Transcript Kumulativní salda platební bilance

Otevřená ekonomika
a
Model IS-LM-BP
(Mundell-Flemingův model)
1
Saldo běžného účtu
Saldo kapitálového a
finančního účtu
Změna devizových rezerv
0
Platební bilance (BP - balance of payment)
Definice:
1.
BP zachycuje rovnováhu ekonomiky vůči vnějšímu světu.
2.
BP zachycuje ekonomické transakce se zahraničím za
určité časové období.
3.
BP je peněžní vyjádření ekonomických transakcí mezi
určitou zemí a jejími zahraničními partnery za určité
období (běžně za účetní rok).

PLATEBNÍ BILANCE (jako celek) JE VŽDY
VYROVNANÁ – k nerovnováze dochází uvnitř jejích
složek
Platební bilance - složky
Platební bilance má tyto složky:
• běžný účet (BÚ) - sleduje následující bilance:

obchodní bilance (export a import zboží a služeb), bilance výnosů
(výnosy a náklady z majetkových účastí domácích subjektů v
zahraničí a zahraničních subjektů u nás), bilance běžných převodů
(čistě finanční mezinárodní převody)
• kapitálový účet - jde zde o pohyb kapitálu.

Jedná se o půjčky, které soukromé osoby nebo vlády poskytují
soukromým osobám nebo vládám v zahraničí, nebo je od nich sami
získávají.
• finanční účet (FÚ) - zachycuje dovoz a vývoz kapitálu


Dovozem zahraničního kapitálu rozumíme, když zahraniční osoby
nakupují česká aktiva (CP, nemovitosti) a nebo když poskytují
půjčky českým osobám a nebo ukládají peníze v českých bankách
Vývozem kapitálu do zahraničí rozumíme, když české osoby
nakupují v zahraničí aktiva nebo když poskytují půjčky osobám se
sídlem v zahraničí, a nebo když ukládají peníze v zahraničních
bankách
• rezervy (devizové)
• chyby a opomenutí
Salda platební bilance
Pro analýzu rovnováhy platební bilance je
účelné sestavit salda platební bilance. Lze
rozlišit dva základní typy sald platební
bilance:
a) dílčí salda platební bilance: lze je získat
jako rozdíl kreditu a debetu jednotlivých
položek platební bilance (saldo obchodní
bilance, saldo běžného účtu platební bilance,
saldo finanční účtu platební bilance, saldo
přímých investic atd.).
b) kumulativní salda platební bilance:
vedením pomyslné čáry horizontálním
směrem se rozdělí platební bilance do dvou
relativně samostatných okruhů.
Kumulativní salda platební bilance
Kumulativní salda platební bilance slouží zejména k
hodnocení vztahů mezi jednotlivými
částmi
platební bilance.
kumulativní salda platební bilance:
1. Saldo výkonové bilance – pomyslná čára se vede
pod položkou služby
2. Saldo běžné bilance – pomyslná čára se vede
pod položkou transfery
3. Saldo základní bilance – pomyslná čára se
vedeme pod položkou dlouhodobý kapitál
4. Saldo celkové bilance (saldo maximální likvidity)
– pomyslná čára se vede pod položkou
krátkodobý kapitál.
Dílčí a kumulativní salda výkonové bilance
kredit
Vývoz zboží
debet
- 200
Obchodní
bilance
Výdaje za služby
Bilance služeb
Výkonová
bilance
Kumulativní
saldo
120
Dovoz zboží
Příjmy za služby
Dílčí saldo
-80
230
-50
180
100
7
Dílčí a kumulativní salda běžného účtu
kredit
debet
Dílčí saldo
Výkonová
bilance
Důchody –
výnosy
100
30
Důchodynáklady
-20
Bilance
výnosů
Transfery –
příjmy
Transfery –
výdaje
Bilance
transferů
A. Běžný
účet
Kumulativní
saldo
10
20
-10
10
120
8
Dílčí a kumulativní salda platební bilance
B. Kapitálový účet, C. Finanční účet, D. Chyby a omyly
kredit
debet
Dílčí saldo
A. Běžný účet
120
B. Kapitálový účet
0
Přímé investice - v zahr.
- zahraniční
-120
180
Portfoliové invest. - v zahr.
- zahraniční
Kumul.
saldo
-80
120
Finanční deriváty
Ost.kapitál- úvěry poskyt.
- úvěry přijaté
-60
20
C. Finanční účet
60
D. Chyby a omyly
-10
Platební bilance celk
E. Změna dev. rezerv
170
-170
9
Vztah platební bilance a změny
devizových rezerv



