Transcript Zásady krmení ryb v různých produkčních systémech

Výživa a krmení ryb v
různých produkčních
systémech
Million MT
Světová produkce
140
Aquaculture
Capture
120
100
80
60
40
20
0
1950
1954
Pramen: FAO
1958
1962
1966
1970
1974
1978
1982
1986
1990
1994
1998
2002
• Chov ryb v různých produkčních systémech vyžaduje
různý přístup k jejich výživě, resp. volbě různé
strategie jejich krmení.
• Faktory:
– Podmínky chovu
– Druh chovaných ryb
– Věk chovaných ryb
• V posledních dvaceti letech se diverzifikovaly podmínky
chovu ryb. Akvakultura produkuje různé druhy ryb v různých
podmínkách pro konzum, produkuje násadový materiál,
počáteční odchov různých druhů ryb, kombinované metody
chovu, dekorační ryby.
Výživa ryb
• Ryby vyžadují stejné živiny jako teplokrevná zvířata,
ale mají nižší spotřebu energie a relativně vyšší
potřebu proteinu.
• Po stránce kvantitativní potřeby živin je rozdíl mezi
rybami karnivorními a omnivorními.
• Nároky na úroveň živin se mění s věkem ryb.
• Příjem,využití krmiva i nutriční požadavky jsou u ryb
ovlivněny podmínkami prostředí, zejména teplotou
vody a obsahem rozpuštěného kyslíku ve vodě.
• Pojmy přikrmování a krmení.
Výživa ryb
• Nemusí udržovat stálou tělesnou teplotu, vydávají
méně energie při asimilaci potravy, ztrácejí méně
energie při při udržování životních funkcí a pohybu
ve vodě, spotřebují méně energie při exkreci
metabolických produktů.
• Nejvyšší ztráta energie činí u komerčních krmiv 1040 % ve výkalech, exkrece 5-7 %, záchovný
metabolizmus pouze 10-20% potřeby energie u
teplokrevných zvířat stejné hmotnosti.
• Poměr ENL/SE 22-24- g/MJ Pd; 18-20 g/MJ K
Výživa ryb
• Ryby vyžadují stejné živiny jako teplokrevná zvířata,
ale mají nižší spotřebu energie a relativně vyšší
potřebu proteinu.
• Po stránce kvantitativní potřeby živin je rozdíl mezi
rybami karnivorními a omnivorními.
• Nároky na úroveň živin se mění s věkem ryb.
• Příjem,využití krmiva i nutriční požadavky jsou u ryb
ovlivněny podmínkami prostředí, zejména teplotou
vody a obsahem rozpuštěného kyslíku ve vodě.
• Pojmy přikrmování a krmení.
Produkční systémy
• Produkce ryb v rybničních podmínkách
– Nádrže přírodního charakteru s výskytem přirozené potravy
– Extenzivní, polointenzivní, intenzivní chov
– Kapr a doplňkové rybí druhy
• Produkce ryb v podmínkách speciálních zařízení
– Nádrže různého typu, zpravidla bez významného výskytu
přirozené potravy, často s řízeným prostředím.
– Klecové systémy.
– Intenzivní chov.
– Ryby lososovité, násadové ryby, raná stádia, doplňkový
sortiment rybích druhů (kombinované metody chovu).
Rybniční podmínky
• Produkce ryb na základě přirozené potravy doplněné formou
přikrmování zpravidla obilovinami (pšenice, tritikale).
• Přikrmování v rybničních podmínkách je orientováno na hlavní
chovanou rybu, zpravidla kapra.
• Cílem je maximální využití přirozené potravy jako zdroje
plnohodnotného proteinu a doplnění potřebné energie aplikací
sacharidového krmiva.
• Nutná dostupnost přirozené potravy.
• Při nedostatku přirozené potravy se využívají krmné směsi s
úrovní proteinu odpovídající věkové kategorii.
• Aplikace krmiv je považována za intenzifikační opatření a
množství krmiva odpovídá kategorii rybníka.
Rybniční podmínky
• Kategorie rybníka vychází z věstníku MZe
rybníky polointenzifikační a intezifikační denní
dávky 50 a 100 kg/ha a ročně 3 t a 6t na ha.
