EGP - Analýza kvantitativních dat

Download Report

Transcript EGP - Analýza kvantitativních dat

Historická sociologie, FHS UK
Stratifikační výzkum
Měření stratifikačního
postavení
(sociální třídy a statusové indexy)
Jiří Šafr
FHS UK
jiri.safrATseznam.cz
poslední aktualizace 8/4/2015
Obsah - nový
Východiska, koncepty a typologie empirických přístupů
ke studiu sociální stratifikace
• Mezinárodní klasifikace zaměstnání ISCO
Standardní mezinárodních klasifikace a profesní škály
• Indexy socioekonomického statusu (ISEI-08) a
prestiže (SIOPS)
•
•
Goldthorpeovo třídní schéma EGP
European socio-economic classification ESeC a
prototypy ESeG – European socio-economic
classification
Alternativy standardních mezinárodních klasifikací:
• Relační stratifikační škály (CAMSIS a I-CAM)
•
Social Classification of Occupations SCO-2009
(SCO-2009)
•
Multidimenzionální status (MDS)
Některá doporučení pro výzkum
2
Podrobněji v kapitole
Šafr, J., D. Holý. 2012. „Měření sociálního
statusu a sociálních tříd na základě
povolání.“ Pp. 140–180 in J. Krejčí, Y.
Leontiyeva. (eds.). Standardizace dat v
sociálněvědním výzkumu. Praha:
Sociologické nakladatelství (SLON).
3
Empirické přístupy k měření
stratifikační pozice
Východiska, koncepty a typologie
Východiska měření stratifikační pozice
• Sociální stratifikace je založena na myšlence hierarchicky
uspořádaných vrstev či tříd → společenské skupiny odlišující
se ekonomickými, sociálními, politickými i kulturními
charakteristikami.
• Na základě objemu privilegií/ zdrojů (+ někdy i vzájemné
kompozice dílčích hierarchií), anebo dle pozice na trhu práce
(např. dle vztahu k výrobním prostředkům, míře autonomie či
zabezpečení) jsou v empirických datech lidé klasifikováni –
přiřazena je jim určitá hodnota stratifikačního indikátoru
vyjadřujícího jejich společenské postavení
• a to nejčastěji na základě vykonávané profese (o profesích
předpokládáme, že jsou spjaty s odlišnou úrovní privilegií/ zdrojů
/mají odlišné pozice na pracovním trhu).
• Takto zkonstruované sociální kategorie jsou (jen)
analytickým nástrojem, který slouží k vysvětlení mnoha jevů ve
společnosti. Vedle toho tyto povýtce sociologické kategorie
mohou, ale také nemusí(!), v realitě existovat jakožto skutečné
skupiny se společnými zájmy a jednáním či dokonce kolektivním
vědomím.
5
Kategoriální a kontinuální přístup k měření
Stratifikační výzkum je zakotven ve dvou hlavních teoretických
konceptech:
1. hierarchický - kontinuální přístup nahlížející na společnost skrze
větší počet sociálních vrstev,
2. kategoriální - relativně uzavřené sociální třídy (kategorie), které
nutně nemusí být hierarchicky uspořádány
→ hierarchický a třídně–strukturní přístup k měření sociálního
postavení
• Rozdíly mezi kontinuálním (statusovým) a kategoriálním (třídním)
přístupem nejsou pouze konceptuální (epistemologické – třídy
reprezentují nominálně definované kategorie, statusové indexy jsou
konstruovány adhoc)
• → jejich použití nás také limituje v možnostech analýzy
• Ale třídní postavení poskytuje ve své podstatě kvalitativní pohled na
pozici v sociální struktuře, mj. už jen proto, že často zohledňuje více
dimenzí současně.
• Máme v tomto případě před sebou „smysluplné“ kategorie a nikoliv
bezobsažné „číselné indexy“ (jako např. ISEI)
6
Rozdíl EGP (třída)
a ISEI (socioekon. status)
ISCO-88
7233
8331
7131
3449
3433
8312
2149
8312
3120
7412
Zdroj: [data ISSP 2007, ČR]
EGP7
6
7
7
2
4
7
1
7
2
6
ISEI
33
26
19
56
51
32
69
32
52
31
7
Kolektivní vs. individuální koncepce
měření stratifikační pozice
Společenské postavení na základě profese operacionalizujeme buď:
1. pouze z profesní pozice jako takové → klasifikujeme de facto
skupiny, tj. pozice profesí, například pro prestiž povolání bude u
všech se stejnou profesí identická hodnota.
2. a/nebo na základě individuálních charakteristik spjatých s výkonem
té které profese, jenž se mohou mezi konkrétními jedinci se stejným
povoláním lišit. → hodnoty sociálního postavení jsou u každého
dotázaného zcela unikátní (např. kombinace jeho vzdělání a příjmu).
• V praxi převládá odvozování z výlučně kolektivní – skupinové
pozice profesí, například kompozitní statusové indexy ISEI, SIOPS –
mezinárodní komparativní koncepty (výhoda srovnatelnosti profesních
pozic)
• Někdy kombinace obou přístupů, kupříkladu třídní klasifikace EGP,
ESeG mají konceptuálně především skupinový charakter: vychází z
postavení profesí na pracovním trhu, ale někdo se stejným povoláním
se v dalším kroku rozřazování může z hlediska třídní pozice lišit v
závislosti na zaměstnaneckém statusu (zaměstnanec/ samostatně
činný a/nebo stupně řízení: řadový pracovník/vedoucí).
• Přístupy v nichž převažuje klasifikace dle individuálních pozic jsou
spíše výjimkou, např. Multidimenzionální status (MDS).
8
Měření postavení na základě vykonávané profese
Profese (povolání, které člověk vykonává)
• je stále hlavní determinantou pozice ve stratifikačním
systému (i přes zdánlivý pokles významu pro život v pozdněmoderním světě)
• operacionálně snadno měřitelná (a to nejen pro respondentovou
současné postavení, ale i pro např. pozici otce/ matky v minulosti)
• reprezentuje mnoho aspektů mimopracovního života.
• Znalost povolání, které člověk vykonává nám dává
informaci o jeho symbolickém postavení na
společenském žebříčku.
• Lidé ekonomicky neaktivní (důchod, rodičovská dovolená,
nezaměstnanost; dnes tvoří ½ společnosti!) → poslední zaměstnání
(např. před odchodem do důchodu), ale
problémem je klasifikace těch, co dlouho/nikdy
nepracovali (dlouhodobě nezaměstnaní, studenti, ženy
v domácnosti).
9
Mezinárodní klasifikace zaměstnání ISCO
→ hlavní vstupní proměnná pro stratifikační indexy/ kategorizace
• Mezinárodní standardní klasifikace povolání ISCO (International
Standard Classification of Occupation), vytvořena Mezinárodní
organizací práce (ILO) → ISCO-68, ISCO-88
• nejnovější verze ISCO-08 je zatím jen v některých mezinárodních
výzkumech (např. PIACC, ISSP).
• Existuje specifická česká verze ISCO → podrobná pětimístná
(dříve KZAM-R pro ISCO-88, dnes CZ-ISCO pro ISCO-08), rozlišuje
mj. supervizorství (mistry)
• V archivovaných datových souborech je třeba dát pozor na:
• V ryze českých výzkumech se mohou vyskytovat agenturami různě
upravené „vylepšené“ verze ISCO-88 → nejprve převod
nestandardních kódů na mezinárodní formát. Problém je hlavně kód
0100 „podnikatel“
• při historické komparaci s daty z výzkumů v ČSSR před rokem
1989 (např. Šetření třídní a sociální struktury obyvatelstva z let 1978
a 1984). Tehdy se používala Jednotná klasifikace zaměstnání
(JKZ), která bohužel není na mezinárodní klasifikaci ISCO
jednoduše převoditelná.
