Transcript B_Psychologie_6_

Psychologie MK
Učení a zapomínání
Psychologie učení a zapomínání
Test –
https://www.youtube.com/watch?v=gqkQKZYDImM
https://www.youtube.com/watch?v=1w9ulhUrvZc
https://www.youtube.com/watch?v=4nNh3wAqzjM
https://www.youtube.com/watch?v=rJkdTXYhKXo
Psychologie učení a zapomínání
Paměť
- je schopnost centrální nervové soustavy uchovávat a používat
informace o předchozích zkušenostech.
- Fáze:
- vštěpování (kódování)
- uchovávání (retence)
- vybavování (reprodukce) zkušenosti.
Psychologie učení a zapomínání
Vštěpování (kódování)
Informace do paměti ukládáme v různé formě, např. vizuální, akustické,
sémantické.
Nejvýhodnější: zpracování co nejvíce smysly, při němž je
pravděpodobnost trvalého vštípení informace nejvyšší.
Výjimka: malé děti, pro které je díky schopnosti přesného eidetického
obrazu - obrazu ukládaného do paměti - výhodnější vizuální forma.
Proto také vynikají v hrách jako je pexeso.
Psychologie učení a zapomínání
Křivka učení
Zachycuje bud zlepšování výsledku učení (výkonu), anebo ubývání
chyb během učení (případně obojí) po jednotlivých opakováních, je
z ní patrné, že na počátku učení se kladné výsledky dostavují
pomalu, potom prudce stoupají, až na závěr učení jsou přírůstky
opět jen nepatrné.
Psychologie učení a zapomínání
Uchování (podržení)
Pro uchování informací je efektivní, když jsou informace v nějakém
smysluplném celku. Snadněji vybavitelné a reprodukovatelné jsou
informace, které pro nás mají význam a ten je dán motivací, osobními
potřebami či spojením se silnějším citovým zážitkem.
Dále si lze lépe zapamatovat to, co se člověk učí záměrně systematicky,
promýšlením učiva a spojováním s příklady a s praxí. Naopak
mechanicky vštípené informace z paměti rychleji mizí, nelze je vybavit,
tj. dekódovat.
Psychologie učení a zapomínání
Zapomínání
Zapomínání = vyhasínání nervového spojení.
Projevuje se ve dvou formách:
• nemožnost rozpomenout se anebo znovupoznat
• nesprávné vzpomínání nebo znovupoznání
Většina lidí si pamatuje: 10 % z toho co čtou, 20 % z toho co slyší, 30 %
z toho co vidí, 50 % z toho co slyší a vidí, 70 % z toho co řeknou, 90 % z
toho co dělají.
Psychologie učení a zapomínání
Výzkumem zapomínání se zabýval německý psycholog Ebbinghaus.
První osobou, která se zabývala procesem učení a zapomínání, byl
Herman Ebbinghaus v roce 1885. Ebbinghaus nejprve vytvořil
soubor 2300 nesmyslných slabik, zapsaných na kartičkách, ve
kterých byla vždy samohláska vložena mezi dvě souhlásky. Vždy si
vzal určitý počet kartiček, zapsal si jejich znění do sešitu a celou
řadu slabik se naučil nazpaměť. Poté zaznamenal, jak dlouho mu
učení trvalo a za nějaký čas obvykle celý pokus s totožnou řadou
zopakoval.
Vytvořil tak Ebbinghausovu křivku zapomínání, která ilustruje
zjištění, že nejvíce zapomínáme v prvních hodinách po naučení se
něčemu, zatímco množství zapomenutého po 5 dnech a po měsíci
se už liší jen málo. Zjistil rovněž, že kapacita krátkodobé paměti je
7 prvků, protože soubor do sedmi slabik se byl schopen naučit na
jedno opakování.