• Intenzita přikrmování vyhází z nabídky
přirozené potravy, podmínek prostředí a
intenzity růstu ryb.
Rybniční podmínky
• Plůdek kapra
– Obilní šroty, sypká krmná směs s obsahem proteinu
převyšujícím 40 %, tuk 8-12 %, BNLV 15-20 %, BE 18-20
MJ.kg-1
– Doplňkové krmivo (produkční) s obsahem proteinu na
úrovni 35 %, tuk 6-8 %, BNLV 38-42 %, BE 17-17,5
MJ.kg-1
– KD 6-10 %; 3-5% (spotřeba 0,1 kg.ks-1),denně
– Kondiční krmná směs - obsah proteinů 20-22 %, tuk 10-12
%, BE vyšší než 18 MJ.kg-1
Rybniční podmínky
• Násadové a tržní ryby
– Pšenice , tritikale, krmné směsi s obsahem proteinů 2527%, tuk 4-5%, BNLV 60-65 %, BE 16-17 MJ.kg-1
– KD 2-3 %, 3-5 dnů v týdnu
(spotřeba 0,7-0,8 kg.ks-1 K1-2; 1,5-2,0 kg.ks-1 K2-3)
– Obilí je možno, díky přirozené obdukci, krmit v přebytku.
• Nejdůležitější faktor ovlivňující intenzitu přikrmování
je teplota vody.
• Krmivo je zpravidla aplikováno ručně nebo pomocí
vyplavovacích lodí na krmná místa.
Podmínky aplikace krmiv v
rybnících
• Výjimka z ustanovení § 39 odst.1 zákona č. 254/2001 Sb.,
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve
znění pozdějších předpisů pro použití závadných látek ke
krmení ryb (§39 odst. 7 písm. b) a k úpravě povrchových
vod na nádržích pro chov ryb (§ 39 odst. 7 písm. d)
vodního zákona.
• Časově omezenou výjimku vydává na základě žádosti
příslušný vodoprávní úřad:
– dávky krmiv podle kategorie rybníků (Směrnice č.7 MZVž 1988)
– období aplikace
– imisní limity (dle Nařízení vlády č. 61/2003, příloha č. 3, v
platném znění, novela v roce 2007)
– další podmínky a povinnosti
Speciální zařízení
• Přirozená potrava se nevyskytuje nebo nemá velký
význam.
• Použitá krmná směs musí plně pokrývat nutriční
požadavky chovaných ryb. Dostatečné množství
kvalitních proteinů v optimálním poměru k obsahu
energie.
• Složení podle podmínek prostředí, druhu chované
ryba a věkové kategorie.
Systémy chovu
• Průtočné systémy – úprava pH, obsahu rozpuštěného kyslíku,
snížení organického zatížení, snížení obsahu nerozpuštěných
látek, kolísání teploty
• Průtočné systémy bez kolísání teploty vody
– Využívající oteplenou vody
– Využívající prameny
• Recirkulační systémy s optimalizovanými podmínkami
• Klecové systémy vybudované na stávajících vodních plochách
– kolísání hodnot hydrochemických parametrů, možnost
nadlepšení kyslíkových poměrů
Aplikovaná krmiva
• Zpravidla extrudované krmné směsi s vyváženým poměrem
živin a energie, využívající vysoce stravitelné komponenty.
• Vysoký obsah proteinu (35-65 %) s optimalizovaným
poměrem aminokyselin.
• Vysoký podíl neproteinové energie.
• Upravená sacharidová složka.
• Nízký obsah vlákniny.
• Přídavek vitamínů a minerálních látek.
• Definovaný obsah P a N.
• Importované směsi.
• Spektrum krmiv pro různé rybí druhy a podmínky chovu.
Produkované ryby
• Tržní (konzumní) ryby, v ČR zpravidla lososovité.
• Doplňkový sortiment (teplomilné druhy ryb – sumec velký,
tilapie nilská,sumeček africký).
• Násadový materiál – ve spojení s různě kombinovanými
technologiemi chovu.
• Raná stádia ryb.
• Produkce ohrožených rybích druhů.
• Dekorační ryby.
Zásady aplikace
• Použití vhodných směsí pro daný rybí druh, věkovou kategorii
a podmínky chovu.
