Transcript Sociální distance (relace, asociace, homophily)

FHS UK,Historická sociologie
Stratifikační výzkum, ZS 2011
Relační perspektiva sociální stratifikace II. :
Sociální distance
(relace, asociace, homophily)
Jiří Šafr
FHS UK
Historická sociologie
poslední aktualizace 21/11/12
Obsah
0. Úvod: Přístupy ke studiu sociální stratifikace (kopie snímků)
1. Relační perspektiva sociálních nerovností – sociální distance → relační obrat
2. Interakčně distanční přístup – východiska
•
•
Stratifikační systém (sociálně distanční pojetí)
Princip diferencovaného sdružování (homophily)
3. Subjektivní sociální distance
•
•
Hypotézy „podobnosti (like me)“ vs. „referenční prestiže“
Hypotézy „statusového-kontinua“ vs. „existence subjektivních sociálních tříd“
4. Objektivní sociální distance
•
•
•
•
•
•
Princip měření objektivní - interakční sociální distance (egocentrická síť, matice
vzdáleností)
Vzájemný interakční prostor skupin povolání v USA (60. léta)
Příklady principu diferencovaného sdružování v ČR
Hypotézy „podobnosti (like me)“ vs. „referenční prestiže“
Objektivní sociální distance: symbolický prostor profesí v ČR 2007
Interakční statusové škály (CAMSIS Social Interaction and Stratification Scale)
5. Literatura a Internetové zdroje
2
Přístupy ke studiu sociální stratifikace
1. Konvenční vs. 2. kulturalistický (sociálně distanční)
přístup k třídní analýze
Definice sociální třídy (vymezení stejnorodosti třídních kategorií):
• 1. pomocí tržní situace (v neo/marxistické perspektivě
na základě vykořisťování)
pozice na trhu práce/ postavení v zaměstnání
přístupy založené na ekonomickém zájmu
→ „kdo dostává kolik a jak ?“
• 2. třída jako o „životních podmínky“
přístupy odvozené ze společné/ sdílené žité zkušenosti.
→ „kdo dělá co a proč ?“
• Konvenční stratifikační paradigma sleduje pozice
v profesní struktuře (mobilita, riziko nezaměstnanosti,
třídní vědomí, …)
3
Stratifikační systém
• Klasický přístup:
systém odlišeného přístupu k a vzácným
společensky ceněným zdrojům v podobě
statusových symbolů (vzdělání, prestiž, příjem,
majetek)
• Relačně /sociálně-distančně/ interakční
přístup: systém sociálních distancí
systém norem sociální distance určujících
statusově rovnocenné kontakty, které následně
definují a reprodukují nerovnosti - hierarchie a
nerovnosti jsou rutinně reprodukovány v rámci
sociálních interakcí
- vzorce sdružování (homogenita přátelských
vazeb / manželská heterogamie)
4
Kulturalistický přístup k třídní analýze
• výzkum reprodukce hierarchií a nerovností skrze
kulturu
• Relační pojetí
• weberiánská perspektiva stratifikace: hranice mezi
statusovými skupinami určují symbolické prostředky a
interakce
• třídní pozice vymezuje symbolické umisťování podle
životního stylu (Warner)
• třídy jako „diferencované latentní struktury“ vymezené
asociacemi rovnocenných statusů (Laumann)
• nominalistický přístup: „třídy na papíře“ (Bourdieu)
empirické shluky na základě podobného způsobu
života
5
Weber: status vs. třída
Statusy (Stände)
• pozice vymezené ne objektivně na základě ekonomického postavení na
pracovním trhu (sociální třída) ale
subjektivně v hodnocení druhých na základě prestiže.
• produkt interakce svázaný s různými životními styly.
hodnocení dle: životního způsobu, vzdělání, prestiž daná původem
nebo povoláním.“
• Weberův koncept statusové kultury klade důraz na roli interakce mezi
členy a vlastnictví kulturních zdrojů při utváření vnitřní solidarity určité
statusové skupiny a její schopnosti udržovat si odstup od ostatních
skupin.
Sociální třídy
vymezeny ekonomicky na základě zdroje příjmu a vysokou mírou
sociální uzavřenosti.
• Určeny jsou buď majetkem, původem a nebo povoláním.