V praxi jsou salda FÚ a BÚ zpravidla opačná, tj. jeli deficit BÚ, pak země vykazuje přebytek FÚ, ale:
salda FÚ a BÚ se nemusí vzájemně přesně krýt,
pak zde hraje roli změna devizových rezerv a
změna měnového kurzu
např. BÚ = -200, FÚ = +150, pak ΔDR = 50
(úbytek se sleduje s kladným znaménkem) a PB=0
nebo: BÚ = -200, FÚ = +250, pak ΔDR = -50
(přírůstek DR sledujeme se záporným znaménkem)
a PB = 0
.
Investiční pozice vůči zahraničí v mld Kč
Aktiva
Přímé investice v
zahraničí
Portfoliové investice
Finanční deriváty
Ostatní investice
Rezervy ČNB
Pasiva
Přímé investice
84,10 zahraničí u nás
1280,60
372,20
Portfoliové
investice
381,00
39,70
Finanční
deriváty
31,80
417,10 Ostatní investice
680,90
636,20
Saldo investiční
pozice
-825,00
11
Rovnováha platební bilance
Existují čtyři základní faktory ovlivňující
platební bilanci země. Jedná se o
1. míru inflace,
2. Růst reálného produktu ekonomiky,
3. výši úrokových sazeb a
4. devizový kurz.
 Platební bilance zemí podléhají neustálým
procesům automatického vyrovnávání.
 Jedná se o takzvané vyrovnávací
procesy platební bilance, vyrovnávací
proces cenový, důchodový, úrokový a
kurzový
Automatické mechanismy
vyrovnávání platební bilance (1)

Cenový vyrovnávací mechanismus
Deficit OB  odliv peněz do zahraničí  pokles peněžní
zásoby  pokles domácí cenové hladiny  růst exportu a
pokles importu  vyrovnání OB (předpoklad: pevný MK,
nulová mobilita kapitálu…)

Keynesiánský důchodový VM
Deficit OB  velký import nebo malý export  pokles AD 
pokles důchodu  pokles importu a růst exportu  vyrovnání
OB (předpoklad: pevný MK, pevné ceny, důchod je určen
poptávkou …)
Automatické mechanismy
vyrovnávání platební bilance (2)

Úrokový vyrovnávací mechanismus
Deficit PB  odliv peněz do zahraničí  pokles peněžní zásoby 
růst domácí úrokové sazby  příliv zahraničního kapitálu a pokles
AD ( pokles dovozu)  vyrovnání PB (předpoklad: fixní měnový
kurz, mobilita kapitálu…)

Kursový VM
Deficit PB  převis poptávky nad nabídkou deviz  znehodnocení
měny  růst exportu a pokles importu  vyrovnání PB (předpoklad:
pružný MK, Marhall-Lernerova podmínka, …)
Vztah platební bilance a měnového
kurzu



obdobně máme-li deficit BÚ a přebytek FÚ je
absolutně menší než tento deficit BÚ, pak
domácí měna oslabí a PB se vyrovná
směřuje-li PB k deficitu, znamená to, že ze
země odtéká více peněz než do ní přitéká →
subjekty poptávají relativně více zahraniční
měny než koruny – to vede k oslabení
koruny
směřuje-li PB k přebytku, znamená to, že
do země přitéká více peněz než z ní odtéká →
subjekty poptávají relativně více koruny než
zahraniční měny – to vede k posílení koruny
Křivka platební bilance - předpoklady

Předpokládáme, že je PB složena pouze z BÚ a FÚ
– ostatní jsou rovny nule
• Běžný účet  NX:


export je autonomní (nezávisí na velikosti produktu), závisí
na preferencích spotřebitele;
import – část je indukovaná (závislá na produktu)
• Finanční účet:
hlavním faktorem, který jej ovlivňuje je úroková míra, tj.
výnos finančních aktiv
 investoři se rozhodují na základě výnosu (pokud jsou stejné
podmínky)
Nezapomeňme, že pokud je na běžném účtu přebytek a pokud
má být platební bilance za této situace vyrovnaná, musí být
finanční účet deficitní (a naopak)


