Transcript CH 2

Deriváty uhlovodíků
Tvorba systematických názvů
• Základem uhlovodíková kostra
• Charakteristické skupiny (vše kromě vodíku, alkylu a
heterocyklického zbytku)
• Hlavní charakteristická skupina (pouze jedna a
určuje koncovku v názvu sloučeniny)
Hierarchie vybraných charakteristických skupin
nejvyšší „oniové“ kationty
+
+
O
N
- COOH
karboxylové kys.
- OH
hydroxyderiváty
- SO3H
sulfonové kys.
- SH
sulfanylderiváty
- COOR estery
-O-O-H hydroperoxidy
- COCl
- NH2
aminy
- CONH2 acylamidy
- OR
ethery
-CN
- SR
sulfidy
acylhalogenidy
nitrily
- CH = O aldehydy
- Br,Cl,F,I halogenidy
- CO -
- NO2
ketony
nitroderiváty
+
S
Tvorba názvu
1. nalezení hlavní charakteristické skupiny
2. nalezení hlavního řetězce
a) maximální počet charakteristických skupin
b) maximální počet násobných vazeb
c) maximální počet atomů uhlíku v řetězci
3. očíslovat uhlíky hlavního řetězce (hlavní charakteristická skupina co
nejmenší číslo)
4. pojmenovat všechny charakteristické skupiny a uhlovodíkové zbytky a
sestavit název sloučeniny
92
1
H6
H3
HO C C C C C C CH3
H H
H2
CH3
Cl O
7
5
4
3-chlor-7-hydroxy-6-methylhept-4-en-2-on
Halogenderiváty uhlovodíků
Názvosloví
H
H
H3C C C C CH3
H2
Br
CH3
2-brom-4-methylpentan
Br
2-bromnaftalen
Cl
C C C Br
H2 H2 H2
1-brom-3-chlorpropan
H H
H3C C C C C CH3
H H
CH3 I
4-jod-5-methylhex-2-en
Zastaralé a triviální názvy
CH3Br
methylbromid
CH2I2
methylenjodid
CHI3
jodoform
CHBr3
bromoform
CHCl3
chloroform
CHF3
fluoroform
Reaktivita halogenderivátů
Alkylační činidla: R – X  R+ + XR – I > R – Br > R – Cl >> R – F
Halogen vázaný na atom uhlíku, který nese násobnou vazbu, lze odštěpit
jen velmi obtížně:
X
X
Vliv struktury uhlovodíkového řetězce na reaktivitu
R
R C X
R
C X
R H
>
R
R
+
C
R
>
R C X
H2
R
>
H3C X
Typická reakce
R – X + AY  R – Y + AX
Jde o navázání alkylu R na vhodnou skupinu Y – ALKYLACE
Z hlediska reakčního mechanismu se jedná o nukleofilní substituci
SN
Nukleofilní substituce monomolekulární SN1
Sloučenina AY se snadno štěpí na ionty:
AY  A+ + YPokud se snadno štěpí na ionty i halogenderivát
R – X  R+ + X-
dojde k reakci karbokationtu s nukleofilní částicí za vzniku produktu RY:
R+ + Y-  R – Y
Nukleofilní substituce bimolekulární SN2
Pokud se halogendrivát štěpí na ionty neochotně, pak částice Yatakuje nedisociovanou molekulu halogenderivátu:
R
Y
+
R
-
R
X
R
Y
X
R R
R
Y
R
R
+
X
Vedlejší reakce při alkylacích
Eliminace:
OHR C C Br
H2 H2
+
- Br-
R C CH2
H2
substituce
R C CH2OH
H2
OHeliminace
- H2O
R C CH2
H
Přesmyky:
R C C C Cl
H H H2
+
- Cl-
R C C CH2
H H
OH-
R C C CH2
H H
OH
+
R C C CH2
H H
OHH
R C C CH2
H
OH
substrát
nukleofil
produkt
využití
R-X
H2O
R – OH + HX
příprava alkoholů
R-X
OH-
R – OH + X-
příprava alkoholů
R-X
R´- O-
R – O – R´ +
X-
příprava etherů
R-X
SH-
R – SH + X-
příprava thiolů
R-X
R´- S-
R – S – R´ +
X-
příprava sulfidů
R-X
NH3
R - NH3+ X-
příprava amoniových solí
R-X
R – NH2
R2 NH2+ X-
příprava amoniových solí
R-X
R2 NH
R3 NH+ X-
příprava amoniových solí
R-X
R3 N
R4 N+ X-
příprava amoniových solí
R-X
CN-
R – CN + X-
příprava nitrilů
R-X
Mg
R - MgX
příprava organokovových
sloučenin
R-X
Li
R – Li + LiX
příprava organokovových
sloučenin
R-X
R - MgX
R – R + MgX2
příprava uhlovodíků
Příprava halogenderivátů
Z uhlovodíků:
radikálová chlorace
CH4 + Cl2  CH3Cl + HCl
CH2 = CH - CH3 + Cl2  CH2 = CH – CH2Cl + HCl
Cl
H2
C
CH3
+
C
H CH
3
Cl2
+
H Cl
H
C
CH3
O
N Br
O
O
+
+
Br
N H
O
iontová chlorace
AlCl3
+
+
Cl2
Cl
H Cl
iontová adice halogenovodíku
CH2 = CH - CH3 + HCl  CH3 - CHCl - CH3
radikálová adice bromovodíku
CH2 = CH - CH3 + HBr  Br - CH2 - CH2 - CH3
adice halogenů
CH2 = CH - CH3 + Cl2  CH2Cl - CHCl - CH3
Příprava halogenderivátů z alkoholů
Při reakci
R – OH + HX  R – X + H2O
nastávají často komplikace
jodderiváty:
R – OH + HI  R – I + H2O
R – I + HI  R – H + I2
V reakční směsi nesmí být přebytek jodovodíku!
R – OH + KI + H3PO4  R – I + KH2PO4 +
H2O
R – OH + I2 + P  R – I
+ H3PO3
bromderiváty:
R – OH + HBr  R – Br + H2O
R – OH + PBr3  R – Br + H3PO3
chlorderiváty:
R3C – OH + HCl  R3C – Cl + H2O
k posunutí rovnováhy je nutno vázat vodu
R – OH + HCl + ZnCl2  R – Cl + ZnCl2H2O
vysoké výtěžky za použití halogenidů anorganických
kyselin (PCl3, PCl5, SOCl2, SO2Cl2 …)
R – OH + PCl3  R – Cl + H3PO3
fluorderiváty:
R – OH + SF4  R – F + SOF2 + HF
Všechny halogenderiváty je možno připravit z
alkoholů dvoustupňovou syntézou:
R – OH + R´ – SO2Cl  R´ – SO2– O-R + HCl
R´ – SO2– O-R + KI  R – I + R´ – SO3K
Příprava halogenderivátů z etherů
R1 – O – R2 + HI  R1 – I + R2 – I + H2O
Příprava halogenderivátů z aldehydů a ketonů
R – CH = O + PCl5  R – CHCl2 + POCl3
Příprava fluorderivátů z karboxylových kyselin
R – COOH + SF4  R – COF +
R – COF +
SF4  R – CF3 +
SOF2 + HF
SOF2
Příprava „freonů“
CCl4 + HF  CCl3F + HCl
Nutná přítomnost katalyzátoru SbCl5!!!
Organokovové sloučeniny
Příprava:
nejběžnější: halogenderivát + kov
+
R X
Cl
+
Mg
Li
R MgX
Li
+
LiCl
Organokovové sloučeniny těžkých kovů velmi nebezpečné
CH3 – Hg – CH3
Použití:
1. reakce s „kyselými vodíky“, například:
H3C MgI
+
HC CH
HC
CMgI
+
CH4
2. adice na polární násobné vazby (CO, CN apod.),
například:
OMgI
H3C C O
H
+
H3C MgI
H3C C CH3
H
Shrnutí kapitoly.
Halogenderiváty uhlovodíků obsahují polární vazbu uhlík
halogen, ve které atom uhlíku, díky své menší
elektronegativitě vůči atomu halogenu, nese parciální kladný
náboj.
Relativní snadnosti rozštěpení vazby uhlík – halogen se
využívá při alkylačních reakcích.
Jako alkylační činidla není většinou možno použít
fluorderiváty a halogenderiváty, ve kterých je atom halogenu
vázán na uhlík nesoucí násobnou vazbu.
Při přípravě halogenderivátů je nutno si uvědomit rozdíl mezi
iontovým a radikálovým průběhem reakce.
Při iontové adici bromovodíku se atom bromu váže na atom
uhlíku s parciálním kladným nábojem, při radikálové adici na
atom uhlíku s parciálním záporným nábojem.
Při iontové substituci alkylaromátů se atom halogenu váže na
aromatické jádro, při radikálové substituci na atom uhlíku
uhlovodíkového řetězce, který sousedí s aromatickým jádrem.