Ergonomie práce dentální hygienistky

Download Report

Transcript Ergonomie práce dentální hygienistky

Ergonomie práce dentální
hygienistky
Ergonomie
• Adapace lidského těla k pracovnímu prostředí
• Ergo – práce , nomos – zákon, systém
• Cíl: prevence nemocí, zdraví, efektivita, uspokojení
pracovní místo, nástroje
pozice pracovníka
systém práce
DH :
posice, opakované pohyby, vibrace, hluk, koncentrace
na malý prostor, drobné silové a dlouhotrvající pohyby,
psychická zátěž
Ergonomie prostředí
– z ergonomického hlediska je velmi důležité
uspořádání ordinace a pracovního prostoru v
ordinaci dentální hygienistky
– prostor ordinace využit tak, aby byl zajištěn
snadný a rychlý přístup k často používaným
pomůckám a nástrojům, uložených nejlépe
v blízkosti lékařského křesla
– organizace práce
• příprava všech pomůcek a nástrojů ještě před
příchodem pacienta (nebo po vstupním vyšetření)
• příprava pomůcek by měla probíhat již ráno (nebo den
předem) podle objednávací knihy
– první návštěva
– motivace + instruktáž
– deep scaling a root planing
• objednávání pacientů - deep scaling max. 2 denně,
první návštěva
Unit
– jednoduché a lehké ovládání, stabilní pult
s nástroji
– v okolí unitu mít nástrojové a přístrojové vybavení
- minimálně 5 sad kyret, vyšetřovací nástroje,
ultrazvuk, air-flow, pomůcky k pečetění, leštění,
fluoridaci, výplachy, motivační pomůcky a zrcátko
• individuální záležitostí je potom samotný výběr nábytku a
příslušenství, jeho uspořádání, materiál a barva, ale také i
barva ordinace a celkový vzhled ordinace
• všechny tyto aspekty by
měli na dentální
hygienistku působit
příjemně a k doladění
celkové příjemné
atmosféry poslouží
výběr hudby a květin či
dekoračních předmětů,
které by ale neměly být
umístěny v blízkosti
křesla, aby
nezachytávaly infekční
prach a aerosol
Ergonomie práce
Pracovní poloha
• fyziologická:
– stoj, sezení (+přecházení)
• nefyziologická:
– dřep, klek, ležení, předklon, záklon, vzpažení,
předpažení, rotace trupu víc než 60°…
Správný stoj
• aktivně uvědomělý
– vzpřímený, zapínat břišní a hýžďové svaly, předklon do 15°
• dynamický
– přešlapování z nohy na nohu, ze špičky na patu
• správná obuv a péče o nohy
– koupele, masáže
• kompenzační pohybový režim
– cvičení, o přestávkách sed se zvednutými dolními
končetinami
Práce ve stoje
• pozitiva:
– častější střídání poloh – lepší udržení bdělosti
– pohyby ve větším rozsahu, s použitím větší síly
• negativa:
– zvýšené statické zatížení
– vyšší energetická náročnost
– nižší možnost přesných a koordinovaných pohybů
Práce vsedě
• DIN ISO 5970 (údaje v cm)
výška postavy
120
135
150
165
180
188
výška sedáku
30
34
38
42
46
50
výška stolu
52
58
64
70
76
82
Sedadlo
• stabilita, bezpečnost
– pětiramenná podnož
• výška sedací plochy
– nastavitelná, centrální pružina
• sedák – anatomicky tvarovaný, vpředu zaoblený
– 5-10 cm mezera mezi okrajem sedáku a DK
• zádová opěra – po lopatky (nebo vyšší), dynamická (stále
kopírovat záda, protitlak), podepření bederní páteře, šíjová
opěrka
• loketní opěrky – výškově stavitelné, výkyvné do stran
• vhodné čalounění
stojící DH + sedící pacient
• pohodlné pro pacienta
• DH
– vyšší energetická
náročnost
– lékař bokem k
pacientovi – přetočení
páteře, zátěž pravé DK
(kyčel, koleno),
předklon a mírný úklon
vpravo (rotace a ventr.
