Transcript Ing. Bulíř, Ph.D.

Ústav biotechniky zeleně
[email protected]
Řez stromů – stabilizace nebo destrukce?
Ing. Pavel Bulíř, Ph.D.
PRÁVNÍ RÁMCE ŘEZU STROMŮ
- zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění a Vyhláškou
MŽP č. 395/1992 Sb., v platném znění
- zákonem č. 89/2012, občanským zákoníkem, v platném znění,
- zákonem č. 40/2009, trestním zákoníkem, v platném znění
-- řezem dřeviny nesmí dojít k naplnění definice „poškození dřeviny“,
-- řez má být realizován šetrným způsobem a ve vhodné roční době,
-- zhotovitel řezu má povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke
škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí,
-- zhotovitel řezu odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní
povinnosti, pokud neprokáže, že škodu nezavinil,
-- řez může provádět vlastník nebo jiná oprávněná osoba bez stanoviska
orgánu ochrany přírody s výjimkou stromů se zvláštním režimem ochrany dle zákona
č. 114/92 Sb. (zde je nutný souhlas orgánu ochrany přírody)
--- památné stromy a stromy registrované jako VKP,
--- druhy zvláště chráněné zákonem,
--- stromy, jež jsou biotopem pro jiné organismy chráněné zákonem,
--- doupné stromy a stromy sloužící jako hnízdiště ptáků (osídlené),
- uvedené povinnosti lze porušit v nezbytném rozsahu, hrozí-li nebezpečí zprodlení,
- v samostatném režimu se provádí profylaktická opatření (zákon č. 326/2004 Sb.)
Návrh řezu (pěstebního zásahu)
Vychází z:

plánu zlepšujících a podpůrných opatření nebo projektu péče pro
jednotlivé stromy nebo jejich soubory,

