Transcript 3. Přednáška - farnosttisnov.wz.cz

Základy genealogie – aneb jak sestavit rodokmen
3
Písmo, jeho vývoj, používání v genealogických zápisech, příklady
textů, pravopis
Matriky – dějiny a vývoj, uložení, formáty a opisy, mrtvé a živé matriky,
matriční zápisy křtů, sňatků a úmrtí, jazyk a písmo zápisů, způsoby
hledání v matrikách
Základní pojmy a historie




Písmem se zabývá pomocná historická věda – paleografie (původ palaios a
grapho), latinská paleografie
Paleografie starověká, středověká a novověká
Dělení písma dle velikosti: písmo majuskulní a minuskulní ( majuskula – stejně
velká písmena - 2-linky, minuskula – trojí rozměr – 4 linky. První latinské písmo,
které Římané přejali prostřednictvím Etrusků od Řeků bylo majuskulní
Dělení písma dle způsobu užití: knižní a zběžné
knižní – krasopisné, stojaté, estetické - majuskulní i minuskulní
zběžné – psané, kurzivní, spojené, zjednodušené, nakloněné , méně úhledné a na čtení
obtížnější
Vývoj latinského písma - přehled

Archaické období: poč. existence – 2.stol př.n.l.

Římské či antické období: 2.stol.př.n.l. - 5. stol. n.l.

Románské či raně středověké: 5. – 12. stol. n.l.

Gotické či pozdně středověké: 12. – 15. století

Humanistické a novogotické: 15. století – současnost

Počátky 16. století - přechod v novogotické písmo


Konec 18. století - používání německého novogotického písma tzv. kurentu
(Kurentschrift). Použití hlavně Německo i ostatní středoevropské země. Použití i
českých textech do 2.poloviny 19. století (matriky 1867), v německých textech až
do roku 1941
Od 16. století souběžné používání humanistického písma (humanistica cursiva), ze
kterého se vyvinula dnešní latinka
Příklady gotického písma
Gotická kurzíva – 1.pol. 14.století
Gotická kurziva – 70. léta 15. století
Novogotické písmo

Vyvinulo se z gotického písma

Rozdělení :


a) tištěné (švabach – 80. léta 15. století – přechod mezi gotickým a novogotickým písmem,
fraktura, švabach použit pro tisk Bible kralické 1579 - 1594
b) psací (kreslené, polokurzivní, kurzivní) – české texty 16. - 18. století, německé texty
(fraktura, kanzlei, kurent), od konce 18. století kurent zcela převládl
České novogotické písmo kurzivní
České novogotické písmo kurzivní
České novogotické písmo kurzivní
České novogotické písmo kurzivní
Přepis
My Vorssila Gamzova Abbatysse. Mandalena hlaviczka Przevora a vssechen Convent
Klasstera Nebeske Brany nad Tissnovem.
Znamo cinime timto lystem vubecz przede vssemi a zvlasstie tu kdeby toho potrzeba
ukazovala; zie gest Przy nas ve vssy Poddane Ucztivosti pohledava Urban Gurneczka
dvorzak hraczansky který se k Zuzanie vdovie pozustale po neb. Urbanovi vallyssovi
dvorzakovi na temz Gruntu przyzienil a nas za to poniženie žadal, abychom gemu te Milosti
Strany Roczniho Platu za Robotty, kterau gest Neb. Urban geho Pržedek Milostivie od nas
nadan byl, vtemž Spusobu netolyko pro nieho sameho, ale y take pro syny geho, kdyby který
po niem hodpodarzem na temž gruntu byl, propugczily.
J Rozggimacze sobie Neb. Urbana Vallysse geho k nam a Klassteru nassemu v Nebezpeczne
a v Pozdvizene Rebelligy proti Sv. virze Katolyczke y proti Gh. M. C. Panu nas vssech
Neymilostiviegssymu v ty velmi truchlive a sauzive čzasy vzdy stalau viernost a Prokazane
Posslussne služby, chticze skrze to y geho dietem vdiečzny begti.Ano y prohlydagicze na
Nyniegssyho Urbana Gurneczka zie Sveho Przedka Sslepiegy v Poddani a vierne
Sluziebnosti pilnie nasleduge a ve vssem volnie a poslussnie se chova; k tomu sme se
milostivie naklonily a S Spoleczni Raddau se snesaucze nadgmenovanemu Urbanovi
Gurneczkovi tež Svobody a Nadaní potvrzugeme. Totiž aby od vsselykych Robott a gynssych
Povinnosti tež z urzadu Rychtarzskeho/: kromie desatkuv Sutych a ginssych Poplatkuv k
tomuto nassemu Klassteru
Humanistické písmo

