Transcript CH 2 = CH 2

Organická chemie
Vaznost atomů
H
H O H
R S H
H
H N R
H
H
H
+
H O H
+
R S H
H
+
H
H
H
H N R
H
H
C
C
H
H
C
H
C
C
H
Hybridizace
• Jednoduchá vazba uhlík uhlík
•
- hybridizace sp3
•
- vazebný úhel 109°28’
•
- délka vazby 0,154 nm
H
H
H
109°28´
H
• Dvojná vazba uhlík - uhlík
•
- hybridizace sp2
•
- vazebný úhel 120°
•
- délka vazby 0,133 nm
120°
120°
120°
• Trojná vazba uhlík uhlík
- hybridizace sp
- vazebný úhel 180°
- délka vazby 0,119 nm
180°
O
CH2
sp3
sp2
C
C
sp
C C
H H
sp2
C
OH
Reakce organických sloučenin
Adice
• klesá řád vazby
• změna hybridizace
H2C CH2
+
Cl2
H2
H2C C
Cl Cl
HC CH
+
Cl2
H
HC C
Cl Cl
Eliminace
• stoupá řád vazby
• změna hybridizace
H2
H2C C
H2C CH2
+
H2O
H OH
H
HC C
H H
HC CH
+
H2
Substituce
CH3
H
+
Cl2
CH3
Cl
+
HCl
Molekulární přesmyk
+
+
R C C C Cl
H H H2
- Cl-
R C C CH2
H H
R C C CH2
H H
OH-
OH-
H
R C C CH2
H
OH
R C C CH2
H H
OH
CH3
H
H3 C C C CH3
CH OH
+ H+
CH3
H
H3 C C C CH3
+
CH3 O H
3
CH3 H
+
- H2O
H3C C C CH3
CH3
H
CH3 H
H3C
+
H3C C C CH3
CH3
- H+
H3 C
C C
CH3
CH3
Izomerie
• Izomery jsou sloučeniny, které mají stejný
sumární vzorec ale různou strukturu.
Konstituční izomerie
• C2H6O:
CH3 – CH2 – OH
• C3H7O:
CH3– CH2– CH2–OH
• C2H4O:
CH3 – CH = O
CH3 – O - CH3
nebo
nebo
nebo
CH3– CH– CH3
‫׀‬
OH
CH2 = CH – OH
Kofigurační izomerie
H
C C
H3C
CH3
H
H
H
C C
H3C
CH3
Optická izomerie
COOH
H
H3C
OH
COOH
H
HO
CH3
Konformační izomerie
• Konformační izomery nelze samostatně
izolovat, existují vždy ve směsi.
Příklad:
Newmanova projekce
Polarita vazeb a molekul
Dipólový moment molekuly
vektorový součet dipólových momentů
všech vazeb molekuly
Indukční efekt
Jde o elektrostatické působení substituentů způsobené
hlavně rozdílnou elektronegativitou atomů.
Příklad:
+I
CH3

CH

CH2
uhlík má větší elektronegativitu než vodík  vazby
uhlík – vodík jsou polarizovány (C- – H+)


