Transcript RYBOLOV A JE

Autoři : Lukáš Mikšovký
František Šeda
Téma práce a její obsah
 Co je rybolov a jeho makroregionální přehled?
 Způsob rybolovu
 Světový rybolov a rybolov ČR
 Dopad
Způsoby rybolovu
 Dnešní rybáři používají moderní elektronické vybavení,velké lodě a




mohou skladovat ulovené ryby na palubě až 6 měsíců
Lovné šňůry se stovkami tisíců háků s návnadou dlouhé několik
desítek kilometrů určené pro hromadné chytání ryb (délka až 120km)
Tenatové sítě tzv. „sítě smrti“ visí ve vodě pomocí bójí na hladině a
závaží u dna (délka 60m až 1km)
Košelkové nevody jsou nejpoužívanější nástroj pro lov tuňáků,
rybářské lodě obklíčí hejno tuňáků, stahují sítě k sobě čímž jich chytí
stovky
Hlubinné vlečné sítě obří sítě ve tvaru tašky jsou taženy podél dna,
sbírají vše co jim stojí v cestě, tento způsob se považuje za podmořský
ekvivalent kácení lesů (nejškodlivější způsob rybolovu)
obr.1
Hlubinné vlečné sítě –
vytlačené oči ryb
(důsledek drastické
změny tlaku)
obr.3
Lovné šňůry – nechtěně
chycená želva
obr.4
Tenatové sítě
obr.2
Košelkové nevody
Zdroj : http://www.goveg.cz/
Světový rybolov
 V dnešní době je loveno asi 7784 drůhů ryb z toho je
více než než 27% ohrožených druhů
 Na potravinách z mořských živočichů je existenčně
závislých asi 200 mil. lidí
 Největší exportéři (Čína,Norsko,Thajsko,USA,Dánsko)
 Největší importéři
(Japonsko,USA,Španělsko,Francie,Itálie)
Oblasti rybolovu
 Evropa (produkce - 2.2 mld. tun ryb)