10
Hlavní třídy ISCO-08 (CZ-ISCO, 1místný kód)
•
vyjadřují náročnost požadavku na znalosti a dovednosti, odpovídající určitému
požadovanému stupni vzdělání, a tvoří škálu od nejnáročnějších zaměstnání po
rutinní; každé hlavní třídě odpovídá předpokládaná kvalifikační úroveň.
1. Zákonodárci a řídící pracovníci
2. Specialisté
3. Techničtí a odborní pracovníci
4. Úředníci
5. Pracovníci ve službách a prodeji
6. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví
a rybářství
7. Řemeslníci a opraváři
8. Obsluha strojů a zařízení, montéři
9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
0. Zaměstnanci v ozbrojených silách
Pozor, ISCO samotné nerozlišuje zaměstnanecký status (zaměstnanec /OSVČ)
11
→ potřeba dalších proměnných, tj. otázek v dotazníku.
ISCO-08 (CZ-ISCO) – některé změny oproti ISCO-88
• ISCO-88 a ISCO-08 – v zásadě podobné
• Nové ISCO-08 reaguje na probíhající proměny ve způsobu výroby v
pozdně moderní společnosti.
→ podrobnější klasifikace v oblasti informačních a
komunikačních technologií (ICT) v několika úrovních:
• Místo jedné kategorie „projektant a analytik informačních systémů“
(ISCO-88/KZAM-R, 21312) jsou rozlišeny profese jako vývojáři
software/webu a multimédií, návrháři a správci databází a dal.
(2500).
• „Technici, analytici počítačových systémů“ (ISCO-88 31211)
rozděleni na správce webu, techniky provozu/uživatelské podpory
informačních a komunikačních technologií (35140, 35110, 35120).
• Nově zavedeny kategorie: manažerské profese „Výrobní a techničtí
náměstci (ředitelé) v oblasti informačních a komunikačních
technologií“ (13301), ve sféře obchodu „Specialisté v oblasti prodeje
informačních a komunikačních technologií“ (24340) a v rámci
učitelských povolání „Lektoři výuky informačních technologií“
(23560).
• OK, ale …
12
ISCO-08 – některé změny a problémy oproti ISCO-88
třída 5 - Pracovníci ve službách a prodeji (problémy)
• Vrátní a správci objektů (54141 a 51530), dříve v ISCO88 řazení mezi nekvalifikované pracovníky (91416 a
91411–16).
• Podskupina prodejců (5200) zahrnuje několik povolání
původně v hl. třídě 9.
• Některé pozice vedoucích původně v hlavní třídě 1 (v
podskupině 1310), část také do hl. třídy 3,
Vedoucí maloobchodní prodejny (13142 v ISCO-88) nyní
52210 – Provozovatelé maloobchodních prodejen anebo
52220 – Vedoucí pracovních týmů v prodejnách.
→ z hlediska postavení ve stratifikačním systému je
nyní třída 5 mnohem heterogennější
Pro adekvátní konstrukci třídní klasifikace (EGP/ESeC)
je tak třeba detailní kódování (4 místné) + zjišťovat pozici
v řízení (supervizorství/ počet podřízených).
13
Příklad technického postupu: převod (rekód) z
ISCO na stratifikační index či kategorizaci
→skripty H. Ganzebooma [www.harryganzeboom.nl]
ISCO08 na ISEI08
recode @isqo ( 0=51.25) into @isei08.
recode @isqo ( 100=60.92) into @isei08.
recode @isqo ( 110=60.92) into @isei08.
recode @isqo ( 200=51.63) into @isei08.
recode @isqo ( 210=51.63) into @isei08.
recode @isqo ( 300=29.18) into @isei08.
…
ISCO88 na EGP (základní verze 11 tříd)
recode @isko (1000= 1) into @egp11.
recode @isko (1100= 1) into @egp11.
recode @isko (1110= 1) into @egp11.
recode @isko (1120= 1) into @egp11.
recode @isko (1130= 2) into @egp11.
recode @isko (1140= 2) into @egp11.
…
Pro EGP se ale provádí ještě další úpravy, viz jobík iskoegp.sps
Zdroj: [www.harryganzeboom.nl]
14
Standardní
hierarchické přístupy:
indexy
socio-ekonomického statusu
(ISEI) a prestiže (SIOPS)
Konstrukce indexu:
pouze převod z ISCO
(netřeba dalších znaků)
Mezinárodní index
socioekonomického statusu ISEI
International Socio-Economic Index of Occupational Status (ISEI a ISEI08) první verze pro ISCO68 [Ganzeboom, De Graaf, Treiman, De Leeuw 1992]
• Princip: stratif. pozice odvozená z výkonu profese, který konvertuje
vzdělanostní kvalifikaci do příjmu: Vzdělání → Profese → Příjem
• Princip: Základní model dosahování statusu (s profesí jako zprostředkující
proměnnou pro efekt vzdělání na příjem při kontrole věku)
• Nová, předběžná, verze ISEI-08 [Ganzeboom 2010]
odvozená z ISCO-08 (jen konverze z ISCO-88) na spojených datech z
ISSP 2002–2007 ze 42 zemí, nově odhad proveden na mužích i ženách
(původně 16 zemí a jen muži na datech z let 1968-1982)
• Korelace ISEI s ISEI-88 je 0,92, ale rozdíly např. u zdravotních sester
• K dispozici pro ISCO-88, ISCO-68,ISCO-08 (pro 590 profesí)
16
Standardní mezinárodní škála
prestiže SIOPS
Standard International Occupational Prestige Scale
(SIOPS)
• Prestiž jako indikátor vlastnictví zdrojů (kulturních–
vzdělání a ekonomických–příjem): privilegium – vyloučení
• Stále k dispozici jen verze odvozená z výzkumů z 50-60
let [Treiman 1977], ale nyní detailnější převod z ISCO-68
na ISCO-08.
• ISEI vs. SIOPS:
objektivní vs. subjektivní aspekt statusu, konceptuální
rozdíl, např. pro vícerozměrné koncepty (MDS) je
adekvátnější prestiž.
korelace 0,87, rozdíl především u zemědělců farmářů
(ISEI - /SIOPS +) a obchod (ISEI + /SIOPS -)
17
Problémy a drobné užitečnosti …
Problémy se záznamem profese pro ISCO a
přiřazení adekvátního stratifikační pozice:
• Klasifikace podnikatelů
často uvedeno jen „podnikatel“ → nelze přiřadit
ISCO, proto (vedle důsledné instruktáže tazatelů!)
lze využít kategorizaci Profs16 (tj. přímé zařazení
do kategorií hl.tříd ISCO + specielní kategorie na
4 hlavní sféry podnikání → odhad ISEI/SIOPS
• Hodnota ISEI / přiřazení (ISCO-88) u zdravotních
sester a prodavaček v supermarketu
18
Problém s určením stratifikační pozice (ISEI)
zdravotních sester a prodavaček v
supermarketu (přiřazení ISCO-88)
Původní ISEI (verze 1992/96) mají obě profese stejné na zhruba průměru
v populaci → neodpovídá aktuální situaci na trhu práce.
• Zdravotní sestry (ISCO-88 sice je 2230 ale pozor v ČR k dispozici
jen kód 3230 !): ISEI 43 (SIOPS 54 a EGP II. – střední odborníci), pro
3230 ISEI jen 38 a EGP III. – Rutinně nemanuální zaměstnanci
→ Podhodnoceno
Lze ale kódovat ISCO-88 jako 3229 „Modern health associate
professionals except nursing nec“ → ISEI 51, SIOPS 45, EGP II.
• Prodavačky (ISCO-88 5220): ISEI 43 (SIOPS 32 a EGP III. – Rutinně
nemanuální zaměstnanci) → Nadhodnoceno
Lze zvážit ISCO-88 kód 9100 „Sales and Services Elementary
Occupation“. → ISEI 25 a SIOPS 23
Nové ISCO-08 (zdr. sestry 2220 a 3220) a ISEI-08 (pro ISCO 2220 je
54) již tento problém řeší.
19
kategorie Profs16 → rozdělení podnikatelů/OSVČ
Socioekonomický status (aproximace ISEI-x z 16 profes. kategorií)
Do jaké skupiny zaměstnání byste zařadil své
zaměstnání? Pokud v současné době nepracujete,
zařaďte Vaši poslední profesi.
TAZ: PŘEDLOŽTE KARTU
Ředitel-řídící pracovník/ zaměstnavatel s více jak 5
podřízenými/zaměstnanci
Zaměstnanci:
2.
Vysoce odborný zaměstnanec
3.
Střední odborný zaměstnanec
4.
Administrativní pracovník – řadový úředník
5.
Provozní pracovník ve službách a obchodě
6.
Pracovník bezpečnostních orgánů apod.
7.
Mistr, vedoucí dílny/provozu
8.
Kvalifikovaný dělník vyučený v oboru práce
9.
Polo-kvalifikovaný pracovník/dělník zaučený v oboru
práce
10. Nekvalifikovaný pracovník/dělník nevyučený v oboru
práce
11. Zemědělský/lesní dělník, rybář
Samostatně činní, podnikatelé:
12. Samostatně činný – drobný živnostník ve službách
13. Samostatné činný – podnikatel v oblasti obchodu
14. Samostatně činný – tvůrčí a odborné duševní práce
15. Samostatně činný – ostatní obory
16. Majitel zemědělského podniku/ soukromý farmář
1.
Vys. odborník (ISCO 2)
OSVČ: Odborné práce
Řídící prac./zaměstnavatel (1)
OSVČ: Obchod
Stř. odborník (3)
Administrativa, niž. úředn. (4)
Prac. bezpečnost. org. (5)
OSVČ: Ostatní
Provozní prac.- služby/obchod (5)
Mistr, vedoucí provozu (7)
OSVČ: Služby/řemesla (živnostník)
Kvalifik. dělník (7)
OSVČ: zemědělství (farmář)
Polokval. prac./dělník (8)
Nekval. prac./dělník (9)
Zemědělský prac./dělník (6)
69,0
62,6
58,8
52,9
50,4
47,5
46,7
42,4
39,4
35,6
34,0
32,2
31,1
30,8
22,6
20,6
Po Profs16 může následovat otázka na slovní popis profese (ICSO), proto lze také využít pro20tzv.
„double coding“ či doplnění tam, kde chybí údaj ISCO.
Kategoriální /
třídně–strukturní přístupy
(k jejich vytvoření je třeba krom
ISCO také dalších indikátorů)
Goldthorpeovo třídní
schéma EGP
EGP – Goldthorpeovo třídní schema (CASMIN)
•
•
•
•
•
•
•
vymezení zaměstnaneckých pozic dle logiky vztahu mezi zaměstnavateli a
zaměstnanci.
profese rozděluje do tříd na základě povahy zaměstnaneckých vztahů
spíše než podle samotného obsahu práce či role ve struktuře pracovní
autonomie anebo pouze čistě vlastnictví výrobních prostředků
Dnes dominují mezi zaměstnavateli převážně organizace → mezi
zaměstnanci diferencuje hl. typ pracovní smlouvy.
V principu jsou hranice mezi třídami vymezeny dvěma ideálně typickými póly
pracovní smlouvy: 1. zaměstnanci - jsou vůči svému zaměstnavateli
ve služebním vztahu, a ti kteří jsou v principu regulováni 2. pracovní
(námezdní) smlouvou o vykonané práci.
1. Pracovní smlouva o vykonané práci – typická především pro dělnické
profese –krátkodobá, specifická směna pracovního úsilí za mzdu,
zaměstnanci vykonávají práci pod vysokým dohledem zástupců
zaměstnavatele (manažeři, mistři), mzda je jim vyplácena na základě
odpracovaných hodin nebo počtu vyrobených kusů.
2. Služební vztah odvozen ze servisního vztahu - zejména u odborných
nemanuálních profesí. Zaměstnanci nabízí službu (spíše než materiální
produkt), za níž pobírají plat, který je vymezen jejich postavením a odbornou
kompetencí + odměňováni různými benefity
U většiny manuálních profesí je kontrola jejich práce snadná, mají jasně
vymezeny úkoly jak množstevně tak časově, u odborných nemanuálních
zaměstnaneckých pozic je ale vzhledem k povaze práce dohled nad jejich
výkonem často obtížně realizovatelný.
23
Dimenze práce jako zdrojů hazardu spojeného s pracovní
smlouvou, formy zaměstnanecké smlouvy,
a umístění zaměstnaneckých tříd EGP
Specifická odbornost
vysoká
I
II
V
Vztahy náročnosti kontroly
a dohledu nad zaměstnanci
spolu s mírou požadavku na
jejich odbornost při výkonu
pozice a umístění tříd EGP
smíšená
smlouva
smlouva o
vykonávané
práci
Kontrola
nízká
smíšená
smlouva
smlouva o
vykonávané
práci
vysoká
VI
VIIa
Zdroj: Goldthorpe [2000: 223]
IIIb
VIIb
IIIa
nízká
24
EGP – sociální třídy
• Ze sociologického hlediska minimálně dělnickou
třídu (a do určité míry také třídu servisní) lze na
základě analýzy sociální mobility a míry
sdružování považovat za demografickou entitu,
kterou charakterizuje mezigenerační kontinuita
(dědičnost postavení) resp. určitá sociální
uzavřenost [Goldthorpe 1980].
• Třídy jsou v EGP označeny římskými číslicemi
→ nejsou zcela hierarchicky uspořádány,
o ordinalitě lze uvažovat až od šesti-třídní a nižší
varianty.
Goldthorpe sám považuje za hierarchické pouze tří třídní schéma:
I. Servisní třída,
II. Mezilehlé třídy,
III. Dělnická třída.
25
Třídní schéma EGP
Úplná verze: kód, třída a popis
Zkrácené verze
7 tříd
5 tříd
3 třídy
I Vyšší odborníci, zákonodárci, vysocí státní
úředníci, ředitelé velkých podniků a organizací,
vlastníci velkých podniků
II Nižší odborníci, nižší státní úředníci, techničtí
odborníci, ředitelé menších podniků a organizací,
řadoví i někteří vedoucí pracovníci ve vědě,
výzkumu, kultuře
IIIa Vyšší rutinní nemanuální pracovníci (v
administrativě a obchodě)
IIIb Nižší rutinní nemanuální pracovníci (prodej a
služby)
IVa Drobní vlastníci, živnostníci a řemeslníci s
vlastními zaměstnanci
Vb Drobní vlastníci, živnostníci a řemeslníci bez
zaměstnanců
IVc Farmáři, samostatně hospodařící zemědělci a
ostatní samostatně hospodařící v prvovýrobě
V Nižší techničtí pracovníci, mistři
I + II
Třída služeb
(servisní třída)
I + II + III
Bílé límečky
Nemanuální
pracovníci
III
Rutinní
nemanuální
pracovníci
IVa + b
Drobní
podnikatelé
IVa + b
Drobní
podnikatelé
IVc
Farmáři
IVc + VIIb*
Pracovníci v
zemědělství
Pracovníci v
zemědělství
V + VI
Kvalif. dělníci
V + VI
Kvalif. dělníci
Manuální
pracovníci
26
Zdroj: Erickson, Goldthorpe [1992: 38-39]
Pozor, v empirické praxi se lze v
datech setkat
s různými verzemi tříd EGP!
