Transcript Monetární politika Centrální banka

Monetární politika Centrální
banka
Mgr. Hana Grzegorzová
Principy monetární politiky
• Monetární politika může bezprostředně ovlivňovat peněžní
zásobu a úrokovou sazbu s dopadem na produkt,
zaměstnanost, cenovou hladinu. To však nelze s jistotou
zaručit.
• Monetární politika vytváří pouze podmínky pro žádoucí
změny v makroekonomických veličinách, dlouhodobou
stabilitu měny.
• Měnová politika představuje více méně autoritami vyvolané
změny nabídky peněz s očekáváním, že tyto změny,
promítnutím do změn agregátních výdajů, ovlivní žádoucím
způsobem produkt, zaměstnanost i cenovou hladinu. Teorie
v hledání odpovědí na problém MP není jednotná. (nepřímý
vliv EU).
Centrální bankovnictví, peněžní
zásoba
• Centrální banka – subjekt monetární politiky
• Hlavním úkolem – stabilita měny, př. z historie, v
období válečného ohrožení země vláda využila
možnosti „ tištění“ peněz k financování nákladů,
důsledek – hyperinflace – rozvrat měny
• Relativní nezávislost CB na vládě, (předmětem
diskuse), její činnost pod průběžnou kontrolou
zákonodárných orgánů, kterým se musí orgány CB
ze své činnosti zodpovídat, dohoda – koordinace
činností s vládou – makroekonomická rovnováha,
v závislosti na zvyklostech dané země....
Pravomoci CB
• Hlavní úkol – stabilita měny, tvorba peněžní
zásoby, monetární báze
• Jmenování vedoucích představitelů CB
• Právo emitovat mince, bankovky
• Fce bankovního dohledu nad finančním trhem
• Jiné
Základní cíle monetární politiky
• Bezprostřední cíle
• ovlivnění množství peněz v ekonomice a úrokové míry
• tyto bezprostřední cíle mají vést ke splnění konečných cílů
hospodářské politiky  zaměstnanost, cenová stabilita,
ekonomický růst, vyrovnaná platební bilance
• Př. Ekonomika je v recesi - klesá produkce, roste nezaměstnanost,
nejsou využity výrobní kapacity včetně pracovní síly, klesají příjmy
lidí, klesá poptávka.Centrální banka tak použije expanzivní opatření,
což povede ke snížení úrokové míry, zvýší se investice, zvýší se
produkt, zvýší se zaměstnanost a ekonomika je tak vyvedena
z recese.
• Pozn.
• restriktivní opatření se používají zejména k tlumení inflace
Konečné cíle monetární politiky
• Konečné cíle - dopady monetární politiky
• Vliv na příznivý vývoj základních
makroekonomických veličin
• Produkt, důchod, zaměstnanost, cenová
hladina, platební bilance
Expanzivní politika
• zvyšuje nabídku peněz
• pokud se ekonomika nachází v recesi (pokles produkce,
zaměstnanosti a využívání kapacit), může expanzivní politika
sloužit k jejímu oživení
• v období recese s rostoucí mírou nezaměstnanosti klesají
důchody domácností, což vede k poklesu poptávky, zisky firem
klesají, investice nepřinášejí očekávané výnosy
• expanzivní monetární politikou může centrální banka dosáhnout
snížení úrokové míry
• pokles úrokové míry vyvolá zvýšení investičních výdajů, které
představují podstatnou část agregátní poptávky
• expanzivní politika vyvolá nárůst agregátní poptávky a může tak
napomoci při vyvedení ekonomiky z recese
Restriktivní politika
• snižuje nabídku peněz
• restriktivní monetární opatření se používají
v případě, že kapacity ekonomiky jsou zcela
využity (tzv. „přehřátá ekonomika“), začíná se
projevovat nedostatek pracovní síly, existuje
nadměrná agregátní poptávka, která vede k růstu
cen
• restriktivní monetární politika slouží k zamezení