flexe hlavy)
– vynucené držení rukou
bez opěry, flexe lokte
sedící DH + sedící pacient
• pohodlné pro pacienta
• DH
– menší energetická
náročnost, větší přesnost
– poloha vsedě/polosedě,
záda rotovaná do strany,
málo místa pro nohy
– zvednuté horní končetiny,
flexe lokte
– stlačení břišních orgánů,
ztížený venózní návrat
sedící DH + ležící pacient
• pro pacienta méně pohodlné
• DH – fyziologicky nejvhodnější poloha
– menší statická námaha
– držení těla není tak strnulé
– zvednuté horní končetiny
– stlačené břišní orgány, ztížený venózní návrat
Poloha ošetřujícího - ergonomie DH
– je poloha, při které ošetřující vidí dostatečně na
zub a plochu, kterou bude ošetřovat
– současné doporučení - poloha vsedě (sedíme
vzpřímeně, váha těla rovnoměrně rozložená na
celou židličku)
• hlava a krk - v přímé ose těla, nevybočovat ani do
jedné strany
• trup
• kolmo k podložce židle, úhel mezi trupem a stehny by měl
být 90°
• opěrka židle tlačí mírně na záda (zachování S prohnutí)
• horní končetiny
– žádný odklon v horizontální i předozadní rovině
– paže a předloktí svírají úhel 90° nebo více (tzv. zásada
pravého úhlu)
– zápěstí pracuje v prodloužené rovině předloktí
– hlava pacienta je v „klíně“ ošetřujícího a zápěstí
v úrovni hlavy pacienta
– pravá ruka (pracující) je vždy při práci fixována o
opěrný bod (fulkrum)
– levá ruka je fixována o temeno pacienta
• dolní končetiny
– dodržují pravidlo tří pravých (tupých) úhlů - úhel mezi
trupem a stehny, úhel mezi stehnem a lýtkem a úhel
mezi lýtkem a nártem
– chodidlo je celé položené na zemi
Pozice lékaře:
• stabilizovaná, aktivní
• symetricky , vzpřímeně, relaxovaně
• hrudní koš dopředu, nahoru
• svěšená ramena ke kyčlím
• linie gravitace skrz lumbální obratle
a pánev, stejně jako při stoji
• zajišťuje volné dýchání
Pohled přibližně kolmo na pracovní
pole (přímé, nepřímé)
podobně jako při čtení
• Pracovní pole
• hlava pacienta ve
výši hrudní kosti
lékaře
• Předloktí
• zdvih 10 -25°
Vzdálenost očí od pracovního pole
35 - 40 cm
) 110° mezi stehnem a lýtkem
Zpředu
• Rozkročení cca 35 – 40° celá ploska
nohy položena na zemi
Uchopení a dostupnost pomůcek
• Zdvih paže do strany maximálně 20°
• Předsunutí v ramenním kloubu max. 25° bez zvedání ramen
• Neporušená symetrie pozice celého těla
Pracovní pole
- přímo před horní polovinou těla
- v rovině symetrie
- ve výši dolního okraje
hrudní kosti
Pozice světla paralelní se směrem pohledu,
u praváků nad hlavou lékaře vlevo
Sedí-li lékař za hlavou
(12) pacienta
15 st.
Stíny jsou pod
pravou rukou a
nástroji
Pohled přímý, nepřímý – zubní zrcátko,světlo
Přímý pohled vestibulární
plochy horních frontálních zubů
Nepřímý pohled - palatinální plochy
horních frontálních zubů
• poloha ve stoje - jen krátké výkony, při dávivém
reflexu pacienta, nebo při pocitu dušení, problémy se
srdcem, krční páteří nebo u těhotných žen
poloha pacienta
– zásadou správného
polohování je úprava
podhlavníku - vždy pod
krkem
– maxilární poloha ošetření horní čelisti,
křeslo spuštěné, nohy
pacienta výš než hlava,
která je v mírném
záklonu, při otevření úst
okluzní plošky horních
zubů jsou kolmo
k podlaze
• mandibulární poloha - ošetření dolní čelisti, zadní
část křesla mírně zdvižena, brada na hrudi, okluzní
plochy dolních zubů vodorovně s podlahou
polohu ošetřující - pacient
– zabezpečuje ideální přístup ošetřujícího do úst
pacienta
– pacienta ošetřujeme v imaginárních polohách
hodin od 8–12 u pravorukého ošetřujícího a u
levorukého 3–12
– 8–9 » přivrácené plochy H fronty a D fronty
– 10 » levá polovina DČ, HČ, D fronty
– 11 » pravá polovina HČ, DČ
– 12 » odvrácené plochy H fronty a D fronty
NÁSLEDKY NESPRÁVNÉ ERGONOMIE
PREVETIVNÍ OPATŘENÍ
Riziko poškození horní končetiny
• riziko hrozí při
– často opakovaných, krátkodobých pohybů - 30x a
více/minutu, 20 a více hodin/týden
• depurace, deep scaling, sondáž parodontálních
chobotů, scaling
Syndrom karpálního tunelu
– karpální tunel je štěrbina oválného tvaru v zápěstí,
kterou prochází šlachy, cévy a nervy