-I
Br
CH
CH2
Mezomerní efekt
Podmínkou vzniku mezomerního efektu je konjugace


-M
+M
N
Br
CH2
CH
C


CH
CH2
Kombinace indukčního a mezomerního efektu


-I
+M
Br
Br
CH2
CH


CH
CH2
výsledek
+
Br


CH
CH2
Názvosloví
triviální...........................systematické
Tvorba systematických názvů
• Základem uhlovodíková kostra
• Charakteristické skupiny (vše kromě vodíku,
alkylu a heterocyklického zbytku)
• Hlavní charakteristická skupina (pouze jedna a
určuje koncovku v názvu sloučeniny)
Hierarchie vybraných charakteristických skupin
nejvyšší „oniové“ kationty
+
+
O
N
- COOH
karboxylové kys.
- OH
hydroxyderiváty
- SO3H
sulfonové kys.
- SH
sulfanylderiváty
- COOR estery
-O-O-H hydroperoxidy
- COCl
- NH2
aminy
- CONH2 acylamidy
- OR
ethery
-CN
- SR
sulfidy
acylhalogenidy
nitrily
- CH = O aldehydy
- Br,Cl,F,I halogenidy
- CO -
- NO2
ketony
nitroderiváty
+
S
Tvorba názvu
1. nalezení hlavní charakteristické skupiny
2. nalezení hlavního řetězce
a) maximální počet charakteristických skupin
b) maximální počet násobných vazeb
c) maximální počet atomů uhlíku v řetězci
3. očíslovat uhlíky hlavního řetězce (hlavní charakteristická skupina co
nejmenší číslo)
4. pojmenovat všechny charakteristické skupiny a uhlovodíkové zbytky a
sestavit název sloučeniny
H6
H3 2 1
HO C C C C C C CH3
H H
H2
CH3
Cl O
7
5
4
3-chlor-7-hydroxy-6-methylhept-4-en-2-on
Názvosloví chirálních molekul
klasické – Fischerova projekce
moderní – R,S názvosloví
vlevo
Fischerova
projekce
směr
pohledu
každý chirální
uhlík se hodnotí
zvlášť
nejvyšší oxidační
stupeň nahoře
H
HO
CHO
CH2OH
vpravo
CHO
konfigurace D,L
se určuje podle
„nejnižšího“
chirálního uhlíku
H
OH
CH2OH
D-glyceraldehyd
CHO
O
CH
H
HO
H
HO
OH
H
H
OH
H
OH
H
OH
CH2OH
CH2OH
D-ribosa
2
R,S – názvosloví
pořadí substituentů
se hodnotí podle
protonových čísel
1
směr
pohledu
4
H
3
HOCH2
označení R,S se uvádí
do závorky před název
3
(R)-glyceraldehyd
HO
CHO
1
1
4
4
R
2
2
3
S
každý chirální uhlík se posuzuje zvlášť
O
4H
1 HO
H
HO
CH
3
2
OH
H
CH2OH
"(2R,3R,4R)-2,3,4,5-tetrahydroxypentanal"
Enantiomery
liší se pouze optickou aktivitou –
fyzikálně chemické vlastnosti stejné
(směs 1 : 1 se nazývá racemát)
COOH
H
COOH
H
HO
CH3
(R)-2-hydroxypropanová kyselina
H3C
OH
(S)-2-hydroxypropanová kyselina
Diastereoizomery
stereoizomery, které mají alespoň na
jednom chirálním centru opačnou
konfiguraci, ale nejsou enantiomery
Uhlovodíky
Alkany
• Alkany jsou uhlovodíky, ve kterých jsou atomy uhlíku vázány
pouze jednoduchou vazbou. Vazebné úhly 109°28´, viz
například molekula methanu,
H
H
H
109°28´
H
jsou způsobeny hybridizací původních atomárních orbitalů s, px,
py, pz na hybridní orbital sp3. Vzniklé vazby tak směřují do
vrcholu tetraedru (proto úhel 109°28´) a délka jednoduché
vazby C – C je 0,154 nm.
Názvosloví alkanů
Homologická řada
CH4
methan
CH3CH3
ethan
CH3CH2CH3
propan
CH3(CH2 )2CH3 butan
CH3(CH2 )3CH3 pentan
CH3(CH2 )4CH3 hexan
CH3(CH2 )5CH3 heptan
CH3(CH2 )6CH3
CH3(CH2 )7CH3
CH3(CH2 )8CH3
CH3(CH2 )9CH3
CH3(CH2 )10CH3
CH3(CH2 )11CH3
CH3(CH2 )18CH3
CH3(CH2 )28CH3
oktan
nonan
dekan
undekan
dodekan
tridekan
eikosan
triakontan
Názvosloví cykloalkanů
(pomocí předpony cyklo)
cyklopropan
cyklohexan
cyklobutan
cykloheptan
cyklopentan
cykooktan
Tvorba názvů alkanů
Uhlovodíkové zbytky
-CH3