nadměrného růstu agregátní poptávky a
potlačení inflace
Typy monetární politiky
• Restriktivní monetární politika
• centrální banka zde provádí restriktivní opatření
• tzn. svými nástroji omezuje nabídku peněz,
snižuje tak množství peněz v ekonomice,
snižování míry inflace, pokles důchodů, růst
nezaměstnanosti
• dochází tak zároveň ke zvýšení úrokové míry
(úroková míra je cenou peněz, tzn. méně peněz =
vyšší úrokové míry)
....Typy monetární politiky
• Expanzivní monetární politika
• centrální banka provádí expanzivní opatření,
tzn. svými nástroji zvyšuje nabídku peněz, růst
důchodů v ekonomice, pokles
nezaměstnanosti, zlepšení platební bilance,
růst cenové hladiny – inflační tlaky
• zvyšuje tak množství peněz v ekonomice, což
zároveň vede ke snížení úrokové míry
Krátkodobé, střednědobé,
dlouhodobé cíle měnové politiky
• Změna monetární báze – změna peněžní
zásoby
• Změna diskontní sazby – změna úrokových
sazeb
• Obojí za účelem stability cenové hladiny,
úrovně důchodu
Nástroje monetární politiky
• A) Přímé (adresné) administrativní nástroje
• Nejsou v rozvinutých ekonomikách běžně
používány, direktivní...ovlivnění úvěrových
možností komerčních bank a jejich likvidity
• Stanovení maximálního objemu úvěrů
poskytovaných CB bankám komerčním
• Omezení objemu úvěrů - nutný souhlas CB, aby
obchodní banka mohla poskytnou úvěr (zpravidla
u velkých úvěrů)
• Povinné vklady, doporučení, výzvy, dohody
B) Nepřímé nástroje monetární
politiky
•
•
1.
•
•
•
•
•
Plošné působení, stejné podmínky pro jednotlivé komerční banky
Tři základní typy v tržně orientovaných ekonomikách
Politika povinných minimálních rezerv
každá obchodní banka má povinnost uložit část svých vkladů u
centrální banky
tato částka se nestanoví absolutně, ale jako procento z přijatých
vkladů
pokud centrální banka zvýší povinné minimální rezervy, odčerpá
z obchodních bank peníze a omezuje tak úvěrovou schopnost
obchodních bank
provádí v tomto případě restriktivní politiku  snižuje množství
peněz v oběhu
snížení povinných minimálních rezerv je opatření expanzivní
B) Nepřímé nástroje monetární
politiky
2. Operace na volném trhu – základ tvoří prodeje a
nákupy státních cenných papírů CB. Partnerem jsou
domácnosti, firmy včetně obchodních bank.
• Restrikce – CB prodejem SCP stahuje peníze z oběhu,
zdražuje úvěr a zvyšuje úrokovou míru. Změny úrokové
míry ovlivňují komponenty agregátní poptávky, které
jsou na úrokovou míru citlivé s dopady na produkt,
zaměstnanost, cenovou hladinu
• Expanze – CB nákupem SCP zvyšuje množství peněz v
oběhu, zlevňuje úvěr a snižuje úrokovou míru...
B) Nepřímé nástroje monetární
politiky
3. Diskontní politika – poskytování diskontních půjček
Centrální bankou komerčním bankám, či jiným finančním
ústavům.
Množství poskytovaných půjček ovlivněno regulací výše
diskontní sazby – za kterou CB diskontní půjčky poskytuje.
Úvěry komerčním bankám se tak zlevňují či zdražují.
• Větší objem půjček vede k vyššímu přebytku rezerv –
zvýšení peněžní nabídky.
• Menší objem půjček vede k nižšímu přebytku rezerv –
snížení peněžní nabídky.
• Další nepřímé nástroje – reeskont směnek a lombardní
úvěr, konverze měny a swapové operace, intervence na
devizových trzích
Dilema centrální banky
• Trh s penězi méně stabilní než trh se statky a
službami – nutné hlídat úrokovou sazbu
• Trh statku a služeb méně stabilní než trh peněz
– nutná kontrola peněžní zásoby….