• Optimalizace spektra použitých směsí dle místních podmínek
chovu na základě provedených krmných testů.
• V běžných chovech je v průběhu roku zpravidla využito více
krmných směsí (i od více výrobců) v závislosti na změnách
podmínek prostředí a růstu ryb.
• Krmné náklady a rentabilitu chovu významně ovlivňuje
vhodně stanovená technika krmení.
• Krmivo musí být aplikováno v optimálním množství a
správných časových intervalech.
• Intenzita a frekvence krmení se snižuje s rostoucí velikostí ryb.
• Vliv teploty vody a obsahu rozpuštěného kyslíku.
Zásady aplikace
• Snížení obsahu rozpuštěného kyslíku pod 70 % nasycení
zvyšuje krmný koeficient o více jak 20 %.
• Krmiva s vyšším obsahem energie vyžadují vyšší obsah
rozpuštěného kyslíku.
• Zhoršený příjem a využití krmiva zhoršuje kvalitu prostředí.
• Optimální výše krmné dávky vychází z optimálního poměru
hodnot krmného koeficientu a intenzity růstu, resp. poměru
hodnot použitého krmiva a vyprodukované ryby.
• Vyšší intenzita krmení zvyšuje přírůstek, ale snižuje konverzi
krmiva.
• Způsoby krmení – ručně, s použitím krmných zařízení.
• Prodejci krmiva nabízí ke každému krmivu i doporučenou
techniku krmení.
Obsah živin v krmných směsích
• Hlavní chované ryby:
• Lososovité (Pd, Si)
– Plůdek obsah proteinu 46-64 %, obsah tuku 7-20 %, BE 18-20MJ.kg-1
– Násada obsah proteinu 42-55 %, obsah tuku 12-23 %, BE 19-22MJ.kg-1
– Tržní obsah proteinu 38-48 %, obsah tuku 13-33 %, BE 18-25MJ.kg-1
• Sumec
– Směsi shodné s lososovitými rybami
• Kapr
– Plůdek obsah proteinu 35-56 %, obsah tuku 6-18 %, BE 16-20MJ.kg-1
– Násada obsah proteinu 32-40 %, obsah tuku 7-13 %, BE 16-19MJ.kg-1
• Reofilní ryby
– Využití krmných směsí s nižším obsahem tuku a energie.
Odchov raných stádií ryb
• Podle stupně vývoje zažívacího traktu a sekrece enzymů lze
rozdělit larvy ryb rozdělit do tří skupin:
– Larvy s vytvořeným funkčním žaludkem
– Larvy, u kterých se žaludek a trávicí systém diferencuje během
metamorfózy
– Larvy ryb bez žaludku s nevyvinutým trávicím systémem na počátku
exogenní výživy
• Larvy s funkčním trávicím systémem nemají problémy s
příjmem a využitím startérových krmiv.
• Larvy s nevyvinutým trávicím systémem se obtížně rozkrmují
a zpravidla vyžadují zpočátku živou potravu.
• Specifika výživy a krmení raných stádií:
– Vhodné krmivo (složení, velikost částic, konzistence, spec.hmotnost).
– Živá potrava, „co-feeding“, postupný přechod.
– Intenzita a frekvence krmení.
Závěr
V posledních dvaceti letech došlo k výrazné diferenciaci
produkčních systémů chovu i rozšíření spektra chovaných
druhů ryb, jako odraz zvyšujícího se významu akvakultury pro
širokou oblast rybářství. Tato skutečnost klade zvýšené nároky
na optimalizaci výživy a techniky krmení různých druhů ryb a
jejich věkových kategorií v různých podmínkách chovu. A to
zároveň se snahou minimalizovat dopady intenzivních chovů na
okolní prostředí.
S použitím vhodných
kvalitních krmiv a zajištění
optimálních podmínek prostředí lze dosáhnout vysokého
produkčního i ekonomického efektu při produkci tržních i
násadových ryb.
Strategie krmení ovlivňuje nejen produkční efekt chovu,
ale i kvalitu finálního produktu, jak životaschopnost
násadových ryb, tak i kvalitu ryb jako potraviny.
Norma potřeby živin: