Transcript Balónková sonda

BALÓNKOVÁ SONDA
Bc. Markéta Orembová
VARIKÓZNÍ KRVÁCENÍ




nejčastější smrtící komplikací portální hypertenze
třetí nejčastější příčinou krvácení do horní části
zažívací trubice
v populaci nemocných s jaterní cirhózou je roční riziko
varikózního krvácení kolem 4 %
i přes intenzivní terapii má první ataka krvácení stále
vysokou letalitu (15-20%)
VARIKÓZNÍ KRVÁCENÍ



2/3 nemocných, kteří v důsledku krvácení zemřou,
zemře v prvních 24 hodinách
spojeno s vysokým rizikem recidivy krvácení, zejména
v prvních 5 dnech
nejčastějším zdrojem krvácení bývají varixy v oblasti
jícnu a žaludku, méně často varixy ektopické, nebo
portální hypertenzní gastropatie
TERAPIE VARIKÓZNÍHO KRVÁCENÍ



metodou první volby je endoskopická ligace spolu
s farmakoterapií vazoaktivní látkou
v
případě
selhání
kombinované
léčby
je indikováno vytvoření portosystémového
zkratu, nejlépe TIPSu
od zavádění balónkové sondy se již upouští,
většinou se aplikuje jen velmi
zřídka
a to z důvodu časové tísně některých oddělení
či nemocnic před zajištěním gastroskopie
JÍCNOVÉ – BALÓNKOVÉ SONDY:



Lintonnova-Nachlassova sonda je úspěšnější než
Sengstakenova-Blakemoreova
při
krvácení
z gastrických varixů, u jícnových varixů jsou obě
stejně účinné
nemají se používat u pacientů s velkou hiátovou
kýlou
každá balónková sonda má na průsvitu označení
kromě čísla velikosti 5,6,7,8 i kolika ml vzduchu
se nafukuje balónek, proto jejím maximálním
objemem
vzduchu
nafukujeme
balónek
pro kontrolu celistvosti před jejím zavedením
LINTONOVA-NACHLASSOVA SONDA – TROJCESTNÁ,
JEDNOBALÓNKOVÁ S PORTY PRO ASPIRACI Z JÍCNU
A ŽALUDKU
MINNESOTSKÁ SONDA – PRO EZOFAGOGASTRICKOU TAMPONÁDU
SE ČTYŘMI PRŮSVITY A DVĚMA BALÓNKY, MÁ PRO OBA BALÓNKY PORTY
NA MĚŘENÍ TLAKU
SENGSTAKENOVA-BLAKEMOROVA
SONDA
– TROJCESTNÁ SONDA
S JÍCNOVÝM A ŽALUDEČNÍM BALÓNKEM, MÁ ASPIRAČNÍ PRŮSVIT
UMOŽŇUJÍCÍ ODSÁVÁNÍ ZE ŽALUDKU
Z PROSTORU POD BALÓNKEM A JE POUŽÍVÁN I K PODÁVÁNÍ LÉKŮ
PŘÍPRAVA POMŮCEK











manometr
Magillovi kleště
nůžky
ortopedická trakce o váze 250-500 g
stříkačka 50 ml nebo Janetova stříkačka
fixační lepení
chlazený roztok F 1/1 na proplach nebo naplnění
jícnového balónku, zde záleží na zvážení lékaře
odsávačka
fonendoskop
gastrofibroskop (Laryngoskop)
zmražená sonda dle ordinace lékaře č. 5,6,7
nebo 8
PŘÍPRAVA PACIENTA

vysvětlení výkonu - informovaný souhlas

psychická podpora

zajištění
DC
(intubace
a somnolentních pacientů)
nespolupracujících

zajištění oběhu

monitorace FF pacienta

částečná Fowlerova poloha

vyčištění dutiny nosní i ústní odsátím
ASISTENCE SETRY:
kontrola celistvosti balónků
 sondu vždy zavádí zkušený lékař
 odměření délky sondy od nosu či úst k jícnu
 zavedení sondy nosem nebo ústy
 během zavádění sondy odsávat z nosu a úst d.p.
 první plnění žaludečního balónku podle doporučení
výrobce 90-250 ml vzduchu
 plnění jícnového balonku za mírného tahu podle tlaku
cca 100 ml vzduchu
 tlak v jícnovém balonku by měl být v rozmezí mezi
20-40 mm Hg
 pacient může při výkonu pociťovat tlak za sternem






správné zavedení se ověří fonendoskopem a po naplnění
žaludečního balonku, kdy se při plnění jícnového balonku
za mírného tahu zastaví žaludeční balonek o kardii
a objektivně přestane krvácení, lze použít i RTG kontrola,
sonda má kontrastní proužek
nutná dobrá fixace k čelu pacienta nebo pomocí ortopedické
trakce o váze max. 500 g, trakce se věsí nad porty
pokud sonda nemá jícnový kanál, zavádí se nazoezofageální
sondu jako prevenci aspiračních komplikací
na stolku nachystány nůžky – v případě dušení pacienta
z důvodu vniknutí žaludečního balonku do jícnu, je třeba
celou sondu okamžitě přestřihnout a vyjmout
NIKDY NESMÍ BÝT VYPUŠTĚN POUZE ŽALUDEČNÍ
BALONEK ANI NESMÍ BÝT VYPUŠTĚN JAKO
PRVNÍ!!!!
napětí by sondu táhlo nahoru, což by způsobilo
poškození jícnu a dušení pacienta
PÉČE O PACIENTA PO VÝKONU:









kontinuální monitorace FF - TK, P, D, SpO2,
kontinuální odsávání obsahu nad jícnovým balonkem –
pac. nemůže polykat
kontrola tlaku v jícnové sondě každou hodinu
proplach žaludeční sondy chlazeným F 1/1 dle ordinace lékaře
po 4 hod.
pravidelné povolování jícnového balónku / 4-8 hod./
ochrana nosní dírky nebo ústního koutku
na stolku nachystány nůžky – v případě dušení pacienta
z důvodu vniknutí žaludečního balonku do jícnu, je třeba celou
sondu okamžitě přestřihnout a vyjmout
balónky se nechávají obvykle nafouklé maximálně 24 hodin.
Někdy se uvádí i hranice 12 hodin, ale až 50 % pacientů
po uvolnění tlaku krvácí
odběry krve a podávání léků dle ordinace lékaře
KOMPLIKACE



krvácení po zavedení sondy ( nesprávná poloha –
RTG, nedostatečné naplnění balónků, krvácení
z jiného zdroje)
dušení pacienta
pokud pacient není intubován bývá zavádění
sondy pojeno s řadou komplikací - aspirací
při zavádění, silnou bolestivostí, a především
vznikem jícnových a žaludečních ulcerací
POUŽITÁ LITERATURA
A ZDROJE:

Intenzivní medicína, Pavel Ševčík, Vladimír Černý, et al.

Akutní stavy v gastroenterologii, Petr Dítě, et al.

Poznámky a zkušenosti sester a lékařů z KARIMU a Interní
Gastroenterologie JIP

www.lib.congressprague.cz/mhd2011/mhd2011-fejfar-t-dedikovanyjicni-stent.html

www.is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=CNS
NI3

www.hpb.cz/index.php?pId=06-1-2-14

http://www.docstoc.com/docs/documentpreview.aspx?doc_id=38158918
Děkuji za pozornost