Transcript 2. Přednáška - farnosttisnov.wz.cz

Rozrod a rodokmen
Číslování předků ve vývodu
Systém číslování Sosa – Stradonitz
s výjimkou probanta č.1 mužům vždy patří sudé číslo a ženám číslo liché
- každá generace pak začíná probantovým přímým předkem v otcovské linii, jehož číslo je dvojnásobkem
čísla předchozího.
- každá generace obsahuje teoreticky tolik předků, jak velké je číslo prvního předka v otcovské linii.
- číslo otce libovolného předka X je rovno X x 2.
- matku tohoto předka X pak lze nalézti pod číslem rovným X x 2 + 1
-
Základy genealogie – aneb jak sestavit rodokmen
2
Software v genealogii, onomastika, původ a vývoj vlastních jmen a
příjmení, jejich předávání, příbuzenství pokrevní a právní, využití testů
DNA
Genealogický software

Genealogických programů je velké množství, významná role mormonské církve při vývoji
tohoto software, základní požadavek – schopnost vytvářet, importovat a exportovat soubor
GEDCOM
1. Základní rozdělení : instalace do počítače ano – ne
2. Programy, které nevyžadují instalaci – rodokmen se vytváří na webových stránkách software
– reprezentant Myheritage (www.myheritage.cz). Bezplatná verze Basis do 250 osob, nad
250 osob placená verze 75 USD/rok, prohlížení ostatních rodokmenů 10 USD/měsíc, česká
mutace
S tím souvisí software FamilyTree Builder – vyžaduje instalaci, bezplatný a v české mutaci –
synchronizace s Myheritage
MyHeritage.cz
3. Programy vyžadující instalaci do počítače
a) české – Ancestry (zdarma), Rodokmen Pro (350 Kč) – moc toho neumí ve srovnání se
špičkovými programy

Zahraniční v české mutaci:
a) Brother's Keeper, GenoPro, Gramps, Ahnenblatt
b) Legacy Family Tree (špičkový profesionální software, www.LegacyCzech.com), plná verze
DeLuxe 30 USD, Standard zdarma)
c) grafické výstupy: Ahnenblatt
Ancestry – www.ancestry.nethar.cz
Ancestry – zobrazení rodokmenu
GenoPro – www.genopro.com 37 Euro
Brother's Keeper – www.bkwin.org 45 USD
BK – příklad grafického výstupu
Ahnenblatt – www.ahnenblatt.com zdarma
Ahnenblatt – příklad grafického výstupu
Ahnenblatt – grafický výstup
Legacy Family Tree – www.Legacy Czech.com,standard-zdarma DeLuxe - 30USD
Legacy Family Tree
Legacy Family Tree
Legacy Family Tree
Původ vlastních jmen




