Transcript Mgr. Pavlína Pelcová, Ph.D. - Kiwi.mendelu.cz

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ
Agronomická fakulta
Ústav chemie a biochemie
Habilitační přednáška
Výskyt a transformace chemických
forem rtuti v životním prostředí
Mgr. Pavlína Pelcová, Ph.D.
1
Obsah
 Chemické formy rtuti
- fyzikálně-chemické vlastnosti
- toxicita
- zdroje
- bio-geochemický cyklus rtuti
- transport a transformace ve složkách životního prostředí
- atmosféra
- voda
- sedimenty
- bioakumulace
2
Úvod
Rtuť a její sloučeniny
- vysoce toxické
- toxicita jednotlivých forem se výrazně liší
- v roce 1990 uznány za globální polutant
- výskyt, transport a transformace ovlivněny:
tenzí par Hg0
reaktivitou sloučenin rtuti s –SH skupinou
chemickým a mikrobiologickým složením prostředí
fyzikálními parametry
Nedostatečně jsou prozkoumány podmínky distribuce a transformace
chemických forem Hg v sedimentech, kde výrazně probíhá methylace
Hg2+.
3
Chemické formy rtuti – fyzikálně chemické
vlastnosti

Mezi nejdůležitější chemické formy (specie) rtuti patří:
- elementární rtuť Hg0 – vysoká tenze par, špatně rozpustná ve vodě
- rtuťné sloučeniny Hg22+- málo rozpustné v H2O
- rtuťnaté sloučeniny Hg2+- tvorba komplexů, vysoká afinita k –SH funkční
skupině, dobře rozpustné v H2O
špatně rozpustný HgS (10 ng l-1)
- organokovové sloučeniny rtuti – ve vodě málo rozpustné, lipofilní
- sloučeniny alkylrtuti (MeHg+, EtHg+, PrHg+ )
- sloučeniny alkoxyalkylrtuti (methoxyethylrtuť)
- sloučeniny arylrtuti (PhHg+)
- dialkylové a diarylové sloučeniny rtuti (Me2Hg, Ph2Hg)
4
Chemické formy rtuti – toxicita
Toxicita roste s mobilitou chem. forem Hg – ovlivněna strukturou molekuly, stabilitou, chováním
v biosystémech a mírou vylučování organismem
Organické formy Hg: Neurotoxické, embryotoxické i
genotoxické účinky, bioakumulace v potravních
řetězcích
Hg2+: Akumulace v ledvinách a játrech, absorbovány
erytrocyty a bílkovinami plazmy, poškozují ledviny a
gastrointestinální trakt
toxicita
Hg0: Toxicita závisí na expoziční cestě, cílové orgány
– ledviny, centrální nervový systém, proniká
placentární bariérou, oxidace na Hg2+
Hg22+: V gastrointestinálním traktu oxidovány na
toxičtější Hg2+
1.
Han Y., Kingston H.M., Boylan H.M., Rahman G.M.M., Shah S., Richter R.C., Link D.D., Bhandari S.: Anal. Bioanal. Chem. 375, 428 (2003)
2.
Tuček M.: České pracovní lékařství 1, 26 (2006)
5
Limity pro obsah rtuti v potravinách

Nařízení Komise evropských společenství (ES) č. 629/2008 stanovuje
maximální limit celkového obsahu rtuti
produkty rybolovu a svalovina ryb
0,50 mg kg-1
vybrané druhy ryb (např. štika obecná,
1,00 mg kg-1
úhoři, makrelovité ryby, treska, tuňák, žralok)
drůbež a obiloviny
0,05 mg kg-1
mouka, rýže, zelenina, ovoce
0,03 mg kg-1
brambory, dětská a kojenecká strava
0,02 mg kg-1

Nařízení vlády č. 23/20011 Sb. určuje nejvyšší přípustnou hodnotu rtuti
pro povrchové vody
pro sediment
pro biotu (makrozoobentos a jelce tlouště)
0,07 mg l-1
470 mg kg-1
206 mg kg-1
6
Limitní expoziční hodnoty