- treska, sleď, platýz, sardinka, tuňák
Asie (produkce - 46,4 mld. tun ryb)
- treska, makrela, tuňák
Oceánie (produkce - 160 mil. tun ryb)
- makrela, tuňák, sleď
Severní a Jižní Amerika (produkce - 2,2 mld.tun ryb)
- tuňák, sleď, treska, losos, sardel
Afrika (produkce - 760 mil. tun ryb)
- tuňák, makrela
Evropa
 Norsko
- tresky, krevety, velryby, losos
- v roce 2003 vydělalo 3,7 mld. $/export a utratilo 560,5 mil $/import
- zaměstnanost v rybolovu za posledních 10let pomalu klesá díky novým
metodám a vybavení
 Island
- tresky, velryby, losos, pstruh,
- v roce 2002 vydělal 1,4mld. $/export
- zaměstanost v rybolovu asi 12 000 lidí
 Španělsko
- v roce 2005 vydělalo 5,6 mld. $/export a utratilo 2,5 mld $/import
 Dánsko
 Velká Británie
Asie
 Čína
- největší producent,exportér a 6. největší importér ryb na světě
- ančovičky, mořský úhoř, sardinky, krevety, makrely, chobotnice, tuňák
- v roce 2004 vydělala 6,6 mld. $/export a utratila 3,13 mld. $/import
- export ryb dělá asi 30% čínského zemědělského exportu
- velká rybářská flotila (280 000 lodí)
- loviště v Tichém, Atlantském a Indickém oceánu
- rybářský průmysl zaměstnává 13 mil. osob
 Indonésie
- 3,8 mil. zaměstnaných lidí v rybolovu
- makrely, sardely, ančovičky, krevety
- velké množsví škol zaměřených na rybolov
- v roce 2004 vydělala 1,6 mld. $/export
 Japonsko
- v roce 2007 vydělalo 1,7 mld. $/export a utratilo 13,1 mld $/import
- nejvíce dovážejí krevety, lososy, tresky
- import pomalu klesá, ale export se zvyšuje oblíbeností japonského jídla ve světě a ekonomickým
růstem Asie
Oceánie
 Austrálie
- v roce 2002 vydělala 900 mil. $/export a utratila 550 mil. $/import
- tuňák, krevety, langusty, makrely, sleď, žraloci, ústřice, humr
- velkou složka rybolovu je rekreační rybářství, hlavně v okolí velkých měst
- rybářský průmysl je na čtvrtém místě zemědělské produkce
 Nový Zéland
- v roce 2003 vydělal 700 mil. $/export a utratil 60 mil $/import
- rybolov na novém zélandu patří mezi důležité složky života
- langusty, mník, kanic, chobotnice, treska, losos, ústřice
- sladkovodní druhy (úhoř, pstruh, losos)jsou důležité pro Maori (duchovní účel)
- Maori jsou jedním z největších účastníků komerčního rybolovu, díky smlouvě z
Waitangi (1992) ovládají více než 50% komerčního rybolovu prostřednictvím
různých firem
Severní a Jižní Amerika
 Peru
- 2. největší producent ryb na světě
- sardinky, makrely, sardel, štikozubec, tuňák, treska, chobotnice, pstruh, ústřice
- vysoká rozmanitost drůhů (736 z toho pouze 80 pro spotřebu)
- velké sezónní výkyvy spojené se složitým systémem mořských proudů (El Niño)
- v roce 2002 vydělala 1 mld. $/export a utratila 24 mil. $/import
- klíčová součást národního hospodářství (po těžbě 2. největší)
- v pohoří Sierra Nevada, zejména jezero Titicaca jsou vysazené ryby jako pstruh, sumec, očnatec
 USA
- 3. největší producent ryb na světě
- velké množství rybářských flotil a velká rozmanitost úlovků
- rybářský průmysl v USA patří k nejnebezpečnějším (velká úmrtnost )
- losos, halibut, tresky, pollock, kraby, krevety, sardinky, štikozubec
- největš přístav – Dutch Harbor (Aljaška)
- v roce 2006 vydělala 5,5 mld $/export a utratila 13,2 mld $/import
 Chile
- v roce 2006 vydělala 3,5 mld $/export a utratila 175 mil $/import
Afrika
 Jižní Afrika
- v roce 2003 vydělala 395 mil. $/export a utratila 80 mil. $/import
- tuňák, makrely, langusty, žraloci, sardel, sardinky, humr
- spotřeba rybích výrobků na obyvatele je oproti jiným přímořským státům nízká
- 17 000 zaměstnanců v rybolovu
- v posledních 15 letech došlo ke zlepšení politiky rybolovu
 Nigérie
- v roce 2005 vydělala 570 mil. $/export a utratila 430 mil. $/import
 Namibie
- v roce 2002 vydělala 380 mil. $/export a utratila 22 mil $/import
Rybolov ČR
- v roce 2003 vydělala 44 mil. $/export a utratilo 100 mil. $/import
- na území ČR je 24 000 rybníků (52 000 ha), většina z 15.a 16.století
- v exportu dominují živé ryby (důsledek tradice a nižší ceny)
- v obchodních řetězcích se prodá ¼ všech vyprodukovaných sladkovodních ryb
- 87% kapr, 5% lososovité ryby, 4% bíložravé ryby, 2% lín, 1% dravé ryby (jejich
úloha v exportu je nezastupitelná)
- kapr je svým způsobem bioprodukt,protože se živý přirozenou potravou a je
dokrmován jen obilovinami, proti ostatním rybám, které jsou intenzivně
odkrmovány krmnými směsmi
Dopad komerčního rybolovu
- zvýšení počtu ohrožených druhů ryb (kolem 30%)
- s přibývajícím časem se zvyšuje intenzivnost rybolovu
→ kolaps druhů (úlovky klesly až o 90%)
- 1/3 zdrojů je již vyčerpaná
- zrychující trend vede k totálnímu
zhroucení asi za 40 až 50 let
- v důsledku ztráty druhů dochází
k prudké destabilitě celých ekosystémů
- podle ekonomů by měl však náhlý útlum
rybolovu vážný dopad na světové
hospodářství a ryb je podle nich dostatek
Obr. 5
Zdroje informací

Rybolov a oddělení akvakultury / online, cit. 20.9.2009 /
Dostupné z WWW : < http://www.fao.org/fishery/countryprofiles/search/en >
 Země / James F. Luhr / Knižní klub / 2004
 Komerční rybolov decimuje život v mořích / online, cit. 20.9.2009 /
Dostupné z WWW : < http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006110005 >
 Komerční rybolov / online, cit. 20.9.2009 /
Dostupné z WWW :
< http://www.goveg.cz/content.php?action=show-site&id=135&language=1 >
 Moře jsou skoro prázdná, ryb dramaticky ubylo / online, cit. 20.9.2009 /
Dostupné z WWW : < http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=632148 >
Zdroje informací
 Výroba a užití ryb v České republice / online, cit. 20.9.2009 /
Dostupné z WWW : < http://rybsdr.fish-net.cz/ryby_cr.htm >
 Oceány – problém / online, cit. 20.9.2009 /
Dostupné z WWW : < http://www.greenpeace.org.uk/oceans/problems >
 Mořské plody / online, cit. 20.9.2009 /
Dostupné z WWW : < http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/morske_plody >
 Obr. 1 – 4 / online, cit. 20.9.2009 /
Dostupné z WWW :
< http://www.goveg.cz/content.php?action=show-site&id=135&language=1 >
 Obr. 5 / online, cit. 20.9.2009 /
Dostupné z WWW : < http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006110005 >