Neprašová - Úřad průmyslového vlastnictví

Download Report

Transcript Neprašová - Úřad průmyslového vlastnictví

ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
WWW.UPV.CZ
Ochrana ochranných známek v ČR a
současný vývoj v této oblasti
ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ
JUDr. Dana Neprašová
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
1) Zápisná způsobilost OZ
POZ O-358449 „ASTRID Jelení lůj“ vs. OZ č. 222244 „Jelení lůj“
§ 6 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen ZOZ):
„Do rejstříku se nezapíše označení, pokud je shodné se starší ochrannou známkou,
která je přihlášena nebo zapsána pro jiného vlastníka či přihlašovatele pro shodné
výrobky či služby; to neplatí, pokud vlastník či přihlašovatel starší ochranné známky
udělí písemný souhlas k zápisu pozdější ochranné známky do rejstříku.„
§ 22 odst. 2 ZOZ:
„Úřad přihlášku zamítne, obsahuje-li přihlašované označení prvky starší ochranné
známky, která je přihlášena nebo zapsána pro jiného vlastníka, jestliže by tyto prvky
mohly vést k záměně se starší ochrannou známkou; Úřad přihlášku nezamítne, pokud
vlastník či přihlašovatel starší ochranné známky udělí písemný souhlas k zápisu po
zdejší ochranné známky do rejstříku."
2
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
Barevné kombinované označení zn. sp. O-463825 vs. slovní
ochranná známka č. 270929 ve znění „Vaňkovka“
3
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
POZ O-473680 ve znění „Parfém roku“
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu
vlastnictví (TRIPS) článek 15 odst. 1, věta třetí (cit.):
„Tam, kde označení nejsou schopna podstatně
rozlišit příslušné výrobky nebo služby, mohou
Členové podmínit zápisnou způsobilost rozlišovací
schopností získanou užíváním“ (konec cit.).
4
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
Klamavost
Podle ust. § 4 písm. g) zákona o ochranných známkách se do rejstříku se
nezapíše označení, které by mohlo klamat veřejnost, zejména pokud jde o
povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby.
Kombinovaná POZ zn. sp. O - 425135
5
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
Rozsudek NSS č.j. 3 As 13/2009
„Klamavost není předmětem dokazování, neboť se zde nemusí jednat o reálně existující
stav, který by bylo možné zjistit a prokázat. Otázka klamavosti je otázkou právní nikoli
skutkovou. Její posouzení je tedy pouze věcí úvahy správního orgánu. Tyto závěry
Nejvyššího správního soudu jsou pak zcela v souladu i s názorem Evropského soudního
dvora v rozsudku ze dne 16. července 1998, Gut Springenheide a Tusky, C-210/96,
Recueil. sousloví „rozhodčí soud" může vyvolat dojem, že se jedná o stálý rozhodčí
soud zřízený zákonem. Název státu obsažený v označení nepochybně může u
průměrného spotřebitele asociovat představu, že se jedná o státní orgán či subjekt, jehož
činnost je garantována státem. Slovní prvky „ars aequi et boni" tento klamavý dojem
nikterak nevyvracejí, potvrzují pouze, že subjekt je činný v oblasti práva. Grafický
prvek, tj. alegorické vyobrazení spravedlnosti, žalovaný sám o sobě jako klamavý
nehodnotil, v kombinaci se slovním označením však připustil jeho klamavost, když
konstatoval, že celkově vyobrazení navozuje dojem loga státní instituce, která se
zabývá rozhodčí činností.“
6
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
„Na základě výše uvedeného lze dospět k závěru, že přihlašované
označení by nepochybně mohlo u průměrného spotřebitele vzbudit
důvěru v kvalitu takto označených služeb právě na základě jeho
mylné představy, že tyto služby jsou garantovány či přímo
poskytovány státem a že se jedná o stálou kontinuálně působící
instituci. Nelze připustit, aby byli spotřebitelé nalákáni ke službám
stěžovatele na základě takového prvotního mylného dojmu, který by
jim byl vyvrácen teprve následně po bližším seznámení s
charakterem poskytovaných služeb.