Limitní expoziční hodnota pro celkovou rtuť (PTWI – Provisional
Tolerable Weekly Intake) byla určena JECFA FAO/WHO
(Joint FAO/WHO Expert Committee on Food Additives) v roce
1978 ve výši 5 mg kg-1 tělesné hmotnosti týdně.
V roce 2003 vyhlášena snížená hodnota PTWI pro sloučeniny
methylrtuti na 1,6 mg kg-1 tělesné hmotnosti týdně.
Expoziční dávka pro ČR představuje cca 1,8 % PTWI pro
celkovou rtuť a asi 5,5 % PTWI pro sloučeniny methylrtuti.
Řehůřková I., Ruprich J., Řeháková J., Mikoláš J., Matulová D.: Mikroelementy, XL. Seminář o metodice stanovení a
významu stopových prvků v biologickém materiálu a v životním prostředí s. 46-51 (2006)
7
Zdroje sloučenin rtuti
– přírodní zdroje



•
•
•
•
Přirozený výskyt ve všech složkách životního prostředí
Obsah rtuti v zemské kůře cca 0,5 mg kg-1
Přírodní zdroje
Zvětrávání hornin (mokrá a větrná eroze)
Sopečná činnost
Lesní požáry
Vypařování z oceánů a mokřadů
Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services,
Public Health Service Agency for Toxic Substances and Disease Registry s. 29-161
(1999)
8
Zdroje sloučenin rtuti
- antropogenní zdroje
•
•
•
•
•
•
Vyluhování z hlušiny v lokalitách s aktivní i ukončenou těžbou rtuti
Spalování uhlí a jiných fosilních paliv
Těžba vzácných kovů amalgamací
Výroba cementu
Tavení kovů
Likvidace produktů obsahujících sloučeniny rtuti
• Spalování komunálního odpadu a kalů z čistíren odpadních vod
• Odpady z chemického průmyslu (výroba chloru a NaOH)
• Kremace
• Výroba a užívání zubních amalgámových výplní
• Likvidace baterií, zářivek, manometrů
Emise Hg v Evropě 1995
Globální mapa emisí rtuti
Dastoor A.P., Larocque Y.: Atmospheric Environment 38, 147 (2003)
Pacyna E.G., Pacyna J.M., Pirrone N.: Atmospheric Environment 35,
2987 (2000)
9
Bio-geochemický cyklus rtuti, transport v
životním prostředí
Pohyblivost a rozdělení chem. forem rtuti mezi složky prostředí ovlivňují:
- chemické formy rtuti
- okolní podmínky – chemické a mikrobiologické složení prostředí
a řada fyzikálních parametrů
- adsorpce, desorpce, difúze, vypařování, fotolýza, chemické
reakce
Bio-geochemický cyklus rtuti
 Popisuje osud, chování a transport chemických forem rtuti v životním prostředí

Zahrnuje vypaření těkavých forem rtuti z půd, hornin a povrchových vod, jejich
atmosférický transport, opětovné ukládání na zemi a v povrchových vodách,
transformaci chemických forem rtuti a jejich bioakumulaci

Komplikovaný a náročný na vytváření obecných modelů a toxikologických
předpovědí
1.
Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for
Toxic Substances and Disease Registry s. 29-161 (1999)
2.
Ecosystem Health, Canadian Tissue Residue of Wildlife Consumers of Aquatic Biota, Minister of Environment (2001)
10
Transport a transformace chemických forem
rtuti ve vodních ekosystémech
Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic Substances
and Disease Registry s. 29-161 (1999)
11
Chemické formy rtuti ve složkách životního
prostředí - atmosféra







Přítomny v plynném, kapalném i pevném skupenství
Nejčastěji Hg0 a Me2Hg
Přibližně 5 % vázáno na pevné částice
V nekontaminovaných oblastech jednotky ng m-3, v průmyslových jednotky mg m-3
Zpět na zemi se vrací suchou a mokrou depozicí
Hg0 oxidována ozonem, H2O2, org. peroxidy a dalšími oxidačními činidly na Hg2+
 suchá a mokrá depozice
Organokovové formy Hg podléhají fotolýze a reagují s volnými radikály
Zvěřina O.: Stanovení rtuti v ovzduší, Diplomová práce, PřF MU (2010)
12
Chemické formy rtuti ve složkách životního
prostředí - voda



