Transcript Osobnost a stres v konfliktech, konflikty v práci

Psychologie osobnosti
Typologie osobnosti
• Využívá především temperamentu
• Typ = specifické seskupení několika znaků se
značnou pravděpodobností jejich společného
výskytu
• Snaha o obecnou platnost =) využívá stálejší
charakteristiky (také tělesná konstituce,
fyziologické znaky atd. – hl. ale temperament)
První ucelená typologie
• Staří Řekové – Hippokrates
• Na základě tělních tekutin (šťáv)
-
Cholerik
Sangvinik
Melancholik
Flegmatik
Současné pojetí
Sangvinik
Melancholik
Cholerik
Flegmatik
rychlé
pomalé
rychlé
pomalé
Základní nálada veselá
smutná
podrážděná
vyrovnaná
Emoční
prožívání
slabé,
povrchní
silné,
silné, ulpívavé nevyrovnané slabé, ulpívavé
Způsob
reagování
proměnlivý,
nápadné
vázaný na
slabé a
výkyvy v
vnější podněty pomalé reakce reakcích
Osobní tempo
nenápadné
reakce s menší
četností
Kretschmerova typologie (1967)
• Na základě korelace tělesné konstituce a
temperamentového typu
• Jde o geneticky podmíněné znaky
• Korelace jsou dány hormonální činností
organismu
1) Pyknický typ
2) Astenický typ
3) Atletický typ
Pyknický typ
• = temperamentový typ „Cyklotymní“
• Typické střídání veselé a smutné nálady
• Srozumitelná reaktivita, odpovídá podnětům,
jež ji vyvolaly
• V krajním případě je riziko onemocnění
cykloidní psychózou
Astenický typ
• = temperamentový typ „Schizotymní“
• Kolísavost mezi dráždivostí a tupostí,
přecitlivělostí a chladností
• Reaktivita srozumitelná a jednoznačná, občas
nepřiměřená
• V krajním případě je riziko onemocnění
schizofrenií
Atletický typ
•
•
•
•
= temperamentový typ „Viskózní“
Pomalost, důkladnost a nedostatek fantazie
Emoční projevy střídavě výbušné a netečné
V krajním případě je riziko organického
poškození mozku, např. epilepsie
Emoce
• = subjektivní prožitky
• Dělení emocí:
1) Na základě jejich kvality
2) Na základě jejich formálních charakteristik
- Jsou charakteristické svou vazbou na
fyziologické procesy v organismu
Dělení emocí na základě jejich kvality
A) Radost (pozitivní emoce, vznik na základě uspokojení
potřeby či pouhé představy jejího uspokojení, vede k
pozitivnímu zkreslení, vnější projev - úsměv, smích atp.)
B) Smutek (případně i deprese; negativní emoce, nelibý stav,
vznik na základě ztráty či představy ztráty, negativní
zkreslení aktuální i budoucí situace, pokles zájmu či
činnosti, vnější projev – pláč, apatie atp.; symbolika barev)
Podle vztahu k vnější skutečnosti:
a) náklonnost, láska
b) hněv, nenávist
c) strach
Dělení emocí na základě jejich
formálních charakteristik
A) dle intenzity (síly emočního prožitku)
B) dle časové dimenze (délky trvání emočního
prožitku)
- Intenzita a délka trvání prožitku jsou v nepřímé
úměře
1) Afekt (krátkodobé, prudké emoční hnutí, natolik
energeticky náročný, že rychle odeznívá)
2) Nálada (déledobá dispozice k určitým prožitkům,
kromě chování ovlivňuje i postoj k sobě
samému)
Další vlivy na aktuální citové prožívání
A) Celkový somatický stav (pocit tělesného
komfortu či potíží)
B) Celkový psychický stav (na úrovni jak
emocionálního tak také racionálního
hodnocení, dále na úrovni uspokojení potřeb
všeho druhu)
Základní funkce emocí
• Orientační (hodnocení situace)
• Aktivace či útlum dané činnosti, která je
vzhledem k citovému hodnocení považována
za nepotřebnou)
• Zpětná vazba (zhodnocení účinku vlastní
aktivity)
Orientační funkce
• Citový prožitek informuje vědomí o situaci a jejím
významu