Psychologie učení a zapomínání
Ebbinghausova křivka zapomínání
Na ose X se nachází čas uplynulý od doby, kdy jste se učili. Na ose Y jsou
procenta, kolik si toho pamatujete z celkového množství látky. Nejvíce tedy
zapomínáme během první hodiny, a proto by se mělo učivo na závěr přednášky
vždy ještě rekapitulovat. Ještě ten den byste si ho pak sami měli zopakovat.
Druhý den také a pak stačí až po týdnu. Pokud skutečně potřebujete učivo
ukotvit, tak další opakování by mělo přijít přibližně po měsíci.
Psychologie učení a zapomínání
Ebbinghausův experiment s pamětí
Řada 1
50
40
30
20
10
0
1 2 3 4 5 6 8 9
Klesající počet opakování při učení se slabikám
Psychologie učení a zapomínání
Vybavení (reprodukce)
K vybavení používáme asociace. Rozlišujeme dva typy vybavení:
• Znovupoznání (rekognice): rozpoznání podnětů a jejich odlišení od
nových a neznámých
• Reprodukce: proces rekonstrukce zapamatovaného
• Spontánní vybavení (recall) - vybavení údajů bez jakéhokoliv
vodítka
Reprodukce může být nepřesná, lidé mají tendence svoje vzpomínky
doplňovat.
Psychologie učení a zapomínání
Psychologie učení a zapomínání
Pokus (Shepard, 1967) – zkoumaným osobám ukázal 612 obrázků, každý
po dobu 6 vteřin, pak je požádal, aby ty obrázky, které viděli, vybrali
z dvojice alternativ. 98 % lidí to udělalo správně. Ale když si měli vybavit
bez vodítka, co viděli, dosahovali mnohem horších výsledků.
Psychologie učení a zapomínání
Jedním z faktorů, které mohou výrazně rušit vybavování je
interference. Je to jev, kdy se určité informace navzájem ruší.
Proaktivní útlum – útlumový vliv předcházejícího učení na následující
Retroaktivní útlum – útlumový vliv probíhajícího učení na
předcházející.
Např. koupíte si nové auto a tomu je pochopitelně přidělena i nová
státní poznávací značka – SPZ. Vy si ji zpočátku těžko vybavujete,
protože vodítko „moje SPZ“ je zatíženo původní informací, tedy vaší
starou SPZ a ta interferuje, neboli ruší vybavení informace nové.
Psychologie učení a zapomínání
Dělení
a) podle délky doby uchování zapamatovaného
• Senzorická
• Krátkodobá
• Střednědobá
• Dlouhodobá
Psychologie učení a zapomínání
Psychologie učení a zapomínání
Psychologie učení a zapomínání
Dělení
b) podle formy ukládání informací
• Vizuální
• Akustická
• Sémantická (ukládání významu informace)
Psychologie učení a zapomínání
c) Podle toho, jak vědomosti ukládáme:
• mechanická – doslova
• logická – vykládáme souvislosti a vztahy mezi předměty a jevy
Psychologie učení a zapomínání
Senzorická paměť
Senzorická (ultrakrátká) paměť je vědomá část paměti, která uchovává
informace přicházející ze smyslů (člověku to, co před chvilkou viděl, na
krátkou dobu takzvaně „zůstane před očima“). Ty jsou podrženy po
dobu nezbytně nutnou ke zpracování a rozhodnutí, zda jsou informace
důležité, tedy vhodné k dalšímu zpracování či nikoliv. Pokud ano,
postupují dále do krátkodobé či dlouhodobé paměti.
Psychologie učení a zapomínání
Krátkodobá paměť
Krátkodobá paměť, (nebo také paměť pracovní, operativní) je vědomá
aktivní část paměti, ve které se odehrává většina psychických procesů
(např. řešení aktuálních problémů).
Zpracovávají se v ní informace dodané senzorickou pamětí a informace
vyvolané z paměti dlouhodobé, která není dostupná vědomě.