Vyvinulo se z písma zvaného „karolina“ ( 8. století – Karel Veliký), vyvíjelo se
především v Itálii
Humanistické písmo

Druhy humanistického písma:
a) humanistická minuskula – antikva, brzy zaniklo
b) humanistická polokurziva – italica, ovlivněno papežskou kanceláří v 15. století,
celkem dobře čitelné
c) humanistická kurzíva – vývoj z polokurzivy, slova jedním tahem, spojování písmen
atd – směr vývoje k latince (17. a 18.stol. F.A,N,

Číslice – původně výlučně římské (C,L,M,D,X,V,I), od 14 stol. Přechod na
arabské
Staré písmo v genealogii

S jakým písmem se vlastně rodopisec může potkat? Možno demonstrovat na
příkladu matrik
a) 17. století, české zápisy, novogotické písmo
b) 18. století , latinské zápisy, latinka
c) od 1784 Morava, německé zápisy, kurent
d) od 1867, české zápisy, latinka
Převod starých textů do současné podoby

2 základní způsoby
a) transliterace – písmeno po písmenku ze starého textu pomocí dnes používaných
písmen, text se nemění, vše se zachovává vč. zkratek, mezer, spřežek, interpunkce
Transliterace je důležitá při výuce čtení starých textů, není nutno všemu rozumět, ale
dobře to přepsat. Pak lze překládat – slovníky atd. Pozor na gramatiku – stará
němčina i čeština se liší od dnešní, všeobecná gramatická pravidla neexistovala
Matriky – výhoda, texty se opakují
b) transkripce – převod starého textu do současně používané řeči

Při čtení starých textů není důležitá rychlost, ale kvalita
Jak číst písmo
Písmena ve starých textech
Číst jako
cz
c nebo č
čz nebo cž
č
tz
c
rz nebo rž
ř
ss
š
g
j
y
y někdy j
J, ij, ii
dlouhé měkké í
v na zač. slov
u
ie
ě
au
ou
w
v
nq
Nus (v latinských slovech - dominus)
Používané značky a zkratky
Značka, zkratka
význam
česky
Nº, Nro
numero
číslo ( u domů)
dº
detto
téhož dne ( datumy)
S
summa
celkem
A
Anno
v roce
uts
ut supra
jako výše
ide
idem
totéž, týž
R.D.
Reverendus Dominus
Důstojný pán
Joes
Joannes
Jan
Jois
Joannis
2. pád od Jan
ecclea
ecclesia
kostel (farnost, církev)
oes, oibus
omnes, omnibus
všichni (3 a 6.pád)
deftus, defti
defunctus, defuncti
zemřelý, zemřelého
Dnus, Dna
dominus, Domina
pán, paní
7bris,8bris,9bris, Xbris
měsíce
Dějiny a vývoj matrik

1. Dějiny matrik

Výraz „matrika“ pochází z latiny: matricula – soupis kleriků při chrámu opatřených obročím




Soupisy členů již v raném křesťanství ( evidence křtů ve 3. stol), ve středověku pokusy o zavedení
evidence – Lateránský koncil 1137, pařížský koncil 1212. Nejstarší křesťanské matriky – Francie 1334
– 1357, Provence – křest Petrarkovy Laury (po 1305). 14. století Itálie, Belgie, Španělsko a
Švýcarsko.1531- nařízení vést matriky ve Francii V 16 století ostatní evropské země – např. Německo,
dříve protestanti než katolíci. Pravoslavné země až 18 – 19. století.
Situace v českých zemích: nejstarší 1546 (křestní) a 1531 (oddací) – němečtí luteráni v Jáchymově
Všeobecné nařízení o vedení matrik – tridentský koncil 1545 – 1563, prováděcí nařízení Pia VI. z r.
1566. V českých zemích před koncem 16. století ojediněle, více evangelíci, katolíci v německy
mluvících oblastech – Svitavy 1599, Brno sv. Jakub – 1587, Dolní Věstonice 1579, Moravská Třebová
1587. Zavedení matrik na Moravě vyhlásila olomoucká biskupská synoda v r. 1591, ale teprve v r.
1614 stanovil římský rituál pravidla pro jejich vedení.
Teprve po roce 1650 se vedení matrik všeobecně rozšířilo. Situace v okolí: Tišnov 1777, Deblín 1659,
Čebín 1717, Drásov 1680, Lomnice 1714, Kuřim 1634, V. Bítýška 1674, Dolní Loučky 1658,
Doubravník 1623, Velká Bíteš 1629, Bystřice n. P. 1650
Dějiny a vývoj matrik

2. Vývoj matrik
- původně zapisovány pouze křty a sňatky, na konci 17. stol. přibyly i úmrtí – matriky se stávají tripartitní.
Matriku většinou tvořila jedna kniha rozdělená na část křty, sňatky a úmrtí – zápisy postupné pro celou
farnost
Poz.: bylo zapisováno nikoliv datum narození, ale křtu
- prvotní zápisy ( cca do roku 1670) velmi chudé, často vedené „in continuo“.
2.1. Zápisy od konce 17. století do 1784
- část narozených: datum křtu, jméno křtícího kněze, jméno dítěte, jména rodičů, jména kmotrů (patrini,
levantes, compatres, testes)
- část oddaných: datum svatby, jména ženicha a nevěsty a jejich otců, jména svědků, jméno oddávajícího
kněze, někdy termíny ohlášek
- část zemřelých: datum pohřbu, jméno zemřelého, přibližný věk, zda byl zaopatřen a jméno pohřbívajícího
Dějiny a vývoj matrik
Jazyk a písmo matrik – 17. století v naprosté většině česky a novogotickým písmem,
18. století postupně přichází latina a latinka – používá se až do 1784
Zapisovatel – většinou kněz (farář, kaplan), ale také kantor, kostelník, obecní písař
Od roku 1770 se uvádí i čísla domů
2.2. Zápisy od 1784 do 1867
Patenty Josefa II. z let 1781 a 1784 a dekret 1787 upravily formu zápisu v matrikách.
Matriky se stávají veřejnými úředními knihami, které vede a spravuje katolická
církev
Matrika obsahuje předtištěné rubriky či sloupce a zapisující je pouze vyplňuje, což
vede ke zestručnění zápisů a způsobuje problémy s identifikací osob (např. KO –
pouze jméno ženicha bez původu), osoba musí mít příjmení, které nesmí přecházet
„po statku či po chalupě“
Zápisy již nejsou řazeny postupně pro celou farnost, ale odděleně pro jednotlivé
vesnice
Od cca 1810 se přibývá datum narození a úmrtí (nikoliv už pouze křest a pohřeb),
Dějiny a vývoj matrik
Postupně se zápisy rozrůstají – 20. léta 19. století
KN: datum narození a křtu, kdo křtil, číslo domu, jméno dítěte, pohlaví, otec a jeho povolání, matka vč.
rodného příjmení, jména a povolání kmotrů, jméno a bydliště porodní báby, později přibývají i jména
rodičů otce i rodičů matky
KO: datum a místo sňatku, jména, příjmení, postavení a věk ženicha a nevěsty, čísla jejich domů, jména
jejich rodičů, vč. jména matek za svobodna, jména a povolání svědků, kdo oddával
KZ. datum úmrtí a pohřbu, číslo domu, jméno zemřelého, náboženství, pohlaví, věk, příčina úmrtí, kdo
zaopatřil a kdo pohřbil
V letech 1840 a 1850 – nové formuláře matričních zápisů, více podrobností
Kromě far mohly vést matriky pouze zemřelých i některé špitály (Brno nemocnice alžbětinek od 1783),
vlastní matriky vedly později i porodnice (Brno od 1785)
Evangelické matriky – od r. 1782 (toleranční patent), do roku 1829 vedli katoličtí faráři, do roku 1866 měli
dohled
Indexy matrik – nařízeno Josefem II v r. 1784, později nařízeno provést i pro starší matriky, nikdy
důsledně nenaplněno, vedení dle německé abecedy ( B+P, C+K, D+T, I+ J atd.)
Dějiny a vývoj matrik
Zápisy od 1867 do 1950
Od 1867 zásadní změna – používání češtiny a latinky
Civilní matriky od 1868 – občanské sňatky, od 1870 matriky všech tří druhů NOZ, teprve od 1925 byly
příslušné tyto matriky pro děti beze křtu, zápisy provádělo okresní hejtmanství
Židovské matriky – před rokem 1784 ojediněle (Brtnice 1750) po roce 1784 nařízeno, dohled katolické
církve, zápisy i v katolických matrikách, od 1868 nabyly veřejný charakter, během 2. svět války velká
část matrik zničena
Matriky dalších církví pokud byly uznány státem – Církev starokatolická od 1870, Jednota bratrská od
1882, příslušníci dalších církví neuznaných státem v civilních matrikách,
Vojenské matriky – vedli polní kuráti podle posádek ( české země od 1673), zrušeno až 1948, uloženy ve
Vojenském hist. archivu
Po roce 1918 – CČH od 1920, Pravoslavná církev v ČR od 1923
Zapisování do církevních matrik skončeno k 10.1.1950, od 1.1.1950 zákon o odebrání vedení matrik ŘKC,
matriky byly zcizeny a soustředěny v archivech
Opisy matrik, matriky mrtvé a živé