– při onemocnění dochází ke zbytnění vazu
ohraničující karpální tunel
– mechanické příčiny
• zvýšená námaha a dlouhodobá traumatizace při
opakovaném přitahování a odtahování zápěstí
• déletrvající práce s napětím šlach zápěstí (práce s prsty
ve špetce)
• při práci s vibračními nástroji
– ostatní příčiny
•
•
•
•
změny v anatomických poměrech
úrazy
těhotenství, klimax
hypotyreóza a jiné nemoci
– příznaky
• brnění, pnutí, mravenčení a pálení
• vyskytují se častěji v noci a v klidové poloze zápěstí
nebo naopak při jednorázové dlouhodobé zátěži zápěstí
• někdy mohou pocity brnění vystřelovat do oblasti
předloktí a loktu
• většinou jednostranné, při oboustranném postižení jsou
symptomy výraznější na dominantní ruce
– léčba
• klidová opatření, fixace ortézou a rehabilitace
• závažnější postižení - obstřiky kortikosteroidy
• při recidivách - chirurgická léčba
– prevence
• uvolňování a protahování paže a ruky (nejlépe po
každém pacientovi)
• dodržování fáze relaxace v průběhu používání kyret
• krátké přestávky při práci s nástroji a během často
opakovaných pracovních výkonů (sondování
parodontálních chobotů, deep scalingu, root planingu)
• masírování prstů a zápěstí během dne (při mytí rukou,
při aplikaci krémů na ruce)
• procvičování ruky a prstů (otevírání a zavírání ruky,
ohýbání dlaně)
• zápěstí při práci držíme v jedné rovině s předloktím,
hlavní síla vychází z ramene a lokte
Riziko poškození zad
• závisí na pracovní poloze
– při práci vsedě se bolest projevuje v oblasti zad,
krku, ramene a horní končetiny
– při práci ve stoje se bolest projevuje ve spodní
části zad a dolních končetin » křečové žíly, vadné
držení těla ploché nohy
• špatná ergonomie při práci
– DH pracuje ve statické poloze - záda a trup jsou zafixovány
v jedné poloze a dochází pouze k opakovanému ohýbání,
natáčení a pohybovaní koncovými částmi těla (opakované
otáčení hlavy, krku a trupu k jedné straně, za účelem
získání lepší viditelnosti do dutiny ústní)
» zkracování svalů na jedné straně páteře a prodlužování
svalů na straně druhé
» dlouhodobá kontrakce svalu způsobuje nedostatečné
prokrvení (nedostatečný přísun kyslíku a živin, hromadění
kyseliny mléčné a jiných metabolitů)
» bolestivost, ztuhlost a omezení pohyblivosti
– pokud nedochází k protažení a relaxaci svalů, lidské tělo se
snaží svaly chránit před dalším poškozením
» zapojují se svalové skupiny, které mají plnit jiné úkoly
» svalové kontrakce mohou vést ke ztuhlosti a snížené
pohyblivosti, poškození nervů, míchy a páteřních
plotének
• zaoblené ramenní držení těla
– vedou svalové nerovnováhy mezi svaly, které se
pohybují a svaly stabilizující polohu těla
» oslabování svalů mezi lopatami, následkem je potom
oddalování lopatek směrem od páteře a posouvání hlavy
směrem dopředu a dolů
– zvyšuje napětí krčních svalů, obratlů a plotének
» nedokrvení krční oblasti a následné bolestivosti
• výhřez meziobratlové ploténky
– meziobratlová ploténka (discus intervertebralis) je
tkáň uložená mezi obratli, která slouží k tlumení sil
působících mezi dvěma obratli
– při dlouhodobém nepřirozeném tlaku na ploténku se
rosolovité jádro začíná posouvat mimo střed a tím
dochází i k deformaci vnějšího obalu
» vlákna vnějšího obalu se prodlužují, mohou se i potrhat a
vyklenují se mimo svůj prostor
– vychýlení ploténky mimo páteř může mít za následek
uskřinutí míchy nebo páteřního nervu
» silná bolest zad, která vystřeluje do nohou a kyčlí
– z počátku nulová bolestivost, při bolesti je již výhřez
ploténky (ploténka je inervované jen do 1 třetiny,
zbytek vyživován z míchy)
• svalově-kostní postižení
– poruchy měkkých a tvrdých tkání, které nejsou
způsobené v důsledku akutního postižení či
poranění
– poruchy šlach, periferních nervů, cévního systému
a kostí souvisejí s pracovním výkonem a
pracovním prostředím
– nejčastěji - chronické bolesti v krční a bederní
oblasti zad, v oblasti ramenního pletence a
trapézového svalu
• prevence poškození zad
– dodržování správné ergonomie
– pravidelné cvičení