Nauka o vlastních jménech – onomastika. Dělí se na antroponomastika (jména živých
bytostí), toponomastika (hydronyma, oronyma) a chrématonomastika
Antroponomastika – vznik, vývoj a změny vlastních jmen, jejich trvání i zánik, rozvoj vědy
ve 2. pol. 20 století
Rodná (křestní) jména – má je každý lidský jedinec od narození, dávaly se vždy ( rozdíl od
dědičných příjmení). Odráží se v nich společenské poměry doby, náboženské i národní
cítění a kulturní proudy. Jsou rozlišena stavovsky i zeměpisně. Jsou silně citově zabarvena
a vytváří mnoho expresivních podob
Vývoj našich vlastních jmen
1. období do r. 1300 – jednojmennost a jména slovanská
Jména jsou:
a) složená – vytvořená spojením dvou významových základů, nejčastěji končí nebo začínají na
slav, mír, bor, mysl, mil, rad, voj, host, atd. - celkem 135 základů
b) krácená složená – složená jména se krátila a doplňovala různými příponami, např. Radomír
– Radim, Dobromil – Došek, Sdeslav – Sděch, Sdeněk
Původ vlastních jmen
Jednočlenná jména vzniklá z apelativ (obecných jmen) – Bobr, Dobr, Baba, Hlúpata, Rak
Stavovské rozdělení jmen – Boleslav, Bořivoj (knížecí rod) – Budislav, Mečislav (šlechta) –
jednočlenná (poddaní)
Začátek průniku německých jmen – Konrád, Bedřich, Dětřich, Jindřich, Oldřich – Konrad,
Fridrich, Ditrich, Heinrich, Ulrich)
2. období 1300 – 1750
především křesťanská jména - starozákonní (Daniel, Tobiáš, Salomena, Ester), novozákonní
(Jan Ondřej, Matouš, Magdalena, Alžběta, Anna), řecká (Mikuláš, Řehoř, Kateřina, Dorota,
Barbora) a latinská (Florián, Martin, Rozálie, Markéta)
S německou kolonizací ve 13. století přichází i jména světců jako ochránců národů ( u nás
Václav), patronů krajin, stavů, povolání a skupin (Mikuláš- kupci, Jiří – rytíři, Hubert-lovci,
Anna – matky, Michael – církev, vojáci)
Od 14. století vedoucí jména Jan, Petr, další apoštolská jména - Ondřej, Bartoloměj, Tomáš,
Jakub, Matouš, Matěj, Marek, Šimon, později Pavel. Další rozšířená jména – Mikuláš, Jiří,
Martin. Ženská jména se příliš nemění - přibývá (Marie, Apolena, atd.) Tato jména vládnou
až do 18. stol.
Původ vlastních jmen
3. Slabý vliv reformace a humanismu. Protestantismus zdůrazňoval z odporu ke kultu svatých
starozákonní jména (Ámos). Ze jmen zavedených humanisty pronikla pouze Veronika.
Celkově malý počet křesťanských jmen vedl k nutnosti rozlišovat osoby stejného jména, což
vedlo ke vzniku přízvisek, příjmí a později příjmení
4. Baroko přináší pronikavou změnu rozvíjením kultu Panny Marie a sv. Josefa Kanonizace
nových svatých přináší i rozšíření jmen – František, Antonín, Karel, Ignác. Stálicemi
zůstávají Jan a Václav ( kult sv. Jana Nepomuckého – existovala i ženská podoba
Nepomucena). Ženská jména Ludmila, Františka
Od 16. století móda dvou jmen – nejprve šlechta, pak poddaní
V 1. polovině 19. století začínají jména národní - jako druhá jména k prvnímu jménu
církevnímu. Končí většinou na -slav: Jaroslav, Ladislav,Vladislav, Krasoslav, - mír:
Jaromír , Vladimír, Slavomír a na -mil:Vlastimil, Bohumil. Další jsou rozptýlená –
Svatopluk, Zdirad, Dalibor
Původ vlastních jmen

Období 1860 – 1945
Národní jména se stávají prvními, ale dále vládnou jména barokní – poměr se po celou dobu
vyrovnává, ale převaha nenárodních jmen trvá dodnes ( v roce 1859 byl poměr 91:9)

Období od 1945
Nastaly závažné změny, přestaly existovat stavovské rozdíly a rozdíly mezi městy a venkovem.
Nová jména nevznikají – stará se stále těší menší či větší oblibě. Vedou: Petr, Pavel, Jan,
Jiří, Martin, Tomáš, David, Michal – Jana, Hana, Eva, Martina, Lucie , Lenka, Jitka,
Kateřina
Původ příjmení - počátky a předávání