komplexních projektů řešících obnovu či regeneraci objektů zeleně,

potřeby zajištění standardní udržovací péče,
Vždy:
-- s ohledem na pěstební cíl,
-- v reakci na změny stavu prostředí a stromu,
-- v reakci na změnu funkcí,
-- v reakci na nevyhovující parametr provozní bezpečnosti,
kontrolní dokumenty – SPPK 02 002, SPPK 02 003, ČSN 839051, ČSN 464902-1
Volba technologie řezu (formy provedení řezu)
1. v souladu s přirozenými biologickými principy a funkcemi stromu,
(s důrazem na podporu přirozených obraných mechanismů, ochranných zón),
2. v reakci na parametry vitality, zdravotního stavu atd. = stav jedince,
3. se zohledněním možných negativních důsledků,
(poranění, funkčnost,ekonomika, provoz, ekologický význam stromu),
4. se zohledněním požadavků jiných oborů, je-li to relevantní,
5. se zohledněním vlastností, lokace a specifik jedince
řez by neměl způsobit: (s ohledem na definované cíle),
- destabilizaci jedince a aktuální nepřiměřené zhoršení jeho stavu a funkcí,
- nepřiměřené zkrácení životnosti jedince (biologické perspektivy),
- poranění ponechávaných částí stromu (větví, kmenů),
- poškozování sousedních jedinců, majetku atd.,
- přenos infekčních a karanténních chorob a škůdců
Východiska řezu
1) umělý antropický zásah (stromy existují i bez něho – proces samočištění –
proces kladoptozie, přirozená selekce větví a jedinců)
2) přirozený vývoj stromu je často v rozporu s potřebami/tužbami člověka (x lokace)
3) vždy představuje poranění a nevratný zásah ovlivňující bilance stromu a
celou jeho biocenózu (zvážit nutnost a rozsah!!), radikálně mění energetické toky
látkové výměny
4) mnohé postupy vyžadují individuální přístup,
5) základem by měla být preventivní opatření (následná zlepšující a podpůrná
opatření jsou vždy náročnější a méně efektivní – fyzicky, biologicky, ekonomicky)
umění říci ne !!! – strom péči nepotřebuje nebo je již
neefektivní !!!
Nepříznivé následky řezu stromů
 vždy poranění a současně možný zdroj pro další zraňování (--- mechanické,
fyziologické, biotické),
-- lokální narušení funkcí bělového dřeva (aktivně přenáší asimiláty a vodu,
stává se fyziologicky nefunkční),
-- vystavení jádrového dřeva vnějším vlivům, rozvoj vnitřních hnilob,
-- vystavení bělového dřeva kolonizaci ránovými patogeny či dřevním
houbám,
-- odumírání lýka a borky, tvorba otevřených rakovin,
 synergicky přispívá k rozvoji či urychlení vývoje dalších přítomných
handicapů či zesiluje důsledky negativních predispozic,
,
 je významnou vstupní branou pro rozvoj patogenů,
(zvláště dřevních hub, chorob kambia a vaskulárních mykóz, ránových parazitů,
rozvoj mikrobiálních infekcí),
 redukce asimilačně aktivního listového aparátu (snížení kapacity fotosyntetické
produkce, omezení ochrany, narušení energetické a hormonální rovnováhy),
 nedostatečná nebo nadměrná zpětná reakce jedince na řez
VYBRANÉ STABILIZAČNÍ ZÁSAHY (ŘEZY)
- cílem zásahů je redukce nadzemní části jedince (zejména objemu koruny) za
účelem zvýšení jeho stability
(snížení rizika vývratu, zlomu, rozlomení…),
- nejradikálnější typy zásahů, mohou vést k trvalým, vážným poškozením,
(nemělo by docházet k neopodstatněné realizaci těchto zásahů, zvláště na
zdravých stromech), přináší rozvoj hnilob,
- nutnost další péče,
- výrazná vzhledová proměna stromu,
-
×omezení ×prodloužení životnosti jedince,
platí, že:
„čím více stabilizujeme, tím více strom
fyziologicky oslabujeme“
Řez redukční obvodový
- vychází z filozofie stabilizačního řezu (metody SIA),
- snížení těžiště a náporové plochy stromu (větrné zátěže),
- rovnoměrně po celém obvodu nebo nejefektivněji ve svrchní třetině koruny,
 význam práce s obrostem – vnitřním i vnějším,
 významná role světelného faktoru,
 významná role vývojové fáze jedince (fyziologického stáří) a jeho vitality
- nutnost respektování přirozené architektury a taxonomických specifik,
- hloubka řezů se zkracuje směrem dolů a dovnitř koruny,
- jednorázově lze odstranit max. 30% objemu asimilačního aparátu,
- náročnější zásahy etapizace v čase - princip fázové redukce
(vždy dle zpětných reakcí stromu) – interval: 3-5-10 let
- období provedení: II. pol. vegetačního klidu a předjaří, ve zprodlení – kdykoliv,
lze provádět i v letním období (výhodnější – omezení růstu výmladků)
interpretací provedení – „nejčastější
mnohdy:
chybně provedený zásah“
naplňuje termín „poškození dřeviny“
Korunová redukce ve vztahu k asimilačně aktivnímu objemu koruny
1)
2)
3)
4)
bez realizace řezu,
30% objemová redukce koruny,
30% zkrácení délky větví,
30% redukce výšky stromu s proporční redukcí šířky koruny
Řez sesazovací
 jednorázově provedený hluboký řez primární i sekundární koruny (dříve tvarované)
-- až na úroveň kosterních větví a kmene (často o 1/2 až 2/3 objemu),
 „CÍLÍ NA ODŮVODNĚNÉ PRODLOUŽENÍ FUNKČNÍ ŽIVOTNOSTI“
zásah vždy věcně odůvodněný !!!, (důvody bezpečnostní, kompoziční),
u mnohých taxonů jej lze považovat za trvalé „poškození dřeviny“,
 obnova funkcí stromu je ZPRAVIDLA DOČASNÁ (???)

destruktivní, ale i záchovný zásah
-- zásadní vliv na zdravotní stav,
-- realizuje se zvláště u stromů s nevhodnými mechanickými dispozicemi
či vadami - stromů poškozených
 jen u dřevin s dobrou vitalitou a dobrou kmenovou či korunovou výmladností,
 významná role světelného faktoru,
 vyžaduje následné pěstební zásahy a zvýšenou péči
-- doprovodné opatření omezení závlahy a hnojení nebo opak (dle vitality),
-- selekce nových výhonů, jejich zapěstování, často další redukce
(cyklicky po 5-10 letech),
 období provedení: období vegetačního klidu a předjaří, při zprodlení - neodkladně