Slide 1

Sacharidy ve výživě ryb


Slide 2

 Sacharidy jsou organické sloučeniny obsahující ve své
struktuře uhlík, kyslík a vodík.
 Jedná se o v přírodě nejrozšířenější organické sloučeniny,
vznikající v procesu fotosyntézy. Jsou označovány také jako
cukry, glycidy, v minulosti pak uhlovodany nebo uhlohydráty.
 V krmivářské terminologii mezi sacharidy patří vláknina a
bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV).
 Sacharidy jsou podle vlastností a struktury děleny na mono až
polysacharidy. Mezi významné polysacharidy pro ryby patří
vláknina a škrob. V krmivu tvoří balastní část, důležitou pro
naplnění zažívacího traktu.


Slide 3

 Vláknina je pro ryby nestravitelná a její vyšší množství, u
lososovitých ryb nad 2,5 %, u kapra pak 8 %, snižuje
stravitelnost ostatních živin. A tyto hodnoty jsou limitujícími
pro krmné směsi.
 V krmivech pro plůdek dosahuje obsah vlákniny pouze
několik desetin procenta (zpravidla do 1 %). Otázkou je u ryb
její význam pro motoriku střev.
 Škrob je významným komponentem krmných směsí nejen
svou energetickou hodnotou, ale pro svůj technologický
význam při jejich výrobě. Pojivý účinek zmazovatělého
škrobu zvyšuje stabilitu směsí ve vodě, jeho struktura po
hydrotermické úpravě umožňuje navázat tuk a po ochlazení
vytvoří stabilní strukturu.


Slide 4

 Sacharidy jsou typické pro krmiva rostlinného původu a
nejsou pro výživu ryb esenciální. Rostlinná krmiva však svou
cenou zlevňují krmné směsi. Pro rybí organizmus jsou
zdrojem energie, která se v organizmu dočasně ukládá jako
glykogen (živočišný škrob), a to v játrech a v menší míře ve
svalovině, nebo ve formě tuku.
 Cukry se v těle ryb vyskytují kromě glykogenu ještě ve formě
glukózy, která je pro živočichy zdrojem pohotové energie,
a to v krvi a buněčném obsahu.
 Sacharidy mohou složit jako prekurzory pro syntézu
neesenciálních aminokyselin a kyseliny nukleové.


Slide 5

 Stravitelnost sacharidů závisí na jejich struktuře a rybím
druhu, protože různé rybí druhy mají různou aktivitu
amylolytických
enzymů.
Lososovité
ryby
nemají
v dostatečném množství obsaženu v trávicím traktu amylázu
(tj. enzym štěpící škrob), proto je využití glycidů u těchto ryb
omezené. Tato limitovaná schopnost je důsledkem potravní
evoluce, protože v přirozených podmínkách se lososovité
ryby živí potravou na sacharidy chudou. Navíc nemají
dostatek inzulínu, potřebného k využití a hospodaření se
sacharidy. Neupravené sacharidy (škrob) lososovité ryby tráví
na úrovni nižší než 50 %. Hydrotermická úprava zvyšuje
jejich stravitelnost u pstruha duhového o 10 – 15 %.


Slide 6

 Doporučený obsah neupravených sacharidů v krmných
směsích pro pstruha duhového by neměl být vyšší než 12 %,
obsah hydrotermicky upravených sacharidů do 20 – 22 %.
V moderních extrudovaných krmných směsích pro lososovité
ryby se pohybuje obsah upravených sacharidů v rozpětí 15-28
%. Při použití vyššího podílu stravitelných sacharidů
v krmných směsích dochází u lososovitých ryb ke zvýšení
hmotnosti jater, změně jejich barvy (zesvětlení) a zvýšení
obsahu glykogenu. Změna barvy jater je v tomto případě
fyziologická, nejde tedy o chorobné změny způsobené
zkrmování nekvalitního tuku nebo bílkovin (nadměrné
ukládání tuku, způsobující až tukovou degeneraci jaterního
parenchymu).


Slide 7

 Zažívací trakt kaprovitých ryb produkuje

amylolitické
enzymy (amyláza a maltáza), ve srovnání s lososovitými
rybami efektivněji využívají sacharidy v krmných směsích
(sacharidové krmné směsi).

 U kapra mohou být sacharidy primárním zdrojem energie,
využívá přes 70 % BE obsažené v neupraveném škrobu.
 V krmivech pro kapří plůdek může být 40-50 %, pro starší
ryby až 70 % neupravených sacharidů.
 Mezidruhové rozdíly.
 Zdroj energie,
(přikrmování).

nutnost

dostupnosti

přirozené

potravy