Čistý export

Funkce čistého exportu vypadá nyní takto:
NX = X0 – m.Y + v.R
• tj. export mínus import (import M je
indukovanou veličinou – takže ho rozepíšeme
jako mezní sklon k dovozu m krát agregátní
důchod Y) plus reálný devizový kurz R
vyjadřující kupní sílu dotyčné měny
v mezinárodním porovnání krát v, koeficient
citlivosti zahraničního obchodu na změny
reálného devizového kurzu
• mezní sklon k dovozu m = kolik haléřů z každé
koruny důchodu připadá na dovoz
Čistý export



Export je autonomní veličinou, protože to, kolik
my chceme vyvézt je primárně závislé na
poptávce po našem zboží a tak ve vztahu
k našemu výstupu je to autonomní veličina
U dovozu jde o zápornou indukovanou veličinu,
tzn. že čím větší bude domácí důchod, tím nižší
bude čistý export – více se bude totiž dovážet a
při jinak nezměněných okolnostech se snižuje náš
čistý export
Kladná závislost u reálného kurzu znamená, že
čím bude vyšší reálný kurz R, tím vyšší bude čistý
export (zvýšení R znamená reálné znehodnocení
domácí měny – z toho vyplývá, že jsou levnější
vývozy ze země a dražší dovozy do země)
Kapitálová mobilita
Další důležitý rys modelu je mobilita kapitálu
 Dokonalá kapitálová mobilita:
• investoři mohou nakupovat nebo prodávat finanční aktiva
bez jakýchkoliv omezení s nízkým náklady
• Předpoklady:





neexistuje politické riziko
měly by mít podobné daňové zatížení
stabilní měnový kurs
domácí úroková míra se rovná zahraniční
Dokonalá kapitálová imobilita:
iD = iF
• kapitál se nemůže vůbec mezi zeměmi pohybovat
Dolní pravý
finanční účet platební
V tomto bodě je v rovnováze
jakgraf
BÚzachycuje
tak FÚ. Pro
(FÚ).
Různýmaby
úrokovým
celkovou rovnováhubilance
však není
nezbytné,
byly mírám odpovídá jiná
ZvýšenímČím
produktu
nadomácí
Y2 dojde k
výše
salda finančního
vyšší je
oba účty současně
v rovnováze,
ale abyúčtu.
byl
deficitu
BÚ, který
musí být
vyrovnán
úroková
míra, tímdruhého
vyšší
je saldo
finančního
účtu.
Pokud
deficit jednoho účtu
kryt přebytkem
a
přebytkem
tomu alemíra
dojde jen
je domácí
úroková
míra stejnáFÚ.
jakoKúroková
celková platební bilance
zůstane
v rovnováze.
pokud se
zvýší
úroková míra
na i2.
zahraničnívšechny
(iD=iF), finanční
účet
je vyrovnaný.
Pokud
Tuto rovnováhu představují
body
na
45°
BÚúroková
Hodnoty
Y2 a i2než
poté
definují druhý
bude domácí
míra vyšší
zahraniční
křivce
45°.
bodtokřivky
BP. zahraniční investory
úroková míra, přiláká
do země
a dojde k přílivu kapitálu. Domácí kapitál zůstane v
+
zemi. Finanční účet bude přebytkový. Pokud bude
domácí úroková míra naopak nižší než zahraniční,
Y2 dojde
Y1 Úrovni produktu
Y1Y k odlivu kapitálu do ciziny. Finanční účet bude
směřovat k -deficitu.
odpovídá rovnovážná
Odvození křivky BP
BÚ
(NX)
+
-
úroveň úrokové míry i1
(hodnotami
Y1 a ina
1 je
Pokud
je
důchod
Odvození
křivkyzajištěna
BP začneme
na levém
i
i
rovnováha
BP
úrovni
Y1,
na
běžném
Do
tohoto
grafu
budeme
grafu,
kde
je zobrazena
funkce
platební
bilance).
Těmito
Nahorním
pravém
horním
grafu
vidíme
osu
45°. Osa
i
účtu
je
přebytek.
Pokud
konstruovat
křivku
BP.
2
Levý
horní graf
zobrazuje
závislost
BÚ
běžného
účtu
platební
bilance
(BÚ).
Jak
už i
hodnotami
je tedy
definován
představuje
vyrovnanou
platební
bilanci,
kdy
2
má
být
platební
bilance
Budeme
sem
přenášet
na
vytvořeném
produktu.
Při
růstu
Y
se
jsme
uvedli,
s
růstem
domácího
důchodu
první
bod
křivky
BP.
deficit běžného
účtu
je
pokryt
přebytkem
na
za
této
situace
hodnoty
z osy
x vběžného
horním
projevuje
vliv
mezního
sklonu
k
importu
dochází
ke
zhoršení
salda
účtu
finančním účtu
platební
bilance
nebo
vyrovnaná,
musí
být
grafu
(úroveň
produktu
Y)
i
a
BÚ
dostává
do
deficitu.
1 se postupně
platební
bilance.
Při
nižších
úrovních
přebytek běžného
účtu
je
kompenzován
i1
finanční
účet
deficitní.
aklesající
z osy
yúčet
v pravém
grafu při
To
vyjadřuje
křivka
BÚ.
důchodu
je
běžný
v
přebytku,
deficitem na (úroková
finančnímmíra
účtu.
i)
rostoucím důchodu se postupně
dostává do
deficitu.
Y1
Y2
Y
+
-
FÚ
+
-
FÚ
Křivka BP