• O třídách lze hovořit, je-li „určité skupině lidí společná příčinná
komponenta jejich životních šancí“
6
• Sociálně distanční a sociálně interakční –
multidimenzionální sociální prostor, stratifikace
jako prostor sociálních vztahů: vzorce
přátelských a partnerských vztahů a kulturní
podobnosti
Princip diferencovaného sdružování určuje
distance uvnitř sociálního prostoru → sociální
sítě, sdílený kulturní vkus a životní styly
sloužící jako identifikace sociální podobnosti”
[Bottero 2005]
→ relační pohled - zakotvenost nerovností v
sociálních sítích
7
Konvenční vs. sociálně distanční přístup
• Konvenční přístup definuje hierarchicky
uspořádané skupiny a pak sleduje vztahy
mezi nimi.
• Sociálně distanční-interakční přístup
určuje pomocí vzorců sociálních vztahů
povahu stratifikace → odlišná míra
sdružování určuje distance v sociálním
prostoru
• („postmoderní“ paradigma - kulturní
hierarchie jsou rozostřené)
8
Kulturní a relační obrat při studiu
sociálních nerovností
Alternativní přístup ke konvenční analýze sociální stratifikace nabízí:
Kulturní obrat
• Zdůrazňuje kulturní dimenzi ekonomických a sociálních procesů
utváření nerovností
• Sociální nerovnosti místo pouze profesně odvozené stratifikace
(provázanost nerovností etnických, genderových a dal.)
• Zkoumají se kolektivní identity a konstrukce hranic → význam, který lidé
nerovnostem přikládají, kam sebe a druhé zařazují a konkrétní praktiky,
v nichž nerovnost vzniká a reprodukuje se.
Relační obrat
• Důraz na sociální interakci, relace (spíše než na esence), sítě (než
struktury), fluiditu (než stálost), sféry (než předem dané kategorie)
• Ovlivněn kulturním a lingvistickým obratem, rozvojem analýzy
sociálních sítí (SNA)
9
Relace v sociální struktuře
substancialistická perspektiva - jednotka analýzy substance jako „statické
entity" (věci)
relační myšlení sleduje dynamiku procesů a vztahů mezi těmito entitami
K relacím v sociální struktuře odkazují dva
mechanismy:
• princip homogenity
příslušníci stejné třídy či její frakce mají
podobné životní styly
• princip homologie
struktura prostoru životních stylů souzní s
prostorem sociálních pozic.
10
2. Relační perspektiva
sociálních nerovností
Sociální distance
Sociální distance: interakční přístup k
sociální stratifikaci
Interakcionalistický/ relační přístup
(vs. konvenční strukturalistický (substancialistický), který nejprve definuje hlavní dimenze
stratifikace a pak do daných kategorií/dimenzí zařazuje)
• Klíčový aspekt stratifikačního systému:
rozsah v jakém se intimní sociální vztahy
vztahují k lidem se „stejným statusem“
nebo „stejnou sociální třídou“.
• spíše studium statusových skupin (Weber)
než o (Soci) ekonomických třídních seskupení
(Marxistické pojetí tříd)
• relational perspective on inequalities symbolic
12
placement (Warner)
Stratifikační systém
(sociálně distanční pojetí)
• Sociální struktura:
trvalý systém sociálních vztahů mezi sociálními pozicemi
→ odlišná míra pravděpodobnosti vzniku sociálních vztahů mezi sociálními
pozicemi
• Sociální stratifikace:
trvalý systém uspořádání sociálních pozic
• Stratifikovaná sociální struktura:
v níž existuje tendence ss omezovat intimní sociální
vztahy
• Sociální třída – interakční definice (L. Warner):
skupina lidí, jejíž členové mají blízký přístup jeden k
druhému na úrovni přibližně stejného statusu
• Stratifikační systém
míra v níž intimní sociální vztahy jsou omezeny na
osoby stejného statusu /třídy
13
2 koncepty sociálních distancí
Klasické (široké) pojetí sociálních distancí - strukturní
• metafora pro vzdálenosti – relativní pozice jedince ve struktuře, např.
ekonomické rozdíly nebo rozdíly v atributech (etnické, náboženské, …)
(Sorokin)
• Strukturní přístupy k sociálním distancím = skupiny jsou sociálně
vzdálené, pokud se lišší od druhých (třída, rod, rasa)
Interakční přístupy k sociálním distancím - interakční/ síťové
• relativní blízkost v sociální interakci tj. vzdálenost v síti (Simmel)
• Sociální interakce: blízkost bydliště, četnost partnerských vztahů,
častost kontaktů.
• Vysoká míra sociální distance je tam, kde jsou takovéto sociální
interakce nepravděpodobné
• Interakční přístup definuje skupiny jako vzdálené pokud se spolu
nesetkávají (nesdružují). Odlišné (strukturně, např. třída) skupiny tak
mohou být sociálně blízké, pokud se jejich příslušníci navzájem přátelí
• Pro určení relativní sociální distance mezi skupinami jsou rozhodující
vzorce sociálních vztahů mezi kategoriemi – jak je podobné jejich
chování
14
Interakčně distanční přístup
- východiska
Objektivní a subjektivní
sociální distance
Interakce a sociální distance
(subjektivní)
• Sociální distance: „míra pochopení a intimity,
která obecně charakterizuje osobní a sociální
vztahy“ (Park 1924).
• Subjective feeling of individuals of a special
proximity to another individual. The feeling of
common group affiliation and common identity
indicates low, a distinct aloofness connected
with diffuse fear high social distance.
• Tyto pocity se nezaměřují na konkrétní jedince
ale na sociální kategorie (např. religiosita,
třídní vědomí, etnicita) → stereotypy
(Steinbach 2004)
16
Interakční přístupy k sociálním distancím
• Subjektivní sociální distance
E. Bogardus – etnické distance
(Bogardusova škála sociální distance)
E. O. Laumann – profesní distance
• Intimita - blízkost sociálních vztahů vs. fyzická
blízkost v (městském) prostoru (R. Park)
• Objektivní sociální distance
vzorce sociální interakce určující
stratifikační řád (P. Blau, E. O. Laumann)
17
Subjektivní a objektivní sociální
distance [Laumann 1966].
Subjektivní sociální distance: postoj ega vůči
osobě (alter) s určitým statusovým atributem,
který obecně definuje charakter interakce,
kterou by ego podstoupilo s uvažovaným
objektem.
Objektivní sociální distance: jsou v realitě
pozorovatelné rozdílné pravděpodobnosti toho,
že určitý člověk má přítele, souseda, nebo
příbuzného s odlišným profesním zázemím.
18
Sociálně interakční přístupy
E. O. Laumann (1966, 1973) - stratifikační struktura
odvozená ze samotných vzorců interakce
Sociální prostor vztahů – které profesní skupiny jsou v
kontaktu s druhými (manželství, přátelé, sousedství)
CAMSIS Social Interaction and Stratification Scale
(přátelské a manželské vazby) Cambridge Scale of
Occupations
Sociální podobnost/odlišnost strukturuje sociální sítě
→ kontakty mezi podobnými lidmi jsou
pravděpodobnější než mezi odlišnými (propojení
strukturního a interakčního/síťového přístupu)
Distance - sociální vlastnosti → vzdálenost v sociální
19
síti
Socialně distanční výzkumy stratifikace
E. O. Laumann
• Social distance scale:
relativní intimita v přístup k lidem určité
skupiny (profesní) (Bogardus, Westie)
• E. O. Laumann:
1963, USA, Cambridge and Belmont,
Massachusetts (422 muži, běloši)
1966, USA, Detroit (1013 muži, běloši)
1971, NSR, Altneustadt (820 muži ženy)
• Egocentrické sociální sítě
(profese 3 přátel, 2 sousedů, otce, tchána)
20
Princip diferencovaného sdružování
(diferential association)
• Lidé sdílející podobnou sociální pozici (status/třída)
mají vyšší pravděpodobnost, že budou navzájem
sociálně interagovat → výběr přátel, partnerů,
známých je častěji ze stejné skupiny (než z vnější)
• Lidé mohou dokonce aktivně vylučovat některé
skupiny ze svého sociálního okruhu (předpojatost,
snobství), aby ochránili své zdroje
• „Nepotkávání se“ jako nevědomý proces: lidé s
určitými (sociálními, ekonomickými, kulturními)
zdroji se pohybují v odlišných sociálních
okruzích a mají odlišné životní styly
• → „svůj k svému“ (birds of a feather flock together)
21
Princip diferencovaného sdružování
(diferential association)
• Důsledek nerovností na sociální
uspořádání
• Napomáhá reprodukci nerovností
DA → znevýhodnění mají tendenci
sdružovat se se znevýhodněnými,
privilegovaní s privilegovanými (např. lepší
manželsky trh na vysoké škole)
22
Subjektivní sociální distance
Subjektivní sociální distance - měření
pomocí upravené Bogardusovy škály soc. distance pro profese, česká verze
2007 (22 posuzovaných profesí):
Budu Vám postupně číst různá povolání. U každého z nich mi prosím řekněte, zda byste
je měl/a rád/a za . Uvažujte prosím obecně, tj. bez ohledu na to, že jste za někoho ženatý/ vdaná nebo že nemáte děti apod.
1= manžela/ku
2= zetě nebo snachu
3= nejbližšího kamaráda/ku
4= člověka, s kterým se často navštěvujeme
5= člena stejného sportovního klubu nebo zájmového sdružení
6= nejbližšího souseda/ku
7= nechci s ním/ní mít nic společného
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Majitel/ka nebo vedoucí obchodu
Ředitel/ka podniku
Lékař/kaPrávník/právnička,
Advokát/ka
Učitel/ka ZDŠ
Zdravotní sestra/ ošetřovatel
Nižší nebo mzdový/á účetní
Sekretářka/ asistent
Policista/ka
Číšník/ servírka
Prodavač/ka v hypermarketu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Truhlář/ka
Automechanik/ automechanička
Dělník/dělnice v továrně
Řidič/ka nákladního auta
Uklízečka / uklízeč
Nekvalifikovaný stavební dělník/ dělnice
Metař/ metařka
Mistr/ová v továrně
Univerzitní profesor/ka
Programátor/ka / IT specialista/tka
Projektant/ka / konstruktér/ka inženýr/ka)
E. Laumann hledal odpověď na dvě výzkumné otázky.
24
1. Jakou skupinu z hlediska statusového postavení
považují lidé za referenční?
•
Existují dvě vysvětlení [Laumann 1965, 1966: kap. 3]:
•
Hypotéza o podobnosti (like-me) / „třídní“ hypotéza.
→ lidé preferují intimní kontakty se statusově rovnocennými, tj. s
profesemi, které jsou jim podobné (ze stejné sociální třídy)
Jde o obecný proces meziskupinové předpojatosti (intergroup bias) tendence k lepšímu hodnocení vlastní skupiny oproti cizí [Allport 1954].
Hypotéza o referenční prestiži či o preferenci interakce směrem
vzhůru. → čím je status posuzované profese ve společnosti vyšší, tím
je jedincova sociální distance k ní menší bez ohledu na jeho vlastní
status.
•
•
•
Empirická zjištění pro USA v 60.letech: oba efekty mají odlišný dopad v
různých třídách.
Celkově se v případě subjektivních (vyjadřovaných) distancí lze
setkat se silnějším efektem prestiže než podobnosti.
Podobnost (like-me) je naopak patrná v případě objektivních distancí
(míry skutečného sdružování).
Podobné výsledky přinesl i rozsáhlý výzkum sociálních sítí a
subjektivních distancí v české společnosti z roku 2007 [viz Šafr,
Häuberer et al. 2008].
25
Subjektivní sociální distance k profesním kategoriím podle
sociální třídy hodnotitele (subjektivní sebezařazení), ČR 2007
6
5
4
3
vyšší
2
střední
1
nižší
Pr
áv
ní
M k/p r
aj áv
ite n
l /k ič k
L
a a
/ v , a ék a
ed dv
ř
Pr
Ř o u o k /ka
ed c át
oj
ek
i te í o /k a
ta
b
n t Zd l/k a ch *
/k
o
on rav po du
o dn
s
Pr tru tn í iku
og kté se *
s
Au ram r/k a tra
t o át (i
m o r ng
ec /k )*
U
ni
ha a /
ve
N rzi Uči nik / IT*
iž tn te čk
ší
l
í
/ m pro /ka a*
Se z fe ZD
k r do s o Š
et vý r/k
ář /á a
ka ú *
/ a če t
Po si ní
l ic ste
is n
Pr Řid
od ič Č T ta / t
av / ka íš n ru h k a
ač
n ík lá
/ k ák / s ř/k
la
a
e a
M v h dní rvír
i s y p ho ka
tr e
D /ov rm aut
ěl á a a
N
ní v rk *
ek
k/ to et
va
c e v u*
l if
v árn
ik
to ě
.s
vá *
ta
U
ve
kl rně
íz *
b
e
M ní
et dě č/k a
a ř ln
*
/ m ík/
et c e*
ař
ka
*
0
Zdroj: [Šafr, Häuberer 2007, 2008: Ch. 3]
Všechny třídy sdílí zhruba stejnou představu → převažuje představa kontinua, v němž se projevuje efekt prestiže, ale zároveň:
Nižší třídy hodnotí lépe většinu dělnických profesí a vyšší třídy vidí jako sobě bližší některé odborné nemanuální profese (např.
ředitel podniku, univerzitní profesor).
26
Projevuje se tak souběžně také velmi slabě (!) efekt interakční blízkosti na základě podobnosti (like-me).
2. Vnímají lidé stratifikační uspořádání profesí jako souvislé,
anebo lze v představách nalézt seskupení, která by vytvářela
symbolické mezitřídní hranice?
•
•
•
•
•
Hypotéza statusového-kontinua → sdílené mentální kategorizace profesí lze
uspořádat do spojité řady. Tato podoba odpovídá americké představě o
socioekonomickém statusu/prestiži jako relativně průchodných vrstvách.
Hypotéza o existenci subjektivních sociálních tříd → z hlediska sociálně
distančních podobností lze nalézt skupiny povolání, které svým charakterem
odpovídají určitému tradičnímu (socioekonomickému) pojetí třídních seskupení.
Analýzou subjektivních distancí k 17 profesím – daných intervaly na upravené
Bogardusově distanční škále a porovnáním typických hodnot
socioekonomického statusu (SEI) mezi vzniklými seskupeními → hypotézu je
třeba reformulovat do jemnější podoby, v níž je několik více či méně odlišných
profesních skupin uspořádáno podél obecného kontinua prestiže.
Tyto profesní seskupení, ačkoliv k reálným vzájemným interakcím dochází
především uvnitř nich (nízké objektivní distance dané výskytem přátel), jsou
značně fluidní a mají z hlediska ochoty k navazování kontaktu relativně
prostupné hranice.
→ o stratifikačním systému v městském prostředí Ameriky první poloviny
šedesátých let nelze uvažovat jako o vyhraněném třídním systému, v němž
by třídy představovaly seskupení s jasně identifikovatelnými všemi lidmi
sdílenými identitami, ale s určitou výjimkou nejvyšší a nejnižší statusové
skupiny, které se vyznačují určitou uzavřeností, a jde tedy o jakési „prototřídy“.
Připouští nicméně existenci značně diferencovaných latentních struktur, které
veřejností nemusejí být jednoznačně rozeznávány [Laumann 1966].
27
Subjektivní sociální distance (k 22 profesním kategoriím, MDS ), ČR 2007
Zdroj: [Šafr, Häuberer 2007]
Formování třídního vědomí
[MacIver, Page 1952; Laumann 1966, Laumann, Senter 1976]
•
•
•
•
•
•
Subjektivní sociální distance k profesním kategoriím lze taktéž považovat za
základní projev třídních postojů. → nejde jen o osobní oblibu či averze, ale
především výraz omezenosti ochoty ke sdružování v důsledku nadřazeného nebo
podřazeného statusu.
Na sociopsychologickém základě pak lze rozlišit dva hlavní druhy vědomí
vztahující se k třídní či statusové pozici [MacIver, Page 1952; Laumann 1966;
Laumann, Senter 1976].
Korporátní třídní vědomí: jedinci identifikují své osobní blaho s jasně vymezenou
kolektivitou. Jedná se o silnou třídní solidaritu s jasnou linií mezi „My“ a „Oni“. Tato
forma třídního vědomí typická pro rigidní uzavřené stratifikační systémy byla ve
vyspělých společnostech postupně rozrušena sociální mobilitou, pokračující
modernizací a procesem „zburžoaznění“ dělnické třídy.
Kompetitivní třídní/statusové představy: na jedné straně si je sice každý vědom
svého postavení, i pozice ostatních ve stratifikačním systému, ale na straně druhé
souběžně s tím touží po vzestupu a věří, že toho lze na základě vlastního úsilí
dosáhnout [srovnej Bourdieu 1984].
„‚třídní zápas‘ dnes nabývá formy úsilí jedinců a rodin uchovat si svou pozici a dále
‚společensky stoupat‘. V důsledku toho hrají velkou roli vzhled a sebe-prezentace,
neboť třída je posuzována na základě externích znaků. … Sociální scenérii určuje
fenomén, který popsal již Thorstein Veblen – emulace, soutěž, předvádění se a
okázalá spotřeba ceněných statků“ [MacIver, Page 1952].
V dnešní společnosti proto výrazně převažují kompetitivní statusové představy,
které jsou z hlediska subjektivních sociálních distancí vyjádřeny principem
referenční prestiže. Setkat se s korporátním třídním vědomím – projevujícím se
převahou principu podobnosti (like-me) – se lze pouze velmi omezeně v nejvyšších
29
a nejnižších vrstvách společnosti ([Senter, Laumann 1976], pro ČR [Häuberer, Šafr
et al. 2008: kap. 3]).
Korporátní a kompetetivní
třídní/statusové vědomí
Teoretický model
Empirický model, ČR 2007
A – kompetetivní i korporátní
statusové vědomí pro vyšší třídy
B – kompetetivní statusové
vědomí pro střední třídy
C – korporátní „třídní“ vědomí pro
nižší třídy
ČR 20007. There is just a mild affinity between the typology of reactions to
occupational stimuli and social classes. Yet, pattern A is distinctive for the service
class whereas pattern C characterizes the working class. Pattern B, with the least
distance to middle whitecollar occupations, is not peculiar to any social class.
30
Zdroj: [Šafr, Häuberer 2008: Ch. 3]
Objektivní sociální distance
Princip diferencovaného sdružování:
Profese (ISCO) respondenta & partnera. ČR
2006 → HOMOGAMIE
ner rok 2005 - Profese
10000
8000
6000
4000
Zdroj: Sociální a kulturní soudržnost 2006
32
Objektivní sociální distance:
Egocentrická síť (přátelé, známí)
Princip
Egocentrická síť v Generátoru jmen
→ silné vazby
33
Princip měření objektivní sociální distance
Četnosti výskytu vazeb profesí mezi respondentem a jeho partnerem
Profese partnera
ALTER
Profese respondenta
EGO
A
B
C
A
n11
n12
n13
B
n21
n22
n23
C
n31
n32
n33
Vzdálenosti jsou v principu určeny na základě frekvence výskytu kombinací dvojic
profesí v populaci Ego x Alter (různé alter lze v matici kumulovat, např. přítel,
soused, otec,… )
34
Výzkum sociálních distancí [Laumann 1966].
Četnost výskytu profesí Ego x Alter
USA, Cambridge, Belmont 1963, vzorek 422 mužů, běloši
[Laumann, Guttman 1966]
35
Matice vzdáleností: přátelské
vazby, USA, Detroit 1966
míra distance: Index dissimilarity
výzkum z roku 1966 [Laumann 1973]
36
Matice vzdáleností: přátelské vazby
26 profesních kategorií (ISCO-88) pro kumulovanou matici 3 přátel
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
Selfempl. Professionals
Selfempl. Crafts, Service
Managers, Officials
Hi.Professionals – Technical
Hi.Professionals – Teaching
Hi.Professionals – Other
Asc. Professionals – Technicians
Asc. Professionals – Health
Asc. Professionals – Finance
Asc. Professionals – Other
Low Administrative
Service – Food
Service – Personal
Service – Security
Workers – Agriculture
Foremen
Skilled Workers – Building
Skilled Workers – Metal
Skilled Workers – Clothing
Skilled Workers – Other
Semisk. Workers – Manufacture
Semisk. Workers – Drivers
Labourers – Sales service
Labourers – Service
Unskilled Labourers – Manufacture
1
1,00
0,53
0,49
0,54
0,55
0,48
0,29
0,38
0,71
0,67
0,72
0,23
0,00
-0,08
0,45
-0,03
-0,17
-0,04
0,02
-0,04
0,10
0,01
0,15
-0,07
0,03
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
1,00
0,47
0,31
0,12
0,17
0,41
0,31
0,54
0,13
0,47
0,54
-0,06
0,10
0,44
0,17
0,23
0,28
0,11
0,23
0,52
0,38
0,43
0,29
0,30
1,00
0,53
0,24
0,52
0,51
0,08
0,61
0,43
0,43
0,16
-0,31
-0,07
0,27
0,28
0,16
0,29
-0,20
0,00
0,10
0,22
-0,02
-0,18
-0,03
1,00
0,46
0,27
0,53
0,17
0,45
0,57
0,54
0,28
0,00
-0,15
0,27
0,25
-0,06
0,27
-0,13
0,01
0,23
0,14
0,14
-0,05
0,24
1,00
0,38
0,04
0,17
0,53
0,44
0,51
-0,01
-0,12
-0,12
0,40
-0,22
-0,25
-0,16
-0,12
-0,16
-0,03
-0,13
0,01
-0,09
-0,08
1,00
0,18
0,54
0,63
0,42
0,52
-0,01
-0,07
-0,16
0,22
-0,16
-0,27
-0,19
-0,17
-0,28
-0,13
-0,15
-0,01
-0,15
-0,07
1,00
0,28
0,41
0,16
0,27
0,33
-0,20
0,01
0,30
0,60
0,37
0,75
0,08
0,32
0,38
0,65
0,19
0,08
0,30
1,00
0,35
0,16
0,29
0,11
0,22
-0,14
0,20
-0,03
-0,20
-0,05
-0,12
-0,12
0,07
-0,02
0,14
0,12
0,04
1,00
0,38
0,84
0,37
0,03
-0,04
0,64
-0,02
-0,10
0,03
0,06
0,05
0,14
0,11
0,29
0,04
0,09
1,00
0,55
-0,04
0,01
-0,11
0,18
0,12
-0,19
0,05
-0,08
-0,04
-0,03
-0,06
0,11
-0,08
0,07
1,00
0,25
0,21
-0,12
0,62
0,07
-0,30
-0,04
0,12
0,06
0,26
-0,01
0,43
0,07
0,09
1,00
0,32
-0,06
0,36
0,17
0,41
0,43
0,10
0,25
0,38
0,54
0,51
0,32
0,39
1,00
-0,13
-0,09
0,07
-0,30
-0,17
0,01
-0,09
0,00
-0,21
0,20
0,11
0,04
1,00
-0,08
-0,07
0,08
0,07
-0,15
0,03
0,03
0,09
-0,06
-0,10