Internet
•
•
•
•
•
www.cnb.cz – česká národní banka
www.mfcr.cz – ministerstvo financí ČR
www.sec.cz – komise pro cenné papíry
www.fpv.cz – fond pojištění vkladů
www.finarbitr.cz – finanční arbitr
Bankovní soustava v ČR
•
•
•
•
•
•
Nezávislou institucí, nepodléhá vládě,
1816 – u nás 1. privilegovaná CB rakouská
1918 – roli CB sehrávalo ministerstvo financí
1926 – Národní banka Československá
1950 – Státní banka Československá
1993 – ustavena ČNB – ústřední bankou státu
Fce CB
•
•
•
•
•
•
•
•
1. Emisní funkce
emise bankovek a mincí, emisní monopol
2. Regulace nabídky peněz
restriktivní a expanzivní
regulace peněžní zásoby
regulace úrokové sazby
regulace a vyhlašování devizového kurzu
prostřednictvím regulace množství peněz v oběhu
dbá na stabilitu cenové hladiny
• centrální banka provádí monetární politiku
3. Banka bank
•
•
•
•
•
vede účty bank
přijímá vklady bank
poskytuje úvěry obchodním bankám
stanoví zásady platebního styku mezi bankami
slouží jako zúčtovací centrum pro ostatní banky při
mezibankovních obchodech  clearingové centrum
• stanoví způsoby používání platebních prostředků při
platebním styku
• reguluje činnost obchodních bank (mj. dává a odnímá
povolení působit jako banka)
4. Banka státu (vlády)
•
•
•
•
•
vede příjmové a výdajové účty státního rozpočtu
provádí finanční operace vlády
spravuje státní dluh
může státu poskytovat úvěr
je povinna 2x ročně Parlamentu ČR podávat
zprávu o měnovém vývoji
• 1x za 3 měsíce informovat o měnovém vývoji
veřejnost
5. Fce bankovního dohledu
• dohlíží na hladký chod a funkčnost bankovního
systému
• kontroluje činnost ostatních bank
• kontroluje dodržování bankovních zákonů 
povinné minimální rezervy, pravidla likvidity
apod.
Další fce....
• 6. Provádí devizové operace
• 7. Spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizových
prostředcích
• 8. Spolupracuje s různými orgány a institucemi
 ministerstvo financí,
•
auditorské firmy
• 9. Zajišťuje styk se zahraničními CB
• 10. Reprezentuje stát na pravidelných setkáních
MMF a Světové banky
Rozdělení bankovního systému
• Bankovní systém představuje souhrn všech
bank působících na určitém území, jejich
vzájemné vztahy a okolí
• Užší pojetí – instituce řídící se zákonem o
bankách s licencí
• Širší pojetí – další finanční instituce, které se
neřídí Zákonem o bankách, pošty, pojišťovny
apod.
Složky bankovního systému
• Institucionální – jednotlivé banky podle
náplně činností, centrální, obchodní,
rozvojové, investiční, hypoteční
• Funkční – způsob uspořádání vztahů mezi
bankovními institucemi v dané ekonomice.....
• Jednostupňový – CB a ostatní jí podřízené
• Dvoustupňový – CB a komerční banky
Rozdělení bankovního systému
•
•
•
•
•
•
•
•
Univerzální – obchodní a investiční
Specializovaný – striktní rozdělení obchodního a investičního
Vysoce otevřený – vysoký podíl zahraničních bank na domácím trhu
Málo otevřený - opak
Pobočkový – málo bank, hodně poboček
Unitární – hodně bank, málo poboček
Propojený – hodně bank propojených vlastnickými vztahy, Švýcarsko
ČR – duální dvoustupňový systém, institucionální, univerzální,
vysoce otevřený, pobočkový,
• 1824 – 1. spořitelna, Rakousko-Uhersko
Kritéria pro založení banky
• Žádost o licenci u centrální banky – ČNB
• 1. adekvátnost kapitálu 500 mil. Kč v peněžní
formě, dopředu složeny na účet ČNB, ta zkoumá
původ a průhlednost fin. prostředků
• 2. adekvátnost osob ve vedení: CB zkoumá
odbornou způsobilost, důvěryhodnost, a
zkušenost bankovního managementu
• 3.profesionalita obchodu – adekvátnost
vnitrobankovního účetního systému, kontrolního
systému, obchodní plán, auditorská firma
...kritéria
• 4. adekvátnost rentability a likvidity – ek. subjekt
předkládá finanční plán na 3 roky dopředu,
podložen reálnými ek. čísly
• 5. ekonomická účelnost banky – CB sleduje
subjekt, který zakládá banku a jeho vazby na další
podnikatelské subjekty
• Princip jednotné bankovní licence – pokud
subjekt získá práva na bankovní licenci, na území
čl. státu EU, potom působí jako banka na území
jiného čl. státu EU
Princip obezřetného podnikání
• Kapitálová přiměřenost -8-40 %, určuje jak vysoký
kapitál musí banka mít, aby pokryla bankovní
aktiva a rizika, s kterými banka přichází do styku.