Příjmení představují ve slovní zásobě národa zvláštní skupinu. Jsou zbavena významu
slova, ze kterého vznikla, často se od něho liší gramaticky. Jsou dědičná zpravidla po otci, v
českém jazykovém prostředí přecházejí většinou v přechýlené podobě na manželku i dceru.
Příjmení vznikala mezi 14. a 18 stoletím. Vývoj společnosti pokročil a křestní jména už
nestačila rozlišovat jednotlivé osoby, a proto bylo nutno je doplňovat různými přízvisky,
přídomky, přezdívkami apod. A právě z těchto tvarů se později vyvinula pevná dědičná
příjmení.
Počátky příjmení – nejprve šlechta a svobodní rolníci, daňový systém a evidence majetku v
zemských deskách. U venkovských poddaných (sedláků) se příjmení začalo používat na
konci 16. století. Často zpočátku nebylo dědičné. Příklad Hradčany, selský grunt Jakuba
Aksamita, 1655 Tomáš Němců, 1671 syn Václav zv. Tesařů
Předávání po „statku“ či po „chalupě“. Několikanásobná změna příjmení během života
nositele. Příklad vlastní rodokmen Drásov- otec Tkadlec-Doskočil-Kozelek, syn DoskočilKozelek-Kos
zásadní vliv na rodovou posloupnost na selských gruntech – změna rodu, ale stejné příjmení,
příklad rod Adamců v Hradčanech (1729 zemřel poslední Adamec, rodové jméno se na
gruntu udrželo téměř dalších sto let)

Čeleď, podruzi bývali na počátku uváděni pouze s křestními jmény – např. matrika Drásov





Ustálení a stabilizace příjmení většinou ve 2. polovině 18. století za vlády Marie Terezie a
Josefa II. Souviselo s číslování domů v r. 1770, postupné zdokonalování evidence
obyvatelstva vyžadovalo, aby každý člověk měl stálé a pevné příjmení
1.11.1780 vydal Josef II. patent, který stanovil povinnost mít příjmení. Problémy ale
přetrvávaly dál – příklad rod Hrušků/Hlávků v Hradčanech až do cca 1810.
Definitivní pravopisná podoba příjmení vznikala až kolem poloviny 19. století a souvisela
se změnou písma ( kurent na latinku) i se změnou pravopisu
Poslední změny po 2. svět. válce – umožněna změna lidem s německým příjmením (
Salzmann – Slánský, Potschka – Boček apod.)
V nynější době je asi 40.000 příjmení, nejpočetnější Novák, pak Svoboda, Novotný,
Dvořák,Černý, Procházka , Kučera, Veselý, Horák a Němec
Původ příjmení – zdroje vzniku
1. Křestní jména
a) křestní jméno se stalo příjmením beze změny : Vojtěch, Ambrož, Antonín, Jindřich, Petr,
Pavel, Florián
b) křestní jméno otce přijalo přivlastňovací koncovku -ův, -ů : Havlů, Martinů, Janů – v češtině
nejsou příliš četná
c) familiární obměny křestních jmen pomocí přípon např. ka, cek, ek, ík, ka, ha, na, ouš, ma
….... celkem je jich asi 150
základy k těmto příponám tvoří kořeny nebo části křestních jmen apoštolů např.
Jakub,Jan,Marek, Matouš,Matěj, Petr, Šimon nebo oblíbených světců např. Mikuláš,
Martin,Václav, Vavřinec, Florián – uplatnění ve formě biblické, latinské, řecké, germánské,
slovanské
Havel - Hála, Havlas, Havlát, Havlíček, Havlín, Havelka
Jan – Janák, Janda, Janík, Janouch, Janoušek, Honzl, Hanzl
České křestní jméno s německou koncovkou nebo naopak – Jandl, Volfík
nevelká skupina ženských křestních jmen a zdrobnělin – Maruška, Ančička, Lidmila
např. příjmení odvozené od Jakuba (Jak-, Kub-), má v populaci cca 1,5 % obyvatel, víc než je
Nováků
řada osobních jmen, která dala základ velkým skupinám příjmení, se už nevyskytuje, nebo se
používají výjimečně – Vavřinec, Vincenc, Blažej, Benedikt (Beneš, Benda, Bendl)
2. Příjmení odvozená z místních jmen a názvů
1. pád – Bechyně nebo přípona -ský – Kolínský, Vimperský,
příjmení z obyvatelských názvů – Lhoták, Pražák i z názvů kmenů a národů – Slezák, Charvát,
Hanák, Němec
3. Příjmení odvozená z apelativ (obecná podstatná a přídavná jména, slovesa, příslovce a
citoslovce obecného významu, která odráží celý svět, rodinný život, přírodu apod.)
Roztřídění příjmení podle příčin, okolností a mechanismu vzniku je docela složité. Motivem
vzniku příjmení byly zejména:
a) části těla – Noha, Hlava, Břoušek, Nosál, Očko
b) tělesné vlastnosti: Dlouhý, Krátký, Slabý, Holý, Menšík, Krása
c) osobní vlastnosti: Pokorný, Smutný, Veselý, Pleticha
d) věk a příbuzenské vztahy – Dítě, Synek, Babička
e) sociální postavení: Zeman, Sedlák, Měšťan, Hrabě
f) zaměstnání a povolání: Myslivec, Hajný, Chmelař, Bubeník, Gajdoš
g) funkce a úřady – Rychtář, Šafář,
h) vojenské zařazení – Kaprál, Dragoun, Jenerál
i) řemesla – Pekař, Kovář, Tesař
j) nářadí a nástroje – Jehlička, Šídlo, Sekera
k) výrobky (např.jídlo) – Polívka, Rosol, Buchta, Koláček, Mouka
k) oblečení – Kabát, Rubáš, Kožíšek, Pásek
l) náboženství a bible – Pohan, Křesťan, Pilát, Jordán, Sodoma, Katolický, Jobánek
m) příroda – zvířata a rostliny

Zvláštní skupinu tvoří příjmení vzniklá z vět – Přecechtěl, Drahokoupil, Stojaspal,
Vítámvás, Skočdopole, Hrejsemnou, Zřídkaveselý
4. Příjmení cizího původu a odvozená z cizích slov
-slovenská
německá- kolonisté, italská - kominíci, francouzská - panští úředníci, ze všech vojáci
5. Pátrání po původu příjmení – lze vyjít ze skutečnosti, že pevná a dědičná příjmení
vznikala z původně nedědičných přezdívek a přízvisek, které rozlišovali osoby
stejného křestního jména.
- některá příjmení jsou prastará, při jejich vzniku se uplatňovaly faktory místa, času a
prostředí i faktory jazykové (nářečí, slang, přejatá slova z cizích jazyků)
- stejná příjmení vznikala na různých místech, v různých dobách a v různých
společenských prostředích
- jiná příjmení lze vyložit několika způsoby - Hásek ( Hase x hasit)
- různý pravopis zápisů (Pešťál – Peštál, Frída – Frýda, Prukner - Brukner)
- komolení jmen v zápisech (Chlum – Flum)
- okolnosti vzniku příjmení nelze většinou přesně doložit – zůstává tajemstvím
Příbuzenství

Základní rozdělení: přímé (pokrevní, kognátské) a právní (umělé, agnátské)
Pokrevní příbuzenství

založeno na společenství krve – buď jedna osoba pochází přímo od druhé nebo osoby mají společného předka

a) jedna osoba pochází přímo od druhé – přímá linie (praděd, děd, otec, syn, vnuk)

b) osoby mají společného předka - pobočná (transverzální) linie
Rozlišování linií je velmi důležité – vychází z něho rodinné a dědické právo

Příbuzenství pokrevní je příbuzenství přirozené, proto práva z něho vyplývající nemohou být zrušena žádným
civilním právem
ad a) Přímá linie – nejblíže příbuzné osoby – děti a děti dětí, rodiče a rodiče rodičů a od nich předci ve zpětné
časové linii a další potomci od dětí v běžné časové linii. Přímá linie tedy obsahuje předky (ascendenty) a
potomky (descendenty), linea superior (ascendes) a linea inferior (descendes)
Otec-matka,děd-bába, praděd-prabába x syn-dcera, vnuk-vnučka, pravnuk-pravnučka atd.
Generace – stupně, počítání dle římského práva x počítání dle kanonického práva

Zásadní důsledek – osoby spřízněné v přímé linii nemohou uzavírat sňatek. Toto příbuzenství představuje
absolutní manželskou překážku
Příbuzenství

b) Pobočná linie (linia transversa, collateralis) – zahrnuje osoby ,které spojuje společný předek

Kolateráti – sourozenci, sourozenci rodičů, děti sourozenců rodičů (bratranci a sestřenice)
řada – bratr a sestra, strýc a teta z otcovy strany, strýc a teta z matčiny strany, bratranci a sestřenice, atd.
Nerozlišují se předkové a potomci. Stupně se počítají jako v přímé linii ( sourozenci jsou příbuzní ve druhém
stupni, s dětmi sourozence ve třetím stupni, sourozenci rodičů – 3. stupeň, sestřenice a bratranci 4.stupeň

Sourozenci vlastní a nevlastní (consanguinei x uterini)

Překážky uzavření manželství:
- absolutně přímá linie nebo 2.stupeň pobočné linie (bratr -sestra), švagrovství přímé linie
- 3. stupeň pobočné linie dispens výjimečná (strýc-neteř a synovec-teta); 4. stupeň (bratranec sestřenice) více častá
- nedospělost (patent Marie Terezie z roku 1753 – 24 let), v 19. století nutný písemný souhlas otců snoubenců
- trvající manželství ( ŘKC neuznává civilní rozvod, církevní sňatek musí být prohlášen za neplatný od samého
počátku)
- duševní porucha prohlášená lékařem, omyl v osobě druhého týkající se určitých vlastností jež byly úmyslně
zamlčeny.
- osoby vázané řeholními sliby a kněží tzv. maioristé (podjáhen, jáhen, kněz, biskup) nemohou uzavřít platné
manželství
Příklad příbuzenství – počítání stupňů dle dle římského a kanonického práva
Příbuzenství

Právní (agnátské) příbuzenství – význam především pro dědictví
Umělé příbuzenství – může se zakládat a rušit podle změny podmínek, které ho vytvářely.
Východiskem patriarchární rodina s vedoucí úlohou otce nebo manžela. K agnátnímu
příbuzenství vedle manželky patří osoby pocházející od stejného praotce, tedy mužského
přímého předka (ascendenta), a příbuzní jen prostřednictvím mužské linie. Tz. otec a
matka, synové a dcery, manželky synů, vnuci narození z těchto manželství, bratři a sestry
otce rodiny a poboční příbuzní otce rodiny.
Ženy nemohou agnátní příbuzenství zakládat, stupně příbuzenství se počítají stejně jako u
pokrevně příbuzných.
Souvislost s držbou jména – od 18. století legitimní děti přebíraly příjmení otce
Příbuzenství

Švagrovství (afinita, lat. affinitas) se považuje za agnátní příbuzenství. Jedná se o
příbuzenství založené sňatkem a podmíněné trváním manželství. Zaniká rozvodem
nebo smrtí jednoho z manželů. Je to vztah jednoho manžela k pokrevně
příbuzným druhého manžela – vztah ženicha k rodičům nevěsty, k jejím bratřím a
sestrám (švagr, švagrová), ale i vztah manžela k dětem manželky (otčím) nebo
manželky k dětem manžela (macecha).
Nelze uzavřít manželství při švagrovství 1. stupně – absolutní překážka

Duchovní příbuzenství a příbuzenství zákonné
Duchovní příbuzenství (cognatio spiritualis) vznikalo mezi kmotrem a křtěncem
(kmotřencem) a také mezi kmotrem a biřmovancem – dříve to byla dle
kanonického práva významná překážka v uzavření manželství
Zákonné příbuzenství (cognatio legis) vzniká osvojením a považuje adoptované děti
za skutečné děti těch, kteří je adoptovali. Platí stejná pravidla jako u pokrevního
příbuzenství – v přímé linii a 2. stupni pobočné linie to je absolutní překážka
uzavření manželství.
Testy DNA v genealogii





