Transcript 4. Přednáška - farnosttisnov.wz.cz

Základy genealogie – aneb jak sestavit rodokmen
4.
Mimomatriční prameny ( urbáře, pozemkové knihy, katastry,
archivy velkostatků, sčítací operáty, domovské listy, policejní
přihlášky, obecní a farní kroniky atd.), specifické informace o
historii (vojenská služba, školství) a jejich využití
Matriky jako badatelská epizoda

Matriky představují základní pramen genealogických informací, je to ale pramen
omezený jak časově, tak i rozsahem.

Matriky podávají pouze faktografické informace - „personální chlad“

Tyto informace jsou občas neúplné a nejasné, zvláště v počátcích matrik

Informace z matrik by neměly být konečným cílen našeho rodopisného bádání, je
možno na ně navázat a pokračovat
a) Rodopis se tak „oživí“ a tak vytvoříme přesnější obraz o životě konkretních lidí v
konkrétním čase a místě
b) možnost proniknou dále do minulosti a posunout počátky „nestorství“
Mimomatriční prameny - obecně




Kvantitativně daleko větší než matriky
Obtížnější dostupnost (dnes pouze v archivech), obtížnější hledání – větší nároky
na čas
Poskytují informace, které ale v matrikách nenajdeme – sociální postavení předků,
společenská a hospodářská úroveň, majetkové poměry, rodinné vztahy atd.
Jejich významnost je různá, za významné lze považovat především - gruntovní
knihy, katastry, fondy velkostatků, sčítání lidu, domovské listy, urbáře
Popis nejvýznamnějších mimomatričních pramenů

1. Urbáře – 16. a 17. století
soupis pozemkového majetku
urbariální dávky (penežní a naturální odvody, robotní povinnosti)
splácení 1-2 x rok (o sv. Jiří, o sv. Martinu nebo o sv.Václavu)
skončily se zánikem poddanství
Urbář Porta Coeli -1653
Popis nejdůležitějších mimomatričních pramenů

2. Lánové rejstříky ( 1656, 1676) 1. a 2. lánová vizitace
- krátce po skončení 30-leté války zaveden nový systém vybírání daní
- 1654 stanovena nová berní jednotka – lán
- 1656 1. lánová vizitace – evidence poddanské půdy provedena komisí odhadem
- pro nesouhlas a protesty šlechty 2. lánová vizitace 1674 – 1676
- výstup vizitací – lánové rejstříky
Lánový rejstřík Býkovice
Popis nejdůležitějších mmimomatričních pramenů

3. Další katastry
- Rektifikační akta 1749 (Tereziánský katastr) – MZA Brno, fond D2
poddanská přiznávací fase., jména držitelů současných a při 2.lánové vizitaci
- Urbariální fase 1775 – MZA Brno, fond D5
soupis vlastníků usedlostí uvádějící jejich povinnosti vůči vrchnosti (robota,
daně), uvedena č. popisná
- Josefinský katastr – MZA Brno fond D7
vznikal od roku 1785, založen na přesném vyměřování, nedělal rozdíl mezi rustikální
a dominikální půdou, zaveden od r. 1789, po smrti Josefa II. zrušen
- Indikační skici 1826 - MZA Brno fond D 9
- Matrika výnosu pozemkového 1820 D7
Indikační skica 1826 – Hradčany

4. Gruntovní knihy ( gruntovnice) – od 15. století do r. 1848, pak knihy
pozemkové – MZA Brno fond C 17, svatební smlouvy
- knihy vedly vrchnostenské kanceláře – od roku 1849 hejtmanské úřady, a to až do
roku 1884
- jména držitelů gruntů (občas rodiče, sourozenci, manželky a děti), závazky držitele
a jména oprávněných, popisy výměnků, předávání nářadí, zvířat atd.
- později jsou zapisovány půjčky a jejich vypořádání, další břemena
- často předcházejí časově matriky (př. Tišnov)
- jazyk: do 1784 čeština a novogotické písmo, 1784 – 1868 – němčina a kurent, dále
čeština a latinka