-0,02
1,00
0,13
0,04
0,28
0,18
0,45
0,60
0,26
0,53
0,24
0,31
1,00
0,21
0,66
0,19
0,42
0,43
0,38
0,41
0,05
0,25
1,00
0,59
0,18
0,28
0,22
0,71
0,07
0,29
0,42
1,00
0,08
0,60
0,50
0,84
0,26
0,29
0,37
1,00
0,36
0,32
0,11
0,44
0,45
0,48
1,00
0,60
0,50
0,56
0,43
0,54
1,00
0,50
0,69
0,53
0,69
1,00
0,37
0,37
0,42
1,00
0,44
0,57
1,00
0,70
míra distance: korelační koeficienty
výzkum Sociální distance 2007 [Šafr 2008]
37
Profesní seskupení – multidimenzionální
škálování
Coordinates in the Best 3-space [Laumann 1966]
38
3-dimenzionální prostor skupin povolání.
USA, Cambridge, Belmont 1963 [Laumann 1966]
39
osa 1.
vertikální stratifikace
(prestiž)
osy 2. a 3.
horizontální dimenze
(situsy profesí)
skupiny profesí oblasti vrstev (např.
samostatně činní vs.
zaměstnanci,
průmyslový vs.
sektor služeb)
USA, Cambridge
and Belmont,
Massachusetts 1963
40
2-dimenzionální prostor skupin povolání
(USA, Detroit 1966)
41
Teoretické zobecnění [Laumannn 1966] :
Homophily (proximity principle)
Hypotéza o podobnosti „like me“ - teze o homofilii
• lidé se pohybují v takovém sociálním okruhu, který se vyznačuje
statusovou a etnickou homogenitou. (stejný status)
Hypotéza o prestiži
• Čím vyšší status profese jako postojový objekt, tím menší sociální
distance lidé vyjadřují, bez ohledu na jejich postavení
• Lidé při výběru druhých pro úzký vztah jmenují lidi s vyšší
socioekonomickým statusem
• Proto při sociometrických výběrech lidé s vyšším statusem obdrží více
výběrů
Hypotézy nejsou v rozporu, první platí pro reálné vazby (objektivní sociální
distance), druhá pro požadované - preferované interakce (subjektivní
sociální distance)
→ aspirace na sociální mobilitu
42
Princip diferencovaného sdružování:
EGP respondenta & přítele 1. ČR 2006
Vyssi odbornik
Nizsi odbornik
Rutinni nemanual
Podnikatel se zam
Samost. cinny
Mistr
Vyuceny delnik
Nevyuč. delnik
Vyssi
odbornik
Nizsi
odbornik
Rutinni
nemanual
Samostatne
cinny
22
13
11
5
12
3
2
3
40
78
40
11
26
9
12
19
36
46
153
8
26
6
32
39
26
21
28
28
73
9
22
20
Mistr
Vyuceny
delnik
Nevyuceny
delnik
4
1
4
3
3
1
1
1
11
23
40
8
31
7
119
71
9
17
34
3
15
13
35
137
41 % respondentů má přátele ze stejné sociální třídy.
Zdroj: Sociální a kulturní soudržnost 2006 (N valid-pairwise = 1470)
Takto jde ale stále v podstatě jen o konvenční přístup (měřící otevřenost/ uzavřenost společnosti skrze
asociace), neboť relativně malý počet použitých kategorií tříd EGP je navíc apriorní a (+/-) hierarchický. 43
EGP respondenta & přítele 1. ČR 2006. (CA)
podnikatel se zam
1,0
samostatne cinny
sion 2
samostatne cinn
mistr
0,5
44
sion 2
EGP respondenta & partnera. ČR 2006 (CA)
egp partner souca
egp respondent so
45
0,6
Sociální distance (objektivní): symbolický prostor profesí, ČR 2007
Objektivní distance (vzorce přátelství)
→ homophily (podobnost)
Subjektivní distance
(ochota k interakci)
→ efekt prestiže
→ v ČR převažuje
kompetetivní statusové
vědomí
Laické etnoteorie umisťování v
symbolickém prostoru (více kritérií):
bohatství, zaslouženost, gender,
společensk. užitečnost
→ morální hranice
46
CAMSIS Social Interaction and Stratification Scale
• běžné stratifikační přístupy → existující konceptualizace
odvozenou z teorie, přitom však je to právě její koncept,
který se snaží ustavit (třídy, prestiž).
• CAMSIS: explicitní teoretické východisko pouze jeden
zásadní předpoklad existence sociálních interakcí
• Členové skupin, kteří jsou si sociálně podobnější mají
tendenci vzájemně sociálně reagovat. Rozdíly mezi
skupinami (frekvence sociální interakce) → zrcadlení
sociálních distancí mezi skupinami
• Stratifikační uspořádání moderních společností je
založeno na hierarchické struktuře všeobecného
zvýhodnění/ znevýhodnění vznikající z nerovné
distribuce sociálních, kulturních a ekonomických
zdrojů.
Tyto nerovnosti uvádějí v život a dále udržují rozdílné
životní styly, které střídavě napomáhají a podporují
typické vzorce sociální interakce v okruzích přátel,
manželském uspořádání a na pracovním trhu (sociální
47
mobilita mezi generacemi).
48
Reference a doporučená literatura
Bottero, W. 2005. Stratification: Social division and inequality. London: Routledge.
Erickson, B. H. 1996. Culture, class and connections. American Journal of Sociology 102: 217–251.
Kolářová, M., K. Vojtíšková. 2008. Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české
společnosti. Sociologické studie/Sociological Studies 08:5. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Lamont, M. 1992. Money, morals, and manners: The culture of the French and American upper-middle
class. Chicago: University of Chicago Press.
Lamont, M., & Fournier, M. 1992. Cultivating differences: Symbolic boundaries and the making of
inequality. Chicago: University of Chicago Press.
Lamont, M., A. Lareau. 1988. Cultural Capital: Allusions, Gaps and Glissandos in Recent Theoretical
Developments. Sociological Theory 6 (2): 153–168.
Laumann, E., O. 1966. Prestige and Association in an Urban Community. An Analysis of an Urban
Stratification System. Indianapolis: Bobbs-Merrill.
Peterson, R. A. 1997. The rise and fall of highbrow snobbery as a status marker. Poetics 25 (2–3): 75–
92.
Peterson, R. A., R. Kern. 1996. „Changing highbrow taste: from snob to omnivore“ American
Sociological Review 61: 900–907.
Peterson, R. A., A. Simkus. 1992. “How musical tastes mark occupational status groups.” Pp. 152–86
in M. Lamont, M. Fournier (eds).
Bennett, T., M. Savage, E. B. Silva, A. Warde, M. Gayo-Cal. 2009. Culture, class, distinction. London,
Routledge.
Šafr, J. 2008. Životní styl a sociální třídy : vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a
spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR , v.v.i.
Šafr, J., J. Häuberer (eds.), M. Kolářová, K. Vojtíšková. 2008. Social Distances and Stratification:
Social Space in the Czech Republic. Sociologické studie/Sociological Studies 2008: 4. Praha:
Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Šafr, J., J. Häuberer 2008. „Subjektivní sociální distance k profesím: existují v české společnosti
subjektivní třídní hranice?“ Naše společnost 6 (1): 28–38.
Šafr, J. (ed.), J. Šanderová, M. Kolářová, K. Vojtíšková, O. Šmídová. 2008. Sociální distance,
interakce, relace a kategorizace: alternativní teoretické perspektivy studia sociální stratifikace.
Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
50
Internetové zdroje
• Symbolic Boundaries. Research Network in the Sociology of
Culture. ASA <http://peregrin.jmu.edu/~brysonbp/symbound>
• Research Network for the Sociology of Culture ESA
<http://www.esaculture.be>
• Michèle Lamont
<http://www.wjh.harvard.edu/soc/faculty/lamont>
• Omar Lizardo
<http://www.nd.edu/~olizardo>
• ESRC Centre for Research on Socio-Cultural Change (CRESC),
University of Manchester
<http://www.cresc.ac.uk>
• Výzkumný projekt „Sdílené hodnoty a normy … “,
SOÚ AV ČR <http://www.sdilenihodnot.soc.cas.cz>
• Výzkumný projekt Sociální distance ve stratifikačním systému
ČR, SOÚ AV ČR
<http://www.socdistance.wz.cz>
51