Stanoví finanční sílu a zdraví banky
• Územní angažovanost – jaké množství půjčit
• Pravidla řízení likvidity – schopnost dostát svým
závazkům
• Klasifikace pohledávek z hlediska stupně
rizikovosti
• Omezení některých investic a poskytování úvěrů
ke spřízněným osobám
Hlavní bankovní cíle
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
základní cíle banky spolu souvisí a na druhé straně stojí proti sobě
likvidita má prioritu před rentabilitou i ekonomickým růstem
Rentabilita
výnosy převyšují náklady a banka dosahuje zisku
Solventnost
schopnost banky uhrazovat ze svých běžných příjmů a rychlým zpeněžením
vlastního majetku běžné náklady a závazky i v případech, kdy banka
dosahuje v hospodaření ztráty
Likvidita
schopnost banky vyplatit komitentům na požádání jejich vklady
banka musí část svých aktiv udržovat v likvidní formě (dají se bez ztráty
hodnoty a časových prodlev přeměnit na peníze)
za rychle likvidní jsou považovány  pokladní hotovost, BÚ u jiných bank,
státní pokladniční poukázky, krátkodobé dluhopisy CB a volné rezervy u
ČNB
Rizika banky
• 1. Kapitálové riziko
• výše závazků v tržním ocenění je větší než tržní
hodnota veškerých aktiv
• čím větší je vlastní kapitál banky, tím menší je
riziko nesolventnosti
• za minimální míru solventnosti banky, kterou
banky musí trvale udržovat, považujeme
kapitálovou přiměřenost (v ČR min. ve výši 8 %)
Rizika banky
• 2. Úvěrové riziko
• vyplývá z toho, že klient nebo obchodní partner banky nedodrží
sjednané podmínky finanční transakce a bance tím vznikne ztráta
(platební neschopnost, nevůle, nedodržení podmínek poskytnutých
záruk dlužníka)
• ke krytí těchto ztrát musí banka vytvářet zdroje (opravné položky,
rezervy, rezervní fond)
• Příčiny úvěrového rizika
• Interní – špatná rozhodnutí banky
• Externí – ekonomický vývoj a politická situace
• Nástroje banky k eliminace úvěrového rizika
• zkouška úvěrové způsobilosti
• limitování úvěrů
• bankovní kontrola dlužníka a úvěrové zajištění
Rizika banky
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
3. Úrokové riziko
vyplývá pro banku ze změn tržních úrokových sazeb
4. Obchodní riziko
právní riziko (právní neprosaditelnost kontraktu)
daňové (změny daňových zákonů)
riziko změny úvěrového hodnocení
reputační riziko (pokles reputace banky nebo obchodního partnera na
trhu)
riziko měnové konvertibility (změna politické nebo ekonomické situace)
riziko pohromy
regulační riziko
5. Operační riziko
transakční – souvisí s chybami v prováděných operacích
riziko systémů – chyby v počítačových programech, podpůrných
systémech, přenosech dat
Základní fce bank
• 1. Finanční zprostředkování
• provádějí ho banky na ziskovém principu
• banky provádějí transformaci kapitálu z různých hledisek, získané finanční
prostředky od věřitelů půjčují svým dlužníkům v jiných formách
• Formy transformace
• Teritoriální – banky získávají zdroje v jedné zemi a umisťují je v jiné zemi
• Časová – banka např. získá krátkodobý zdroj (termínovaný vklad na 1 rok)
a poskytne střednědobý úvěr
• Měnová – banky získávají zdroje v jiné měně, než v jaké mají aktiva
• Kvantitativní – banky získávají zdroje v jiné velikosti, než v jaké poskytnou
úvěr
• Z hlediska obchodovatelnosti – banky proti sekundárně
neobchodovatelným aktivům emitují sekundárně obchodovatelná aktiva
Základní fce bank
• 2. Emise bezhotovostních peněz
• CB emituje hotovostní peníze
• emitentem bezhotovostních peněz jsou komerční
banky (v podobě zápisů
na běžných účtech)
• 3. Provádění bezhotovostního platebního styku
• pomocí účtů, které banky vedou pro své klienty,
mohou provádět jejich vzájemné platby pouhým
účetním převodem bez potřeby převodu
hotovosti
Komerční bankovnictví
• bankami jsou právnické osoby se sídlem v ČR,
založené jako a. s., které přijímají vklady od
veřejnosti, poskytují úvěry a které k výkonu
činností mají povolení působit jako banka
• řídí se zákonem č. 21/1992 Sb. Zákon o bankách
• žádost o povolení působit jako banka je
předkládána ČNB písemně (s žádostí se předkládá
návrh stanov)
• vedle obchodních bank existují i další finanční
instituce  spořitelny, pojišťovny, penzijní fondy
aj.