Na území dnešní ČR se vystřídalo za minulá tisíciletí mnoho kultur a národů – k
těm historickým patří Keltové, Germáni a Slované
Informace o svém původu si nosí každý člověk ve své genetické výbavě - DNA.
Díky molekulární genetice je dnes možné v těchto genetických "záznamech"
hledat a číst. Do minulosti tak lze nahlédnout hlouběji než pomocí jakýchkoliv
jiných pramenů a informací
Geny jsou při každém předání z generace na generaci promíchány ( 1 sada od otce
+ 1 sada od matky), přesto v DNA jsou části, které po mnoho generací zůstávají
neměnné
DNA savců má část, která se dědí pouze v otcovské linii – Y-DNA (pouze muži).
Analýza znaků odhaluje původ a historii otcovské linie. Charakteristické znaky
např. Jihoslované, skandinávští Germáni
MtDNA se dědí od matky – ženská linie. Všechny mateřské linie se někde v
minulosti navzájem spojují a informace o spojení je napsána v mtDNA. Podle toho
existuje Evropě 7 skupin lidí se společnou pramatkou ( sedm dcer Eviných – dle
jednotlivých haplotypů Helena, Uršula, Tara, Jasmína, Velda, Xenie a Kateřina.).
Ostatní kontinenty – jiné pramatky. Celkem ve světě 36 pramatek. I ty měly své
Testy DNA v genealogii

Co lze testováním DNA zjistit:
- Y-DNA – geograficky genetický původ v otcovské linii (např. zda mají blíže k lidem
germánského nebo slovanského původu) a ze které části světa pocházejí
- mtDNA – u každé pramatky je známo, kde se v průběhu historie usadili její potomci a ve
kterých zemích se dne s převážně vyskytují. Čili dají se určit počátky mateřské linie
každého jednotlivého člověka.
Testy se dá prokázat příbuznost různých linií i existence nejmladšího společného předka (NSP)
před určitým počtem generací
Základy genealogie – aneb jak sestavit rodokmen
Písmo, jeho vývoj, používání v genealogických zápisech, příklady
textů, pravopis
Základní pojmy a historie




Písmem se zabývá pomocná historická věda – paleografie (původ palaios a
grapho), latinská paleografie
Paleografie starověká, středověká a novověká
Dělení písma dle velikosti: písmo majuskulní a minuskulní ( majuskula – stejně
velká písmena - 2-linky, minuskula – trojí rozměr – 4 linky. První latinské písmo,
které Římané přejali prostřednictvím Etrusků od Řeků bylo majuskulní
Dělení písma dle způsobu užití: knižní a zběžné
knižní – krasopisné, stojaté, estetické - majuskulní i minuskulní
zběžné – psané, kurzivní, spojené, zjednodušené, nakloněné , méně úhledné a na čtení
obtížnější
Vývoj latinského písma - přehled

Archaické období: poč. existence – 2.stol př.n.l.

Římské či antické období: 2.stol.př.n.l. - 5. stol. n.l.

Románské či raně středověké: 5. – 12. stol. n.l.

