Transcript chalupa-prezentace

Vysoká škola ekonomická
„Ekoforum studentského sdružení Ekonom“
Praha, 16. dubna 2012
Ekonomie a životní prostředí
očima ministra životního prostředí
Tomáš Chalupa
ministr životního prostředí
Nejprve trocha teorie ze studijních skript…
Čím si pro sebe jsou ekonomie a životní prostředí?
•
Ekonomie je věda, která se zabývá chováním člověka ve světě omezených
zdrojů. Protože potřeby člověka jsou v podstatě neomezené, ekonomie
zkoumá otázku, jak alokovat omezené (vzácné) zdroje mezi jednotlivé lidské
potřeby.
•
Základními složkami životního prostředí jsou ovzduší, voda a půda,
organismy, ekosystémy a toky energií. Všechny tyto složky jsou vzájemně
provázané, životní prostředí tedy funguje jako systém.
•
Ekonomická stránka ochrany životního prostředí zahrnuje vznik
ekonomických škod ze znehodnocování životního prostředí a vynakládání
prostředků na omezení či eliminaci negativních dopadů, které plynou z
nevyhovujícího stavu životního prostředí, a na eliminaci faktorů, které tyto
dopady způsobují.
2
Jak vnímáme ekonomiku životního prostředí?
ekologická zátěž ekonomiky
• Při rozhodování o optimální míře využívání a znečišťování životního
prostředí balancujeme mezi vydáváním peněz na prevenci vzniku
ekologické zátěže (náklady na zamezení) a vydáváním peněz na
odstranění této zátěže či způsobených škod (ekonomická škoda).
Zvýšení jedné položky zátěže vede ke snížení druhé položky zvýšením nákladů na zamezení snížíme ekonomické škody.
• Z ekonomického hlediska ale není optimální situace nulového
znečištění životního prostředí (protože v takové situaci by byly
náklady na zamezení velmi vysoké). Namísto toho optimum nastane
při takové míře znečištění, při které náklady ekonomických škod ze
znečištění ŽP a nákladů na zamezení vyrovnané.
3
Při vnímání všech výše uvedených aspektů
docházíme k přesvědčení, že….
• Životní prostředí je stále významnější oblast provádění hospodářské
politiky, na které dochází k politickém střetu o její podobu.
• Nejde nutně o spor o cíl (ochrana životního prostředí), ale o způsoby,
jak této ochrany dosáhnout.
• Ekonomii – stejně jako ochraně životního prostředí – jde o jedno a to
samé: zabránění plýtvání zdrojů.
4
A nyní z praxe….
Cesta k řešení situace na MŽP v lednu 2011:
stanovení cílů a způsob, jak jich dosáhnout
Minulost
Současnost
 Dogmata
 Rozum
 Ideologie
 Realismus
 Móda
 Praktičnost
 Diktát EU
 Efektivita
 Diktát NGO
 Odbornost
Cesta k zlepšování kvality ovzduší vede přes otevřenou diskusi!
5
A nyní z praxe….
Příklad první – ovzduší
 V 70. a 80. letech patřila kvalita ovzduší v některých regionech ČR
k nejhorším v celé Evropě.
 Po roce 1989 realizací řady opatření ke snížení znečišťování ovzduší
zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích (odsíření
elektráren) došlo k významnému poklesu úrovně znečištění ovzduší.
 V posledních letech však trend snižování emisí stagnuje, mírný pokles
v roce 2008 je poté důsledkem celosvětové hospodářské krize.
 Roste význam emisí znečišťujících látek na kvalitu
ovzduší zejména z dopravy a lokálních topenišť.
6
Ilustrativní trend emisí
vybraných znečišťujících látek v ČR
Zdroj: ČHMÚ
SO2: oxidy síry (emise síry)
Nox: oxidy dusíku (emise dusíku)
CO: oxid uhelnatý (emise uhlíku)
7
Podíl jednotlivých zdrojů
na znečištění ovzduší v ČR z hlediska PM10
 Zdroje primárních emisí PM10 jsou v jednotlivých regionech odlišné,
průměrné hodnoty za celou republiku jsou následující:
8
Makroekonomické souvislosti- dlouhodobé problémy v ČR
Nezaměstnanost (2009)
Obecná míra nezaměstnanosti v ČR aktuálně:
1Q 2012= 8,9 %
Zdroj: ČSÚ
9
Shrnutí: ovzduší
O kvalitě ovzduší v naší zemi víme, že…
 Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší v ČR jsou průmysl a
veřejná energetika, doprava, vytápění domácností a přeshraniční vlivy
především z Polska.
 Největšími problémy z hlediska kvality ovzduší jsou průmyslové
zdroje v lokalitách s vysokou hustotou osídlení, zastaralé technologie
a nízký zájem o čerpání dotací na modernizaci provozů.
 Nejproblematičtější znečišťující látkou v ČR je PM10, jejíž imisní limity
jsou dlouhodobě překračovány.
 Kvůli překračování imisních limitů ČR v současnosti čelí
infringementu, přičemž za neplnění imisních limitů nám hrozí
mnohamilionové pokuty.
10
Náš přístup k problematice ovzduší
Koncept ochrany životního prostředí
1.
Průmysl
 Efektivní legislativa
(nový zákon o
ochraně ovzduší)
2.
Doprava
 Efektivní legislativa
(nízkoemisní zóny)
 Přístupné finance
(OPŽP)
 Přístupné finance
(CNG a kropicí vozy
z OPŽP)
 Osvěta a prevence
(dobrovolné
dohody)
 Osvěta a prevence
(obchvaty bez
poplatků)
3. Domácnosti
 Efektivní legislativa
(povinné revize
kotlů)
 Přístupné finance
(kotlíkové dotace)
 Osvěta a prevence
(Dýcháme, čím
topíme)
11
Co si myslíte vy?