Krátkodobá paměť dokáže uchovat vjemy smyslových orgánů a emoce
pomocí přeměny (kódování) v mentální reprezentace. Ty může paměť
dále zpracovávat a uchovávat.
Krátkodobá paměť je omezena na 5 - 9 prvků (tzv. magické číslo 7±2),
které při zamezení opakování, uchová na 15 - 20 sekund. Kapacitu lze
zvýšit spojováním prvků do logických celků (např. mnemotechnické
pomůcky).
Opery Bedřicha Smetany, obojetné souhlásky
Nákupní seznam, čísla hasičů, policie a záchranné služby
Psychologie učení a zapomínání
Krátkodobá paměť
Substystémy krátkodobé paměti
• Fonologická smyčka - dočasně ukládá zvukové a řečové informace fonologická/artikulační smyčka = paměť pro čísla či slova, která se
opírá o jejich zvukovou podobu a využívá mechanismus opakování;
umožňuje oživit a udržovat obsah fonologického zásobníku s
pomocí bezmyšlenkovitého hlasitého nebo subvokálního opakování
• vizuoprostorový náčrtník - dočasně ukládá vizuálně prostorové
informace
• centrální výkonnostní smyčka - třídí a specifikuje krátkodobé
informace
Psychologie učení a zapomínání
Psychologie činnosti
Dlouhodobá paměť
• relativně pasivní část paměti uchovávaná v nevědomí.
• hypoteticky neomezená kapacita
• Ukládá významné zkušenosti, např. poznatky nutné k vykonávání
nějaké činnosti či poznatky životně důležité.
Vštěpování informace do dlouhodobé paměti trvá přibližně 30 minut,
a může probíhat buďto záměrně (např. mechanickým opakováním memorováním), nebo bezděčně.
Lépe zapamatovatelné jsou smysluplné obsahy a logické celky, což
může vést ke zkreslování vzpomínek. Při začleňování nových informací
se totiž proměňují i stávající znalosti. Lépe se také pamatují poznatky,
které mají citový nádech a které jsou často vybavovány. Takové
informace paměť považuje za důležité a tudíž i nutné k dlouhodobému
uchování.
Začíná přibližně od 4 let.
Psychologie činnosti
Dlouhodobá paměť
• Implicitní (procedurální) paměť - slouží k zapamatování dovedností
a pravidel, pomocí nichž lze tvořit nové smysluplné celky. Informace
v ní uložené jsou hůře verbálně vyjádřitelné. Implicitní paměť je
vývojově starší, odolnější a relativně nezávislá na paměti explicitní
(jak dokazují případy lidí s amnézií). Vštípení do implicitní paměti
může probíhat i nevědomě. Obsahuje dovednosti, postupy a návyky
(např. jízda na kole).
• explicitní (deklarativní) paměť - uchovává vzpomínky a faktické
znalosti. Informace v ní jsou verbálně vyjádřitelné a před vštípením
musí projít vědomím.
• sémantická paměť - obsahuje obecná fakta (např. Pythagorova
věta), bez vztahu k místu a času vštípení. Organizace informací
do větších celků probíhá do postojů, schémat a scénářů, které
poté ovlivňují vštěpování informací nových.
Psychologie činnosti
Dlouhodobá paměť
• Epizodická paměť - uchovává informace o událostech,
zahrnující rozměr časový, prostorový a citový
• Autobiografická paměť - obsahuje vzpomínky na vlastní život
(osobní zážitky). Tyto informace jsou doprovázené emocemi,
které ovlivňují schopnost znovu vybavení (zábleskové
vzpomínky).
Psychologie činnosti
Dlouhodobá paměť
Psychologie činnosti
Dlouhodobá paměť
Vybavování poznatků je částečně nevědomě ovlivněno:
• vnějším situačním kontextem (prostředí, v němž došlo k
zapamatování)
• vnitřním kontextem (nálada, emoce). Vědomosti se tak lépe
vybavují, pokud se nacházíme ve stejném prostředí či
emocionálním stavu jako při vštípení (efekt kongruence).
