Transcript Postmoderní směry v psychoterapii

Postmoderní
směry v
psychoterapii
spolupracující/kolaborativní
Marie Kovářová
přístup, reflektující
týmy
2012
Postmoderní přístupy

70-80.léta

Nejde o nový, ucelený směr – reakce na jiné
přístupy , kritika „velkých terapií“

Odlišný pohled na svět – neexistence
univerzálních pravd, jednoho vysvětlení a
řešení

Odlišný pohled na člověka - přestal být
nahlížen skrze síť neuronů, soubor pudů nebo
kognitivní struktury, začal být chápán jako
Postmoderní přístupy
- historické kořenyRodinná psychoterapie (milánská škola)
PCA – Rogersovská psychoterapie – respekt,
naslouchání, autenticita
Systemická psychoterapie - vyjasňování si
významů slov
Sociální konstruktivismus – jazyk jako tvůrce
reality, významů
Hlavní představitelé PP

Harold Goolishian (USA)

Harlene Anderson (USA)

Rocio Chaveste Gutierréz (Mexico)

Ann-Rita Gjertzen (Norsko)

Tom Andersen (Norsko) – reflektující týmy

V ČR - Brno
Co se řadí k postmoderním
přístupům?

Kolaborativní přístup (KP)
- reflektující proces
- reflektující týmy

Narativní psychoterapie (M. White)

….
Východiska KP

obrací pozornost především k řeči, jazyku

problémy, ale také řešení, chápe stejně jako
realitu – jsou konstruované lidmi, kterých se
problém nějak dotýká, kteří v něm žijí

Řešení problémů – rozpuštění (di-solved) v
konverzaci/dialogu
Hlavní myšlenky KP (1)

Neexpertní pozici terapeuta - T. jako expert
na vedení dialogu, ne na život klienta, jsou na
„stejné úrovni“, pouze mají odlišné role

Spolupracující přístup – T. se učí od K.,K. se
učí od T.--)vzájemně se ovlivňují

Rozvoj společného dialogu – T. probouzí a
podporuje dialog, ve kterém se utvářejí nové
významy, rozšiřují se možnosti, nové úhly
pohledu jež člověk aktuálně má
Hlavní myšlenky KP (2)
 Respekt
ke klientovi a jeho
způsobu života,
 Respekt k tomu, co klient
chce řešit/ co nechce řešit
 Respekt k tempu K.
 Zapojení důležitých lidí z
Dialog v rámci KP
 Specifická forma hovoru, kdy se
účastníci propojují jeden s druhým
(vnější dialog) a sami se sebou
(vnitřní dialog) ve slovech a
gestech a vzájemně se ovlivňují
 Aktivní proces, kdy se snažíme
porozumět druhému
Předvědění vs. nevědění
Předvědění/předp
orozumění
(interpretace,
kategorizace,
Jak být kolaborativním
terapeutem?

H. Anderson
Terapie jako:

Návštěva – host (T.) a vlastník bytu (K.)
Využití KP

Kdekoli
př. vzdělávání, poradenství, terapie, supervize,
běžné denní rozhovory
;

Nejde o techniku nebo metodu, spíše životní
postoj/filosofii a naladění, ve kterém se
odráží T. způsob bytí: způsob přemýšlení,
prožívání, jednání, vztahování se k druhým,
mluvení s druhými apod.– neodděluje se od
Kritika přístupu

Nejde o terapii, ale o obyčejné povídání

Není jasné, kdo je terapeut a kdo klient

Nic se tam neděje

Není vhodné pro všechny situace– nelze
„rozpustit“/dekonstruovat všechny problémy

Náročný na práci s jazykem – omezení u
klientů s mentálním deficitem

Nedostatečný fokus na tělesné aspekty
Reflektující týmy
Reflektující tým - historie

Zakladatelem je norský psychoterapeut a
lékař Tom Andersen

Reakce/kritika na systém práce s rodinou
(milánská škola) – tým odborníků za
jednostranným zrcadlem (etika, jazyk
odborníků, rady, předporozumění)

Přenesení týmu odborníků do místnosti s
klientem – reflektující tým

Toto pojetí se dále využívá v systemické
Reflektující tým z pohledu KP a
jeho východiska

Podobné jako u PP – respekt, neexpertnost T. , nevědění,
rozvoj dialogického procesu, práce s jazykem aj.)

Využívá kombinaci vnitřního a vnějšího
dialogu (mluvení, naslouchání) K. i T.

Cílem je rozvoj alternativních pohledů,
významů, pocitů, myšlenek---) „rozpuštění“
problémů v novém úhlu pohledu
Jazyk reflektujícího týmu

jednoduchý, srozumitelný

popisný

bez předporozumění

postřehy , nápady, hypotézy, myšlenky se
formulují jako nabídky k zamyšlení, nikoli
jako nezpochybnitelné pravdy
„přemýšlím nad tím, co by se stalo kdyby…“
„napadá mě, že by se dalo zkusit…“
Reflektující tým – jak funguje (1)

Klasické sezení – T. a K.

V místnosti s nimi je i reflektující tým (RT)
složený z dalších členů

Členové RT naslouchají a vedou sami se
sebou vnitřní dialog

RT má na vyzvání T. možnost vyjádřit se k
tomu, co viděli, slyšeli

RT mluví k sobě, ne ke K.
Reflektující tým – jak funguje (2)

Reflexe členů by neměly být pouze shrnutím
toho, co zaznělo, ale nějakým přínosem nebo
osobním komentářem

T. pak nabízí možnost s k nějaké myšlence
vrátit a společně ji rozvinout, pokud K. chce

Během jednoho sezení jsou maximálně 2
vstupy RT
Reflektující tým – možnosti
využití

Velmi široké

Psychoterapie – individuální, párová, rodinná

Sociální služby

Supervize

Vzdělávání - i v rámci výcviků

Couching
Reflektující tým – výhody X
nevýhody
Výhody
- více „terapií“ v jednom
sezení
- K. má možnost vybrat
si, co se mu nejvíce líbí
Osobní postřehy ke KP

Není nutné mít speciální výcvik – principy KP
jsou aplikovatelné všude

Není nutné používat všechno z KP – vybrat,
to co je blízké mému osobnímu stylu a
zahrnout to do toho

Nejedná se o jediný účinný způsob práce
vedoucí k výsledkům – paleta možností

Obohacení jak pro K. tak pro T.
Zdroje, výcviky

H. Anderson (2011): Přednášky a prezentace,
Brno

H. Anderson (2006): Collaborative Therapy

H. Anderson (2009): Konverzace, jazyk a
jejich možnosti

Vybíral, Roubal(2011): Současná
psychoterapie

http://www.harleneanderson.org/