5. Sčítací operáty - 1857, 1869, 1880, 1890, 1900, 1910, 1921
SOKA (např. Rajhrad pro Tišnov a okolí)
AMB – ww.digiarchivbrno.cz – 1850, 1857, 1870, 1880, 1890, 1900

6. Archivy velkostatků ( Porta Coeli – fond E 10, Lomnice F 26, Pernštejn F 78,
ale Kuřim + Deblín – AMB fond H 1)

7. Domovské listy – Archiv města Brna – kartotéka domovského práva B1/139

8. Pobytová evidence (policejní přihlášky) – AMB fond Z 1

9. Obecní kroniky – SOKA

10. Farní kroniky – Diecézní archiv brněnského biskupství Rajhrad
postupná delimitace fondů církevních institucí ze státních archivů


11. Školní archivy – SOKA
12. Vojenský ústřední archiv Praha (Vojenský historický ústav) – rakouské
fondy, databáze legionářů v 1. svět. válce a padlých ve 2. světové válce
(vuapraha.cz)
Možná úskalí badatelské práce (míry a váhy, peníze, zkratky a
značky, jazykové problémy a jejich řešení, genealogické slovníky,
témata a problémy na které se dříve nedostalo)
Úskalí práce rodopisného badatele
1. Formální úskalí a problémy – např. nepřístupnost či omezená přístupnost některých
fondů v archivech, problémy s fotografováním atd.
2. Věcná úskalí a problémy – nečitelné zápisy (rukopis nebo písmo a pravopis),
používání více jazyků v jednom zápisu, zápisy čitelné ale nesrozumitelné kvůli
časování, používaným jednotkám měr a vah, peněžním jednotkám, zkratkám, atd.
2.1. Kalendář (reforma Řehoře XIII z února r. 1582)
a) juliánský až do roku 1582 v katolických zemích, pak gregoriánský
b) evangelické země odmítaly nový kalendář, v Německu až do roku 1700, značný
zmatek, Švédsko 1753, Anglie 1752
c) Čechy přechod z 6. na 17.1. 1584, Morava z 3. na 14. 10. 1584
d) ortodoxní církev dodnes reformu nepřijala (rozdíl 13 dní), problém s VŘSR
Kalendář
V nejstarších matrikách se občas vyskytuje datování podle svátků (např. 2. neděle po
velikonocích) – nutno použít některou chronologickou příručku (např. Historická
chronologie M. Bláhové)
2.2. Míry a váhy
Desetinná soustava byla zavedena v RU v r. 1875
Délkové ( sáh, loket, píď, palec, dlaň, prst)
Čechy – do pol. 16. století zcela lokální, pak pražská soustava
Morava – dolnorakouský (vídeňský) systém, v roce 1758 (Marie Terezie) sjednocení,
použity dolnorakouské míry (Čechy od r. 1764)
sáh – 1,896 m = 6 stop= 72 palců, loket – 0,777 m
Míry a váhy
Morava 17. a 18. století
Plošné:
Morava 17. stol. - lán (lánové rejstříky, pro různá panství různá velikost), měřice
(Metz), Achtl (1 M= 8 A), 1 M cca 0,19 ha, jitro (joch) = 3 M
Př. Hradčany 1 ½ lánu (Sechs Viertel Lahner) – 84 měřic, tz. 1 lán 56 M
další míry – čtvereční sáh (Klafter, 3,596 m²), čtvereční loket(Elle, 0,6 m²), Korec
(Strich) – 2877m² (800 Klafter)
Duté:
Tekutiny – sud, vědro, máz, pinta (0,7 l), žejdlík (0,35 l)
Obilí – korec (1,5 měřice), měřice (62,4 l), věrtel (22,3 l), achtl (11,6 l)
Váhy
cent – od r. 1833 (100 liber) , libra (Pfunt, 0,56 kg), kámen – 20 liber (11,2 kg)
Měnový systém
Morava 17. století – zlatý rýnský (60 krejcarů = 30 grošů), zlatý moravský (70
krejcarů), moravská hřivna (64 grošů), menší jednotky denár, haléř
Morava 18. stol. - od r. 1753 tzv. konvenční měna – 1 zlatý = 60 krejcarů, dvacetník,
