Transcript metody sociolog. výzkumu

Metodologie sociologického výzkumu
M. Šťovíčková, FHS UK
Praha,2009/2010
Upozornění
 Hlavní studijní literaturou pro
přípravu na test je Giddens:
Sociologie. Tato prezentace,
představená na soustředění je pouze
orientačním materiálem, který Vám
má přiblížit vybraná témata.
Sociologický výzkum
 Empirická část sociologie (x
teoretická část)
 Shromažďování údajů tzv.dat,
statisticky se zpracovávají a zpětně
teoreticky vyhodnocují
Empirický výzkum společenských
věd
 je jeden z mnoha způsobů vytváření
„zobrazení“ sociálního života
 organizovaný, systematický a logický
proces zkoumání využívající
empirických dat pro zodpovězení
otázek/testování hypotéz
Znáte jiné způsoby, jak zobrazovat sociálního života? Jak se liší?
Empirický výzkum v sociálních
vědách
 Empiricismus – zkušenost jako
základ, zdroj znalostí
 „empirický“ = založený na zkušenosti
nebo pozorování světa
 Cíl: získat data – pozorovatelné
informace o světě a některých jeho
aspektech
Další typy výzkumů v sociálních
vědách




Teoretický výzkum
Analytický výzkum
Konceptuálně-filosofický výzkum
Historický výzkum
(Punch 2006)
Cíle sociálního výzkumu
 Explorace
 Popis situací a událostí
 Otázky: co, kde, kdy, kdo
 Vysvětlení
 Otázka: proč
Metodologie
 Souhrn postupů, pomocí nichž se
dosahuje ověřeného, relativně
pravdivého, validního poznání
Způsob produkce poznání/dat
 Dva přístupy:
 Dedukce
 Indukce
Dedukce a indukce
 Dedukce
 od obecného k
jednotlivému
 vychází z teorie
nebo obecně
formulovaného
problému
 technika pro
aplikování teorie
 Indukce
 od jednotlivého k
obecnému
 pozorování, pátrání
po pravidelnostech
v realitě
 technika pro
generování teorie
 Deduktivní způsob poznání →
kvantitativní výzkumné strategie
 Induktivní způsob poznání →
kvalitativní výzkumná strategie
Kvantitativní, kvalitativní výzkumná
strategie
 Kvantitativní
 1. teorie
 2. pracovní
hypotézy
 3. sběr dat
 4. analýza dat
 5. testované
hypotézy –
ověřená, nebo
zdokonalená teorie
 Kvalitativní
 1. sociální problém
 2. terénní výzkum –
souběžné vytváření
vzorku, sběr dat,
analýza a
interpretace
 3. hypotézy
zakotvené teorie,
nebo zasvěcený
analytický popis
Rozdíly v cílech
 Kvantitativní výzkum
 cílem je testování hypotéz
 Kvalitativní výzkum
 získání podrobného popisu, porozumění
 tvorba hypotéz, nové porozumění, tvorba
teorie
Rozdíly v postupu
 Kvantitativní výzkum
 oddělené operace
 teorie – hypotézy – konstrukce vzorku –
sběr dat – analýza dat – testování hypotéz,
ověření nebo zdokonalení teorie
 Kvalitativní výzkum
 operace prováděné paralelně
 Sociální problém – terénní výzkum
zahrnující vytvoření vzorku, sběr dat,
analýza a interpretace dat – tvorba hypotéz
nebo také nových teorií
Volba výzkumné strategie I.
 Není jedna nejlepší výzkumná
metodologická strategie, obě jsou
potřebné, obě mají silné a slabé
stránky, obě mají být kombinovány,
pokud je to vhodné
 Volba závisí na výzkumné otázce a
zdrojích, které má výzkumník k
dispozici
Volba výzkumné strategie II.
 Otázky a výzkumné strategie musejí
být ve vzájemném souladu
 Nejdříve se soustředíme na to, co
chceme nalézt – výzkumné téma/otázky
 Pak volíme výzkumnou strategii, jak
bude výzkum prováděn
Volba výzkumné strategie- př.
 Oblast výzkumu
 Sebevražednost mladistvých
 Výzkumné téma
 vhodné pro kvantitativní strategii
výzkumu:
 Četnost sebevražednosti v různých
skupinách
 vhodné pro kvalitativní strategii výzkumu
 Způsoby ovlivňování sebevražedného
chování mladistvých
Postup kvantitativního
výzkumu
1.
FORMULACE TEORETICKÉHO NEBO PRAKTICKÉHO SOCIÁLNÍHO PROBLÉMU