Nejčastěji ve formě Hg2+  vytváří komplexní sloučeniny v
závislosti na chemickém složení vody a pH
Až 70 % Hg ve vodách vázáno na organickou matrici  rozdílná
rozpustnost, transport a transformace
Obsahy Hg:
v podzemních vodách a oceánech do 50 ng l-1
v nekontaminovaných povrchových vodách do 200 ng l-1
v kontaminovaných povrchových vodách kolem 1 mg l-1
1. Leopold K., Foulkes M., Worsfold P.: Anal. Chim. Acta 663, 127 (2010)
2. Ravichandran M.: Chemosphere 55, 319 (2004)
13
Chemické formy rtuti ve složkách životního
prostředí - voda


Hg2+ ve vodách redukovány na Hg0  uvolněna do
atmosféry
Nejdůležitější transformační reakcí rtuti ve vodách je
methylace  vznikají sloučeniny CH3Hg+ a (CH3)2Hg
1. Boening D.W.: Chemosphere 40, 1335 (2000)
2. Ravichandran M.: Chemosphere 55, 319 (2004)
3. Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic Substances and
Disease Registry s. 29-161 (1999)
14
Chemické formy rtuti ve složkách životního
prostředí – voda - methylace


Většinou mikrobiálně řízený proces, probíhá za aerobních i
anaerobních podmínek
Jedná se o methylaci Hg2+ methylkobalaminovými sloučeninami
(CH3B12) v přítomnosti mikroorganismů (druhy baktérií z rodů
Bifidobacterium, Chromobacterium,
Methanobacterium, Pseudomonas)
CH3B12
Hg2+
Enterobacter,
Escherichia,
CH3B12
CH3Hg+
(CH3)2Hg
Bifidobacterium adolescentis
Escherichia coli
Methanobacterium thermoautotrophicum
http://microbewiki.kenyon.edu
http://microbewiki.kenyon.edu
http://microbewiki.kenyon.edu
Pseudomonas aeruginosa
www.biotox.cz/toxikon/bakterie
15
Chemické formy rtuti ve složkách životního
prostředí – voda - methylace

Rychlost methylace je ovlivněna:
- koncentrací Hg2+
- koncentrací methylkobalaminových sloučenin
- teplotou
- pH
- koncentrací kyslíku
- množstvím rozpuštěného organického uhlíku (DOC)
- koncentrací dalších sloučenin přítomných ve vodě nebo
sedimentech (např. chloridů, síranů, sulfidů, thiolů)
- množstvím a druhem mikroorganismů
1. Boening D.W.: Chemosphere 40, 1335 (2000)
2. Ravichandran M.: Chemosphere 55, 319 (2004)
3. Toxicological Profile for Mercury – U.S. Department of health and human services, Public Health Service Agency for Toxic
Substances and Disease Registry s. 29-161 (1999)
16
Chemické formy rtuti ve složkách životního
prostředí – sedimenty





Vzhledem k vysoké adsorpční schopnosti (koeficient obohacení 103 – 105)
jsou významným indikátorem znečištění vodných ekosystémů
Vstup stejně jako u vod nejčastěji ve formě Hg2+
Nejdůležitější transformační reakcí rtuti v sedimentech je methylace 
vznikají sloučeniny CH3Hg+ a (CH3)2Hg
Obsahy MeHg+ mezi 1,0 - 1,5 %
Nejvyšší obsahy rtuti v blízkosti břehů a ústí řek
1. Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)
2. Sunderland E.M., Gobas F.A.P.C., Heyes A., Branfireun B.A., Bayer A.K., Cranston R.E., Parsons M.B.: Marine Chem. 90, 91 (2004)
17
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci
chemických forem rtuti v sedimentech
– methylace



Probíhá v anaerobních podmínkách za přítomnosti sulfát (síran)
redukujících
bakterií
(Desulfobulbus
propionicus, Desulfovibrio
desulfuricans,
Desulfococcus
multivorans,
Desulfobacter
sp.,
Desulfobacterium sp.)
Methylace nejvýraznější na rozhraní voda-sediment a v horních
sedimentačních vrstvách (do 10 cm)
Abiotická methylace ovlivněna teplotou, koncentrací Hg2+ a koncentrací
huminových a fulvinových kyselin
Desulfovibrio desulfuricans
Desulfobulbus propionicus
http://microbewiki.kenyon.edu/index.php/Desulfovibrio
http://bacmap.wishartlab.com/organisms/1265
18
Chemické formy rtuti ve složkách životního
prostředí – sedimenty
Distribuce chemických forem rtuti mezi částečky
sedimentu, koloidní částice a vodnou fázi a reakční
rychlost adsorpčního a desorpčního procesu výrazně
ovlivňují následné transformační reakce chemických
forem rtuti a jsou důležité při odhadování a
předpovědích kontaminací vodních ekosystémů.
19
Chemické formy rtuti ve složkách životního
prostředí – sedimenty

-
-
Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující distribuci a transformaci
chemických forem rtuti v sedimentech patří:
složení sedimentů i okolního vodného prostředí
- obsah anorganických sulfidů
- obsah organické matrice
- obsah hydroxidů železa a manganu
- obsah chloridů
množství a druh mikroorganismů
pH
redoxní potenciál
teplota
1. Pelcová P., Margetínová J., Vaculovič T., Komárek J., Kubáň V.: Cent. Eur. J Chem. 8, 116 (2009)
2. Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)
20
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci
chemických forem rtuti v sedimentech
– sloučeniny obsahující atomy síry


Výrazná afinita chemických forem rtuti k síře (k anorganickým sulfidům a
také obecně ke sloučeninám obsahujícím -SH skupiny)
V anaerobních podmínkách a v přítomnosti sulfidů vytváří mono- a
di-sulfidové sloučeniny např. HgS, HgS2H2, HgS2H-, HgS22- a CH3HgS-

HgS špatně rozpustný ve vodě, usazování v sedimentech

Adsorbce rtuti na sulfidové minerály (např. na pyrit FeS2, FeS a MnS)
Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)
21
Vliv síranů, sulfidů, L-cysteinu a thiomočoviny na
adsorpci chemických forem rtuti
90
90
80
80
70
70
60
50
40
bez přídavku anionu
30
síran
20
sulfid
10
% adsorbované EtHg
% adsorbované MeHg
+
+
Pelcová P., Margetínová J., Vaculovič T., Komárek J., Kubáň V.: Cent. Eur. J Chem. 8, 116 (2009)
60
50
40
bez přídavku anionu
30
síran
20
sulfid
10
0
0
0
50
100
150
200
250
0
300
50
100
90
80
80
2+
100
90
70
% adsorbované Hg
+
% adsorbované MeHg
100
60
40
bez přídavku
30
thiomočovina
20
cystein
10
200
250
300
Adsorpční čas [min]
Adsorpční čas [min]
50
150
0
70
60
bez přídavku anionu
50
síran
40
sulfid
30
20
10
0
0
50
100
150
200
Adsorpční čas [min]
250
300
0
50
100
150
200
250
300
Adsorpční čas [min]
V přítomnosti síranů, thiomočoviny a L-cysteinu pokles adsorpce organokovových
sloučenin o 15 - 25 %, v přítomnosti sulfidů pokles adsorpce Hg2+ o 67 %.
22
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci
chemických forem rtuti v sedimentech
– organická matrice


Směs různých látek s převahou huminových a fulvových kyselin a
huminů. Dále nízkomolekulární organické kyseliny, proteiny,
polysacharidy atd. Vzájemně se liší molární hmotností, mobilitou i
rozpustností.
Vazba se sloučeninami rtuti nejčastěji přes thiolové (R-SH) a
hydrogendisulfidové (R-S–SH) funkční skupiny, ale také přes funkční
skupiny obsahující atomy kyslíku a dusíku.

Fulvové a huminové kyseliny se podílí na uvolňování rtuti z HgS.

Vliv na methylaci Hg2+
1. Tack F.M.G., Vanhaesebroeck T., Verloo M.G., Van Rompaey K., Van Ranst E.: Environm. Poll. 134, 173 (2005)
2. Ravichandran M.: Chemosphere 55, 319 (2004)
23
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci
chemických forem rtuti v sedimentech
– hydroxidy železa a manganu



Adsorpce rtuti na goethit FeO(OH) a hausmannit Mn3O4 (až 40 %)
Adsorpce závisí na redoxních podmínkách a obsahu kyslíku ve vodách
i sedimentech
Při anaerobních podmínkách jsou chemické formy rtuti uvolňovány
zpět do okolního prostředí
Wasay S.A., Barrington S., Tokunaga S.: J. Soil Contam. 7, 103 (1998)
24
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci
chemických forem rtuti v sedimentech
– chloridy



Vytváří s Hg2+ stabilní záporně nabité komplexy HgCl3- a HgCl42-  nižší
biotická methylace  nižší obsah MeHg+ v mořské vodě
Usnadňují demethylaci MeHg+
Vliv na adsorpci není jednoznačný. Ovlivněný řadou dalších parametrů
jako např. koncentrací rtuti, koncentrací chloridů, sulfidů, organickou
matricí, pH atd.
Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)
25
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci
chemických forem rtuti v sedimentech
– pH


V silně kyselém prostředí pozorována desorpce chemických forem
rtuti ze sedimentů
Maximum adsorpce – závislé na chemické formě rtuti
% adsorbované Hg
Třepaný systém
MeHg+
EtHg+
PhHg+
Hg2+
100
80
60
40
20
0
0
2
4
6
8
10
12
14
pH
Pelcová P., Margetínová J., Vaculovič T., Komárek J., Kubáň V.: Cent. Eur. J Chem. 8, 116 (2009)
26
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci
chemických forem rtuti v sedimentech
– pH


Snížení adsorpce chemických forem rtuti v silně alkalickém prostředí je
přisuzováno:
- komplexaci chemických forem rtuti s organickými ligandy
- formování Hg(OH)2, RHgOH
- změně povrchového potenciálu sedimentu
V silně kyselém prostředí je snížení adsorpce chemických forem rtuti
přisuzováno konkurenci s protony kyselin
Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)
27
Faktory ovlivňující distribuci a transformaci
chemických forem rtuti v sedimentech
– teplota


Výrazný vliv na kinetiku adsorpčních procesů. S rostoucí teplotou
vzrůstá rychlost adsorpce chemických forem rtuti na sediment 
je výrazně zkrácena doba ustavení adsorpční rovnováhy.
S rostoucí teplotou  zvýšení aktivity mikroorganismů  zvýšení
methylace Hg2+. Maximum methylace mezi 33 – 45 °C. Nad 55 °C
methylační proces úplně zastaven.
% adsorbované MeHg
+
90
80
70
4,5 °C
60
22,3 °C
50
60,0 °C
40
30
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
Adsorpční čas [min]
1. Pelcová P., Margetínová J., Vaculovič T., Komárek J., Kubáň V.: Cent. Eur. J Chem. 8, 116 (2009)
2. Boszke L., Kowalski A., Głosińska G., Szarek R., Siepak J.: Polish J. Environ. Studies 12, 5 (2003)
28
Bioakumulace chemických forem rtuti

Jeden z nejvyšších akumulačních koeficientů (až 106),
tj. poměr mezi koncentrací
kovu v biologickém materiálu a koncentrací kovu v původním roztoku