methyl
-CH2CH3 ethyl (ethan-1-yl)
-CH2CH2CH3
CH3CHCH3 1-methylethyl
propyl
-CH2(CH2 )2CH3 butyl
-CH2(CH2 )3CH3 pentyl
-CH2(CH2 )4CH3 hexyl
-CH2(CH2 )5CH3 heptyl
propan-2-yl
H2
C
H2C C
H
H
H2C C
C CH2
H2
H2
C H
H2C
C
C
H2
CH2
cyklopropyl
cyklobutyl
cyklopentyl
Příklady názvů alkanů
1
CH3
H 5
H3C C C C CH3
H2
CH3 CH3
2
3
4
2,2,4-trimethylpentan
CH3
1
H 3 2
H3C C C C C C CH3
H2 H2
H2
CH2CH3
H3C
7
6
5
4
4-ethyl-3,3-dimethylheptan
H
H3C C C C C C C C CH3
H2 H2 H2
H2 H2 H2
CH
C
CH3
H3C C
H2 H2
5-(1-ethylpropyl)nonan
5-(pentan-3-yl)nonan
Přírodní zdroje alkanů a jejich
využití
Alkany se vyskytují v přírodě a jejich zdrojem
je hlavně zemní plyn (obsahuje zejména
methan) a ropa (obsahuje hlavně vyšší
alkany).
Chemické vlastnosti alkanů
• Malý rozdíl v elektronegativitě uhlíku (2,5)
a vodíku (2,2) (hodnoty dle Paulinga)
• Důsledek – vazba uhlík – vodík se
přednostně štěpí na radikály – radikálové
reakce
H
R C
R C H
H2
+
H
+
H
H
H
R C
H
+
Průmyslově využívané reakce
Nejrozšířenější reakcí, využívající zemní plyn, je jeho
úplná oxidace
CH4 + O2  CO2 + 2 H2O
Tato reakce se využívá díky svému tepelnému
zabarvení jako zdroj energie.
Parciální oxidace zemního plynu
CH4 + O2  C + 2 H2O
je průmyslově využívána pro přípravu sazí, které se
používají jako tiskařská čerň a jsou rovněž důležitou
surovinou pro výrobu pneumatik.
Radikálová substituce
Nejjednodušší příklad – chlorace methanu
CH4 + Cl2  CH3Cl + HCl
Reakce probíhá ve třech krocích:
1. Iniciace (vznik radikálů)
2. Propagace (vlastní reakce – koncentrace radikálů se
nemění)
3. Terminace (ukončení reakce – volné radikály mizí)
1. Iniciace
Dodáním energie se štěpí vazba, která je nejméně
pevná (v tomto případě vazba Cl – Cl):
Cl2  2 Cl
Pro dodání energie jsou nejběžnější tři způsoby:
1. Zahřátí.
2. Záření o vysoké energii (většinou UV)
3. Přidání látky (iniciátoru), která se snadno štěpí na
radikály (například organické peroxidy R–O–O–R)
2. Propagace
Radikál je částice o vysoké energii, která je schopna
atakovat i neutrální molekuly:
Cl + CH4  HCl + CH3
CH3 + Cl2  CH3Cl + Cl
Radikál Cl, vzniklý v druhé reakci, atakuje další
molekulu methanu a tak reakce pokračuje dále
(koncentrace radikálů je velmi nízká).
3. Terminace
Pokud se setkají dva radikály, okamžitě vytvoří
kovalentní vazbu:
2 Cl  Cl2
2 CH3  CH3 – CH3
CH3 + Cl  CH3Cl
Tímto způsobem dojde k vymizení volných radikálů a
reakce se zastaví.
Dehydrogenace alkanů
katalytická dehydrogenace
CH3 – CH2 – CH2 – CH3  CH3 – CH = CH – CH3 + H2
CH3 – CH = CH – CH3  CH2 = CH – CH = CH2 + H2
katalyzátor (Al2O3, Cr2O3, TiO2 ...).
zvýšená teplota (500°C i více)
Cykloalkany
nejvíce stabilní: 5 – 7 členné kruhy
nejprozkoumanější: cyklohexan a jeho deriváty
Alkeny
• Alkeny jsou uhlovodíky, které mají ve své
molekule jednu nebo více dvojných vazeb.
• Přítomnost dvojných vazeb, kde je
koncentrován záporný náboj -elektronů,
způsobuje vysokou reaktivitu alkenů (ve
srovnání s alkany).
Názvosloví alkenů
CH2 = CH2
ethen
CH3 - CH = CH2
propen
CH3 - CH = CH - CH3
but-2-en
CH3 – CH2 - CH = CH2
but-1-en
CH2 = CH - CH = CH2
buta-1,3-dien
CH2 = CH - CH = CH - CH = CH2
hexa-1,3,5-trien
1 2 3 4
H2 C C C CH3
H2
H2C
CH3
2-ethylbut-1-en
2
1
2
3
CH3
5
4
3-methylcyklopent-1-en
1
3
4
5
7
6
CH3
7-methylcyklohepta-1,3,5-trien
cyklohexa-1,4-dien
H
C C
H3C
CH3
H
E-but-2-en
H
H
C C
H3C
CH3
Z-but-2-en
Názvy uhlovodíkových zbytků s dvojnou vazbou
CH2 = CH vinyl
CH3 - CH = CH CH3 - CH = CH - CH2 -
- CH2 - CH = CH2
prop-1-en-1-yl
but-2-en-1-yl
CH2 = CH - CH = CH -
allyl
buta-1,3-dien-1-yl
2
3
4
1
5
cyklopent-2-en-1-yl
Uhlík, který nese volnou valenci, má vždy číslo 1.
Vznik a elektronová struktura dvojné vazby
Z původních atomárních orbitalů uhlíku (2s, 2px, 2py,
2pz) se hybridizace účastní pouze jeden orbital s a dva
orbitaly p (proto hybridizace sp2)
120°
+
+
Vazby v molekule ethenu (CH2 = CH2)
120°
délka vazby C = C
0,133 nm
CH2 = CH2
+
-
-
+
CH2 = CH – CH = CH2
+
+
+
+
-
-
-
-
Chemické vlastnosti alkenů
Typická reakce elektrofilní adice.
Pro vysvětlení průběhu adice je nutno znát polaritu
dvojné vazby.
Polaritu dvojné vazby ovlivňují substituenty hlavně
indukčním a mezomerním efektem.
Indukční efekt
Jde o elektrostatické působení substituentů způsobené
hlavně rozdílnou elektronegativitou atomů.
Příklad:
+I
CH3