Česká verze EGP (Machonin, Tuček)
1984
I. Podnikatelé – samostatně činní se
zaměstnanci
1988 (1993)
1993
1999
2006
0
0
2,4
4,6
4,4
10,2
9,5
9,6
10,7
9,5
0
0
7,3
9,1
13,0
IV. Střední odborníci, vč. mistrů
15,3
18,9
16,7
20,2
17,1
V. Rutinní nemanuální (řadoví
úředníci)
16,1
9,5
9,4
12,2
19,8
VI. Kvalifikovaní dělníci
28,4
23,8
18,8
18,9
14,1
VII. Nekvalifikovaní dělníci
30,0
38,3
35,8
24,3
22,0
100 %
100 %
100 %
II. Vyšší odborníci
III. Samostatně činní bez zaměstnanců
(živnostníci)
Celkem
100 % 100 %
V některých národních výzkumech sociální struktury (1991, 1995, 1999, 2006).
28
EGP 10 (Enhanced EGP Class Categories) a sloučení na EGP 6
dle Ganzebooma a Treimana [1996], ISSP 2009, ČR
EGP 10 tříd
1.Vysocí odborníci
6,6
7,6
2.Nižšíodborníci
17,7
20,2
3.Rutinně nemanuální
zaměstanci
19,1
21,8
5.Podnikaté se zaměstnanci
2,0
2,3
6.Podnikaté bez zaměstnanců
3,1
3,5
7.Mistři
2,7
3,0
8.Kvalifikovaní dělníci
10,5
11,9
9.Polokv. a nekvalifikovaní
dělníci
23,7
27,0
1,8
2,1
,7
,8
87,7
100,0
10.Zemědělští dělníci
11.Samostatně hosp. farmáři
Celkem
Missing
FILTR: nikdy nepracovali
8,3
Bez odpovědi
4,0
Celkem
Celkem
% Validní %
EGP 6 tříd
1.Odborníci
2.Rutinně nemanuální
zaměstanci
Validní %
27,7
21,8
3.Drobní podnikatelé
5,8
4.Mistři a kvalifikovaní
dělníci
14,9
5.Polo/ a nekvalifikovaní
dělníci
27,0
6.Zemědělci
2,8
100,0
12,3
100,0
29
Česká varianta EGP-cz [Machonin 2003]
Česká varianta (EGPM) se od mezinárodní klasifikace EGP odlišuje v
samotné kompozici některých tříd i jejich odlišné hierarchizaci.
• Vyčleňuje zvláštní třídu pro Podnikatele se zaměstnanci, kterou řadí
v hierarchii nejvýše nad vyšší odborníky
• Rutinní nemanuální zaměstnanci jsou vymezeni jako řadové
úřednictvo bez speciální odborné kvalifikace
• Provozní pracovníci, včetně těch ve službách zařazeni do skupiny
kvalifikovaných a polokvalifikovaných dělníků
• neobsahuje třídu zemědělců.
• Pořadí tříd v českém schématu tak upřednostňuje postavení ve
vlastnické struktuře.
Lze jej v našich podmínkách považovat za kvazi-ordinální.
Rozdíly v hierarchii tříd:
• Rutinní nemanuální pracovníci se v originální mezinárodní verzi
nacházejí na vyšší pozici
• postavení drobných živnostníků – Samostatně činní bez
zaměstnanců je v něm ale o dva stupně níže. → specifikum vyššího
postavení OSVČ v postkomunistické ekonomice/společnosti.
30
ESeC (ESeG)
European socio-economic
classification
nástupce EGP
ESeC - European socio-economic
classification
• nástupce (dnes již částečně zastaralého) EGP
• navazuje na novou (2001) britskou socioekonomickou klasifikaci NS-SEC (National
Statistics Socio-economic Classification)
• Inspirováno Goldthorpeovým schématem EGP
• autoři David Rose a Eric Harrison
• zatím pouze prototyp ESeC [Rose, Harrison 2007]
• sociology používaný zatím spíše sporadicky
32
Evropská socioekonomická klasifikace ESeC,
10-ti třídní schéma a sloučení na 6, 5 a 3 třídy
1
ESeC Class
Běžné označení
Velcí zaměstnavatelé (velkoburžoazie), vysoce
kvalifikovaní odborníci, administrativní a
manažerská povolání
Vyšší salariát
Forma
zaměstnanecké
smlouvy
služební vztah
6
tříd
5 tříd
3
třídy
1+2
1+2
(Higher salariat)
(Large employers, higher grade professional, administrative &
managerial occupations)
2
Nižší odborníci, administrativní a manažerské
profese, kvalifikovaní technici a nadřízení
nemanuálně pracujících
Nižšísalariát
(Lower salariat)
služební vztah
(modifikovaný)
Mezilehlé profese
Vyšší bílé límečky
smíšený
(Intermediate occupations)
(Higher grade white dollar workers)
Drobní zaměstnavatelé a sebezaměstnávající profese
(mimo zemědělství)
Drobná buržoazie (živnostníci)
1+2
(Lower grade professional, administrative and managerial
occupations and higher grade technician and supervisory
occupations)
3
4
3+6
-
(Petit bourgeoisie or independents)
(Small employer and self employed occupations (exc agriculture
etc))
5
Sebezaměstnávající profese (např. v zemědělství)
(Self employed occupations (agriculture etc))
3+6
Farmáři, drobná buržoazie v
zemědělství
-
4+5
4+5
3+4+
5+6
(Petit bourgeoisie or independents –
Farmers etc)
6
7
Nižší nadřízení (mistři) a nižší technická povolání
Vyšší modré límečky
(Lower supervisory and lower technician occupations)
(Higher grade blue collar workers)
Nižší úřednictvo, povolání ve službách a obchodu
Nižší bílé límečky (ve
službách apod.)
(Lower clerical, services & sales occupations)
smíšený
3+6
smlouvou o vykonané práci
(modifikovaná)
7
smlouva o vykonané práci
(modifikovaná)
8
3+6
7
(Lower grade white collar workers)
8
Nižší technické profese (kvalifikovaní dělníci)
(Lower technical occupations)
Kvalifikovaní manuální
pracovníci
8+9
7+8+
9
(10)
33
(10)
(Skilled workers)
9
Nekvalifikovaná a polokvalifikovaná rutinní
povolání
(Routine occupations)
Polokvalifikovaní a
nekvalifikovaní manuální
pracovníci
smlouva o vykonané práci
9
(Semi- and non-skilled workers)
10
Ti, kdo nikdy nepracovali, dlouhodobě
nezaměstnaní
Nikdy nepracovali a
dlouhodobě nezaměstnaní
(Never worked and long-term unemployed)
(Unemployed)
(10)
Konstrukce ESeC
• ICSO-88 + zaměstnanecký status (kategorie:
1. zaměstnavatelé, 2. samostatně činní, 3. zaměstnanci a 4. ti kdo jsou
, + v rámci
kategorie zaměstnavatelů se rozlišuje
velikost jejich podniku (1–9 zaměstnanců = malý
podnik a >10 = podnik velký).
nedobrovolně vyčlenění z pracovního trhu)
Neměří pozici v řízení u zaměstnanců (jako v
EGP).
• Existuje i verze Simple zkonstruovatelná jen z
ISCO-88 (3-místné).
34
Klasifikace EseC a vybrané stratifikační indikátory
– validizace v ČR
ESeC6
ISEI
Prestiž
(Treiman)
Společenské
postavení
Nezaměstnanost
v posl. letech
Vzdělání
(roky)
Příjem
(měsíční
hrubý)
Počet
knih
Třída služeb
(salariát)
Průměr
StD
60,7
(12,7)
55,3
(9,1)
5,9
(1,6)
0,2
(0,4)
14,2
(2,7)
25 561
(14 057)
410
(478)
Mezilehlé pozice
Průměr
StD
Průměr
StD
Průměr
StD
Průměr
StD
Průměr
StD
Průměr
StD
47,1
(9,3)
40,5
(13,1)
44,6
(8,5)
31,6
(5,0)
26,6
(7,1)
45,7
(16,5)
43,5
(8,0)
38,4
(9,8)
34,6
(4,2)
36,0
(5,8)
26,8
(6,9)
42,5
(13,3)
5,5
(1,7)
5,3
(1,8)
(5,0)
1,7
(4,8)
1,6
4,5
(1,7)
5,3
(1,8)
0,3
(0,6)
0,3
(0,6)
0,4
(0,7)
0,2
(0,5)
0,4
(0,8)
0,3
(0,6)
12,6
(2,0)
11,9
(2,2)
11,1
(1,5)
11,1
(1,1)
10,7
(1,8)
12,4
(2,6)
21 497
(17 404)
21 948
(15 458)
14 829
(5 581)
18 231
(7 661)
15 802
(6 118)
21 065
(13 565)
314
(371)
276
(326)
231
(306)
163
(212)
217
(260)
304
(384)
Drobní
podnikatelé
Nižší nemanuální
profese
Kvalifikovaní
dělníci
Nekvalifikovaní
dělníci
Celkem
Zdroj TSSM 2009]
35
ESeC a EGP (6 tříd)
V každém chématu je unikátní třída:
v EGP – VI. Zemědělci → v ESeC v nekvalifikovaných dělnících
v ESeC - nižší nemanuální pracovníci v obchodu a službách
(ta ale existuje v EGP-Enhanced CC, Ganzeboom)
→ v EGP v II. mezilehlých třídách
Korelace EseC a EGP 0,88 (Spermanovo Rho)
36
ESeG
EUROPEAN
SOCIO ECONOMIC GROUPINGS
od konce roku 2014
oficiální klasifikace EUROSTATU
nová jednotná klasifikace EUROSTATu pro vědu a státní správu
ESeG - EUROPEAN SOCIO ECONOMIC GROUPINGS
• Projekt EUROSTATu „ESSNET ON THE EUROPEAN
SOCIO ECONOMIC CLASSIFICATION“ vyvíjí schéma
použitelné pro účely státních statistik (např. pro potřeby
statistiky trhu práce) i vědecké obce.
• Potřeba standardizované klasifikace pro nové ISCO-08
• Původně mělo jít pouze o dopracování ESeC pro ISCO-08.
• Konstrukčně omezeno bohužel pouze na tzv. core variables
EUROSTATu (zjišťují je povinně velké výzkumy jako LFS, EU-SILC):
ISCO-08 2digits, zaměstnanecký status, a ekonomická
aktivita. → nepřesné ISCO a absence informace o
podřízených je velký problém validity a reliability
• Uvažuje se ale i o detailnější verzi s velikostí podniku,
ISCO-3digits, a řadoví/podřízení zaměstnanci (supervize).
• v roce 2014 by měla být k dispozici finální verze
• Zatím 3 prototypy, testování v roce 2013
38
ISCO
title
Commissioned armed forces officers
Non-commissioned armed forces officers
Armed forces occupations, other ranks
Chief executives, senior officials and legislators
Administrative and commercial managers
Production and specialised services managers
Hospitality, retail and other services managers
Science and engineering professionals
Health professionals
Teaching professionals
Business and administration professionals
ITC professionals
Legal, social and cultural professionals
Science and engineering associate professionals
Health associate professionals
Business and administration assoc. professionals
Legal, social, cult... associate professionals
Information and communications technicians
General and keyboard clerks
Customer services clerks
Numerical and material recording clerks
Other clerical support workers
Personal service workers
Sales workers
Personal care workers
Protective services workers
Market-oriented skilled agricultural workers
Market-oriented skilled forestry, fishery.. workers
Subsistence farmers, fishers, hunters and gatherers
Building and rel.trades workers, excl.electricians
Metal, machinery and related trades workers
Handicraft and printing workers
Electrical and electronic trades workers
Food processing, wood working,.. workers
Stationary plant and machine operators
Assemblers
Drivers and mobile plant operators
Cleaners and helpers
Agricultural, forestry and fishery labourers
Labourers in mining, construction, manuf...
Food preparation assistants
Street and related sales and service workers
Refuse workers and other elementary workers
ISCO
code
1
01
Managers
02
Intermediary
03 Skilled clerks
11
12
Managers
13
14
21
22
23
Specialists
24
25
26
31
32
Intermediary
33
34
35
41
42
43 Skilled clerks
44
51
52
53
54
61
62
63
71
72
Skilled blue
73
74
75
81
82
83
91
92
93
Less skilled
94
95
96
Prototype
2
Managers
Intermediary
Skilled clerks
3
Managers
Intermediary
Skilled clerks
Managers
Managers
Specialists
Specialists
Intermediary
Intermediary
Skilled clerks
Less skilled
Skilled clerks
Intermediary
Skilled clerks
Less skilled
Skilled clerks
Skilled clerks
Intermediary/SClerk
Less skilled
Less skilled
Prototypy
ESeG
podle
ISCO-08
(2dig.)
testovány
v roce
2013
Skilled clerks
Skilled blue
Skilled blue
Less skilled
Less skilled
39
ESeG - prototyp 1
• Employed managers (Isco=1, 01 and Status= employed).
• Professionnals (Isco=2 and Status = employed or self-employed).
• Self-employed (Isco=1,3,4,5,6,7,8,9 and Status = self-employed).
The detailed level could distinguish (and to allow other variations),
the self-employed managers (Isco=1), the farmers (Isco=6), the selfemployed intermediate professions (Isco=3)
• Intermediate professions (Isco=3, 02 and Status= employed)
• Skilled clerks (Isco=4, 5, 03 and Status=employed)
• Skilled blue collars (Isco=6,7,8 and Status=employed)
• Elementary occupations (Isco=9). The detailed level could
distinguish unskilled workers (Isco=92,93,94,96) and unskilled
employed (isco=91,95)
Kopíruje hlavní třídy ISCO08 + zaměstnanecký status
40
ESeG - prototyp 2
První 4 skupiny jsou stejné jako v prototypu 1.
• Employed managers (Isco=1, 01 and Status= employed).
• Professionnals (Isco=2 and Status = employed or self-employed).
• Self-employed (Isco=1,3,4,5,6,7,8,9 and Status = self-employed).
The detailed level could distinguish (and to allow other variations),
the self-employed managers (Isco=1), the farmers (Isco=6), the selfempolyed intermediate professions (Isco=3)
• Intermediate professions (Isco=3, 02 and Status= employed)
• Skilled clerks (Isco=4, 53, 54, 03 and Status=employed)
• Skilled blue collars (Isco=6*,7,81,82 and Status=employed)
• Unskilled elementary occupations (Isco=9,51,52,83). The detailed
level could distinguish unskilled workers (Isco=83,92,93,94,96) and
unskilled employed (isco=51,52,91,95)
Kopíruje ISCO ale zásadní rozdíl oproti typu 1: v třídě VII. – Rutinní
zaměstnanci a polokvalifikovní dělníci (Unskilled elementary occupations) jsou
jak Pracovníci osobních služeb a prodeje (51, 52) tak (kvalifikovaní)
41
zemědělští dělníci (ISCO tř. 6).
ESeG - prototyp 3 (~ESeC)
Blízké původnímu ESeC ale zvážit pozici „employed administrative staff and
service personnel“. První 3 skupiny jsou stejné jako v prototypu 1 a 2.
• Employed managers (Isco=1, 01 and Status= employed).
• Professionnals (Isco=2 and Status = employed or self-employed).
• Self-employed (Isco=1,3,4,5,6,7,8,9 and Status = self-employed). The
detailed level could distinguish (and to allow other variations), the selfemployed managers (Isco=1), the farmers (Isco=6), the self-empolyed
intermediate professions (Isco=3)
• Intermediate professions (Isco=3, 02,41,44 and Status= employed). In this
group we add skilled office clerks and other administrative employees.
• Skilled clerks (Isco=42 ,43, 52, 53, 54, 03 and Status=employed). Sellers
are included but skilled office clerks are excluded.
