Imunopatologické reakce

Fyziologická imunitní reakce

Th buňky a jejich role v imunitní odpovědi

Účast systému přirozené a adaptivní imunity v imunitní odpovědi

Buněčné populace zúčastněné v imunitní odpovědi

Reakce I. typu

• • • • • Alergie – již vzniklý klinický projev alergického onemocnění.

Atopie - dědičně podmíněná dispozice ke vzniku imunologické přecitlivělosti časného typu.

Alergen – látka vyvolávající alergickou reakci. Jedná se většinou o látky glykoproteinové povahy, které se dostávají do organismu průnikem kůží, inhalační cestou nebo gastrointestinálním traktem. K sensibilizaci dochází opakovaným kontaktem člověka s antigenem, po kterém dochází k tvorbě specifických IgE protilátek, které se posléze uplatní mechanismem reakce I.typu. Mediátory alergické reakce: látky zvyšující cévní permeabilitu, způsobující degranulaci eosinofilů a neutrofilů.

Histamin, bradykinin, adenosin, tryptása, metabolity kys.arachidonové, cytokiny

Predispozice k alergickým chorobám

• •

Genetické predispozice Expozice alergenům

Reakce I. typu

•

Typ I

reakce časné přecitlivělosti je zprostředkována IgE protilátkami, které jsou navázány na žírné buňky a bazofily a po reakci s antigenem (např. pylovým) dochází k uvolnění preformovaných mediátorů (histamin, chemotaktické faktory) nebo nově se tvoří z lipidů buněčné membrány (leukotrieny nebo faktor aktivující destičky – PAF). Klinickým představitelem je atopická dermatitida, průduškové astma , alergická rinitida, konjunktivitida, celková anafylaktická reakce.

Laboratorní diagnostika

• • • Stanovení počtu eosinofilů v krevním obraze – zvýšení absolutního počtu eosinofiů nad 351/mm 3 . Metody stanovení : hematologické analyzátory – Coulter, Sysmex, Technicon.

Stanovení celkového imunoglobulinu E – koncentrace je závislá na věku, provádí se imunostanovením – Enzymo Immuno Assay (EIA), chemiluminiscenčně (luminometrické stanovení), Fluorescent Enzymo Immuno Assay (FEIA). Stanovení specifických IgE – existuje řada systémů pro stanovení specifických IgE, které jsou vzájemně zastupitelné – např. RAST (radioalergosorbent test), UniCAP Pharmacia, EUROLINE EUROIMMUNN AG, systém RISA (Ring – Immuno-Sorbent-Assay)

Laboratorní diagnostika

• • •

IgG a IgA protilátky u potravinových intolerancí Specifické IgG4 Aktivace bazofilů po expozici alergenu (

Test založený na změně exprese molekuly CD63 na bazofilech metodou průtokové cytometrie se používá v nejasných případech lékové přecitlivělosti (antibiotika, anestetika) nebo po ukončení specifické imunoterapie u pacientů s přecitlivělostí na hmyzí píchnutí s cílem zhodnocení její úspěšnosti. Exprese CD63 na povrchu bazofilů koreluje s jejich degranulací.

Laboratorní diagnostika

•

Eozinofilní kationický protein (ECP) –

představuje parametr alergického zánětu, který je možné detekovat v séru; Klinicky je ECP využíván v diagnostice bronchiálního astmatu, atopické dermatitidy, vysoké koncentrace jsou u chronických střevních zánětů, u cystické fibrózy, parazitárních onemocnění. ECP nám udává stav zánětlivé aktivace u astmatika a slouží k monitorování terapie, resp. posouzení možnosti vysazení systémově podaných glukokortikosteroidů.

Reakce II. typu

•

Typ II – reakce cytotoxická je zprostředkována IgG a IgM protilátkami, které se váží na antigeny membrán vlastních buněk. Reakce antigenu s protilátkou aktivuje cytotoxické buňky (zabíječské lymfocyty – NK buňky nebo mikrofágy) a vyvine se reakce „cytotoxicity závislé na protilátce a zprostředkované buňkami “ (ADCC). Současná aktivace komplementu vede k cytolýze nebo poškození tkáně. Klinickým představitelem je RhD-indukovaná hemolýza, některé formy glomerulonefritidy a kopřivka mediovaná protilátkami anti-F C



.

Reakce II. typu

• • • • •

Vznik protilátek IgG a IgM s aktivací komplementu nebo ADCC Antireceptorové protilátky – Myastenia gravi Stimulační protilátky proti receptoru pro hormon stimulující štítnou žlázu Protilátky proti spermiím, vajíčkům Laboratorní diagnostika : průkaz příslušných protilátek – Coombsův test, vyšetření protilátek proti spermiím

Typ II imunopatologické reakce

Reakce III. typu

• Typ III – reakce zprostředkovaná imunitními komplexy – zahrnuje tvorbu cirkulujících antigen-protilátkových komplexů, které se deponují v poskapilárních venulách s lokální aktivací komplementového systému. Důsledkem je migrace polymorfonukleárů a zánět v místě akumulace těchto imunokomplexů. Příkladem je lokalizovaná Arthusova reakce po aplikaci séra, vaskulitida kůže, ledvin při persistující virové hepatitidě nebo alveolitida při „farmářské plíci“.

Imunokomplexová reakce

• • •

Klinické příklady – sérová nemoc po aplikaci cizorodé bílkoviny.

V případě přítomnosti autoantigenu v IK – imunokomplexové autoimunitní onemocnění Diagnostika : měření koncentrace C stanovení IK v séru detekce IK v tkáních stanovení autoprotilátek v séru

Alergická vaskulitida – reakce III. typu

Reakce IV. typu

•

Typ IV – reakce oddálené přecitlivělosti je

zprostředkována T lymfocyty sensitizovanými po kontaktu se specifickým antigenem. Protilátky se na této reakci nepodílejí. Sensitizované T lymfocyty působí poškození přímým toxickým účinkem nebo uvolněním rozpustných látek. Příkladem je alergická kontaktní dermatitida.

Reakce IV. typu

Reakce IV. Typu

Reakce IV. Typu - klinika

• • •

Granulomatozní onemocnění – TBC, lepra, sarkoidóza Kontanktní dermatitida Lab. diagnostika – kožní testy pozdní přecitlivělosti, histologické vyšetření