2. FORMULACE TEORETICKÉ HYPOTÉZY

3. OPERACIONALIZACE (VÝSLEDKEM OPERACIONALIZACE JSOU PRACOVNÍ
HYPOTÉZY)

4. ROZHODNUTÍ O POPULACI A VZORKU

5. ORIENTAČNÍ VÝZKUMNÁ SONDA

6. VOLBA VÝZKUMNÉ METODY (TECHNIKY SBĚRU DAT)

7. KONSTRUKCE NÁSTROJŮ PRO SBĚR DAT

8. PŘEDVÝZKUM A PILOTÁŽ

9. SBĚR DAT

10. ANALÝZA DAT

11. INTERPRETACE, ZÁVĚRY, TEORETICKÉ ZOBECNĚNÍ
Postup kvalitativního výzkumu
VSTUP: problém
TERÉNNÍ VÝZKUM: souběžné vytváření
vzorku, sběr dat, analýza a interpretace
VÝSTUP: analytický popis/hypotézy/ teorie
→ samotná metodologie a technika sběru
dat je vytvářena v rámci vlastního
výzkumu a přizpůsobována zkoumanému
tématu
Metody sběru dat - kvantitativní
výzkumná strategie
Standardizované pozorování: zaměřené, dobře plánované
vnímání vybraných jevů. To, co bylo vnímáno, je pečlivě a
systematicky zaznamenáváno.
Rozhovor: vyžadované interakce jsou získávány v přímé
interakci s respondentem; (a) tváří v tvář, (b) telefonicky.
Dotazník: respondent odpovídá písemně na otázky do
tištěného formuláře.
Analýza dokumentů (obsahová analýza): analýza
jakýchkoliv dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem
našeho výzkumu.
→ standardizované metody
Standardizace
→ metodologický princip, který přispívá k zajištění
objektivity, komparability a reliability empirického
zkoumání



-
probíhá sjednocením podoby výzkumného nástroje,
případně i výzkumné situace (administrace, instrukce)
příznivě ovlivňuje reliabilitu, eliminuje některé zdroje chyb
měření, hlavně subjektivnost záznamu
uplatňuje se v několika rovinách:
standardizace podmínek, v nichž je informace získávána
standardizace otázek, kategorií, indikátorů
standardizace způsobu záznamu údajů a jejich
vyhodnocování
porovnávání výsledků s určitými standardy, nebo přímo
normami odvozenými z větších, reprezentativních populací
Metody sběru dat – kvalitativní
výzkumná strategie

Kvalitativní výzkum využívá spíše
polostandardizované či
nestandardizované techniky sběru dat

Cílem je porozumění problému v
přirozeném prostředí – badatel
zasahuje co nejméně)
Metody sběru dat – kvalitativní
výzkumná strategie



Pozorování
 (Standardizované - výjimečně) /
nestandardizované
 Zúčastněné / nezúčastněné
Dotazování
 Neverbální: Dotazníkové šetření – spíše
výjimečně – např. etnologie
 Verbální: Rozhovory (strukturované - výjimečně)
/ polostrukturované / nestrukturované /
narativní
Nevtíravé techniky
 Analýza dokumentů
 Obrazová analýza
 Analýza fyzických stop
Výběr vzorku - redukce
informací
 Společenské vědy sledují sociální jevy
na jejich reálných nositelích, tj.
sociálních subjektech.
 Sociální subjekt = osoba nebo sociální
skupina /či soubor sociálních jevů/
(např. rodina, podnik, obec, národnostní skupina,
hrdelní zločiny….)
 Takřka nikdy nelze zjistit údaje o
všech jednotkách sociální skupiny
→ výběrový soubor (vzorek)
Kvantitativní x kvalitativní výzkum
výběr vzorku
Princip
Ověření teorie generalizace
získaných údajů
Porozumění sociálnímu
problému
Kritérium
Data získaná na
výběrovém souboru
vypovídají o celé
sociální skupině
Data získaná na
výběrovém souboru
vypovídají o sociálním
problému
Cíl
Reprezentace
konstrukce populace jedinců
vzorku
Reprezentace populace
problému, jeho
relevantních dimenzí
I. Kvantitativní výzkum
 POPULACE = soubor jednotek, o nichž
vypovídá výzkum
 CÍLOVÁ POPULACE = soubor jednotek, pro
které chceme vyslovit závěry
 ZÁKLADNÍ POPULACE (základní soubor) =
soubor jednotek, které v dané situaci
zastupují cílovou populaci
 VÝBĚROVÝ SOUBOR (vzorek) = soubor
jednotek, který zastupuje základní populaci a
na které skutečně provádíme výzkum
Reprezentativita výběrového
souboru
 Výběr je reprezentativní v té míře,
nakolik odráží charakteristiky
populace
 Např. má-li 10% populace blahobyt,
výběr by měl ukazovat stejné
procento blahobytných subjektů
→ je třeba přesně vymezit populaci
II. Výběr vzorku v kvalitativním
výzkumu
 vzorek nezastupuje populaci
jednotlivců jako v kvantit. v., ale
PROBLÉM
 tzn. v kvalitativním výzkumu NEJDE o
dodržení určité strategie výběru za
účelem reprezentativity získaných dat
a možného zobecnění
 JDE o to, abychom získali pokud
možno vyčerpávající data k dané
problematice
Kvalita výběru vzorku v
kvalitativním výzkumu
 Vzorek volíme sevřený a pokud možno
homogenní alespoň v některé
charakteristice (např. lokalita bydliště,
profese, věk, vzdělání…)
 V průběhu sběru dat neustále
evaluujeme, zda data (potažmo vzorek)
opravdu vypovídají o sledovaném
výzkumném problému
 V závěrečné zprávě důkladně popíšeme
způsob výběru vzorku i vzorek samotný