• Skilled blue collars (Isco=6,7 and Status=employed). All the Isco=8 are
excluded.
• Elementary occupations (Isco=9,51,8). The detailed level could distinguish
unskilled workers (Isco=8,92,93,94,96) and unskilled employed
(isco=51,91,95)
Větší přesuny oproti ISCO + bere někde v potaz odvětví (NACE)
Mělo jít o původní ESeC
42
Prototypy ESeG, ekonomicky aktivní populace EU (%)
prototype 1 prototype 2 prototype 3
employed managers
4
4
4
professionnals
18
18
18
self-employed
14
14
14
intermediate occupations
14
14
18
skilled clerks
24
15
16
skilled blue-collars
17
14
11
elementary occupations
9
22
19
Zdroj: ESSNET ON THE EUROPEAN SOCIO ECONOMIC CLASSIFICATION, data LFS 2011 za EU
43
Prototypy ESeG a průměrný hrubý příjem
60 000
50 000
40 000
Prototyp 1
30 000
Prototyp 2
20 000
10 000
ille
d
ss
Le
Sk
il l
e
d
sk
bl
ue
ks
cl
er
d
Sk
il l
e
In
te
rm
ed
ia
ry
s
ci
al
is
t
Sp
e
M
an
ag
er
s
0
44
Hrubý příjem podle ISCO08 2dig. a prototypů ESeG
Structure of average earnings
Code
Gross
in
Gross
CZearnings
ISCO (CZK/month)
TOTAL
26 133
earnings (CZK/month)
1
Prototyp 1
Commissioned armed forces officers
01
35 448
Managers
Non-commissioned armed forces officers
02
*
Intermediary
Armed forces occupations, other ranks
03
22 929
Skilled clerks
Chief executives, senior officials and legislators
11
80 398
Administrative and commercial managers
12
66 687
Managers
Production and specialised services managers
13
55 242
54 386
Hospitality, retail and other services managers
14
34 154
Science and engineering professionals
21
39 308
Health professionals
22
40 254
Teaching professionals
23
27 682
Specialists
Business and administration professionals 24
42 897
Information and communications technology professionals
25
46 668
38 040
Legal, social and cultural professionals
26
31 428
Science and engineering associate professionals
31
30 267
Health associate professionals
32
23 934
Intermediary
Business and administration associate professionals
33
28 879
Legal, social, cultural and related associate professionals
34
22 661
28 334
Information and communications technicians 35
35 929
General and keyboard clerks
41
22 069
Customer services clerks
42
21 942
Numerical and material recording clerks
43
23 065
Skilled clerks
Other clerical support workers
44
23 272
Personal service workers
51
14 942
Sales workers
52
16 772
Personal care workers
53
17 148
20 019
Protective services workers
54
18 036
Market-oriented skilled agricultural workers 61
18 917
Market-oriented skilled forestry, fishery and hunting
62
workers
17 897
Subsistence farmers, fishers, hunters and gatherers
63
*
Building and related trades workers, excluding
71electricians
19 211
Metal, machinery and related trades workers 72
23 524
Skilled blue
Handicraft and printing workers
73
20 126
Electrical and electronic trades workers
74
24 638
Food processing, wood working, garment and75other craft
17 644
and related trades workers
Stationary plant and machine operators
81
22 037
Assemblers
82
19 806
Drivers and mobile plant operators
83
21 017
20 280
Cleaners and helpers
91
12 296
Agricultural, forestry and fishery labourers 92
15 696
Labourers in mining, construction, manufacturing
93 and16
transport
378
Less skilled
Food preparation assistants
94
11 765
Street and related sales and service workers 95
*
Refuse workers and other elementary workers
96
14 944
14 216
Prototype
2
Prototyp 2
3
Managers
Intermediary
Skilled clerks
Managers
Intermediary
Skilled clerks
Managers
Managers
54 386
Specialists
Specialists
38 040
Intermediary
Intermediary
28 334
Skilled clerks
Less skilled
20 922
Skilled clerks
Intermediary
Skilled clerks
Less skilled
Skilled clerks
Skilled clerks
Intermediary/SClerk
Skilled clerks
Less skilled
Less skilled
Skilled blue
Skilled blue
21 001
Less skilled
Less skilled
15 512
45
Kulturní participace – živá vystoupení
(divadlo, opera;#)
1,2
1
0,8
P1
0,6
P2
P3
0,4
0,2
0
1 1-Man
2 2-Pro
3 3-Ind
4 4-P Interm.
5 5-WCS
(clerks)
6 6-BCS
7 7-LES
46
ESeG - Kulturní participace,
celk. index (prot.1)
47
Testování prototypů v ČR
Table 1. Educational Tracking: entering upper secondary school, binominal logit models
Nagelkerke R Square
Cox & Snell R Square
-2 Log likelihood
,055
,041
833,8
Prototype 1
,044
,032
839,6
Prototype 2
,044
,032
839,6
Prototype 3
Source: EU-SILC 2011, Czech Republic, families with children aged 15 to 21; (N 640).
Table 2. Intergenerational class mobility, multinominal logit models
BIC
-2 Log Likelihood
3,409E3 3,648E3
Prototype 1
3,546E3 3,785E3
Prototype 2
3,191E3 3,430E3
Prototype 3
Source: EU-SILC 2011, Czech Republic (N 5228).
Cox and Snell
R-Square
0,239
0,237
0,203
Nagelkerke
R-Square
0,252
0,249
0,215
48
Testování prototypů v ČR
Table 3. Attendance cultural events and places of culture* in the last 12 months
-2 Log likelihood
Cox & Snell R Square
Prototype 1
2040,4
,152
Prototype 2
2103,5
,146
Prototype 3
2036,6
,145
Source: AES 2011, Czech Republic (N 6121).
Nagelkerke R Square
,157
,151
,150
Table 4. Amount of books read in the last 12 months, ordinal logit models
-2 Log likelihood
Cox & Snell R Square
Prototype 1
1318,390
,168
Prototype 2
1348,960
,167
Prototype 3
1312,549
,166
Source: AES 2011, Czech Republic (N 6121).
Nagelkerke R Square
,180
,179
,178
Table 5. Cultural activities and ESeG prototypes, associations (Eta Squared)
Cultural participation – summative index
Live performances (theatre, opera)
Cinema
Cultural sites (museums, galleries)
Number of books read
Source: AES 2011, Czech Republic (N 6121).
Prototype 1
,128
,114
,037
,086
,123
Prototype 2
,118
,106
,030
,083
,121
Prototype 3
,113
,103
,027
,081
,117
49
Čtení knih
BOOK_Read PLUM model
NgRsq:
P1= 0,207
P2= 0,205
P3= 0,204.
50
1
LEGISLATORS, SENIOR OFFICIALS AND MANAGERS
11 Chief executives, senior officials and legislators
12 Administrative and commercial managers
13 Production and specialised services managers
14 Hospitality, retail and other services managers
2
PROFESSIONALS
21 Science and engineering professionals
22 Health professionals
23 Teaching professionals
24 Business and administration professionals
25 ITC professionals
26 Legal, social and cultural professionals
3
TECHNICIANS AND ASSOCIATE PROFESSIONALS
31 Science and engineering associate professionals
32 Health associate professionals
33 Business and administration assoc. professionals
34 Legal, social, cult... associate professionals
35 Information and communications technicians
4
CLERKS
41 General and keyboard clerks
42 Customer services clerks
43 Numerical and material recording clerks
44 Other clerical support workers
5
SERVICE WORKERS AND SHOP AND MARKET SALES WORKERS
51 Personal service workers
52 Sales workers
53 Personal care workers
54 Protective services workers
6
SKILLED AGRICULTURAL AND FISHERY WORKERS
61 Market-oriented skilled agricultural workers
62 Market-oriented skilled forestry, fishery.. workers
63 Subsistence farmers, fishers, hunters and gatherers
7
CRAFT AND RELATED TRADES WORKERS
71 Building and relat. trades workers, excl. electricians
72 Metal, machinery and related trades workers
73 Handicraft and printing workers
74 Electrical and electronic trades workers
75 Food processing, wood working,.. workers
8
PLANT AND MACHINE OPERATORS AND ASSEMBLERS
81 Stationary plant and machine operators
82 Assemblers
83 Drivers and mobile plant operators
9
ELEMENTARY OCCUPATIONS
91 Cleaners and helpers
92 Agricultural, forestry and fishery labourers
93 Labourers in mining, construction, manuf.
94 Food preparation assistants
95 Street and related sales and service workers
96 Refuse workers and other elementary workers
Total
N
272
50
55
110
54
851
119
140
306
103
53
130
1040
343
136
412
63
86
634
156
76
303
99
923
290
418
102
113
94
60
28
6
1093
347
422
41
127
156
848
245
151
452
343
99
18
154
22
5
45
6095
Mean
0,42
0,35
0,51
0,52
0,18
0,75
0,59
0,65
0,85
0,79
0,65
0,81
0,38
0,17
0,62
0,47
0,34
0,39
0,35
0,41
0,33
0,27
0,49
0,09
0,13
0,13
-0,01
-0,09
-0,44
-0,49
-0,29
-0,72
-0,36
-0,46
-0,42
-0,42
-0,13
-0,12
-0,45
-0,44
-0,36
-0,49
-0,48
-0,35
-0,91
-0,50
0,09
-1,42
-0,71
0,08
Std. Dev.
0,95
1,03
0,87
0,91
1,01
0,85
0,88
0,89
0,76
0,86
1,10
0,86
0,93
0,94
0,85
0,90
1,03
0,91
0,91
0,92
0,97
0,87
0,96
0,95
0,95
0,95
0,95
0,94
0,85
0,80
0,93
1,02
0,87
0,85
0,85
0,77
0,84
0,95
0,84
0,92
0,81
0,82
0,87
0,86
0,88
0,84
1,08
0,12
0,75
0,99
Čtení knih
podle ISCO08
(2místa)
51
V lednu 2014 bylo rozhodnuto,
že jako ESeG bude použit
prototyp 2
Socio-ekonomická klasifikace (CZ-ESeG)
třída skupina
podskupina
1+2 Vyšší třída
1 Zaměstnavatelé a manažeři
1.1 Zaměstnavatelé v produkčních odvětvích a admin.
1.2 Zaměstnavatelé v ubytování, obchodě a kultuře
1.3 Manažeři v produkčních odvětvích a admin.
1.4 Manažeři v ubytování, obchodě a kultuře
2 Specialisté
2.1 Specialisté v oblasti vědy, techniky a ICT
2.2 Specialisté v oblasti zdravotnictví
2.3 Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě
2.4 Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní apod.
2.5 Specialisté v oblasti výchovy a vzdělání
3+4 Střední třída
3 Vyšší techničtí a administrativní zaměstnanci
3.1 Technici a operátoři v oblasti vědy, techniky a ICT
3.2 Technici a asistenti ve zdravotnictví
3.3 Odborní zaměstnanci v obchodní sféře a veřejné správě
3.4 Odborní zaměstnanci v oblasti právní, soc., kulturní apod.
3.5 Poddůstojníci v ozbrojených silách
4 Živnostníci (maloburžoazie)
4.1 Farmáři (samostatně hospodařící rolníci)
4.2 Živnostníci v obchodě a službách
4.3 Živnostníci v údržbě, řemeslech a autodopravě
5+6+7 Pracující třída
5 Úředníci a zaměstnanci ve službách
5.1 Zaměstnanci v admistrativě
5.2 Zaměstnanci ve službách zákazníkům
5.3 Zaměstnanci osobní péče, ošetřovatelé
5.4 Zaměstnanci ozbrojených sil a ochranných služeb
6 Kvalifikovaní dělníci
6.1 Zaměstnanci řemeslníci na stavbách
6.2 Zaměstnanci pro zpracování jídla, dřeva, textilu apod.
6.3 Kovodělníci, strojírenští a elektro, opraváři
6.4 Obsluha strojů a montážní dělníci
6.5 Řidiči a obsluha pojízdných zařízení
7 Rutinní zaměstnanci a polokvalifikovaní dělníci
7.1 Zaměstnanci prodeje a osobních služeb
7.2 Pomocní zaměstnanci v zeměd., výrobě a přípravě jídla
7.3 Uklízeči a pouliční prodejci
7.4 Kvalifikovaní zaměstnanci v zemědělství
kód
A
10
11
12
13
14
20
21
22
23
24
25
B
30
31
32
33
34
35
40
41
42
43
C
50
51
52
53
54
60
61
62
63
64
65
70
71
72
73
74
8+9 Nepracující
8 Nepracující v důchodu (a osoby starší 65 let)
D
80
81
82
83
84
85
86
87
88
90
91
92
93
94
8.1 Manažeři v důchodu
8.2 Specialisté v důchodu
8.3 Technici v důchodu
8.4 Živnostníci v důchodu
8.5 Úředníci v důchodu
8.6 Kvalifikovaní dělníci v důchodu
8.7 Rutinní zaměstnanci v důchodu
8.8 Ostatní nepracující starší 65 let
9 Ostatní nepracující osoby
9.1 Studenti
9.2 Osoby v dlouhodobé prac. neschopnosti
9.3 Nezaměstnaní jinde neklasifikovaní
9.4 Ostatní nepracující mladší 65 let
53
Ukázat % ESeGu v ČR
Alternativy standardních
mezinárodních klasifikací a
profesních škál
i zde probíhá harmonizace…
Relační stratifikační škály
zatím slabě standardizované a tudíž nepříliš nepoužívané 
CAMSIS, I-CAM
Relační stratifikační škály - princip
• Konceptuálně odlišný - relační přístup k měření statusové
pozice, navazuje na koncept objektivních soc. distancí E. O.
Laumanna.
• Informaci o míře sociální distance, tj. postavení ve
stratifikačním systému, lze získat na základě vzorců
asociací lidí (reprezentovaných profesními kategoriemi) v
mimopracovních situacích.
→ obecné společenské zvýhodnění, tj. weberovský
status (Stände).
• na rozdíl od běžně používaných stratifikačních indexů (ISEI,
SIOPS) tyto škály nepoužívají k určení statusu jednu či
několik předem daných dimenzí.
• Nicméně stále jde o kolektivní koncept měření stratifikačního
postavení (odvozený z profese, např. pomocí ISCO → lidé
se stejnou profesí mají stejnou hodnotu statusového
indexu).
57
Relační stratifikační škály
• CAMSIS – Social Interaction and Stratification Scale
(původně pouze britská tzv. Cambridge Scale z 80. let ze vzorců přátelství)
[Prandy 1990; Prandy, Lambert 2003] →
mezinárodní statusová škála
pro každou zemi vyvinuta unikátní verze na stejném
principu manželské homogamie
• dnes pokračuje v nové relační škále sociální distance
I-CAM (International CAMsis Scale) [de Luca, Meraviglia,
Ganzeboom 2010]
– ke konstrukci využito kontingenčních tabulek spoluvýskytu 193
profesních kategorií respondent × manžel/manželka
• Korelace mezi ISEI a I-CAM je vysoká (cca 0,9).
• Statusová škála odvozená ze vzorců přátelství
(respondent a jeho nebližší přítel) pro Velkou Británii
[Chan, Goldthorpe 2004].
58
Social Classification of Occupations
SCO-2009 [Domański, Sawiński, Słomczyński 2009]
• klasifikace povolání vyvinutá polskými sociology s ohledem na
specifika v postkomunistické střední Evropě představuje
alternativu k mezinárodnímu standardu ISCO.
Vychází z verze SCO 1978; v plné verzi 256 profesních kategorií.
