cal. 2009. Culture, class, distinction.
London, Routledge.
Bottero, W. 2005. Stratification: Social division and inequality. London: Routledge.
Erickson, B. H. 1996. Culture, class and connections. American Journal of Sociology 102:
217–251.
Kolářová, M., K. Vojtíšková. 2008. Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních
nerovností v české společnosti. Sociologické studie/Sociological Studies 08:5. Praha:
Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Lamont, M. 1992. Money, morals, and manners: The culture of the French and American
upper-middle class. Chicago: University of Chicago Press.
Lamont, M., & Fournier, M. 1992. Cultivating differences: Symbolic boundaries and the
making of inequality. Chicago: University of Chicago Press.
Lamont, M., A. Lareau. 1988. Cultural Capital: Allusions, Gaps and Glissandos in Recent
Theoretical Developments. Sociological Theory 6 (2): 153–168.
Peterson, R. A. 1997. The rise and fall of highbrow snobbery as a status marker. Poetics 25
(2–3): 75–92.
Peterson, R. A., R. Kern. 1996. „Changing highbrow taste: from snob to omnivore“ American
Sociological Review 61: 900–907.
Peterson, R. A., A. Simkus. 1992. “How musical tastes mark occupational status groups.” Pp.
152–86 in M. Lamont, M. Fournier (eds).
Šafr, J. 2008. Životní styl a sociální třídy : vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací
vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR , v.v.i.
Šafr, J. (ed.), J. Šanderová, M. Kolářová, K. Vojtíšková, O. Šmídová. 2008. Sociální distance,
interakce, relace a kategorizace: alternativní teoretické perspektivy studia sociální
51
stratifikace. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Internetové zdroje
• Symbolic Boundaries. Research Network in the Sociology of
Culture. ASA <http://peregrin.jmu.edu/~brysonbp/symbound>
• Research Network for the Sociology of Culture ESA
<http://www.esaculture.be>
• Michèle Lamont
<http://www.wjh.harvard.edu/soc/faculty/lamont>
• Omar Lizardo
<http://www.nd.edu/~olizardo>
• ESRC Centre for Research on Socio-Cultural Change (CRESC),
University of Manchester
<http://www.cresc.ac.uk>
• Výzkumný projekt „Sdílené hodnoty a normy … “,
SOÚ AV ČR <http://www.sdilenihodnot.soc.cas.cz>
• Výzkumný projekt Sociální distance ve stratifikačním systému
ČR, SOÚ AV ČR
<http://www.socdistance.wz.cz>
52