Gotické či pozdně středověké: 12. – 15. století

Humanistické a novogotické: 15. století – současnost

Počátky 16. století - přechod v novogotické písmo


Konec 18. století - používání německého novogotického písma tzv. kurentu
(Kurentschrift). Použití hlavně Německo i ostatní středoevropské země. Použití i
českých textech do 2.poloviny 19. století (matriky 1867), v německých textech až
do roku 1941
Od 16. století souběžné používání humanistického písma (humanistica cursiva), ze
kterého se vyvinula dnešní latinka
Příklady gotického písma
Gotická kurzíva – 1.pol. 14.století
Gotická kurziva – 70. léta 15. století
Novogotické písmo

Vyvinulo se z gotického písma

Rozdělení :


a) tištěné (švabach – 80. léta 15. století – přechod mezi gotickým a novogotickým písmem,
fraktura, švabach použit pro tisk Bible kralické 1579 - 1594
b) psací (kreslené, polokurzivní, kurzivní) – české texty 16. - 18. století, německé texty
(fraktura, kanzlei, kurent), od konce 18. století kurent zcela převládl
Humanistické písmo

Vyvinulo se z písma zvaného „karolina“ ( 8. století – Karel Veliký), vyvíjelo se
především v Itálii
Humanistické písmo

Druhy humanistického písma:
a) humanistická minuskula – antikva, brzy zaniklo
b) humanistická polokurziva – italica, ovlivněno papežskou kanceláří v 15. století,
celkem dobře čitelné
c) humanistická kurzíva – vývoj z polokurzivy, slova jedním tahem, spojování písmen
atd – směr vývoje k latince (17. a 18.stol. F.A,N,

Číslice – původně výlučně římské (C,L,M,D,X,V,I), od 14 stol. Přechod na
arabské
Staré písmo v genealogii

S jakým písmem se vlastně rodopisec může potkat? Možno demonstrovat na
příkladu matrik
a) 17. století, české zápisy, novogotické písmo
b) 18. století , latinské zápisy, latinka
c) od 1784 Morava, německé zápisy, kurent
d) od 1867, české zápisy, latinka
Převod starých textů do současné podoby

2 základní způsoby
a) transliterace – písmeno po písmenku ze starého textu pomocí dnes používaných
písmen, text se nemění, vše se zachovává vč. zkratek, mezer, spřežek, interpunkce
Transliterace je důležitá při výuce čtení starých textů, není nutno všemu rozumět, ale
dobře to přepsat. Pak lze překládat – slovníky atd. Pozor na gramatiku – stará
němčina i čeština se liší od dnešní, všeobecná gramatická pravidla neexistovala
Matriky – výhoda, texty se opakují
b) transkripce – převod starého textu do současně používané řeči

Při čtení starých textů není důležitá rychlost, ale kvalita
Jak číst písmo
Písmena ve starých textech
Číst jako
cz
c nebo č
čz nebo cž
č
tz
c
rz nebo rž
ř
ss
š
g
j
y
y někdy j
J, ij, ii
dlouhé měkké í
v na zač. slov
u
ie
ě
au
ou
w
v
nq
Nus (v latinských slovech - dominus)
Používané značky a zkratky
Značka, zkratka
význam
česky
Nº, Nro
numero
číslo ( u domů)
dº
detto
téhož dne ( datumy)
S
summa
celkem
A
Anno
v roce
uts
ut supra
jako výše
ide
idem
totéž, týž
R.D.
Reverendus Dominus
Důstojný pán
Joes
Joannes
Jan
Jois
Joannis
2. pád od Jan
ecclea
ecclesia
kostel (farnost, církev)Oes,
oes, oibus
omnes, omnibus
všichni (3 a 6.pád)
deftus, defti
defunctus, defuncti
zemřelý, zemřelého
Dnus, Dna
dominus, Domina
pán, paní
7bris,8bris,9bris, Xbris
měsíce
Příklady textů

Zápisy o narození
Česky, 17. století , Drásov 1199, 3 – 5, 49, 99, 102

Zápisy sňatků
Latinsky, 18. století, Čebín 1059, 140, Drásov 1200, 149

Zápisy narození
Německy, 18. století, Jimramov 15680, 263, 264)

Zápisy sňatků
19. století Tišnov 1933, 160

Zápisy úmrtí
Česky 17. století Drásov 1199, 140
Latinsky, Čebín 1059, 226
Německy, Tišnov, 1946, 15