CH

CH2
uhlík má větší elektronegativitu než vodík  vazby
uhlík – vodík jsou polarizovány (C- – H+)


-I
Br
CH
CH2
Mezomerní efekt
Podmínkou vzniku mezomerního efektu je konjugace


-M
+M
N
Br
CH2
CH
C


CH
CH2
Kombinace indukčního a mezomerního efektu


-I
+M
Br
Br
CH2
CH


CH
CH2
výsledek
+
Br


CH
CH2
Iontové adice
Adice halogenovodíku (hydrohalogenace)
HBr  H+ + BrH3C C CH2
H
+
+
H
H3C C CH2
H
+
H
komplex
+
H3C C CH3
H
H3C C CH2
H
+
H
+
H3C C CH3
H
+
Br
H
H3C C CH3
Br
Nejdůležitější alkeny
Ethen:
průmysl, zrání ovoce, po vdechnutí celková
anestezie se ztrátou vědomí
Isopren (2-methylbuta-1,3-dien):
stavební jednotka isoprenoidů
H
H
H
C C
H
C C
H
CH3
Alkyny
•Alkyny jsou uhlovodíky, které mají ve své molekule
jednu nebo více trojných vazeb.
Názvosloví alkynů
CH  CH
ethyn
CH3 - C  CH
propyn
CH3 - C  C - CH3
but-2-yn
CH3 – CH = CH - C  CH
pent-3-en-1-yn
CH2 = CH - CH = CH - C  CH hexa-1,3-dien-5-yn
H
H3C C C C C CH
H2 H2
CH3
5-methylhex-1-yn
Vznik a elektronová struktura trojné vazby
Z původních atomárních orbitalů uhlíku (2s, 2px, 2py,
2pz) se hybridizace účastní pouze jeden orbital s a
jeden orbital p (proto hybridizace sp)
180°
+
s
px
sp
Nehybridizované orbitaly 2py a 2pz se nemění a jsou kolmé k
ose hybridního orbitalu sp
Jelikož k překryvu nedochází pouze nad a pod rovinou vazby, ale i před ní a za ní, je -elektronová hustota
rozložena symetricky kolem -vazby a z čelního pohledu ve
směru -vazby se jeví jako mezikruží:
Délka trojné vazby C  C činí 0,119 nm.
Areny
Areny jsou uhlovodíky, které mají ve své molekule
jeden nebo více „aromatických“ kruhů. Typickým
zástupcem arenů je benzen
Názvosloví arenů
8
9
7
10
6
1
5
4
benzen
2
3
fenanthren
8
7
6
5
naftalen
8
1
4
2
7
3
6
9
1
2
3
5
10
anthracen
4
naftacen
pyren
bifenyl
benzo[a]pyren
H2
C C CH3
H2
H
C CH2
CH3
H3C
toluen
styren
C CH3
H2
2-ethyl-1-methyl-4-propylbenzen
CH3
CH3
H3C
CH3
o-xylen
1-methylnaftalen
2-methylnaftalen
H2
C
fenyl
benzyl
CH3
o-tolyl
2-naftyl
Elektronová struktura arenů
Benzenový kruh je tvořen šesti uhlíky v hybridizaci sp2,
jejichž vzájemné překryvy vytvářejí -vazby C – C.
Opět, jako v případě konjugovaných alkenů, dochází k
překryvu nehybridizovaných orbitalů 2pz přes celou molekulu
a výsledkem této konjugace je vznik -elektronových hustot
nad a pod rovinou kruhu
Ideální situace nastává u benzenu, jejímž důsledkem je stejná
délka všech vazeb v kruhu a to 0,139 nm.
Z těchto důvodů se při psaní vzorců aromatických kruhů
preferuje zápis s kroužkem (a) před zápisem s konjugovaným