Křivka platební bilance vyjadřuje veškeré
kombinace produktu a úrokové míry, při které je
platební bilance v rovnováze
Sklon BP:
• je dán stupněm kapitálové mobility, čím větší je KM, tím
plošší je křivka BP
• pokud je dokonalá KM – pak je BP horizontální, domácí
úroková míra bude stále na úrovní světové míry iD = iF
• pokud je dokonalá kapitálová imobilita – je BP vertikální,
úroková míra by vůbec neovlivnila pohyby kapitálu

Body mimo křivku BP:
• Body nalevo: relativně vysoká úroková míra, FÚ je
v přebytku, ale relativně nízký produkt, proto BÚ nebude
v takovém deficitu aby vyrovnal přebytek FÚ  nalevo
od křivky BP je přebytek BP
• Body napravo: v těchto bodech je deficit BP
Mundell-Flemingův model
(IS-LM-PB model)



analyzuje účinky fiskální a monetární politiky
v otevřené ekonomice
vychází z modelu IS-LM  má stejné
předpoklady
Předpoklady:
• fixní cenová hladina
• ekonomika je pod potenciálním produktem (nevyužité
výrobní zdroje)
• IS-LM je doplněn o BP
• platí pro malé otevřené ekonomiky  země sama o
sobě neovlivní výši (světové) produkce a zároveň
neovlivní světovou úrokovou míru  domácí úroková
míra by se za jinak stejných podmínek rovnala světové
 model, který předpokládá dokonalou kapitálovou
mobilitu
Fiskální politika v systému fixního
měnového kurzu, DKM




Fiskální expanze – IS doprava
Přes trh peněz vzroste domácí úroková míra  příliv kapitálu 
příchod €, zvýšená poptávka po domácí měně, tlak na zhodnocení
domácí měny 
CB se snaží držet kurs  zásah  skoupí přebytečnou zahraniční
měnu a pouští do oběhu domácí měnu  posun křivky LM doprava
tak dlouho, dokud se úrokové míry nevyrovnají
 produkt se zvýšil, FP je v této situaci účinná
i
IS
IS’
LM
iD > iF
iD = iF
LM’
iD
BP
Y0
Y1
Y
Fiskální politika v systému flexibilního
měnového kurzu, DKM




Fiskální expanze, křivka IS se posune nahoru
Domácí úroková míra je vyšší než světová  příliv kapitálu
(teď nastává rozdíl) CB neudržuje fixní měnový kurz  příliv
kapitálu povede k zhodnocení domácí měny  čistý export se
snižuje (ten je obsažen v křivce IS – snižuje se produkt)  posun
IS zpět do původní úrovně
Nastal tzv. mezinárodní vytěsňovací efekt – za této situace by
FP byla zcela neúčinná (v tom směru, že nám neovlivní produkt)
i
IS
IS’
LM
iD > iF
iD = iF
iD
BP
Y0 = Y1
Y
Monetární politika v systému
fixního měnového kurzu, DKM