• Emoční informace je většinou nepřesná, ale velmi
rychlá a komplexní = informační základ (měl by pak být
koordinován s racionálním hodnocením)
• City někdy stimulují odlišné jednání než rozumová
bilance
• City mohou být nejednoznačné – ambivalentní emoce
• Uplatnění i ve schopnosti empatie (poznávání pocitů
jiných lidí) – jeden ze základních rysů sociální
inteligence
Aktivace či útlum dané činnosti
• Je to vrozená, primární schopnost psychické
regulace
• Eliminace nepříjemného = vyloučení
potenciálního nebezpečí
• Limitace sociálními normami – sociálně daná
omezení =) potlačování určitého chování =
tenze až psychosomatické potíže (zůstává
nevyužita energetická rezerva vyvolaná daným
emočním prožitkem)
Zpětná vazba
• Emoce přinášejí informaci o efektivitě
vlastního chování
• Důležité pro přizpůsobení se situaci – vliv
racionálního uvažování
Stres a jeho působení na člověka
Psychická zátěž
• Člověk je závislý na vnějším prostředí =) vyvolává
množství potřeb
• Zátěž – uspokojování biologických i sociálních
potřeb
• Zátěž = narušení homeostázy
• Stres = zátěž (nárok na organismus), která není
vyrovnávána obvyklými mechanismy
• Obecný adaptační syndrom (GAS) – Selye
• Civilizační choroby mají velké míře svůj základ v
psychické odezvě na stresové podněty
Kognitivní aspekty zvládání stresu
• Lazarus – dvojí zhodnocování stresové situace
- Prvotní zhodnocení situace (rozpoznání
podnětu a zvážení situace z hlediska ohrožení)
- Druhotné zhodnocení situace (zvážení naděje
na zvládnutí, výběr strategie atp.)
GAS
• 3 základní fáze
1. Alarm (nespecifická, nevýběrová reakce;
nehospodárný reakční mechanismus)
2. Rezistence (výběr a rozvoj specifické reakce –
i za cenu likvidace rezerv)
3. Exhausce (selhání – kolaps)
Účinky psychické zátěže
•
•
•
•
•
•
•
Zvýšení aktivační úrovně organismu
Biologická odezva
Podrážděnost
Nerozhodnost
Nižší výkonnost
Konzumace tabákových a alkoholických produktů
Kognitivní odezva (vnímání, jasné uvažování,
potlačení vlivu subjektivity, orientace v problému
atp.)
Eustres a distres
• Kritériem je stresogenní podnět
• Distres
• Eustres (lze se na něj i naučit; má analgetické
účinky, nebezpečí přepětí)
Taxonomie stresových situací
1) Nepřiměřené úkoly
2) Problémové situace (především psychické
zatížení)
3) Konflikty
4) Frustrace
5) Deprivace
Reakce na frustraci
• Rezignace
• Kompenzace
• Racionalizace
Frustrační tolerance
Konflikty v práci
Příčiny pracovních konfliktů
1) Rozdíly ve vnímání problémů a pracovním
hodnocení
2) Rozdíly v motivech a cílech
3) Neslučitelnost různých rolí
4) Zápas o uznání a zdroje
5) Obtížné mezilidské vztahy
6) Události, které mění život v podniku
Pozitivní vliv konfliktů na pracovišti
• Ukazují na problémy a pomáhají odhalovat
špatnosti
• Rozrážejí ustrnulé struktury
• Nesou s sebou očistné a vysvětlující procesy
• Pro vedoucí pracovníky jsou podnětem k
intenzivnější komunikaci s podřízenými
• Motivují se zamyslet nad vlastními pracovními
náplněmi a profesními charakteristikami
• Zapříčiňují změny
Hraniční případy konfliktů na pracovišti
• Mobbing
• Bossing
- Poškozený musí být napadán:
- alespoň jednou týdně
- systematicky
- dlouhodobě (min. půl roku)
- s cílem exkluze ze skupiny
- přímo či nepřímo
Důležité příznaky konfliktů
•
•
•
•
•
•
•
Vysoká absence
Silná fluktuace
Lhostejnost a nezájem (tzv. vnitřní výpověď)
Strach ze změn
Nekomunikativnost a dezorientace
Špatné vedení
Vytváření klik a mocenské hry
Děkuji za pozornost