systémem dvojných vazeb (b).
(a)
(b)
Tato delokalizace -elektronových hustot přes celou kruhovou
molekulu změní natolik vlastnosti uhlovodíku, že typickou
reakcí nebude adice, ale elektrofilní substituce.
Živé organismy nemají schopnost syntetizovat aromatické
jádro.
Fenylalanin, tryptofan – esenciální aminokyseliny
H2 H
C C COOH
H
C C COOH
H2
NH2
fenylalanin
NH2
N
H
tryptofan
Významné aromatické uhlovodíky
Benzen – dobré rozpouštědlo, ale velmi toxický
Toluen – méně těkavý, méně toxický, působí narkoticky
Polycyklické aromatické uhlovodíky – produkty
nedokonalého spalování, některé deriváty jsou velmi toxické
(můžou reagovat s DNA)
Alkoholy a fenoly
• Alkoholy – hydroxylová skupina je vázána
na uhlík s hybridizací sp3
• Fenoly – hydroxylová skupina je vázána na
uhlík s hybridizací sp2 (aromatické jádro)
Názvosloví
1. skupina –OH je hlavní charakteristická skupina
koncovka –ol (alkohol nebo fenol)
2. skupina –OH je vedlejší charakteristická skupina
předpona hydroxy-
Alkoholy
R
R
C
H2
OH
R
H
C
R
R
sekundární
CH3 – OH
methanol
CH2 = CH – CH2 - OH
prop-2-en-1-ol
HO – CH2– CH2 – OH
ethan-1,2-diol
HO – CH2– CH - CH2 – OH
propan-1,2,3-triol
|
OH
R
OH
OH
primární
C
terciární
Fenoly
OH
OH
OH
HO
pyrokatechol
(benzen-1,2-diol)
fenol
OH
resorcinol
OH
HO
OH
hydrochinon
H3 C
OH
p-kresol
2-naftol
Skupina –OH jako vedlejší
H2C C C COOH
H2 H2
OH
4-hydroxybutanová kyselina
Chemické vlastnosti alkoholů
Acidobazické vlastnosti
Alkoholy – amfoterní sloučeniny
+
R O
NH2
R O H
H+
+
R O H
H
NH3
Vodíkové můstky
O H
R
O H
R
O H
R
(i v roztocích polárních rozpouštědel)
Oxidace
ox.
ox.
R C OH
H2
R C O
H
H
R C R
OH
R COOH
ox.
R C R
O
Dehydrogenace
R C OH
H2
H
R C R
OH
R C O
H
R C R
O
+
+
H2
H2
Dehydratace
H2 C CH2
+
H2O
H3 C C OH
H2
H3 C C O C CH3
H2
H2
+
H2O
Adice na karbonylovou skupinu
H
R´ C O
H
+
HO R
R OH
R´ C O R
OH
H
R´ C O R
- H2O
OR
Esterifikace
R C
O
OH
+
R´ OH
R C
O
O R´
+
H2O
Významné alkoholy
Methanol – letální dávka 30 – 70 ml, snadná
záměna s ethanolem
Ethanol – méně těkavý, méně toxický, působí
narkoticky
Ethylenglykol (ethan-1,2-diol)– nemrznoucí
směsi, toxický (v organismu přeměna až na
kyselinu šťavelovou)
Glycerol (propan-1,2,3-triol) – součást lipidů a
glycerofosfolipidů
Enoly – keto–enol tautomerie
Chemické vlastnosti fenolů
Acidobazické vlastnosti – slabé kyseliny
O H
Oxidace
H
O
O
ox.
O
ox.
ox.
...
O
Významné fenoly
Fenol – silná žíravina
Pyrokatechol, resorcinol, hydrochinon
Ubichinon (koenzym Q), menadion (vitamín K)