Monetární expanze (CB zvyšuje množství peněz v oběhu) – posun
křivky LM doprava
Domácí úr. míra pod světovou, investoři odcházejí, všichni se
zbavují domácí měny  znehodnocení  CB udržuje fixní měnový
kurs – zasáhne – začne skupovat přebytečné koruny a ze svých
rezerv pouští zahr. měnu  snižuje peněžní zásobu  LM se vrací
 v tomto případě je monetární politika zcela neúčinná a navíc
CB ztrácí kontrolu na peněžní zásobou
i
IS
LM
LM’
iD = iF
BP
iD
iD < iF
Y0 = Y1
Y
Monetární politika v systému
flexibilního měnového kurzu, DKM



Dojde k monetární expanzi, křivka LM se posouvá dolů
Domácí úroková míra je nižší než světová, odliv kapitálu z domácí
ekonomiky  CB nijak nezasáhne, dochází k znehodnocení kurzu
domácí měny  ovlivnění čistého exportu (import klesá, export se
zvyšuje) – zlepšení NX  křivka IS doprava, až se vrátí na
úrokovou světovou míru, produkt vzroste na Y1
 v tomto případě je monetární politika účinná ( CB může
kontrolovat peněžní zásobu)
i
IS
IS’
LM
LM’
iD = iF
iD < iF
BP
iD
Y0
Y1
Y
Shrnutí - model IS-LM-PB

makroekonomický model (J. M. Fleming, R. A.
Mundell), který popisuje současnou rovnováhu
trhu zboží, trhu peněz (vnitřní rovnováha) a
vnější rovnováhu (platební bilance) pomocí
křivek IS, LM a BP. Současná rovnováha je v
průsečíku těchto tří křivek.
Shrnutí - model IS-LM-BP


K rovnováze modelu IS-LM-BP dochází v tom
okamžiku, kdy se ekonomika nachází na křivce BP,
tedy když je splněna podmínka úrokové parity a
platební bilance je vyrovnaná.
Pokud se ekonomika nachází mimo křivku BP (platební
bilance je nevyrovnaná), dochází k procesu vyrovnání,
jehož průběh závisí na systému měnového kurzu. Je
tedy nutné odlišit situaci s pevným měnovým kurzem
od situace s pružným měnovým kurzem.
Křivka PB

její obecný tvar – např. když se pohybujeme
po křivce z bodu 1 do bodu 2, dochází k růstu
úrokové míry i, na FÚ je tendence vzniku
přebytku, ale pohybujeme se po křivce
vyrovnané platební bilance, proto musí být
přebytek FÚ kompenzován adekvátním
deficitem BÚ, toto splňuje vzestup důchodu,
protože když roste důchod, klesá čistý export
i
BP vertikální
BP obecný tvar
dokonale imobilní kapitál
i2
i1
2
BP horizontální
kapitál dokonale
mobilní
1
Y1
Y2
Y
extrémní tvary BP mohou být:
• horizontální – nekonečně malá změna domácí úrokové míry vyvolá takové
kapitálové toky, že to musí být kompenzováno nekonečně velkým přizpůsobením
běžného účtu

případ, kdy je kapitál dokonale mezinárodně mobilní

situace, ve které se nacházejí malé otevřené ekonomiky např. v ČR

domácí ekonomika není sama schopna ovlivňovat velikost domácí úrokové míry

tzn. že jsou malé otevřené ekonomiky cenovými příjemci mezinárodní úrokové
sazby

pro vývoj platební bilance je rozhodující vývoj finančního účtu
• vertikální – nepatrně malá změna důchodu (ovlivňující běžný účet) musí vyvolat
nekonečně velké změny úrokové míry, aby se přizpůsobil kapitálový účet (aby to
vykompenzoval)

případ, kdy je kapitál mezinárodně zcela imobilní

pro vývoj platební bilance je rozhodující vývoj běžného účtu (neboli NX)

situace, ve které se nacházejí země se zcela nesměnitelnou měnou, které
uplatňují velké administrativní bariéry na import kapitálu (např. KLDR)
Vnější cíl HP

Užší pojetí:

Vnějším hospodářským cílem je dosažení
rovnováhy v zahraničně obchodních vztazích
tedy rovnováhy obchodní bilance
 Širší (MAE) pojetí:
 Vnějším hospodářským cílem je vnější
rovnováha ve smyslu rovnováhy běžného a
finančního účtu platební bilance. Nevzniká tak
žádný tlak na devizové rezervy centrální
banky potažmo na devizový kurz a na
zahraniční zadlužení země.