Celkový obsah rtuti i MeHg+ vzrůstá s trofickou úrovní potravní pyramidy
Záhlinické rybníky u Přerova
Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.:
Environmental Pollution 145, 185 (2007)
29
Bioakumulace chemických forem rtuti
- ptáci – stanovení celkové Hg
Obsah celkové rtuti (T-Hg) v testovaných tkáních klesal v pořadí:
játra ≥ ledviny > svalovina > střeva
60,00
Mláďata kormorána velkého 6-krát
nižší obsah Hg v játrech
(F4,60 = 28,50, p = 0,0001)
-1
T-Hg [mg.kg v sušině]
50,00
Káně lesní dospělí
Potápka roháč dospělí
Kormorán velký dospělí
40,00
Kormorán velký mláďata
Potápka roháč samci
30,00
Potápka roháč samice
20,00
10,00
0,00
svalovina
střeva
játra
ledviny
Tkáň
Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145, 185 (2007)
Obsah T-Hg v tkáních ptáků
ovlivněn skladbou potravy
30
Bioakumulace chemických forem rtuti
- ptáci – stanovení chemických forem rtuti
Káně lesní dospělí
Potápka roháč dospělí
Kormorán velký dospělí
Kormorán velký mláďata
Potápka roháč samci
Potápka roháč samice
120,00
MeHg/T-Hg [%]
100,00
Biotransformační procesy
(demethylační procesy) v játrech 
Hg2+ snadněji vyloučeny z
organismu
80,00
60,00
tkáň
% MeHg+
40,00
játra
15,3 – 62,1 %
mezidruhové rozdíly
statisticky významné
svalovina a
střeva
71,3 – 93,7 %
mezidruhové rozdíly
statisticky nevýznamné
ledviny
63,3 – 77,4 %
mezidruhové rozdíly
statisticky nevýznamné
20,00
0,00
svalovina
střeva
játra
ledviny
Tkáň
Mláďata kormorána velkého 4-krát
vyšší obsah MeHg+ v játrech
(F4,60 = 56,71, p = 0,001)
Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145, 185 (2007)
Obsahy EtHg+ a PhHg+ pod mezí detekce metody
31
Bioakumulace chemických forem rtuti
- ryby – stanovení celkové Hg
Nejvyšší obsah T-Hg ve svalovině lína
obecného  potrava drobná zvířena dna se
součástí sedimentů, zdržuje se při dně
0,5
0,45
Amur bílý
T-Hg [mg.kg-1 v sušině]
0,4
Kapr obecný
Štika obecná
0,35
Karas stříbřitý
0,3
Lín obecný
0,25
Okoun říční
Perlín ostrobřichý
0,2
 Nejvyšší obsahy T-Hg ve svalovině
 Obsah T-Hg ovlivněn skladbou
potravy, životními podmínkami,
věkem
0,15
0,1
0,05
0
svalovina
hepatopankreas
(resp.játra)
ledviny
kůže
žábry
Tkáň
Nejnižší obsah T-Hg ve svalovině amura bílého
 potrava vodní rostlinstvo
Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145,
185 (2007)
Svalovina dravých ryb statisticky
významně vyšší obsahy T-Hg
32
Bioakumulace chemických forem rtuti
- ryby – stanovení chemických forem rtuti
Nejvyšší obsahy MeHg+ ve svalovině (65,1 – 87,9 %)
Amur bílý
120
Kapr obecný
Štika obecná
100
MeHg/T-Hg [%]
Karas stříbřitý
Lín obecný
80
Okoun říční
Perlín ostrobřichý
60
40
20
0
svalovina
hepatopankreas
(resp. játra)
ledviny
kůže
žábry
Tkáň
Houserová P., Kubáň V., Kráčmar S., Sitko J.: Environmental Pollution 145, 185 (2007)
33
Vědecký a pedagogický rozvoj habilitačního
oboru - Zemědělské chemie
Pedagogický rozvoj

Výuka a garance chemických předmětů
Odborné vedení bakalářských, diplomových a disertačních prací

Postupy a dovednosti vyžadované v laboratoři stopové analýzy, správná laboratorní praxe

Metody odběru, uchování, rozkladů a prekoncentrace vzorků

Využití složitějšího přístrojového vybavení HPLC-UV/VIS, HPLC-AFS, AAS, CE-UV/VIS,
CE-C4D, IC – vývoj a optimalizace nových metod

Analýzy vzorků zaměřené na monitorování analytů ve složkách životního prostředí

Sledování a vyhodnocení distribucí, transformací a transportů analytů v životním prostředí

Statistické vyhodnocení výsledků (certifikáty: Interaktivní počítačové zpracování dat,
Statistika v analytické chemii)

34
Vědecký a pedagogický rozvoj habilitačního
oboru - Zemědělské chemie
Vědecký rozvoj


Získání potřebných finančních prostředků – grantové projekty, bilaterální spolupráce
Řešení grantových projektů – publikování dosažených výsledků v časopisech s IF

Spolupráce s pracovišti zabývajícími se speciační analýzou
Masarykova univerzita - Ústav chemie - prof. RNDr. Josef Komárek, DrSc.
- prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc.
Jihočeská univerzita – Katedra aplikované chemie
- Ing. Jaroslav Švehla, CSc.

Zahraniční spolupráce
Institut des sciences de la vie
Biologie de la nutrition et toxicologie environnementale (BNTE)
Université de Louvain
Belgium
Sledování neurotoxického účinku rtuti na úhoře říčního
Možnost bilaterální spolupráce
35
Poděkování
36