desetník, pětník, menší krejcarové mince
papírové peníze od r. 1762, na poč. 19. stol. velké znehodnocení a v r. 1811 státní
bankrot
Morava 19. století – od r. 1858 desítková soustava – 1 zlatý = 100 krejcarů
od r. 1892 korunová soustava ( 1 zlatý – 2 koruny, 1 krejcar – 2
haléře)
Rodová či rodinná kronika
3.1. Osnova kroniky
Úvod , předmluva, úvodní slovo – základní podnět, kdo přispěl radou či
vzpomínkou, jaké hlavní prameny, stručný životopis autora
Kapitola o rodovém příjmení
Pokus o výklad rodového jména, jeho vznik, proměny (dle odborné literatury), výskyt
v různých lokalitách (kdejsme.cz), způsoby zapisování v různých pramenech
(matriky, urbáře, katastry aj.)
Pasáž o kolébce rodu
Popis nejstarší zjištěné lokality, její dějiny, historické a společenské souvislosti
Rodová či rodinná kronika
Nejstarší dějiny rodu
Nejobtížnější část kroniky, někdy se věrohodný pohled na tuto dobu vůbec nedá
rekonstruovat. Většinou lze od konce 30. leté války stanovit alespoň nějakou
posloupnost generací a popsat životní i jiné poměry. Popis předchozí doby je velmi
komplikovaný kvůli válce , předbělohorská doba je složitá vzhledem k
náboženským poměrům.
V rámci této kapitoly se zmíníme i o nejstarším zjištěném předkovi a uvedeme jeho
základní údaje.
Historie dalších generací až do přítomnosti
Vlastní jádro celé kroniky, které se opírá o matriky a o ostatní prameny a zdroje
informací. Směrem do přítomnosti narůstá množství informací, při zpracování je
třeba dbát na to, aby zde nebyla uváděna jenom data, ale také aby kronika byla
čtivá
tato část by měla mít i určitý bod či milník k němuž se má vyprávěním dospět. Tímto
bodem mohou být zlomová data 20. století 1918, 1945, 1948, 1989
Další pokračování, dodatky a nově získané informace – nová kniha
Rodová či rodinná kronika
Rodová bilance
demografické údaje o celém rodu jako např. průměrný a nejdelší věk, četnost porodů,
četnost výskytu křestních jmen, genetické vlivy a nemoci, nejčastější povolání atd.
Rejstřík, poznámky a vysvětlivky
Rejstřík osobním místní věcný, poznámky a vysvětlivky buď „pod čarou“ na
příslušné stránce nebo na konec knihy samostatně před rejstřík
Obsah (může být i na začátku kroniky)
Názvy jednotlivých kapitol s označením strany v knize
Tiráž (ator, ilustrátor, datum, počet výtisků atd.)
Akcesoria kroniky
Většinou fotoalba členů rodu a kopie dokumentů, které se k nim vztahují, možno i
další
Genealogické informace na internetu

České stránky:
genealogie.cz – Česká genealogická a heraldická společnost
mghs.cz – Moravská genealogická a heraldická společnost
Genea (genea.cz) – stránky českých genealogů (pomůcky, slovníčky, různé rady atd.)
- více zaměřeny na Čechy než na Moravu
Genealogické fórum (genealogie.taby.cz) – fórum badatelů (pomoc při čtení starých
textů, otázky a odpovědi, hledání příbuzných, o archivech a matrikách, dotaz a
rady atd.)

Zahraniční stránky
Family search (familysearch.org) – stránky mormonské církve (The Church of Jesus
Christ of Latter-Day Saints) – možnost prohlížení matrik archivů v Třeboni, Opavě
a Zámrsku, některá sčítání lidu Čechy i Morava, atd.

Jan Kos – [email protected]
tel.: 702435817