Psychologie činnosti
Psychologie činnosti
Střednědobá paměť
Paměť, která je schopna informaci udržet po dobu asi 20 minut.
Když si v tuto dobu informace zopakujeme, potvrzujeme
paměťovou stopu – otisk v paměti je hlubší.
Psychologie činnosti
Dělení
b) podle formy ukládání informací
• Vizuální
• Akustická
Psychologie činnosti
Vizuální paměť
Topická, optická, zraková paměť je pamětí, kdy si subjekt pamatuje
krajiny, je schopen po letech projít a nezabloudit, pamatuje si interiéry,
situace, pamatuje si, kde kdo stál v určité situaci (výhodné např. při
rekonstrukci určitých událostí), ví, kde je informace v knize, zda dole či
nahoře a zda je u ní např. obrázek.
Psychologie činnosti
Akustická paměť
Fonetická, sluchová, zvuková paměť znamená, že si subjekt, obdařený
touto pamětí snadno zapamatuje melodie, slova, celé věty, snadno se
učí básním, rolím, textům, cizím jazykům - je schopen pamatovat si
spoustu slov.
Psychologie činnosti
• Názorná paměť – je pamětí, která se vyznačuje uchováním
představ, obrazů, tvarů, zvuků, chutí, vůní (pozn. někteří autoři
používají ještě detailnější členění podle jednotlivých analyzátorů na
paměť zrakovou, sluchovou, čichovou, atd.)
• Pohybová paměť – spočívá v zapamatování, podržení a vybavení
různých praktických, pracovních a sportovních návyků. Obvykle se
projevuje jako fyzická šikovnost, zručnost v práci
• Slovně logická paměť – je paměť, která hraje rozhodující úlohu v
procesu osvojování si vědomostí (pojmů, myšlenek, čísel, symbolů)
Učení a zapomínání
c) Podle toho, jak vědomosti ukládáme:
• mechanická – doslova
• logická – vykládáme souvislosti a vztahy mezi předměty a jevy
Učení a zapomínání
Logická paměť umožňuje subjektu zapamatování logických souvislostí.
Takovýto člověk se těžko učí nazpaměť, ale dobře dovede
reprodukovat obsah, vysvětlit, odvodit pravidla a zákony. Tento typ
paměti bývá selektivní, jsou lidé, kteří mají lepší paměť pro vědy
biologické, jiní pro matematiku, další zase pro vědy společenské.
Mechanická paměť je taková, při níž si subjekt pamatuje, ale nemusí
rozumět. Někdy to jsou lidé poměrně nízké inteligence. Dokonce jedinci
s lehkým mentálním postižením (dříve úroveň debility) s touto pamětí
dokáží předvést zázračné a neuvěřitelné výkony.
Učení a zapomínání
• Logická paměť: dlouhodobě výhodnější, protože s věkem účinnost
mechanické paměti klesá, zatímco logická paměť se zlepšuje s
množstvím nastřádaných informací (proto je také vhodné začít s
výukou cizích jazyků v mládí, protože ta stojí na schopnosti pojmout
velké množství informací mechanickou pamětí). Z toho, ale také
vyplývá částečné zkreslování vnímání, na základě dřívější zkušenosti.
Lidé si např. více všímají informací, které potvrzují jejich dosavadní
názory (tzv. konfirmační zkreslení).
Pro zapamatování nových informací je také klíčový spánek, protože při
něm dochází ke konsolidaci (integraci do již existujících schémat)
nových paměťových stop.
