▪ složení (skladba) O.

• znaky: biologické

(pohlaví - věk - celkový tělesný vzhled)

kulturní

(národnost - jazyk - vzdělanost - náboženství)

ekonomické

(hospodářská činnost - zaměstnanost)

◦ pohlaví

muži ( převaha:

♂

) = ženy ( žen

♀

) rodí se více chlapců (ročně o 4 mil.) × vyšší mužská úmrtnost = vyrovnání ve vyšších věkových skupinách = Evropa mužů = muslimské země (horší sociální po stavení žen) severní Afrika, jz. Asie

(poměr muži : ženy: při narození 0-14 let 15-64 let nad 65 let 0,78 celková populace 1,05 1,05 1,02 1,01)

◦ věk, věkové složení

skupiny

:

předproduktivní

(děti) (do 14 let) = 27 % - RZ (40-50 %) , VZ ( pod 20 % ;↓)

produktivní

(dospělí) (15-64 let) = 65,3 % hlavní zdroj pracovních sil

poproduktivní

(důchodci) (65 let a více) = 7,6 % - VZ ( 12-15 % ;↑) velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi závisí na stupni hospodářsko-společenského rozvoje

věkové pyramidy (stromy života)

→ grafické znázornění věkového složení → pětileté věkové skupiny → muži, ženy - 2 tendence: RZ největší podíl mladé generace průměrný věk méně než 20 let lidé se nedožívají vysokého věku (55 roků) VZ klesá podíl mladých, roste starých průměrný věk přes 30 let lidé se dožívají vysokého věku (i přes 75 let) demografické stárnutí: klesá porodnost, nízká úmrtnost (vysoká životní úroveň) obyvatelstvo stárne (proces demografického stárnutí)

fertilní věk žen

(15 45 let; plodný věk) význam pro vývoj populace = 2,65 narozených dětí/ženu

střední délka života

(naděje dožití určitého věku při narození v určité zemi) počet let, kterých se člověk v průměru dožije při narození v určité zemi Věk je ovlivňován: úrovní hospodářsko-společenského rozvoje VZ = vyšší úroveň = vyšší věk výživou obyvatelstva životním prostředím způsobem života

svět: 66 ,12 let muži 64

,29 ;

ženy 68

,07 ;

2009

nejvyšší (70-80 let) = vyspělé země

Andorra 82,36 San Marino 82,95 Japonsko 82,17 Singapur 81,89 Austrálie 81,72 ČR 77 ,01 Island = 61.; M 73,74, Ž 80,48 80,79

(EU 78,51)

nejnižší (40-50 let) = nerozvinuté země západní a střední Afriky

Swazijsko 31,99 Angola 37,92 Zambie 38,86 Zimbabwe 39,73 Lesotho 40,17

V celosvětovém měřítku se ženy dožívají vyššího věku

VZ 6 8 let x bývalé republiky SSSR 10-13 let RZ = do 4 let

x Nepál, Bhútán, Afghánistán, Niger muži

◦ rasy (plemena) - skupiny lidí:

→

společný dlouhodobý vývoj

→

vliv rozdílného prostředí

(přírodní podmínky, výživa, způsob života) →

shodné morfologické a fyziologické znaky

(dědičné, vytvořily se asi před 100 000 lety) barva pleti charakteristická stavba těla výška poměr délky končetin k trupu barva a tvar, počet vlasů barva a tvar očí tvar lebky, nosu, rtů...

• základní lidské rasy (plemena)

: ◦

europoidní

(bílá) 45 % lidstva, vznik v Evropě střední vzrůst, různá barva očí a vlasů, ...

Evropa (99 %) , Severní Amerika (84 %) , Austrálie (J, V; 78 % ) Jižní Amerika (56 %) Afrika (S Arabové; 35 % ) Asie (JZ, Indie, západní Sibiř; 35 % ) ◦

mongoloidní

(žlutá) 40 %, vznik v Číně Asie (V, JV, SV; 60 % ) původní obyvatelé Ameriky Latinská Amerika (30 %)

◦

ekvatoriální

(černá) 11 %, vznik v Africe → negroidní (10 %) Afrika (na jih od Sahary; 63 % ) Amerika (LA 14 % ; S 12 % ) → australoidní (1 %) Austrálie (S, N. Guinea; Srí Lanka, Andamany 18 % ) Pygmejové Ainové (Japonsko)

◦ smíšené rasové skupiny:

4 % dnes roste počet hlavně v oblastech: kontaktu hlavních rasových skupin = Afrika (V), Asie (JV) velké přistěhovalectví (LA)  vytvořena relativně rasově snášenlivá společnost

mestic

(Indián + běloch = mongoloidní + europoidní) Latinská Amerika, východní Sibiř, střední Asie

mulat

(černoch + běloch = ekvatoriální + europoidní) Latinská Amerika, východní Afrika (negroidní)

zamba

(Indián + černoch = mongoloidní + ekvatoriální) Latinská Amerika europoidní + australoidní (Srí Lanka, Maledivy) australoidní + mongoloidní (Polynézie)

Všechny rasy jsou plně rovnocenné - lidstvo = jediný biologický druh (Homo sapiens).