Proces tvorby bankovních peněz
• hlavní činností komerčních bank je získávání peněžních
prostředků (ve formě vkladů) a poskytování úvěrů
• KB samy nemohou tisknout peníze nebo razit mince,
mohou však vytvářet bankovní peníze, které jsou
součástí peněžní zásoby (nabídky peněz)
• za normálních okolností se nepředpokládá, že by
všichni vkladatelé vyzvedli najednou všechny vklady
• banka může s částí svěřených vkladů disponovat
• CB závazně stanovuje KB, jakou část svých depozit musí
držet v rezervní podobě  stanoveno v % z depozit 
tzv. povinné minimální rezervy
Formy peněz
• Hotovostní – mince, bankovky
• Bezhotovostní – zůstatky na účtech, souvisí s
rozvojem bankovnictví
• Sedlina - zůstatky všech finančních prostředků
zůstávajících na běžných účtech všech klientů
Mince
Členění mincí:
• Plnohodnotné (jsou celé z cenného kovu)
• Neplnohodnotné (obsahují jen zlomek nebo
žádný cenný kov)
• Pamětní mince (slouží především ke
sběratelský účelům, většinou plnohodnotné)
• Tezaurační mince (slouží k investičním účelům)
Papírové peníze
Státovky
• vydává stát, nebo panovník
• první se objevily v Číně
• ke krytí schodku státního rozpočtu
Bankovky
• vydávají banky
• představují závazek banky vyplatit za vydaný papír
množství peněz, které je na něm uvedeno
(směnka) vlastní
• nemají vnitřní hodnotu
Povinné minimální rezervy
• CB závazně stanovuje KB, jakou část svých depozit musí
držet v rezervní podobě  stanoveno v % z depozit  tzv.
povinné minimální rezervy
• Pokud chceme zjistit celkový objem nově vytvořených
depozit, můžeme použít vzorce: D = 1 . R
r
• r = míra povinných minimálních rezerv
• R = přírůstek rezerv
• 1/r = peněžní multiplikátor  vyjadřuje, jaký je přírůstek
depozit v souvislosti s přírůstkem rezerv komerčních bank o
jednotku
Účetní bilance rozvaha komerční
banky
Aktiva - pohledávky
Pasiva – závazky (dluhy)
Trezorová hotovost
Depozita na viděnou
Poskytnuté půjčky
Depozita terminovaná
Cenné papíry
Depozita úsporná
Rezervy a přebytky rezerv u centrální
banky
Vlastní kapitál (fondy)
Hmotná aktiva
Ostatní závazky
Jiná aktiva
Bilance banky první generace
aktiva
Rezervy
Půjčky, investice
Celkem
Pasiva
100
Vklady
1 000
Celkem
1 000
900
1 000
Bilance banky druhé generace…
aktiva
Rezervy
pasiva
90
Půjčky, investice
810
Celkem
900
Vklady
900
Celkem
900
Pravidla pro vedení účtu v bankách
• V každé bance Všeobecné obchodní podmínky,
kterými se stanoví zásady vedení účtu v
bankách a provádění platebního styku a
zúčtování na účtech, normy pro EU
• Regulace úrokových sazeb – stát pro depozita
určuje úrokové sazby, lombardní a základní
sazbu
• Běžný účet – slouží k hotovostnímu a
bezhotovostnímu platebnímu styku
Bankovní produkty
•
•
•
•
•
Termínované vklady
Úsporné vklady
Dluhopisy, hypoteční zástavní listy
Státní pokladniční poukázky
Platební karta