Učení a zapomínání
• Habituace
Učení a zapomínání
Učení a zapomínání
Priming
• Zlepšení schopnosti organismu rozpoznat (nebo jinak zpracovat) dříve
prezentovaný podnět (nebo podnět významově blízký dříve
prezentovanému podnětu)
• Viz doplňování kořenů slov
• Viz vybavení významově propojených pojmů
• Viz vybavování slov z mentálního slovníku –
• MOTEL, SUPPOSE… » MOT_, SUP_
• CHLEBA… » MÁSLO…
Učení a zapomínání
• Test 2
Psychologie činnosti
Ve všech následujících výzkumech byla prokázána existence reakce ve
tvaru U – položky na začátku seznamu a na konci se pamatují lépe než
položky uprostřed.
Lepší zapamatování prvních slov – efekt prvního dojmu
Lepší zapamatování posledních slov – efekt novosti
Učení a zapomínání
Vliv emocí na paměť
Vliv emocí na paměť
• Obecně platí, že člověk si mnohem lépe ty informace, které něm
vyvolávají silnou emocionální odezvu
Učení a zapomínání
Učení a zapomínání
Vliv opakování na paměť
• Obecně platí, že člověk si mnohem lépe ty informace, které měl
možnost si vícekrát opakovat
• Velký vliv má ovšem způsob rozložení opakování v čase
• Je mnohem lepší opakování materiálu více rozložit v čase, než
opakovat vše najednou během krátkého časového období
Učení a zapomínání
Vliv organizace materiálu na paměť
• Obecně platí, že člověk si mnohem lépe ty informace, které může
interpretovat v kontextu toho, co už zná
Lépe si zapamatujete studijní materiál, když si letmo projdete kapitolu a
získáte přehled o hlavních bodech ještě před tím, než si začnete detailně
číst. Je proto také výhodnou si před přednáškou přečíst příslušnou
kapitolu, vaše mysl tak bude lépe připravená kódovat a pamatovat si
informace prezentované na přednášce
Učení a zapomínání
Vliv hloubky zpracování na paměť
Člověk si mnohem lépe ty informace, na jejichž zpracování a
analýzu vynaložil více času a úsilí
Člověk si lépe pamatuje ta slova, u nichž musí přemýšlet o jejich
významu (sémantickém obsahu), než ta slova, která se musí pouze
mechanicky naučit…
Entelechia….
Učení a zapomínání
Souvislost s marketingem
Prvním úkolem reklamy je, aby si jí lidé všimli. K tomu účelu je
třeba ji vytvořit tak, aby vyvolala emocionální odezvu.
Druhým úkolem reklamy je zajistit, abychom si ji pamatovali. To
úzce souvisí s tím, jak často ji vidíme.
U reklamy nestačí, abychom si ji všimli a zapamatovali. Musí také
formovat chování spotřebitelů, musíme věnovat pozornost i
spojení mezi reklamou a značkou i nákupnímu procesu a roli
paměti v tomto procesu.
Učení a zapomínání
Souvislost s marketingem
Délka televizní reklamy
Čím je reklama delší, tím delší je čas, po který mozek absorbuje
její informace, takže o to déle se stimulují neurony a synapse
budou o to citlivější. To vede k větší zapamatovatelnosti.
Frekvence reklamy
Ukládání do paměti roste nejen s délkou reklamy, ale také s
počtem jejích opakování.
Učení a zapomínání
Souvislost s marketingem
Paměť levé a pravé hemisféry
Herbert Krugman: meření rozpoznání a vzpomenutí uvedl do
souvislosti s činností hemisfét
Rozpoznání je emocionální činnost, vzpomenutí je logická
činnost.
Rozpoznání – využívá pravou hemisféru, vzpomenutí levou
(legické myšlení)
Tisková reklama je většinou logická, televizní emocionální.
U televizní reklamy je proto správnou metodou rozpoznání
(recognition), u tiskové reklamy vzpomenutí.
Učení a zapomínání
Reklamy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Hot body – fitness
Offroad
Vtipy
Globetrotter – Van Dam
Evian
Moudřejší se cestovat po skupinách
Axe
Sluchátka
Kondomy
I wanna fuck you
Navigace
Džem
Předplatné