Na jejím základě lze konstruovat:
a) třídně založené kategorizace:
• klasifikaci slučující profese do 14 / 6 hlavních skupin, ty reprezentují
nejvýznačnější segmenty sociální struktury ve středoevropském
regionu.
šestitřídní varianta: odborníci, ostatní nemanuální pracovníci,
kvalifikovaní dělníci, farmáři/ zemědělští dělníci a vlastníci.
b) dílčí profesní škály:
• Odborných požadavků (skill requirements)
„investice“
• Složitosti práce (complexity of work)
• Platového ohodnocení profesí (material remuneration)
„výnosy“
• Prestiže povolání (occupational prestige)
V polských podmínkách mají tyto škály větší diagnostickou sílu než
univerzalistické mezinárodní indexy (ISEI, SIOPS) odvozené z
klasifikace zaměstnání ISCO.
59
Multidimenzionální status (MDS)
• Indikátor vyvinutý v československé a polské
sociologii již na konci šedesátých let [Machonin et
al. 1969]
• Postavení jedince ve společenské struktuře je
určeno pozicí ve více dimenzích
• tyto pozice spolu mohou ale také nemusí být v
souladu (nesoulad → statusová inkonzistence).
• Individuální koncept statusového postavení:
měří vždy unikátní individuální postavení nikoliv
pozici sociální kategorie – profese (jako u
standardních mezinárodních indikátorů)
60
MDS verze z 90. let [Machonin, Tuček et al. 1996]
Měříme odděleně pět statusových složek:
1. vzdělání
2. příjem
3. počet podřízených
4. složitost práce
5. kulturnost trávení volného času (kulturní kapitál)
Pomocí metody hlavních komponent z nich konstruujeme:
•
•
•
•
obecný souhrnný status (první faktor před rotací)
a dílčí statusy:
materiálně mocenský (hl.: postavení v řízení a příjem)
kulturní status (hl.: vzdělání, složitost práce a kulturní úroveň
životního stylu)
Můžeme také měřit míru jejich vzájemné statusové
inkonzistence, tu lze dále kategorizovat do typologie
dle shodnosti výchozích statusových vzorců
Pokud máme k dispozici údaje o partnerovi a vybavenosti, lze pomocí MDS také měřit
sociální status domácnosti.
61
Několik praktických rad na závěr (1)
• vést v patrnosti, že i standardní stratifikační indikátory (ISEI, EGP,
ESeC) existují dnes v různých verzích, které se mohou odlišovat
jak konceptuálně, tak při zařazování konkrétních profesí.
• Jsou-li v datech k dispozici již zkonstruované stratifikační indikátory,
nejprve zjistit, jaká verze převodního algoritmu byla použita (hlavně
u variant EGP, i ISEI a ISEI-08) hlavně u dat ze starších výzkumů
třídní a sociální struktury v ČR / ČSFR / ČSSR.
• ověřit z jakých proměnných byla stratifikační pozice
zkonstruována, tj. u třídních schémat (EGP/ESeC), zda byla
provedena korekce podle počtu podřízených/ zaměstnanců
• zjistit, zda ne/byl nejprve proveden převod z českého CZ-ISCO/KZAM
na mezinárodní ISCO (a jak byly ošetřeny chybné kódy)
• zda nové ISCO-08 bylo zakódováno primárně již ve fázi pořizování
dat nebo, zda bylo dodatečně převedeno z ISCO-88
• věnovat čas kontrole přímo v datech, jestli výsledné hodnoty
indikátorů stratifikačního postavení odpovídají kódování profesní
kategorie, ideálně je-li dostupná původní informace z dotazníku před
převodem na mezinárodní verzi ISCO, hlavně u problematických
profesí (zdravotní sestry a prodavači/ky)
• v případě zjišťování statusu použít nové verze socioekonomického
statusu ISEI-08, v níž jsou ošetřeny některé dřívější nesrovnalosti. 62
Několik praktických rad na závěr (2)
Co použít v nově připravovaném dotazníkovém šetření?
• pokud má být ukazatelem společenského postavení sociální třída – nestačí
jen ISCO (z něj lze pouze ISEI, SIOPS, I-CAM).
• provádět kódování na nové ISCO-08, a to v pětimístné variantě záznamu
profese CZ-ISCO (převod na čtyřmístný mezinárodní formát je následně
snadný). K dispozici je na internetu nástroj pro kódování profesí (Metodické
centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO)
• plus získat maximálně možný počet doplňujících proměnných týkajících se
pracovní pozice: zaměstnanecký status (zaměstnanec/podnikatel) a
velikost podniku (ta je u některých profesí třeba k rozlišení vyšších a
nižších manažerů), počtu podřízených anebo zaměstnanců, případně i
údaje o délce pracovního úvazku.
Dilema v analýze pokud jde o sociální třídu:
• buď používat stávající EGP, dostupná je osvědčená verze jak pro ISCO88, tak nejnověji i pro ISCO-08,
• nebo začít používat proto-verzi EseC [Rose, Harrison 2007], kde je ale
převodník pouze pro ISCO-88.
• a kde je zároveň riziko, že schéma bude ve finální verzi ESeG v některých
ohledech pozměněno
• Finální verze ESeG bude dostupná nejdříve až v roce 2014
63
Vybrané reference
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
de Luca, Deborah, Cinzia Meraviglia, Harry B.G. Ganzeboom. 2012. “Construction and Validation of a
Relational Scale of Occupational Status for Italy.” Pp. 29-51 in Paul Lambert, Paul, Roxanne Conelly, Robert
M. Blackburn, Vernon Gayle (eds.). Social Stratification, Trends and Processes. Farnham UK: Ashgate
Publishers.
Domański, Henryk, Zbigniew Sawiński, and Kazimierz M. Słomczyński. 2009. Sociological tools measuring
occupations: new classification and scales. Warszawa: IFIS Publishers.
Erikson, Robert, John H. Goldthorpe. 1992. The constant flux: A study of class mobility in industrial societies.
Clarendon Press, Oxford.
European Socio-economic Classification (ESeC) website https://www.iser.essex.ac.uk/archives/esec
HARRY GANZEBOOM’S HOME PAGE http://home.fsw.vu.nl/hbg.ganzeboom/ (nejnovější verze konverzí
ISCO na stratifikační indikátory ISEI, SIOPS, EGP a další)
Ganzeboom, H. B. G., D. J. Treiman. 1996. „Internationally Comparable Measures of Occupational Status for
the 1988 International Standard Classification of Occupations.“ Social Science Research 25: 201-239.
Goldthorpe, John H. 2000. On sociology: numbers, narratives, and the integration of research and theory.
Oxford [UK]: Oxford University Press.
ISPV. Metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO. http://www.ispv.cz/cz/Metodickecentrum-CZ-ISCO.aspx
Katrňák, Tomáš, Petr Fučík. 2010. Návrat k sociálnímu původu, Vývoj sociální stratifikace české společnosti v
letech 1989 až 2009. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury a Masarykova univerzita.
Machonin, P. (ed.) a kol. 1969. Československá společnost. Sociologická analýza sociální stratifikace.
Bratislava: Epocha.
Machonin, P., M. Tuček et al. 1996. Česká společnost v transformaci. K proměnám sociální struktury. Praha:
Sociologické nakladatelství.
Rose, D., E. Harrison. 2007. ‘The European Socio-economic Classification: A New Social Class
Schema for European Research’. European Societies 9 (3): 459–490.
Rose, D., E. Harrison (eds). 2010. Social Class in Europe: An Introduction to The European Socioeconomic Classification. London: Routledge.
Šafr, J., D. Holý. 2012. „Měření sociálního statusu a sociálních tříd na základě povolání“Pp. 140–180 in J.
Krejci, Y. Leontiyeva. (eds.). Standardizace dat v socialnevednim výzkumu. Praha: Sociologicke
64
nakladatelstvi.