3. Opisy matrik
vedení nařídil již tridentský koncil, na Moravě od r. 1687 v olomoucké diecézi (K, O). Opisy matrik Z od
začátku 18. stol. V Čechách až o 100 let později. V brněnské diecézi od 1778.Pořizoval je farář,
revidoval příslušný děkan
Opisy byly ukládány na biskupských konsistořích, měly by obsahovat totéž co originály, většinou nejsou
přístupné ( s výjimkou těch, kde originály chybějí)
Opisy židovských matrik prohlášeny po roce 1945 za originály

4. Mrtvé a živé matriky
Mrtvé (neživé) matriky – zápisy N a Z většinou + - před r. 1900, zápisy oddaných před 1930, uloženy ve
SOA (Čechy) nebo ZA (Morava – Brno, Opava)
MZA Brno – téměř vše digitalizováno a zveřejněno na www.actapublica.eu

Digitalizace matrik v dalších archivech – Praha, Plzeň, Třeboň, Zámrsk, Litoměřice, Opava
Opisy matrik, matriky mrtvé a živé
ZA Opava – oblast býv. Severomoravského kraje, digitalizováno, dostupné na www.archives.cz
Čechy: SOA Praha (actapublica – střední Čechy),SOA Plzeň (actapublica – západní Čechy), AHMP
(www.ahmp.cz), SOA Třeboň (www.ceskearchivy.cz - jižní Čechy), SOA Zámrsk
(www.vychodoceskearchivy.cz), SOA Litoměřice (www.soalitomerice.cz - severní Čechy)
NA Praha – židovské matriky 1730 – 1949
Živé matriky (po roce 1900) – nejsou volně přístupné, možno nahlédnout po předložení OP nebo RL, ale
pouze do zápisů vztahujících se k vlastní rodině. Příklad: Jimramov N – 1831 – 1949 „živá matrika“
nedostupná pro bádání
Zásady hledání v matrikách

Postupujeme směrem do minulosti

Využíváme indexy (rejstříky), pokud jsou k dispozici



Zapisujeme či zaznamenáváme celé znění zápisů, každá maličkost může být
důležitá (vč. jmen kmotrů a svědků)
Vždy najít datum zápisu, i když je uváděné ve formě „viz výše“. Nezapomínáme
na údaje odkud jsme čerpali informace: číslo (signatura) matriky, farnost, obec,
strana knihy, číslo snímku u webové aplikace – snadné nalezení příště
Snažíme se vše rozluštit – věty, slova, písmena, zkratky, vpisky
Postup hledání v matrikách

a) bez internetu
- návštěva MZA archivu Brno-Bohunice, badatelna (P-Č), registrace zdarma
- inventáře matrik dle farností , pak dle druhu (N-O-Z)
- vyplnění žádanky, cca 30 minut, mikrofilm
- čtečka mikrofilmů

Internet
- stránky www.actapublica.eu
- viz další okna
Příklady zápisů