Má stát tvrdě regulovat průmysl ve
vztahu k ovzduší?

Kde je hranice mezi konkurenceschopností, zaměstnaností a ochranou ovzduší?

Jak se má průmysl na zlepšení
kvality ovzduší podílet?

Jak má Česká republika postupovat
vůči Polsku? Tamní průmysl
prozatím neinvestuje ani zlomek
toho, co průmyslové podniky
například v MSK aglomeraci.

Je právo na zdraví (kvalitní
ovzduší) srovnatelné s právem domovní svobody? Je
stát
oprávněn
prolomit
domovní svobodu a provádět
kontrolu topenišť (domácích
kotlů) a paliv?

Mají vznikat ve městech
nízkoemisní zóny?

Má stát a obce systémově
podporovat šetrnou alternativní dopravu?
12
Pokračujeme v praxi….
Příklad druhý – emisní povolenky
 Systém povolenek a obchodování s nimi funguje od roku 2005
(závazek Kjótského protokolu: snížit emise skleníkových plynů do 2012
v průměru o 5,2%). ČR v rámci tohoto protokolu se zavázala ke snížení
o 8% oproti roku 1990.
 Každému státu EU je přidělen určitý počet povolenek, které vláda
následně rozděluje mezi jednotlivé podniky (tento systém končí v roce
2012).
 Pro období 2012 – 2020 nová pravidla obchodování.
 Ceny současných povolenek neustále padají, na trhu vládne regulatorní
nejistota, spojená s těžkopádnými právními předpisy a správními
postupy v EU.
 V minulosti byl z výnosů prodeje jednotek AAU v ČR financován
program Zelená Úsporám.
13
Základní principy obchodování s
povolenkami po roce 2012
1) Jednotný emisní strop pro EU
- roční redukční koeficient 1,74 %
2) Hlavní způsob získávání povolenek – aukce (v roce 2013 cca 50 %)
3) Přidělení povolenek:
Povolenky zdarma
-
alokace pro průmysl
vypočtená na základě
benchmarků referenčních hodnot
emisní náročnosti
jednotlivých
produktů
Derogace
-
alokace výrobce
elektřiny vypočtená
na základě
historických emisí;
hodnotu musí
proinvestovat do
modernizace výroby
elektřiny
Povolenky v aukci
-
zbytek povolenek se
prodá v aukci na
evropské platformě;
minimálně 50 %
výnosů je účelově
vázáno na ochranu
klimatu
4) Benchmarking
5) Převoditelnost povolenek
14
Celková alokace v ČR
v roce 2013
Celkem: 83,6 mil. povolenek
15
Celková alokace v ČR
v roce 2020
Celkem: 77,8 mil. povolenek
16
Celková alokace v ČR
2 013
Povolenky v aukci
Povolenky zdarma
Povolenek v ČR celkem
•
29 634 852
53 963 675
83 598 527
2 014
2 015
2 016
2 017
2 018
2 019
2 020
33 503 928
49 221 166
82 725 094
37 325 351
44 544 114
81 869 465
41 075 376
39 952 699
81 028 075
44 749 896
35 450 069
80 199 965
48 369 039
31 018 360
79 387 399
51 955 270
26 637 686
78 592 956
55 536 267
22 283 647
77 819 914
V roce 2013 se bezplatně přidělí cca 75 % průměrného ověřeného množství
emisí z let 2005-9
17
Derogace vs. Aukce
Derogace





Derogace = Výjimka ze směrnice
(konkrétně z nulového přídělu
bezplatných povolenek pro výrobu
elektřiny)
Státy s vysokým podílem uhlí na
výrobě elektřiny (např. PL, CZ, RO,
BG)
Cílem je modernizovat výrobu
elektřiny a snížit podíl uhlí
Firmy se zavazují proinvestovat
min. tržní hodnotu přidělených
povolenek
Množství se snižuje až na 0 v roce
2020
Aukce





Všechny povolenky, které
nebudou přiděleny zdarma, budou
prodány v aukci
Podíl aukcí bude postupně
narůstat až na max. v roce 2020
První na podzim 2012 – dále od
2013 na týdenní bázi
Bude probíhat skrze centrální
aukční platformu – vždy % podíl
každého ČS (individuálně pouze
UK, DE, ES a PL)
Výnosy se budou odvíjet od ceny
povolenky. V případě ČR – např.
110 mld. (15 EUR) vs. 73 mld. (10
EUR)
18
Využití výnosů z aukcí
19
Shrnutí: emisní povolenky
O obchodování s emisními povolenkami víme, že…
• Výrobci elektřiny nedostanou ve třetí fázi EU ETS 2013-2020 žádné
bezplatné povolenky – výjimka - v případě, že je dotyčný členský stát
závislý na jednom druhu fosilního paliva. U ČR je to hnědé uhlí.
• Podle harmonizovaných metodiky byla výrobcům elektřiny určena
alokace 107 mil. EUA na celé třetí obchodovací období. Hodnotu
těchto povolenek se ale provozovatelé zavázali proinvestovat do
modernizace výroby elektřiny a snižování emisí.
• Hodnota bezplatných povolenek je cca 47 mld. Kč, hodnota investic
činí 137 mld. Kč.
• „České“ výnosy z emisních povolenek, určené na ochranu klimatu,
půjdou ze 60% do programu snižování energetické náročnosti a
výroby tepla z OZE (Zelená úsporám II).
20
Co si myslíte vy?

Má stát 50% výnosů z emisních
povolenek, které podle evropských
směrnic nemusí povinně jít do
investic, „rozpustit“ v balíku státního
rozpočtu?

Je návazný program Zelené
úsporám to pravé pro české životní
prostředí, ekonomický nástroj, nebo
pouhé
socialistické
rozdávání
peněz?

Jaký dopad bude mít na českou
ekonomiku fakt, že ceny emisních
povolenek na aukčním trhu neustále
klesají?

Má se stát v případě krachu
evropského povolenkového
systému finančně angažovat
v dostavbě JETE?

Jaký dopad bude mít
obchodní
válka
mezi
leteckými dopravci z Číny,
USA , Indie a EU kvůli emisním povolenkám na českou
ekonomiku?

Kde leží hranice smysluplnosti evropského trhu emisí, jestliže současná cena
povolenky je lehce přes 6
euro?
21
Pokračujeme v praxi….
Příklad třetí – ochrana přírody a krajiny
 Pouze zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje šest kategorií
zvláště chráněných území: národní parky (NP – 4x), chráněné krajinné
oblasti (CHKO – 25x), národní přírodní rezervace (NPR – 122x), přírodní
rezervace (PR – 817x), národní přírodní památky (NPP – 114x) a
přírodní památky (PP – 1290x).
 Systém ochrany přírody a krajiny do sebe již od sedmdesátých let
minulého století implementuje a „vrství“ stupně ochrany systémem
sněhové koule. Střet těchto vrstev pak pro občany znamená zbytečnou
administrativní bariéru.
 Malá znalost evropské agendy v oblasti ochrany přírody a krajiny
způsobuje, že v mnoha případech jsme v souvislosti s evropskými
směrnicemi „papežštější než papež“. Problém neznalosti legislativních
souvislostí však není pouze doménou „přírody“.
22
Ochrana přírody a krajiny
statistika
Na území České republiky je:






1,5% Národních parků (119 489 ha)
13,8 CHKO (1 086 737 ha)
0,4% Národních přírodních rezervací (28 472 ha)
0,5% Přírodních rezervací (38 313 ha)
0,1% Národních přírodních památek (3 915 ha)
0,3% Přírodních památek (22 426 ha)
Je to dost?
23
Kolik přírody vlastně člověk potřebuje k
životu?
• Zřízení národního parku znamená rezignaci na ekonomický potenciál
a hospodářské využití daného prostoru.
• Pro společnost není nezbytně nutné produkovat HDP na 100% jejího
území. I ČR disponuje 0,15% území, která negeneruje žádný
ekonomický výnos, naopak vykazuje ztrátu. (1. zóna z celkové výměry
českých NP)
24
Škůdci nebo prospěšníci?
Příklad první: Kormorán
•
Od roku 1979 je chráněn evropskou
směrnicí .
•
V ČR od roku 1992 ohrožený druh.
•
V 80. letech žilo na našem území pouze
několik kusů kormoránů.
Je podle vás snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku?
25
Škůdci nebo prospěšníci?
Příklad první: Kormorán
•
V současnosti žije na našem území trvale
300 jedinců kormorána
•
Během jarního a podzimního tahu přes ČR
migruje až 700.000 ptáků.
•
Na zimu k nám zalétá 10.000 zimujících
ptáků.
• V rámci vyplácení náhrad škod na rybách v rybnících a vodních nádržích, které
kormorán způsobí, jsou vynakládány desítky milionů korun ročně.
Je podle vás i nyní snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku?
26
Škůdci nebo prospěšníci?
Příklad druhý: Kůrovec
•
Vyvinul se na konci druhohor.
•
Zdrojem šíření kůrovce na Šumavě se
stal orkán Kyrill ( 19. ledna 2007).
•
V důsledku Kyrillu v parku zůstalo
nezpracováno 217 000 stromů, které
se pak staly zdrojem šíření kůrovce.
•
Ten následně zahubil na 2,5 milionu
stromů.
27
Škůdci nebo prospěšníci?
Příklad druhý: Kůrovec
•
Průměrné náklady na zpracování
1m3 dřeva napadeného kůrovcem
standardní těžbou v hospodářském
lese jsou 110 Kč.
•
Totéž v 1. zóně Národního parku stojí
1900 Kč (při variantě tzv. odkornění
nastojato)
•
V roce 2012 je předpokládáno
ponechat 22 tis. m3 hmoty k zetlení
(odkornění), což po odečtení nákladu
na soustředění představuje cca 20-22
milionů korun ztráty.
28
Škůdci nebo prospěšníci?
Příklad třetí: motýli
•
•
V ČR žije 143 druhů denních motýlů,
přibližně 70 druhů je různou měrou
ohroženo.
Zákonem je chráněno 22 druhů
motýlů, z toho je kriticky ohrožených
8 druhů a silně ohrožených 11 druhů.
•
Příčinou úbytku motýlů je mizení
jejich přirozeného prostředí.
•
Původní květnaté louky s mnoha
desítkami druhů kvetoucích rostlin a
jen s několika druhy trav se mění v
čistě travnaté, intenzivně hnojené a
několikrát za rok sečené „zelené
pouště“.
29
Škůdci nebo prospěšníci?
Příklad třetí: motýli
•
Jsou zavedena opatření na podporu
rozvoje mimoprodukčních funkcí
zemědělství, spočívajících v ochraně
životního prostředí.
•
Vlastníci luk dostávají pro podporu
takového hospodaření dotace (pevná
sazba na hektar podle druhu
obhospodařování).
•
O dotaci se žádá, minimální plocha
po získání dotace je 5 ha a smlouva
obvykle platí na 5 let.
30
Co si myslíte vy?

Je podle vás snaha o udržení
kormorána „ohroženým druhem“ v
pořádku?

Má stát pokračovat v
rozšiřování dalších CHKO či
NP?

Kde
vidíte
hranici
mezi
ekonomickým využitím určitého
prostoru a potřebou člověka žít v
přírodě?

Má
stát
dát
zelenou
průzkumným vrtům na naleziště břidlicového plynu?

Jak se má stát zachovat ke
kůrovcové kalamitě na Šumavě?


Má podle vás přednost tzv.
intenzivní
zemědělství
před
původními „obyvateli“ luk? Dáváte
přednost anglickému trávníku nebo
motýlí louce?
Jak se má stát chovat k
zásobám svých nerostných
surovin v kontextu jejich
využití
v
dlouhodobém
horizontu?
31
Budoucnost
Politika životního prostředí a její další směřování
Priority:
 Podpora využití energie
při nakládání s odpady
 Kvalitní
vodohospodářská
struktura
 Podpora čisté mobility v
České republice
Finanční zdroje k pokrytí
investic v prioritách:
 Evropské zdroje (OPŽP)
 Národní zdroje
 Výnosy z
povolenek
emisních
32
Budoucnost
Nepodléhat velkým výzvám
Je možné dosáhnout dlouhodobého konsensu mezi prosperujícím
průmyslem a energetikou na jedné straně a kvalitním životním
prostředím na straně druhé?
Abychom mohli odpovědět, musíme pochopit vzájemné vazby:
 Energetika a průmysl obecně významně ovlivňují kvalitu životního
prostředí.
 Ochrana životního prostředí klade na energetiku a průmysl vysoké
nároky z hlediska ochrany jednotlivých složek životního prostředí
i světového klimatu.
 Jak ochrana životního prostředí, tak rozvoj energetiky a průmyslu
potřebují dlouhodobou perspektivu a té je možné dosáhnout pouze
při vzájemné spolupráci, koordinaci a hledání optimálních řešení.
33
Děkuji za pozornost