Rasismus

nevědecké teorie o nadřazenosti některých ras nad jinými.(nacisté) apartheid oddělení ras, dříve v JAR)

Proces amalgamace

= smývání rasových rozdílů mezi lidmi

• etnikum, národ

▪ Etnikum

= menší specifická skupina na základě rasových, sociálních, kultur ních a historických znaků od pravěku, starověk - stát, od 19. stol. - vlastní politický program →

národ

,

nacionalismus

(politický program - dosažení suverenity národa → národní stát; války, kolonizace,…)

▪ Národ

= skupina (společenství) lidí, která má společné: území jazyk kulturu historický vývoj životní styl stejný stupeň společenského a hospodářského rozvoje ( = objektivní znaky národa ) vědomí sounáležitosti ( subjektivní znak národa )

národnost = příslušnost k určitému národu (česká) státní příslušnost = příslušnost k určitému státu (ČR)

na světě přes 2000 národů, největší: Číňané (Han [chan]) Hindustánci 1 230 mil.

320 Američané USA Bengálci 220 185 Brazilci Rusové Japonci Mexičané Pandžábci Němci 150 147 124 95 90 82 bez území: ve více státech: Romové, Kurdové, Palestinci Arabové

• jazyky

jazyk

prostředek dorozumění mezi lidmi důležitá role v procesu formování národů asi 6 000; největší (mil.): čínština (Mandarín; ČA) španělština (IE) angličtina (IE) 1 230 332 322 (vše rodné jazyky) (mateřský) (světový) arabština (SH) bengálština (IE) hindština (IE) ruština (IE) portugalština (IE) japonština (OS) němčina (IE) 190 189 182 170 170 125 98 (mateřský, Indie) samostatná jazyková skupina

Podle prestižní publikace Ethnologue: Languages of the World 2009 čínština, 1205 mil., Čína hindština, 366 mil., Indie angličtina, 332 mil., Velká Británie, USA španělština, 329, Španělsko, Mexiko arabština, 221 mil., Saudská Arábie, Egypt portugalština, 203 mil., Portugalsko, Brazílie bengálština, 193 mil., Bangladéš ruština, 144 mil., Rusko francouzština, 128 mil., Francie japonština, 122 mil., Japonsko němčina 118 mil., Německo

jazykové skupiny (rodiny)

vyvinuly se ze společného jazykového základu; 30 největší (80 % lidstva): ▪ indoevropská (IE; 38,3 % Asie (indické) ▪ čínsko-austroasijská ,  ) Evropa (slovanské - germánské - románské) (čínskotibetská, sinotibetská; ČA; Asie (barmština, thajština, vietnamština,...) ▪ africká (AF; 9,2% ;  ) ▪ afro-asijská (AA; semito hamitská; arabština; 4,2 % ;  ) 27,7 % ,  ) jazyky: kavkazské, altajské (mongolština), uralské (- ugrofinské = finština, maďarština, laponština, estonština), drávidské, austronéské, indiánské, … jedním jazykem mluví více národů: angličtina, španělština, němčina, portugalština, francouzština jeden národ mluví více jazyky: Švýcaři = němčina, francouzština, italština, rétorománština

• vzdělanost

gramotnost

= umění užívat jazyk a písmo formou čtení a psaní (ve věku 15+) svět: 77 % muži: 83 % ženy: 71 %

negramotnost

(analfabetismus) neschopnost čtení a psaní v nejzákladnější formě jeden ze základních problémů lidstva počet celosvětově pomalu klesá

(600 mil. lidí nad 15 let neumí číst; ¼ se neumí podepsat; Afrika nad 50 %: Mali 81,0 % Burkina Faso 78,2 % Niger 71,3 % Guinea 70,5 % Asie: VZ, Evropa = 1-5 %) Sierra Leone 64,9 % Afghánistán 71,9 % Senegal 60,7 % Bangladéš 57,4 % Čad 74,3 % Benin 65,3 %