Možnost konfliktu vnějšího cíle s vnitřním
cílem HP
Nositelé vnější hospodářské politiky
Vláda
 Ministerstvo zahraničních věcí
 Ministerstvo průmyslu a obchodu
 Další pověřené instituce (EGAP, ČEB
a Czech Trade)
 Centrální banka

Nástroje vnější hospodářské politiky
Cla
 Kvóty a další necelní bariéry ZO
 Mezinárodní smlouvy a dohody
 Nástroje podpory vývozu
 Daně
 Úrokové sazby
 Devizový kurz

Vnitřní a vnější HP cíle

Politika měnící výdaje -

Politika přesunující výdaje
určuje absolutní výši
celkových výdajů v ekonomice (výdaje spotřební, vládní,
investiční, výdaje na export nebo na import); mezi její
nástroje patří snižování nebo zvyšování úrokových sazeb,
peněžní zásoby, změna vládních výdajů, daní apod.
vede k přesunu
výdajů mezi domácím sektorem a zahraničím; patří sem
např. devalvace či revalvace devizového kurzu, zavedení cel
a kvót apod.
Swanův diagram
Swanův diagram zobrazuje kombinace vnitřní a vnější
(ne)rovnováhy
Předpoklady: nulová mobilita kapitálu, plovoucí měnový kurz a
splnění Marshall-Lernerovy podmínky


Z
n
e
h
o
d
n
o
c
e
n
í
R
Přebytek
Inflace
Přebytek
Nezaměst.
Vnější rovnováha
Deficit
Inflace
Deficit
Nezaměst.
Vnitřní rovnováha
A
Pozn.: A… absorpce ekonomiky rovnající se soukromé a vládní spotřebě plus investicím;
R… reálný měnový kurz.
Swanův diagram a nerovnováhy (1)

přebytek obchodní bilance a
nezaměstnanost (recesní mezera)
politika měnící výdaje: zvýšit výdaje nebo snížit daně
popřípadě snížit úrokové sazby  růst agregátní poptávky a
produkce, snížení nezaměstnanosti  zvýší se dovoz a
odstraní se přebytek obchodní bilance

přebytek obchodní bilance a inflace
kombinace politiky měnící (snižující) výdaje a přesunující
výdaje: revalvace měny  podpora dovozu & omezení
vývozu  odstranění přebytku obchodní bilance; zvýšení
daní nebo úrokové míry  pokles AD a produkce  pokles
míry inflace
Swanův diagram a nerovnováhy (2)

deficit obchodní bilance a inflační mezera
politika měnící výdaje: snížit výdaje nebo zvýšit daně
popřípadě zvýšit úrokové sazby  pokles agregátní
poptávky a produkce, zvýšení nezaměstnanosti  sníží se
dovoz a odstraní se deficit obchodní bilance

deficit obchodní bilance a nezaměstnanost
kombinace politiky měnící (snižující) výdaje a přesunující
výdaje: devalvace měny  zvýší se export  odstraní se
deficit obchodní bilance; pokles daní či zvýšení vládních
výdajů, popř. snížení úrokové míry  zvýší se AD a produkt
 poklesne nezaměstnanost
Princip efektivní tržní alokace (1)

Princip efektivní tržní alokace:
k dosažení cíle má být použit takový
nástroj, který dokáže naplnit daný cíl
nejefektivněji
 v systému pevných měnových kurzů má fiskální
politika sledovat cíle vnitřní rovnováhy a měnová
politika cíle vnější rovnováhy (předpoklad: omezená
kapitálová mobilita).
 v systému flexibilních měnových kurzů a nedokonalé
kapitálové mobility sleduje vnitřní cíle měnová
politika, zatímco fiskální politika má na starosti vnější
cíle
 v systému flexibilních měnových kurzů a vysoké kapitálové
mobility nemá smysl rozlišovat účinky fiskální a měnové
politiky; pohyb devizového kurzu obnovuje vnější rovnováhu,
zatímco fiskální a/nebo měnová politika pomůže obnovit
vnitřní rovnováhu
(poptávka pod dovozu a vývozu je cenově
elastická), což znamená, že oslabení
měnového kurzu zlepšuje schodek
obchodní bilance potažmo běžného účtu
vlivem zvýšení cen dovozu a snížení cen
vývozu.