Tento prvotní mylný dojem pak podle Nejvyššího správního soudu
nelze vyloučit ani při zachování vyšší pozornosti průměrného
spotřebitele, neboť je nutné vycházet z předpokladu, že spotřebitel
nemá právní znalosti a nelze po něm tedy požadovat, aby například
věděl, že stálý rozhodčí soud není orgánem veřejné moci.“
7
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
2) Námitky
Rozlišovací způsobilost namítané OZ
Přihlašované prostorové označení zn. sp. O-428100
8
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
vs. namítané mezinárodní barevné prostorové ochranné
známky č. 656748, č. 740002, č. 791244, č.791246, č. 874991, č.
878367, č. 878371, č. 880345 a namítaná mezinárodní
prostorová ochranná známka č. 688990.
9
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
Rozsudek MS v Praze č.j.: 7 Ca 2252008 (cit.):
„Skutečnosti rozhodné pro posouzení námitek podle ust. § 7 odst.
1 písm. a) zákona spočívají ve zjištění, zda napadená ochranná
známka je namítaným ochranným známkám podobná, popř. s
nimi shodná, a zda existuje pravděpodobnost záměny. Zásadní je
zodpovězení otázky, zda z hlediska shodnosti či podobnosti
přihlašovaná ochranná známka obstojí vůči starší ochranné
známce, které svědčí ochrana vyplývající z jejího zápisu v
rejstříku ochranných známek. Není na místě starší ochrannou
známku z hlediska její rozlišovací způsobilosti relativizovat a tím
oslabovat, a důsledky zápisu namítané ochranné známky do
rejstříku a z toho vyplývající práva popírat ve prospěch známky
přihlašované“.
10
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
3) Zrušení OZ pro neužívání, liberační důvody
§ 31 odst. 1 písm. a) ZOZ:
Úřad zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí
osoby, jestliže ochranná známka nebyla po nepřetržitou dobu 5
let řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána,
a pro neužívání neexistují řádné důvody; k užívání, které bylo
zahájeno, popřípadě v němž bylo pokračováno po pětiletém
neužívání ochranné známky ve lhůtě 3 měsíců před podáním
návrhu, se nepřihlíží, pokud přípravy pro započetí užívání nebo
pokračování v užívání nastaly až poté, co se vlastník dozvěděl o
tom, že by mohl být podán návrh na zrušení ochranné známky.
11
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
OZ č. 195914 ve znění „MAMINKA 96“ , zn. sp. O-107763
Rozsudek MS v Praze č.j. 6 Ca 25 7/2008
„K námitce žalobce musí správní soud řešit otázku, zda určitý jev reálného
života byl správním orgánem správně podřazen pod neurčitý právní pojem, v
posuzovaném případě zda nemoc a následné úmrtí původního majitele
napadené ochranné známky a navazující dědické řízení je možno podřadit pod
pojem „řádné důvody pro neužívání ochranné známky. Není dostatečně
zřejmé, jaké úvahy vedly správní orgán ke konstatování závěru, že nemoc a
následné úmrtí původního majitele namítané ochranné známky a navazující
dědické řízení lze považovat za řádné důvody pro neužívání ochranné známky.
Co se týče posuzování řádných důvodů pro neužívání ochranné známky, je
třeba v dalším řízení zohlednit Nejvyšším správním soudem zmíněný rozsudek
Evropského soudního dvora ze dne 14. června 2007, Armin Háupl (C 246/05, Sb. rozh. s. I - 4673), ve kterém Soud zdůraznil mimo jiné požadavek
jednotné aplikace a interpretace práva Evropských společenství tak, aby
úroveň známkoprávní ochrany nebyla odvislá od úrovně známkoprávní
ochrany jednotlivých členských států.„
12
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
Kombinovaná ochranné známky č. 263642 ve
znění „Skarby Króla Augusta III Nelewka
Babuni dla Marii Józefy z czarnego bzu z
Królewskego dworu“, zn. sp. O-197764
13
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
§ 2 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání:
cílem konkurzu a vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů
z majetku tvořícího konkurzní podstatu. Podle § 18a citovaného zákona
prohlášením konkursu nekončí provozování podniku. Prohlášení
konkurzu neznamená, že by daná společnost v zásadě nemohla dále
vyvíjet svou podnikatelskou činnost. Je totiž třeba odlišit omezení
dispozičního práva k ochranné známce, tedy např. nemožnost známku
převést na jiný subjekt, s právem řádně ochrannou známku užívat např.
jejím umisťováním na zapsané výrobky. Konkurz tudíž není okolností
nezávislou na vůli vlastníka a nelze jej uznat jako řádný důvod neužívání
ochranné známky jak ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1 písm. a) ZOZ,
tak ani evropské judikatury.
14
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
Vlastník napadené ochranné známky neprokázal užívání předmětné ochranné
známky ani během dvou let do vyhlášení konkurzu na jeho společnost, z čehož
vyplývá, že ochrannou známku vůbec neužíval. Jedná se o hospodářskou
nemožnost užívání ochranné známky, tedy nikoliv o skutečnost nezávislou na vůli
vlastníka. V konstantní judikatuře ESD, z níž odvolací orgán při svých závěrech
vychází, jsou však jako liberační důvody uznávány pouze takové okolnosti, které
vznikly nezávisle na vůli vlastníka, zejména nezaviněná nemožnost vyrábět
výrobky či poskytovat služby, pro něž byla ochranná známka zapsána, např.
z důvodu vyšší moci, tj. působením přírodních sil bez lidského přičinění, kterým se
nedalo zabránit při vynaložení požadované péče a opatrnosti. Řádné důvody
neužívání ochranné známky se musí zásadně vztahovat na okolnosti, které nejsou
spojeny s vlastníkem ochranné známky, a které mu brání tuto známku užívat, spíše
než na okolnosti související s obchodními problémy, jež je potkaly, jak je uvedeno
v rozhodnutí Soudu prvého stupně T-156/01.
15
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
4) Neplatnost OZ
§ 32 odst. 3 ZOZ:
Úřad prohlásí ochrannou známku za neplatnou
rovněž v řízení zahájeném na návrh osoby uvedené
v § 7 a z důvodů v tomto ustanovení uvedených.
Mezinárodní slovní ochranná známka
č. 791720 ve znění „monari“
16
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
Nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má.
Právo držitele nezapsaného označení není právem, které by
vzniklo výrokem o udělení ochrany. Nejedná se o absolutní
majetkové právo, nýbrž o právo relativní, které se uplatňuje
vždy ve vztahu k ochranné známce či jinému průmyslovému
právu. Jako takové není samostatně převoditelné, ale lpí na
předmětu činnosti, jak ostatně vyplývá i z rozsudku
Nejvyššího soudu České republiky č.j. 32 Odo 697/2002, na
který se navrhovatel odvolával. Právo držitele nezapsaného
označení se odvíjí od toho, že nemá jen místní dosah.
17
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
K úspěšnému uplatnění návrhu na prohlášení ochranné známky za
neplatnou na základě ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) zákona
č. 441/2003 Sb. je nutné prokázat nejen prosté užívání, ale užívání
určité intenzity a kvality, neboť prohlášení ochranné známky za
neplatnou představuje zásah do právní jistoty vlastníka ochranné
známky i třetích osob spoléhajících se na informace obsažené
v rejstříku ochranných známek.
Získat postavení uživatele nezapsaného označení nelze, pokud je
zřejmé, že osoba, která nezapsané označení užívá, nejedná v souladu
s právními předpisy a užíváním porušuje práva třetích osob.
18
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Česká republika
5) Přezkumné řízení
§ 97 odst. 2 z.č. 500/2004 Sb.:
Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni
nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci
rozhodnutí ve věci. Probíhá-li přezkumné řízení, správní
orgán je usnesením zastaví. Usnesení se pouze poznamená
do spisu.
Rozsudek NSS č.j. 7 As 21/2010
OZ č. 232671 ve znění „ORBITREK“
19
ÚŘAD
PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ
Jméno a příjmení
Česká republika
Děkuji za pozornost
a přeji hezký den…